Byl čtvrtek a hodinová ručička se pomalu ale jistě blížila k třiadvacáté hodině, když skupina Tokio Hotel trávila večer v baru před svým hotelem. Shodou okolností se právě zde konala afterparty po předávání hudebních cen. A protože jejich skupina tentokrát nic nevyhrála, měli poměrně klid, co se novinářů týče. Dvojčata Kaulitzovi seděli u stolu v rohu místnosti úplně sami a zapáleně diskutovali na téma ‚Co jim vadí na jejich slávě‘.
„Mě chybí, že už ani na svou vlastní zahradu nemůžu vyjít jen v trenkách,“stěžuje si Tom.
„Jo, to taky, ale víš, co mi fakt chybí? Flirtování. Už nemůžu flirtovat, protože to všechny berou tak vážně! A to já nechci. Víš, co myslím? Prostě jen beztrestně a bez následků někoho provokovat a nechat se provokovat…“ Bill se zasněně zadíval do desky masivního stolu. „Billík by nám chtěl flirtovat, joo?“ pobaveně se usměje Tom.
„Hele, neříkej mi tak, jo?“
„Jak? Myslíš Billíku, Billíku?“
„Jo tak!“ rozesměje se Bill.
„Jdu si ještě pro něco k pití, chceš taky?“ zvedne se najednou Tom.
„Ne ne, díky, já ještě mám,“ pozvedne Bill svou skleničku a při té příležitosti trochu upije. Tom se svižným krokem prodere skrz lidi, co v podniku jsou a usedne na barovou židličku. Bill vidí, jak Tom přivolává zaneprázdněného barmana k sobě, ten mu však jen gestem naznačí, aby moment vydržel a tak se Tom otočí o 180° a zakouká se na bratra. Pávě v ten okamžik se místností rozezní ‚In Your Eyes‘ od Kylie Minogue – Billova oblíbená písnička… a Tom to ví. Jednou se stalo, že vešel do bratrova pokoje bez zaklepání a přistihl jej právě uprostřed divokého tance se sluchátkama v uších právě s touhle písničkou. Trvalo přinejmenším půl minuty, než si jej Bill všimnul a patřičně mu celej červenej vynadal.
Tom se lokty opřel o barový pult a povytáhl na bratra obočí. Ten ho obdařil naoko naštvaným úsměvem, který jasně prozrazoval, že si dost dobře pamatuje ten trapas s tanečkem. Tom pokyvoval hlavou do rytmu a až příliš často se vyzývavě usmíval. Bill se zatvářil trochu zamračeně, jakože nechápe… Tom vylovil z kapsy mobil a rychle napsal ‚Chceš flirtovat? Flirtuj, předveď se. Hraje pěkná písnička, nemyslíš…? ;o)‘.
Bill překvapeně pozoroval display. Věděl, že ho bratr pozoruje. Přímo cítil jeho pohled, jak pátrá přes clonu hustých černých vlasů, aby viděl výraz v jeho obličeji. Bill s úsměvem zvedl hlavu. Tomův výraz teď bude rozhodující… chvilku Toma zkoumavě pozoroval. Ten se jen pohodlněji usadil, přitáhl si právě přinesený drink k ústům, napil se a pohledem bratra vyzval, ať se tedy ukáže. Je rozhodnuto. Bill si to vzal k srdci. Napadlo ho, že když se jeho dvojčeti vlastně líbí holky, mohl by být dobrý nápad, chovat se jako holka… trochu. Ladně přehodil nožku přes nožku a brčkem popotáhl trochu svýho pití, přičemž si nezapomněl poslední kapku důkladně slíznout ze rtů s upřeným pohledem na Toma. Pak si začal namotávat na prst jeden z pramínků vlasů a druhou rukou si rozepnul knoflíček u košile. Tom ho pobaveně a se zájmem pozoroval. Bill vytáhl mobil a napsal ‚Máš přece rád holky ne? Tak mě sleduj!‘, odeslal a nohu přes nohu si nyní přehodil na boku sedačky, na níž seděl, aby to i jeho slepý bratr viděl. K tomu přidal další knoflíček u košile a Tom musel uznat, že si jeho bratr počíná docela dobře… jeho smska ho donutila k úsměvu. Když zvedl svůj pohled od mobilu, viděl Billa, jak pokyvuje do rytmu písničky a jako při plabacku zpívá jeden z refrénů se zavřenýma očima – text znal dokonale. A v momentě, kdy Tomovi začínalo být proti jeho vůli lehce horko, Bill prudce otevřel oči, zaryl se do těch bratrových a zřetelně rty vyslovoval a stále se opakující větu v textu… „I want to make it with you… with you… with you…“ Ačkoli písnička vůbec nebyla o tom, co napovídala tato slova, Tom si v nich jistý význam rozhodně našel a v krku mu vyschlo.
