Mistr švindlu 2/2

pokračování…
„Bill. Bill Kaulitz.“ Tom pohledem zkoumal jeho tvář, najednou byl zase naprosto při vědomí.
„Těší mě, Bille. Já jsem Max a tohle je…“
„Tom. Já jsem, Tom.“ Bill se na něj jen usmál, pak ale stočil svůj pohled zpět k Maxovi. Opravdu jej zajímalo, co se tady vlastně děje. Nebyl tu vůbec náhodou. Poslali ho sem.
Max mu zopakoval vše přesně tak, jako ostatním zájemcům před ním, a nakonec jej vyzval, aby předvedl svůj talent. Bill se ladně zvedl a loudavými kroky došel až k mikrofonu. Tom na něm celou dobu visel svým pohledem, a on si toho byl dobře vědom. Ale nevadilo mu to, naopak mu to bylo i příjemné. Tom jej zaujal na první pohled už tenkrát, když jej měl sledovat poprvé.
Odkašlal si a pomalu začal zpívat. Místnost najednou naplnila ta nejkrásnější melodie, jakou kdy Tom slyšel. Téměř bez dechu sledoval Billovu napjatou tvář, když zpíval. Sledoval, jak přivírá oči, jak se mu lehce chvějí řasy. Byl jím naprosto paralyzován.
Bill dozpíval a nastal čas, kdy se měl Maxovi upsat. Ale Tom to nechtěl. Nechtěl, aby jim naletěl i tenhle kluk. Za prvé měl opravdu talent a za druhé, prostě to nechtěl.
„Tak, Bille, je čas řešit další otázky, co vy na to?“
Než však stihl Bill odpovědět, skočil mu do toho Tom. „Promiň, Maxi, ale mohl bych chvíli mluvit s Billem? Sám?“ Postavil se a přešel až k Billovi, který jej se zájmem pozoroval. Tohle nečekal.
„Ehm, jistě.“ Max nechápavě sledoval, jak Tom odvádí černovlasého mladíka za dveře. Nevěděl, co má Tom v plánu, tohle si přece nedomluvili.
„Co se děje?“ Bill sledoval, jak za nimi Tom zavřel dveře od kanceláře a vede jej co nejdál chodbou. Byl opravdu zvědavý.
„No, vlastně, jak to… říct.“ Tom se podrbal za krkem a nejistě se na mladíka před sebou usmál. Znervózňovala jej jeho přítomnost, ale musel mu říct pravdu, i za cenu toho, že jej Bill automaticky hodí k ostatním do jednoho pytle.
„No, prostě to zkuste říct normálně, od začátku?“ Tom se zasmál.
„Tykejte mi, prosím, já… rozhodně nejsem o moc starší než… vy.“
„Tak v tom případě i ty tykej mně,“ Bill mu úsměv oplatil. Cítil zvláštní napětí ve vzduchu a byl si jistý, že to není tím, co mu chce Tom říct.
„Nepodepisuj tu smlouvu, akorát… by tě oškubal.“ Tom začal přecházet po malé chodbičce sem a tam a dál povídal. Když už, tak mu to řekne všechno. „Víš, ty máš vážně talent, opravdu jsem měl husí kůži, když jsi zpíval, ale tady bys ho vážně neuplatnil. On jenom… Víš, on Max, vlastně tohle všechno…“ Nevěděl, jak pokračovat a pronikavý pohled dvou hnědých duhovek mu to nijak neulehčoval.

