autor: elvisfan
Další překlad od Vanity, zatím poslední, který mám, je jednodílka od elvisfan z roku 2012. Za mě by si to zasloužilo pokračování. 🙂 Díky, Vanity. J. :o)
19:27
„Co tím myslíš, že jsem nudný?“ Bill Trümper se postavil s jednou rukou v bok a druhou mával ve vzduchu tužkou na oči, jako by se najednou proměnila ve zbraň.
„Ty jsi, Bille.“ Natálie pozorně sledovala svého přítele z místa na zavřené toaletě. „Ty víš, že tě milujeme, ale kdy jsi naposledy udělal něco zábavného?“
„Chodím s váma dvěma pitomcema ven pořád!“ Bill střelil očima z Natálie na jejich kamaráda Andrease, který se nejistě opíral o prádelník. „Takže vy dva nejste zábavní?“
„Potřebuješ být více… spontánní,“ navrhl Andy. „Jako minulou sobotu, když jsem šel za tím chlápkem na večeři a přesvědčil ho, že jsme spolu chodili na střední. Nikdy předtím jsem ho neviděl, ani on mě, ale byla sranda sledovat, jak se nepříjemně kroutí.“
„Byl jsi opilý,“ připomněl mu Bill a vrátil se zpět k Natáliinu make-upu.
„Cokoliv ho k tomu vedlo,“ odpověděla Natálie. „Byla to sranda.“
„Potřebuješ dneska večer udělat něco šíleného, Bille.“ Andy natočil horní část těla k zrcadlu a zkontroloval, jak vypadá. „Deset babek, že to neuděláš.“
„Woow,“ protočil Bill oči, když dokončil Natáliinu oční linku. „Celých deset babek.“
„Začni zlehka,“ navrhla Natálie, její nadšení pro ten plán vzrůstalo. „Jdi dnes večer v klubu za nějakým chlápkem a donuť ho koupit ti pití.“
„Prosím, Bille.“ Andy předstíral štěněčí pohled. „Jenom dneska.“
„Vy dva toho nenecháte, co?“ zeptal se Bill opatrně. Povzdychl si, když oba zavrtěli hlavami. „Fajn. Pití zdarma od náhodného chlápka.“ Zvedl řasenku a podal ji Natálii. „Tady, dodělej to. Víš, že nedokážu nanést řasenku na nikoho jiného.“
///
22:21
Tom Kaulitz odešel z tanečního parketu a sesunul se na prázdné místo v boxu, který sdílel se svými přáteli. Jejich výrazy byly nezaměnitelné.
„Co je s váma, lidi?“ zeptal se Tom a zapálil si cigaretu. „Měli byste se bavit.“
„Tohle místo je zkažené,“ odpověděl Georg.
„Prominentní,“ dodal jeho kamarád Gustav. „Drinky tu ředí vodou, žádný pěkný holky…“
„Spousta pěkných kluků,“ usmál se Tom a jeho oči skenovaly přeplněnou místnost.
„Šťastlivče,“ zamumlal Georg. „No tak, pojďme do Envy, April nám dá několik panáků zdarma. Dobrých panáků.“
„Georgu, jsi můj hrdina,“ poplácal Gustav svého kamaráda po rameni a měl blízko k tomu, aby se usmál. „Randění s barmankou. Geniální.“
„To vím.“ Georg dopil své pivo a podíval se na Toma. „Takže můžeme jít?“
„Fajn.“ Tom dopil poslední doušek ze svého nápoje a pomalu se postavil. Usmál se, když zjistil, že docela drží rovnováhu. „Vyhrál jsi.“
Tom a jeho přátelé si pomalu prodírali cestu k předním dveřím, razili si cestu skrz skupinky kluků z nějakého bratrstva, kravaťáků a mladých nezadaných slečen. Tom už byl skoro u velkých železných dvoukřídlých dveří, když ho někdo chytil za ruku. Otočil se a sotva měl čas zaregistrovat pár tmavě hnědých očí, které se na něj smály.
„Tady jsi,“ zvolal Bill.
„My se zná-…“
Tomova otázka byla přerušena, když Bill srazil jejich rty dohromady. Tomovy oči se nejprve rozšířily a poté zúžily do malých štěrbin, jak se snažil od sebe neznámého muže odstrčit.