Bill si všiml jeho rozpaků a s úsměvem se dál pohyboval do rytmu téhle doznívající části písně. S náhlým začátkem dalšího refrénu prudce vstal a vykročil k Tomovi, se kterým se právě zatočila snad celá zeměkoule. Tak byl nervózní, překvapený, rozrušený a… vzrušený? Ne, rozhodně ne! Podvědomě zakroutil hlavou a sledoval Billa, který zatím přišel až k němu. Děsil se toho, co bude dál, když se Bill blížil blíž a blíž, ale ten jen tleskl rukama, naklonil se k bratrovi a pronesl: „Taak jakej jsem byl?“ Tom nasucho polkl a rychle zahnal představu nahého Billa u sebe v posteli někam hodně hluboko do hlavy. Urychleně se vzpamatoval a konečně reagoval na otázku.
„No… no mohlo to být teda lepší,“ protáhl jako největší machr, ale ve skutečnosti se snažil přemoct svoje rozechvění.
„Lepší jo?“ Bill popadl Tomovu skleničku, vypil jí do dna a chytl mezi zuby kostku ledu. Nepřestával přitom sledovat Toma. Dvěma prsty si kostku z pusy vyndal a opatrně přejel Tomův horní ret. Tomovy rty se roztřásly… je možný, že do tohohle stavu ho dokáže dostat jeho dvojče?! „Uklidni se, já přece neumím flirtovat,“ zašeptal sarkasticky Bill a přesunul se na spodní ret. Tom pootevřenými ústy tlumeně vydechl, až mu kapka roztátého ledu sklouzla po bradě. Bill toho využil a palcem mu strčil celou kostku do pusy. Tomův tep začal nebezpečně narůstat – právě teď si totiž všiml, jak je bratrův obličej blízko. „Jdu je tam poprosit, jestli by tu písničku nepustili ještě jednou,“ šeptnul ještě a pak už jen konečky Billových vlasů zalechtaly Toma na obličeji, jak se prudce otočil a následně zmizel v davu.
Tom se stačil sotva trochu uklidnit a už se jeho bratr vracel zpátky s boky pohupujícími se do rytmu znova puštěné písně. Najednou bylo úžasně vidět, jak je ta Billova sexy košile průsvitná… Natolik byl rozrušený, že upustil na zem potítko, se kterým si nervózně pohrával. „Co kdybys-“ začal Bill, ale Tom mu skočil do řeči.
„Prosím, podal bys mi… spadlo mi potítko.“
„No jasně,“ stočil Bill pohled k zemi, pak se otočil, protože bylo docela daleko, sehnul se a Tom zalapal po dechu, protože bratrova prdelka mu přejela od kolena ke kotníku a když se zase zvedal, prorazila si to stejnou cestou, ale naopak. „Na,“ s úsměvem mu podal potítko.
„Díky. Co… co jsi to chtěl?“ snažil se Tom mluvit pokud možno co nejvíc normálně.
„Co kdybys flirtování předvedl teď pro změnu ty mně? Když já to neumím, měl bys mi teda předvést, jak se to dělá.“ Prohodil věcně.
„No, nee Bille…“ znervózněl Tom. „Tohle je… tvoje písnička víš? Měl bys pokračovat, aby ses zlepšil,“ vyrukoval s dokonalým nápadem. Bill zamrkal jako mrkací panenka, chvilku rozmýšlel, pak ale vytáhl bratra za zápěstí na nohy. „Co je?“ nechápal Tom.
„Teď jdeme tancovat,“ vesele vysvětlil Bill. Tom se zastavil
„Ale já neumím tancovat.“
„Já budu tancovat,“ mrknul Bill a dál ho táhnul až do méně zalidněné části baru – nemusí tohle zrovna všichni vidět. Billova oblíbená písnička v kombinaci s alkoholem s ním začíná provádět docela zajímavé věci.
„Faajn, opravuju se – ty budeš tancovat taky,“ řekne Bill po několika minutách, kdy Tom opravdu jen prkenně stojí a pozoruje bratra, kterému to tancování náhodou docela jde.
„Když mě baví pozorovat tebe,“ ujelo Tomovi, ale než si stačil vyděšeně zakrýt ústa dlaní, Bill se široce usmál, zašeptal
„Ok,“ a otočil se k dvojčeti zády, aby mohl dál pokračovat ve svém hříšném tanečku. Proč hříšném? Protože se Bill před Tomem čím dál víc docela podivně svíjí vzhledem k tomu, že jde o jeho bratra. Tom jen fascinovaně hleděl na bratrovo pozadí, které se lehce odhalilo při každém pohybu dolů. Tom pocítí nezapuditelné nutkání sáhnout si… ‚Ne! Je to tvůj bratr, nebudeš přece osahávat svého bratra!‘ domlouval si v duchu. Při další Billově cestě nahoru ale zavadil zadkem o Tomův klín. Ať už to bylo úmyslně nebo omylem, Tom se vykašlal na všechny pochybnosti a jeho pravačka pohladila bratra po zadku. Tom čekal všechno – facku, Billovo uražení, stovky těch nejsprostších nadávek na jeho adresu…
„Bráchova zadku by ses dotýkat neměl, víš to?“ natočil Bill pouze hlavu k Tomovi a koketně povytáhl obočí.