„Myslím, že vím, co se mi snažíš říct.“ Bill si sedl na starou pohovku, která zabírala téměř celou chodbu, a byl opravdu zmatený. Toma už sledoval tolikrát, ale ještě nikdy jej neviděl někoho odrazovat. A teď odrazoval přímo jeho? Proč?
„Prostě to nepodepisuj, Bille, prosím.“
Bill nakonec po chvíli přikývnul. „Tak mu řekni, že jsem si to rozmyslel, že do toho nejdu.“ Postavil se a chtěl odejít, ale něco jakoby jej nutilo zastavit a otočit se. „Ty, Tome?“
„Ano?“ Nejistě se na něj usmál a byl opravdu vděčný, že tenhle zpěváček má dostatek rozumu.
„Nezašel bys… někam? Se mnou?“
„To vážně?“ Teď už se postavil i Tom. Došel k Billovi blíž a se zájmem si jej prohlížel. Vypadal opravdu božsky, doslova se mu z něj tajil dech.
„Jo,“ pousmál se Bill a sám nad sebou musel v duchu zakroutit nechápavě hlavou. To, co právě udělal, se ani v nejmenším neshodovalo s jeho profesními povinnostmi. Ale on prostě nemohl odolat. Tenhle kluk ve velkém oblečení s černými copánky na hlavě, mu byl víc než jen sympatický.
„Tak jo,“ opětoval mu Tom úsměv a podrbal se na nose. „Když na mě počkáš, než to tady skončím, tak pak někam můžeme zajít.“
„Dobře, počkám dole v autě, dobře?“
„Tak jo. Budu se snažit urychlit to.“ Naposledy se na Billa usmál a rychlými kroky se vracel zpět do kanceláře, kde už na něj netrpělivě čekal Max. Ani jeden z nich si však nevšiml malého blonďáka, který je celou dobu sledoval s bolestným výrazem ve tváři. Byl zraněný, Tom mu právě nevědomky neuvěřitelně ublížil. Jemu ještě před několika hodinami říkal, že není gay, ale z tohohle kluka se mu roztřásla kolena. Není to fér!
„Jsem tu, Maxi.“
„Vidím. Kde máš toho kluka?!“
„On, si to rozmyslel, prej.“ Tom jen pokrčil rameny a začal si balit své věci. Už se viděl někde hezky v baru v Billově společnosti. Téměř ani nevnímal Maxova slova.
„Jak rozmyslel?! Co si mu sakra řekl?!“
„Nic,“ Tom se na něj usmál a házel si tašku přes rameno. Houpavými kroky mířil ke dveřím, když se prudce otevřely a dovnitř vešel Alex, toužící po pomstě.
„Ahoj, Alexi,“ usmál se na něj Tom a chtěl kolem něj projít, když to malé pískle promluvilo.
„On ti lže, Maxi!“
„Co to kecáš, Alexi?“
„Vážně, slyšel jsem je na chodbě. On nás prásknul! To on mu řekl, aby to nepodepisoval!“ Tom jen nevěřícně sledoval Alexův nenávistný pohled, kterým ho propaloval.
„Co…“
„Je to pravda, Tome? Tys toho kluka vážně odradil?!“
„Si kus vola, Alexi, vážně! A jo, Maxi, vážně jsem mu to řekl! Myslím, že dneska sis vydělal dost, jedna pětistovka ti chybět nebude, ne?“
„Si idiot, Tome! Ten kluk nás může všechny prásknout, uvědomuješ si to?!“ Tom jen pokrčil rameny, z Maxova vzteku si vůbec nic nedělal. Spíše jím cloumal vztek vůči Alexovi. Byl si jistý, že se mstil za to, že přijal Billovo pozvání. Otočil se a dál klidně mířil ke dveřím, tady už skončil.
„Kam si myslíš, že jdeš?!“
„Za Billem,“ odsekl uraženě Alex, který právě zapadl do židle, na které celé dnešní odpoledne seděl Tom.
„Ty si neskutečnej hajzl, Tome!“
„No a? Mějte se, panstvo!“ Hlasitě za sebou třísknul dveřmi, a co nejrychleji opustil budovu. Uvolněně se nadechl čerstvého vzduchu, snažil se zklidnit rozbouřenou hladinu vzteku, než se poohlédne po Billovi. Leknutím nadskočil, když kousek od něj zatroubilo auto. Setkal se s Billovým pobaveným úsměvem. Také se zasmál a konečně zapomněl na všechno, na Maxe, na Alexe, na možné problémy. Teď tu byl jen Bill a jejich večer.