„Myslím, že sis mě s někým spletl.“
„Prosím?“ Billovy oči se rozšířily potřebou. „Snažím se zbavit toho dotěrného chlapa támhle, můžeš prostě… být na chvíli můj přítel?“
Tom pohlédl Billovi přes rameno, ale nevšiml si žádného chlapa, který by jim věnoval extra pozornost. Pak se podíval zpět do Billových velkých laních očí a na jeho našpulené rty, a rozhodl se do toho jít.
„Hledal jsem tě celou noc, zlato,“ řekl hlasitě.
Bill se usmál, když se Tom znovu naklonil, a tentokrát jejich ústa jemně spojil. Zachytil Billův plyšový spodní ret mezi své. Bill otevřel ústa a Tom vklouzl mezi ně, pomalu hladil Billův jazyk svým. Odtáhl se a sledoval, jak Bill třepotavě otevřel oči.
„Chceš odtud vypadnout?“ zeptal se ho Tom a už jej chytl za ruku.
Bill přikývl, a Tom jej vedl kolem nevěřícího Georga s Gustavem, kteří na něj zírali s pusami otevřenými dokořán. Tom se protlačil dveřmi a přivítal chladný noční vzduch.
„Oh můj bože, děkuju ti,“ zasmál se Bill, když se připojili k davu na chodníku. „Myslím, že ti dlužím za svůj život.“
„Nemohl jsem dovolit, aby ses stal obětí nějakého náhodného slizkého chlápka, nebo jo?“ usmál se Tom.
„Zatímco náhodní chlapi, kterým nevadí muchlovat se s naprostým cizincem, jsou úplně v pořádku,“ dodal Gustav a ostražitě sledoval Billovu ruku, která byla stále spojená s Tomovou. „Takže?“ zeptal se svých přátel. „Jdeme?“
Bill se zahanbeně usmál a pustil Tomovu dlaň.
„Díky, žes byl můj přítel,“ řekl, najednou se cítil trapně ohledně věcí, které se před několika minutami staly.
„Jdeme do Envy,“ vyhrkl Tom. Pohlédl na své přátele, kteří shodně pokrčili rameny. „Jsi… vítaný přidat se k nám. Geova přítelkyně tam pracuje, takže můžeme mít drinky zdarma.“
„Oh,“ Bill byl překvapený, ale ne nešťastný z nečekaného pozvání. Několik chvil o tom přemýšlel, a pak se usmál. „Jasně. Proč ne?“
///
23:49
Gustavovo čelo se setkalo se stolem s takovým bouchnutím, že otřáslo každou sklenicí na ulepeném povrchu desky. „Vy jste volové,“ zasténal.
„Nikdo ti nedržel pistoli u hlavy a neříkal, že si máš dát čtyři za sebou,“ připomněl mu Georg a prohlížel si menu s dalšími panáky.
„Bylo to pod nátlakem,“ odpověděl, pomalu zvedl hlavu a podepřel si ji rukou. „Tequilla je taková děvka,“ otočil své kalné oči směrem k Tomovi a usmál se. „Cigarety.“
„Oh, jasně,“ zasmál se Tom. Otočil svou pozornost k Billovi, když vytahoval krabičku cigaret na stůl. „Když si Gustav zapálí, víme, že je na sračky.“
„Myslíš, že si můžu jednu vzít?“ zeptal se Bill a točil brčkem ve své prázdné sklenici.
„Bez problému.“ Tom vytáhl zapalovač a jeho oči se setkaly s Billovýma, když se k němu naklonil a zapálil mu cigaretu. „Bavíš se?“
„Bavím,“ přikývl Bill. „Jste docela zábavní. Děláte tohle každý víkend?“
„Bože, ne!“ vykřikl Gustav, jeho hlava nyní odpočívala na stěně jejich boxu.
„Tohle je vzácné potěšení,“ řekl mu Georg.
„Amen,“ zasmál se Tom. „Šetříme každý halíř, abychom mohli každých pár měsíců jít ven a totálně se ztřískat, a …“
„A pak se vrátíme k tomu, abychom byly produktivními členy společnosti,“ dokončil za něj Gustav. Zničehonic zvedl hlavu a jeho oči se rozšířily. „Ale ne!“
„Tome, Gustav nevypadá zrovna dobře,“ zašeptal Bill a naklonil se blíže k Tomovi.
„Bude zvracet!“ zakřičel Georg.