„A otírat se o bratrův rozkrok je v pořádku?“ oplatil mu Tom.
„To bylo nechtěně…“ vyplázl na něj Bill jazyk a už se otočil celej. „Víš co? Končím, já tu flirtuju celou dobu, koukej taky něco dělat! Teď se předveď ty!“ založí si Bill ruce na prsou.
„Ne, to nemůžu. A víš proč?“ Bill zakroutil hlavou a Tom pokračoval. „Protože já flirtuju dokonale a ty bys mi mohl podlehnout… a to riziko je velký a to přece nesmíme dovolit.“
„Já to riziko rád podstoupím…“ odpověděl Bill a Tom to pochopil jako výzvu. Došel pro malinkou láhev ještě něčeho k pití, přišel zezadu za Billem a přes rameno mu ji podal. „Jo, tak o tohle ti jde. Chceš mě opít, aby mi pak tvoje flirtování přišlo světový jo?“
„Mmm… možná!“ zakřenil se Tom a napil se taky. „Koukej,“ ukázal Tom k baru „jak se ti líbí támhleta blondýnka?“
„Moc ne, vypadá tak… nevím, na mě je asi moc málo oblečená… Proč se ptáš?“
„Jen tak… a támhle vzadu, ta s těma černejma vlasama?“
„Blázníš? Koukni, vždyť vypadá jako já…“ vytřeští oči na slečnu s viditelně okopírovaným jeho stylem. Tom jen potřeboval odvést trochu bratrovu pozornost a sebrat dostatek svojí odvahy k tomu, aby mohl udělat, co chtěl i nechtěl zároveň. Nechtěl ze strachu, jak to dopadne. Lehce se opřel bradou o Billovo rameno. Bill se trochu zachvěl, ale neudělal nic.
„Těším se, až začne tour…“ zasnil se.
„Jo, to já taky, moc,“ souhlasil s ním Tom a na to konečně, jak chtěl, zasunul své ruce do kapsiček na Billově zadku a mírně stisknul. ‚Můj bože!‘ blikalo mu v hlavě.
„Co… co to děláš?“ vydechl Bill a místo aby se mu vytrhl, přitiskl se k jeho dlaním ještě víc.
„Flirtuju, bráško,“ zašeptal mu Tom kamsi do vlasů, doufajíc, že to dorazilo až k jeho uchu.
„Měl jsi pravdu… co když podlehnu?“ natočil Bill hlavu na stranu, aby mu Tom lépe rozuměl. Ten tomu nemohl ani uvěřit… jeho bratr se tu teď strachuje, že jemu podlehne?
„To nesmíme dovolit,“ a na důkaz toho, že si nepřeje nic jiného než pravej opak, se k němu postavil natěsno. Bill vydechl. Tom se usmál a stiskl jeho prdelku ještě o něco víc.
„Tome, musím ti něco říct,“ vyndal Bill bráškovy ruce ze svých kapes, otočil se a svoje čelo téměř opíral o jeho. Oběma dvojčátkům se rozbušila srdce. Takhle blízko si snad ještě nikdy nebyli. I beze slov pochopili, co se druhému honí v hlavě, přesto to Bill řekl…
„Chci se líbat. Chci líbat tebe!“ Pohledem přitom rychle a zoufale putoval od očí ke rtům svého bratra.
„Já… já taky,“ zašeptal Tom.
„Tak… půjdeme pryč?“ navrhl Bill a jeho žaludek se rozhoupal podivným strachem a současně chtíčem. Tom přikývnul a hned na to už si to oba razili k východu. Hotel byl naštěstí jen přes ulici. Šli nepřirozeně rychlým krokem a pořád se ohlíželi všude okolo, jakoby měli strach, že je někdo sleduje. Ve skutečnosti to byla však jejich touha a zároveň strach z nepoznaného, co je pronásledovalo a s každým krokem se stupňovalo, jak se blížili k hotelu. Studený noční vzduch je ani trochu neosvěžil, neprobral… oba jako v horečce spěchali k cíli, aby mohli provést ten krůček, který je povede až k nezákonným zvrhlostem. Nezdržovali se čekáním na výtah a radši si těch pár pater vyběhli sami. Pak konečně stanuli za zamčenými dveřmi Billova pokoje, stáli asi metr od sebe a udýchaně si hleděli do očí. Tím pohledem jakoby si řekli víc, než za celý svůj život slovy.