***

„Nech… nech toho, Bille!“ Tom se hlasitě smál, lokty se zapíral o barovou desku a se slzami v očích pozoroval stvoření naproti sobě. Dokonale se s Billem bavili a on naprosto zapomněl na veškerý vztek, který cítil vůči Alexovi. Teď tu byli jen oni dva.
„Ale vždyť nic nedělám.“ Bill se prohýbal smíchy stejně jako jeho společník a nevědomky se tak k němu nakláněl ještě blíž, než už byl. Ale ani v nejmenším mu to nevadilo, společnost tohohle kluka mu byla tak moc příjemná. Kdykoliv se na Toma jen podíval, cítil zvláštní chvění kolem žaludku a byl si jistý, že kdyby neseděl, pod sílou Tomova úsměvu by se mu podlomila kolena.
„Nepůjdem,… jinam?“ Tom se postavil na vláčné nohy a zasmál se, když se musel pro udržení rovnováhy přidržet stoličky. Bill jej s opileckým úsměvem na rtech pozoroval.
„A kam?“
„Ke mně,“ pokrčil Tom rameny a položil na bar pár bankovek. „Je to kousek.“ Otočil se zpět k Billovi a podával mu ruku, aby pomohl na nohy i jemu. Vidina tohohle černovláska u něj doma mu rozproudila v těle nevídanou vlnu vzrušení. Opravdu dneska, vlastně už včera odpoledne, Alexovi nelhal. On není gay, jen tenhle kluk jej dostává do stavu, kdy je mu jedno, jestli je gay nebo ne. Netoužil po ničem jiném, než jej sevřít v náručí a líbat jej a líbat, líbat, líbat…
„Tome,“ Bill do něj strčil, aby opět upoutal jeho pozornost. Tom se usmál a vedl jej ven z baru. Ani jeden nebyl opilý natolik, aby nevěděl, co dělá, ale oba byli opilí dost na to, aby zahodili všechny zábrany a jednali podle toho, jak si žádají jejich těla.
„Ani jeden nemůžeme řídit, víš to?“ Bill se zapíral o Toma, který jej pevně držel kolem pasu a zvonivě se zasmál, když na ulici zakopl o patník.
„No a? Já fakt bydlím kousek. Za rohem.“ Tom se zasmál s ním a přitáhl si ho ještě blíž. Líbilo se mu dotýkat se jej.
„Tak jo,“ Bill pokrčil rameny a svou rukou sklouzl po Tomových zádech, zastavil se v úrovni pasu, dál si zatím netroufl, přestože měl neuvěřitelnou chuť pořádně stisknout v dlani jeho zadek. Zasmál se své představě a šťouchl zadkem do Toma, který nejistě zavrávoral a přitiskl jej ke zdi domu, podél něhož právě šli.
„Jejda,“ vypískl Bill a opět se hlasitě zasmál. Ale smích ho velice rychle přešel, když si v šeru ulice všiml Tomova lačného pohledu, kterým klouzal po jeho tváři. Nejistě polknul a nahnul svou hlavu blíž k té Tomově.
„Bille,“ vydechl Tom a než by si stihl uvědomit, jestli to, co dělá, je správné nebo ne, přitiskl se svými rty na ty Billovy a hladově jej políbil. Žádné něžnosti, jen čirá vášeň. Tomovy dlaně klouzaly po útlém pase jeho společníka, až se zastavily na drobném zadečku. Silně jej stiskly, až černovlásek vydechl vzrušením.
„Mmmm,“ zamručel Bill a pokoušel se od sebe Toma nenásilně odstrčit.
„Copak?“ Tom se přesunul svými rty na jeho krk a jemně stiskával jeho pokožku. Bill slastí přivíral oči a ochotně nastavoval krk ještě více těm příjemným dotekům. Svými prsty zatím bloudil Tomovi za krkem a jemně jej tahal za jednotlivé copánky.
„To-Tome,“ zavzdychal Bill a konečně se mu povedlo od sebe hopera odstrčit. Ten se na něj jen díval s nechápavým výrazem. „Nepůjdeme k tobě?“ zeptal se Bill tiše a tváře už tak zarudlé vzrušením zahořely ještě víc. Tom se spokojeně pousmál a bez jediného slova uchopil človíčka před sebou za ruku a táhl jej přes ulici k činžáku, kde se nacházel malý, skromný byt jednoho podvodníčka.

