„Jako“ sen

autor: Niké

Tom leží na posteli a listuje časopisem s auty. Je už kolem půlnoci a venku je příšerná bouřka. Aspoň se ochladí ten horký letní den. Ozve se váhavé zaklepání na dveře od jeho pokoje. Potom se pomalinku otevřely. Ve škvíře mezi nimi se objevila Billova hlava.

„Spíš?“ zeptal se hloupě.

„Jasně. S otevřenýma očima,“ zasmál se Tom.

„Nedělej si ze mě legraci,“ řekl naoko naštvaně Bill.

„Co tu vlastně děláš?“

„Víš, že se bojím bouřek,“ špitl Bill.

„Tak pojď na chvilku sem,“ poklepal starší bratr na volnou část postele vedle sebe.

Bill přeběhnul a hupsnul na ni. Ale ne vedle Toma, nýbrž na něj.

„B-Bille?“ seděl obkročmo na Tomově klíně.

„Mám tě rád, Tome!“ řekl Bill, položil mu hlavu na rameno a zabořil nosánek do jeho krku.

Omylem rukou zavadil o Tomův rozkrok.

„Hmm?“ vykulil Bill oči.

Cítil Tomovu vybouleninu v kalhotách. Tom byl červený až za ušima. Bill to dobře věděl. Ještě ho provokoval tím, že se mu v klíně zavrtěl. Tom ze svých úst vypustil nechtěně malé zavzdychání. Podle výrazu v Billově tváři se zdálo, že ho to pobavilo a potěšilo zároveň. Měl radost pokaždé, když mohl Toma nějak provokovat, ale tohle bylo něco jiného.

Tom chytil Billa za boky, aby se už na něm nemohl tak vrtět, ale nepomohlo to. Proto je Tom přetočil tak, že byl nad Billem. Ten na něj jen ďábelsky mrkl a špičkou jazyka si přejel po rtech. Chytl Toma za tvář, přitáhl si ho blíž k sobě a věnoval mu vášnivý polibek. Tom se od něj odtáhl. Jednoduše byl v šoku.

Potom se ale pomalu vracel k Billovi, dokud nebyl těsně u něj. Vlastně ani pořádně nevěděl, co dělá. Byl omámený Billovou vůní a jeho gesty. Začal ho přitahovat jako nějaký silný magnet. Jako by najednou neexistoval důvod něco takového nedělat. Tom najednou ležel na zádech a Bill mu s malým úsměvem, ale přesto soustředěně rozepínal kalhoty.

Bill si nebral žádné servítky, nic nijak neprotahoval a hned si ho bral do pusy. Tom byl v šoku, ale zároveň byl šťastný. Billovi dotyky mu dělaly tak dobře. Zakláněl hlavu a přivíral oči. Nechal se unášet tím nádherným pocitem. Věděl, že se už pomalinku, ale jistě blíží ke svému vrcholu. Vtom uslyšel silné bouchnutí.

Tom se zprudka posadil na postel. Promnul si oči a porozhlédnul se po pokoji. Byl tu sám. Venku řádila hrozná letní bouřka. Okem zavadil o budík. Dvě ráno. Cítil tlak ve svých boxerkách. Opatrně se podíval pod peřinu.

„Ach, kurva! Můj první mokrý sen o Billovi!“ zaskučel.

Uslyšel lehounké klepání.

„Ano?“

Dveře se otevřely a do pokoje vstoupil Bill.

„Ty nespíš?“ zeptal se.

„C-Cože?“ Tom byl celkem v šoku.

Nějak podobně vypadal jeho sen.

„Co tu děláš?“ zeptal se Billa.

„Tome, vždyť víš, že se bojím bouřek!“

autor: Niké