„Jo?“ nakročil Bill k bratrovi.
„Jo,“ vydechl Tom a Bill jej vzápětí popadl za obě tváře a nedočkavě se mu vrhnul na rty. Vychutnávali si ten polibek tak, jak jen polibek vychutnávat jde. Billovi se na obličeji objevovaly vrásky soustředění. Tom chvíli nevěděl, co s rukama, pak je ale váhavě položil na Billovy boky. Zajímavé – chytat ho za zadek mu v baru nedělalo téměř žádný problém a teď, když už jsou spolu sami, jej váhavě bere za boky? Že by opojení ze všech těch drinků přece jen částečně opadlo? Opojení možná, touha překračovat hranice však ještě vzrostla. Bill pomalu pouštěl jeho tváře a dlaněmi přejel přes krk a hrudník až k okraji kalhot. Tam se zastavil a odtáhl se.
„Co když toho pak budeme litovat?“
„Slibuju ti, že budu nelitovat za nás za oba!“ zašeptal Tom zastřeně, opět zrušil vzdálenost mezi nimi, popadl Billa za zadek a znovu políbil. Ten bezděčně zvrátil hlavu dozadu. Jeho dvojče toho patřičně využilo… Tom přejel jazykem od krku až k bradě a Billova hlava se zaklonila ještě víc. Věděl, že teď už je nic nezastaví. Navedl brášku k posteli a hodil jej tam. Matrace se pod ním zhoupla a Bill se zazubil od ucha k uchu. Tom ho zálibně pozoroval: „Hrozně ti to v těch peřinách sluší.“
„Tak pojď ke mně, na co čekáš?“ Tom si klekl na postel a pak se na něj pomalu položil. Zvláštní pocit jej najednou cítit celého pod svým tělem. „Líbej mě, slyšíš? Udělej to ještě!“ zašeptal zoufale Bill a zvedal k němu hlavu. To se přece nedalo odmítnout…
„Bille… ? Pamatuješ, jak jsem… eh… jak jsem říkal, že neumíš flirtovat?“ dostával ze sebe Tom. Teď to byl on, kdo ležel na posteli a Bill už z něj servával spodní prádlo.
„Pamatuju,“ odpověděl a něžně se zakousl do stehna svého dvojčete.
„Já jsem… kecal!“ vzdychl Tom a prohnul se v zádech, protože se mu právě někdo otřel tváří o vztyčené přirození.
„Já vím, viděl jsem, jak jsi byl nervózní,“ odpověděl Bill jakože mimochodem a líbnul Toma na špičku…
„Ah Bille!“ zalapal po dechu Tom. Bill se pro sebe usmál a vzápětí ho vzal celého do pusy. Tom se mohl ukřičet blahem, když začal jemně sát a pořád přidával. Pomáhal si rukama, chvilkami mu jen lehce vydechoval do klína horký dech, zatímco Tomovo tělo se pod ním svíjelo v křečích rozkoše. „Já…“ nestačil Tom ani doříct a i přes závoj Billových vlasů, co mu spadaly přes tvář a šimraly ho na břiše, mohl vidět, jak se pomalu odtahuje a poctivě všechno polyká. Všechny Tomovy svaly povolily a on vděčně roztáhl ruce. Bill se mu uvelebil v náručí a se zavřenýma očima vnímal teplo sálající z bratrova těla. „Děkuju,“ přitiskl k sobě Billa ještě víc.
„Já rád,“ odpověděl a usmál se. Poprvé v životě okusil, jak nádherný pocit je cítit bratra u sebe blíž, než kdykoli předtím. Cítit jeho pohybující se hrudník na zádech, cítit, jak jej jeho paže k sobě ochranitelsky tisknou a nohy, jak proplétá s jeho. Naslouchal jeho hlasu, jak mu šeptem povídá, jak to bylo krásný a dokonalý. Poslouchal, jak se mu svěřuje, že už na tohle párkrát pomyslel… až Billovi zčervenaly tváře… tolik si byli podobní… Najednou cítil ten pocit, jako když najde něco, o čem vlastně ani nevěděl, že to hledal a teď už by bez toho nedokázal žít. Už teď se těšil na ráno, až se vzbudí a zjistí, že to není sen a společně vykročí do pro ně nového života. Života, ve kterém spolu budou sdílet jedno velké tajemství.
autor: *Nicky*
betaread: Janule
krásny
krásný?slabý slovo
to je perfektní, dokonalý, vzrušující, úžasný!!!
Úú, jůůů!! Wraw! xDD
Super, užasný!! Muhahaha…!
Tyjo tak to nemá chybu! <3 <3 <3 <3
to by stálo možná za pokračování ne ?
anooo My Chceme Pokračovanie! 🙂