„Kruci,“ zaklel Tom, když se ani po třetí netrefil klíčem do zámku. Ruce se mu třásly jak po alkoholovém opojení, tak vzrušením, které se šířilo do každé buňky jeho těla. A Bill, dýchající mu za krk, mu to rozhodně neulehčoval.
„Konečně,“ zaradoval se, když zámek cvaknul. Zapřel se do dveří, které div pod jeho silou nenarazily do zdi, a vpadl do bytu. V těsném závěsu za ním Bill, který se užuž snažil dveře zase zavírat. Jakmile se dveře opět zaklaply, přitiskl na ně Tomovo tělo a sám se přilepil těsně na něj. Prudce mu oddechoval do obličeje, zatímco se dlaněmi snažil dostat k okraji obrovského trika, které halilo Tomovo tělo.
„No ták,“ zaúpěl Bill a zatahal za lem trika. Tom se zasmál a poslušně zvedl ruce nad hlavu, aby mu mohlo být triko staženo a odhozeno neznámo kam. „To je hned lepší,“ zamlaskal Bill spokojeně a opět se nahnul k Tomovi. Hladově jej políbil a dlaněmi zatím zkoumal jeho odhalenou hruď a bříško. Musel uznat, že na dotek má Tom opravdu vypracované tělo, které jej dostávalo do ještě většího varu.
Tom se odrazil od dveří, silně uchopil černovláska za boky, a směroval jej zády k jeho posteli. Byt měl opravdu malý, takže nebylo těžké prokličkovat mezi pohovkou a jídelním stolem a bezpečně dopadnout do rozestlaných peřin.
„Oh, Tome…“ Bill se celý prohnul, když i jeho triko skončilo někde na zemi a on na svém odhaleném břiše ucítil Tomovy horké rty. Vážně si to maximálně užíval a sám se ještě více nabízel Tomovým dotekům. A ten si dával opravdu záležet.
Možná se stejným pohlavím neměl pražádné zkušenosti, přesto přesně věděl, co dělat, kde se jej dotknout a kde jej políbit, aby se pod ním Bill svíjel slastí. Něžně prsty hnětl Billovy boky, zatímco si rty pohrával s jeho levou bradavkou, již ztvrdlou vzrušením. Jemně ji cumlal a sem tam zlehka skousnul zuby, aby jí vzápětí mohl ošetřit jazykem. Líbilo se mu, jak pod ním Bill vrní rozkoší, jeho vzdechy podporovaly jeho ego.
„Bože jo!“ Bill zvrátil hlavu dozadu a mocně lapal po dechu. Tomovy prsty se právě hravě propletly pod jeho kalhoty a silně tiskly jeho ztvrdlý penis přes látku bílých boxerek. Tolik vzrušení v těle necítil už hodně dlouho, zdali vůbec někdy. „Tome!“ vykřikl, když mu kalhoty sklouzly ke kolenům a Tom svými rty stiskl jeho penis. Ten se jen spokojeně usmál a dál jej provokoval svými rty.
„Tak už mi je, sakra, sundej!“ Bill se pod ním dál svíjel a modlil se, aby už ten zatracený kus látky zmizel a Tomovy rty se jej dotýkaly přímo a stejně tak dráždivě, jako doposud.
„Chtěl bys to?“ Tom se vytáhl zpět k němu a mezi rty tiskl jeho ušní lalůček. Dlaněmi zatím masíroval Billův podbřišek a sem tam jeho neposedná ruka opět sklouzla až do jeho klína. A Bill šílel!