Gustav vyskočil a opustil jejich stůl. Zdálo se, jako by se před ním dav lidí rozestupoval, jak spěchal k záchodům. Jakmile opustil stůl, ostatní se rozesmáli jeho unáhlenému odchodu. Tom se usmál znovu Billovu vysokým smíchem, který skončil jemným malým zachrochtáním. Když se k němu znovu naklonil, přehodil mu svou ruku přes rameno.
///
01:37
Tom obdivně zíral na Billův zadek, přistoupil k němu blíž a rukama sjel na jeho pas. Spojil své ruce na Billově břiše, zatímco se společně pohupovali do rytmu hudby kapely, která na pódiu hrála. Bill propletl jejich prsty dohromady a usmál se přes rameno. Zavřel oči a položil svou hlavu dozadu na Tomovo rameno, když jej začal líbat na krku.
///
02:17
„Třešňovou nebo citronovou?“
„Hm?“ Bill pohlédl na Toma a na stroj na ledovou tříšť, na který ukazoval, zatímco se snažil soustředit na titěrná tlačítka na svém telefonu. „Oh. Třešňovou.“
„Komu píšeš?“ zeptal se Tom, zatímco připravoval jejich nápoje.
„Jen se hlásím svým přátelům,“ zachichotal se, když mu Tom položil bradu na rameno. „Zajímavé čtení, Tome?“
„Napsal jsi špatně QuickStop.“
„Píšu a jsem opilý,“ pokrčil rameny Bill a stiskl tlačítko „odeslat“. „Nebo jen ve spěchu, ještě jsem se nerozhodl,“ otočil hlavu a políbil Toma na tvář. „Děkuju za tříšť.“
„Bylo mi potěšením.“
///
04:42
„Rozhodně jsem opilý.“
„Proč to říkáš?“
Bill nemohl odpovědět. Tom si ten moment vybral, aby znovu spojil jejich ústa dohromady, jejich rty a jazyky se pohybovaly pomalu. Bill vzdychl, olízl si rty, když se Tom opřel dozadu.
„Jsem v bytě nějakého cizího chlápka…“
„Přísahám, že můj přítel Seth není masový vrah se sekerou,“ ujistil jej Tom.
„Sedím na klíně naprostému cizinci…“
„Teď už jsme prakticky nejlepší přátelé.“
„S dalšími náhodnými cizinci jen pár kroků od nás…“
„Kteří nám nevěnují ani trochu pozornosti.“
Tom se znovu narovnal, líbal Billa po linii jeho krku a rukama vklouzl pod jeho tričko.
„Muchluju se na křesle s úplně cizím chlapem, zatímco mě ochmatává,“ pokračoval Bill. „Tohle vůbec nejsem já. Ne, že bych si stěžoval,“ dodal rychle.
„Znamená to, že to dělám dobře?“ zeptal se Tom a olizoval Billovo hrdlo.
„Moc dobře.“
Tom zaslechl Billovo zakňourání, když se znovu políbili. Palcem pohladil Billovy bradavky, náhle se však odtáhl, když ucítil něco, co vůbec nečekal.
„Co se děje?“ lapal po dechu Bill.
„Je to…“ Tom nadzvedl Billovo tričko jen o trochu výš, aby odhalil stříbrnou tyčinku v jeho levé bradavce. „Oh, sakra…“
„Je to tak špatné?“ usmál se Bill nad Tomovým výrazem.
„Vážně, Bille…“ Tom přejel špičkou palce přes jeho bradavku. „Nemáš ani představu, jak sexy tohle je.“
„Nějakou představu mám.“
Billovy oči se zavřely a on jemně zasténal, když se Tomova ústa sevřela kolem propíchnuté kůže, jemně okusovala a sála kolem piercingu.
„Jo,“ vydechl. „Rozhodně jsem opilý.“
///
06:50
Bill se usmál nad poslední zprávou od Natálie a položil svůj telefon na stůl.
„Znovu se hlásíš?“ zeptal se Tom.
„Natálie psala, že jsem měl docela dobrodružnou noc.“
„Je to rozhodně odlišné od toho, co jsem si myslel, že mě čeká.“
Jejich servírka dorazila s objednanou snídaní a Bill byl mírně znepokojený množstvím jídla na Gustavově talíři.