„Jo! To sakra chtěl!“ Aniž by si to Tom stihl uvědomit, Bill se vyhoupl do sedu a přetočil jej mrštně pod sebe. Teď to byl on, kdo se ocitl na lopatkách. Pobaveně se zasmál, když si pořádně prohlédl Billovu tvář zkřivenou chtíčem. Bill na nic nečekal a kus prádla si stáhl sám. Vyšplhal se nahoru nad Toma a chtivě jej políbil, zatímco se pravidelnými, táhlými pohyby třel svým vzrušeným penisem o jeho břicho.
Tom jej silně uchopil za boky a tlačil jej proti svému klínu, kde už čekal jeho tvrdý přítel. Slastně zaúpěl, když se o sebe jejich vzrušení silně otřela. Jeho sten se promísil s tím Billovým, pro kterého byla hrubá látka Tomových kalhot na jeho pulzujícím přirození opravdová slastná muka.
„Chci tě v sobě,“ zašeptal a trhavými pohyby se pokoušel rozepnout zip Tomových kalhot. Chtěl jej co nejdříve osvobodit a cítit jej horkého a tvrdého na svém těle.
Tomovi se zatmělo před očima náhlým návalem vzrušení a roztřesenému Billovi okamžitě pomáhal vysvléknout se. Kdyby to dělal jen jeden z nich, možná by to bylo rychlejší, ale v tomhle stavu naprosté euforie bylo těžké uvažovat racionálně. Nakonec se společnými silami poprali s ubohým kusem džínoviny, který poraženě skončil v rohu místnosti, následován bleděmodrými trenýrkami.
„Chceš mě v sobě? Jo, vážně chceš?“ Tom se opět přetočil nad Billa a svým tělem jej přímo přišpendlil do měkké matrace. Bill hlasitě sípal a snažil se svým tělem co nejvíce třít o to Tomovo.
„Jo, to chci!“ Bill si jej za týl stáhl až těsně k sobě a zatímco se jejich jazyky vášnivě proplétaly, Billova pánev stále častěji a silněji vyrážela proti Tomově.
„Tak jo.“ Tom se zhluboka nadechl a užuž chtěl do Billa proniknout, když ho černovlásek zastavil.
„Počkej,“ rychle se mu vysmekl a sklonil se z postele pro svoje kalhoty. Provokativně přitom špulil prdelku proti Tomovi, který neváhal a párkrát jej po ní zlehka plácnul, než se k němu sklonil a začal obě jeho půlky pokrývat něžnými polibky. Byl si vědom toho, že alkohol už pomalu z jeho krve vyprchal a přesto tady byl stále s Billem, odhodlám udělat největší krok ve svém životě. Chtěl to, tak moc to chtěl.
„Na, půjde to líp.“ Bill se vyhoupl zpět na postel a vtiskl Tomovi do ruky stříbrnou tubičku. Tom jen pozvedl obočí a chvíli si tubu prohlížel.
„Ty jsi vždycky připravenej, co?“ Odšrouboval víčko, a zatímco se Bill pokládal zpět na záda, vymáčkl si trochu chladivého gelu do dlaně.
„Ani ne,“ odpověděl Bill a trochu nadzvedl pánev, aby usnadnil Tomovi přístup ke svému tělu. „Jen mě to napadlo už v tom baru,“ usmál se na něj sladce a strčil si levý malíček do pusy. Tom jen zaúpěl a otřel se svým penisem o Billovo stehno. Jak moc si přál být teď na místě Billova malíčku a smět se nořit do tepla jeho úst!
„Oh, jo, Tome.“ Bill se celý prohnul, když do něj Tom pronikl rovnou dvěma prsty. Potřeboval jej uvolnit rychle, jeho penis neskutečně pulzoval, tepal, bolel.