„Gustave, jsi si jistý, že tohle všechno zvládneš?“ zavtipkoval. „Před několika hodinami jsi vyhodil všechny sušenky.“
„Jo,“ odpověděl Gustav a zvedl vidličku. „A teď hladovím. Podej mi sirup.“
„Není nad šílené množství mastného jídla k snídani po noci amatérského chlastání,“ dodal Georg a zabodnul svou vidličku do sekaného masa.
„Jsi si jistý, že chceš jenom tohle?“ zeptal se Tom a podíval se na jediný bagel, do kterého se Bill zakousl.
„Jsem si jistý,“ přikývl Bill, a zároveň se napil svého pomerančového džusu. „Kdybych snědl to, co jíte vy, byl bych to já, kdo ty keksy vyhodí.“
„A to je Gustavova práce,“ mrknul Georg.
„Jen pokračuj, bratránku,“ varoval jej Gustav. „A já tě vyhodím přímo ze dveří.“
„Tome, kde jsou tady záchody?“ zeptal se Bill.
„Vepředu,“ ukázal Tom. „U pokladny.“
Bill se na vteřinu postavil, než si sedl zpátky, zářivě se na Toma usmál a věnoval mu polibek do koutku úst.
„Dneska v noci jsem se moc bavil.“
Tom ignoroval hihňání svých kamarádů, zatímco sledoval, jak Bill míří k záchodům.
///
07:00
„Geo, běž se pod-…“
„Není tady, Tome,“ zopakoval Georg a bylo mu jeho kamaráda trochu líto. „Není na záchodech, není ani v zadní uličce, dokonce ani venku na parkovišti.“
„Ten kluk tě dostal, Tome,“ uzavřel to Gustav. „Dokonce jsem poprosil servírku, aby prohlédla dámské toalety. Ani známka po jeho make-upu,“ obranně zvedl ruce, když se na Toma podíval. „Řekl jsi, že máme zkontrolovat všechno.“
„Já to nechápu,“ řekl smutně Tom.
„K čertu, ani já ne,“ soucítil Georg se svým přítelem. „Byli jste do sebe úplně žhaví.“
„Myslel jsem, že spolu skončí znovu u Setha,“ dodal Gustav.
Tom věnoval poslední pohled přes celý lokál, než se skleslý svezl zpátky na své místo.
„Proč prostě odešel?“
autor: elvisfan
překlad: Vanity Blair
betaread: J. :o)
Jo! U téhle povídky mě ten konec vždycky tak frustroval, že jsem se nedokázala dokopat k tomu, abych to přeložila 😂😂😂
[1]: Tak to naprosto chápu, já si ji nechávala až jako poslední a málem jsem na ni zapomněla… Odkládala jsem to až příliš dlouho 😁
Rozhodně by si pokračování zasloužila, ale myslím, s se ho nejspíš nedočkáme. 😭
Yooo 😁 to bylo bájo 😍!!! Z pohledu čtenáře jsem taky lacna po pokračování, potrebuju vic, abych to mohla s klidem uzavřít a jit dal. Takhle je to hrozne otevřené a jak píše Zuzu, frustrující, ze si toho musime tolik domyslet a premyslet nad tim 😭!!! Ale zase z úhlu pohledu běžného zivota – nekdy je fakt lepsi, kdyz tyhle jednonocni záležitosti skončí stejne tak, jak začaly 😊. Nestihne se nic pokazit, růžové brýle nestačí spadnout, pretrva pocit osudové výjimečnosti, navzdy v nas zustane carokrasny tajemný opar plný emocí, ktery uz nikdo nikdy nezničí a do smrti na nej budem vzpomínat s pripitomnelymi úsměvy, kterym mohou rozumět pouze samotní aktéři ❤️. Holt tyhle one night stands maji sve kouzlo, ktere by zmizelo pod náporem všedních dni, tradičního dění a běžných starosti. Jen kdyby si pak clovek nemusel porad opakovat: “Co by, kdyby…” 😉.
Moc dekuju za tuhle jednohubku, Vanity, Elvisfan nikdy nezklame 👍🏻.
Tak tohle by opravdu chtělo pokračko ale člověk má fantasii.
Zaujímavá poviedka, ale koniec sa mi zdá taký… Neviem. Nezmyselný. Ako že bavil som sa, ale viac ma nezaujímaš. Toma mi je ľúto, Bill sa mi zdá byť mrcha. Nezanechalo to príjemný pocit. Ale aj tak ďakujem za preklad.