„Myslíš, že můžu?“ Roztahoval, kroutil a ohýbal prsty v Billově zadnici a zastřeným pohledem sledoval, jak se pod ním černovlásek kroutí.
„Musíš,“ vyrazil ze sebe Bill a roztáhl nohy, co nejvíce to šlo, aby se mezi ně Tom vešel. Připadal si tak nestoudný, hříšný.
„Oh bože!“ Tom zalapal po dechu, když se jeho penis nořil do horka Billova těla. Oba hlasitě dýchali, sténali, kňučeli blahem. Tom na nic nečekal, a když jej konečně Bill celého pohltil, začal v pravidelném tempu přirážet do jeho těla. Silně tiskl jeho boky a nenasytně se pohupoval proti jeho tělu. Šílel z něj!
„Tome! Víc, bože víc!“ Bill sklouzl rukou do svého vlastního klína a rychlými pohyby, které se snažil synchronizovat s Tomovými přírazy, přiváděl sám sebe do naprosté extáze. Tom jeho prosbu okamžitě vyslyšel a dvojnásobně zrychlil tempo svých přírazů. Billův úzký, horký zadeček a pohled na to, jak se před ním sám uspokojuje a sténá pro něj, byly smrtelnou kombinací.
„Oh bože, Bille!“ Ještě o něco zrychlil své tempo, jeho přírazy byly čím dál tím prudší a kratší. Blížil se k vrcholu.
„Tome!“ Billova ruka sklouzla zpět na postel, prudce se prohnul a z jeho hrdla se vydral silný výkřik, když Tom narazil do jeho prostaty. „Udělej to znova, sakra!“ Mezi prsty tiskl černé prostěradlo a prohýbal se pod sílou Tomových přírazů. „Ještě, Tome!“ Křičel jako smyslů zbavený, ale ani v nejmenším mu to nevadilo, nehodlal se teď krotit, potřeboval někam ventilovat všechny své pocity.
„Bi-Bille…“ Aniž by stihnul doříct jeho jméno, naposledy silně přirazil do jeho těla a jeho malým bytečkem se rozezněl dvojí hlasitý výkřik. Tom se celý třásl a ještě stále se zlehka pohyboval v Billově těle. Unaveně sklouznul pohledem ke svému společníkovi a konečně si všiml, že jeho milenec je stále ještě kompletně tvrdý, neuspokojený.
Aniž by vyšel z jeho těla, uchopil jeho penis do ruky a silně jí pohyboval. Bill opět hlasitě sténal a prosil jej, aby už to konečně dodělal. Tom jako na povel vyklouzl z jeho těla a hlavou se sklonil k jeho klínu. Bez přemýšlení nad tím, co dělá, jej vzal hluboko do svých úst a snažil se jej dovést k orgasmu, jak nejlépe dovedl.
„Tome, Tome, Tome!“ Černovlásek se pod ním prohýbal a stále více pohyboval boky proti Tomovým ústům. Chvěl se po celém těle, ten třas znal. Věděl, že už stačí jen chvilka a i on se udělá.
„Tome, já už…“ Nedořekl ani půl věty a celý se prohnul ve slastné křeči. Tomova ústa v několika dávkách zaplnila matná tekutina, která opravdu nechutnala nijak špatně. Snažil se vše spolykat, přesto mu koutkem rtů vytekl slaboučký pramínek Billova spermatu.
Hřbetem ruky si otřel ústa a vyhoupl se k Billovi nahoru. Chvíli jej beze slov pozoroval, než se k němu sklonil a spojil jejich rty v lehkém polibku.

***

„Bille?“
Jmenovaný chlapec už téměř po náročném výkonu usínal, když na své tváři ucítil lehký dotek Tomových rtů. Usmál se a ještě více se přitiskl k jeho teplému tělu.
„Ano?“
„Měl bych ti něco říct.“ Bill jen pozvedl unaveně hlavu a pohledem jej vyzýval, aby pokračoval. „Víš, já tak docela nejsem ten, za koho jsi mě možná měl.“
„A kdo teda jsi?“ Bill přesně věděl, kdo Tom je, ale zajímalo jej, jestli mu to řekne on sám.
„Víš, já… Vlastně tak docela nejsem součástí žádné hudební firmy, která hledá nové talenty. Ono, nikdo z těch, které jsi tam dnes viděl. Já sám osobně jsem jen pouliční švindlíř, který okrádá lidi, aby měl na vlastní živobytí.“ Tomovi se moc s pravdou ven nechtělo, ale měl pocit, že po tom, co s Billem teď prožili, si černovlásek zaslouží znát pravdu.
„Já vím, Tomi.“ Bill se k němu nahnul a vtiskl mu jemný polibek na bradu.
„Víš?“ Tom nechápavě pozvedl obočí. Bill jen přikývl.
„Jo, vím. A já bych ti měl asi taky něco říct.“ Bill se přetočil na záda, hrál si s Tomovými prsty a jeden každý z nich zlehka políbil. „Víš, já jsem vlastně někdo, kdo tě za ty podvody měl dneska zatknout.“ Tom vytřeštil oči a prudce se posadil.
„Počkej, ty jsi policajt?!“
„Jo, ale…“
„Ty si normální podělanej fízl?!“
„Tome, uklidni se! Jak vidíš, neudělal jsem to!“
„Ale proč?! Já to, nechápu!“
„Zaskočil jsi mě tím, když jsi mě od toho kšeftu odrazoval, já to prostě nečekal! A pak… jsi mě naprosto bravurně svedl.“ Billovy tváře zalila červeň a on jen mlčky pozoroval svoje ruce. Cítil, jak se k němu Tom opět přisunul blíž. Pod lehkým tlakem Tomových prstů hlavu opět zvedl. A usmál se.
„Nezatkneš mě teď, že ne?“ Bill zavrtěl hlavou a přitiskl se těsně k Tomovi. Nechával se hladit po zádech a zhluboka vdechoval jeho vůni. Opravdu by ho teď nemohl udat, říct, kde Tom je. Nedokázal by to. Prostě řekne, že tam Tom včera vůbec nebyl a bude to.
„Tome?“
„Ano?“ Tom se pousmál, vztek, který před malou chvílí pocítil, už z něj pomalu vyprchal a teď opět prsty nořil do Billových zpocených vlasů.
„Co s námi teď bude?“
„Já nevím, Bille.“ Uvolnil se a oba je stáhl do lehu. „Ale vím jedno.“
„A to?“
„Že se tě už nehodlám vzdát.“ Bill se jen šťastně usmál a opět spojil své rty s Tomovými v jednom sladkém, něžném polibku.

autor: Deni
betaread: Janule

13 thoughts on “Mistr švindlu 2/2

  1. tak to bylo naprosto dokonalý….sakra…to byla kombinace…podvodník a policajt…vrrr..tak sexy!!!

  2. Tak to bylo totálně úžasný ^^ Ale konec mě tak trochu namíchl 😀 Zrovna Tom bude Billovi vyčítat, že je to "fízl," přitom on sám nemá na nic jinýho než jen využívat lidi… Taková drzost 😀 Jinak samozřejmě mooc pěkný ♥♥♥

  3. Páni, tak to je nádherný. Ta zápletka je naprosto dokonalá a… originální. Není to jedna z těch typických povídek. Vážně se ti strašně moc povedla.

  4. Jů tak Billí polda:-D no já sem si hned říkala, že jak se tam předstawowal znělo to jak – Bond, James Bond:-D

  5. Tady se někdo dívá na Spektrum, viď, Deni? 😀 Ten pořad se, myslím, jmenuje Mistři švindlů, nebo tak nějak 😀 Obdivuju tě, je sympatické, že se dokážeš inspirovat 🙂 Když vidím: "autor: Deni nebo Dádinka" je mi jasné, že to bude něco originální. A představa Billa jako "muže zákona" mě dostává pod stůl, jak hýkám smíchy. Nojo, to je chlap jak hora, určitě bych před ním měla respekt, kdybych byla gangster 😀

  6. [11]: To si piš, že se dívám na spektrum xD Ono dopoledne není nic v televizi a jinou zábavu hned takhle po ránu nemám xD Ale, ale v televizi jsem viděla jen to s tou whisky (si nemyslete nikdo, že bych na to přišla sama, mě nikdy fyzika nešla xD), zbytek jsem si tak nějak domyslela a Billa jsem jako 'muže zákona' nikdy nebrala xD On je tam prostě jen ta vsuvka, kterou jsem potřebovala (omlouvám se, Bille! xD)
    Ale jsem ráda, že se vám to líbilo a že když si někdo přečte mé jméno, myslí si, že je kvalita zaručena xD To mě opravdu moc těší, jsem ráda! Děkuju :o)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics