After the rain (2/2)

„Aah,“ kňoural Bill, tlačíc boky vůči těm příjemným pocitům. Cítil Tomovy rty, jazyk zoubky, ruce, jeho penis, který se otíral o ten jeho.

„Chceš něco slyšet, Billy?“ pošeptal Tom a stiskl jejich penisy k sobě a oběma tak boky vystřelily vstříc klínu toho druhého. Tom tato slova šeptal velmi pomalu a velmi vášnivým tónem.

„Já, já jsem až kriminálně vzrušený. Nadržený na tebe,“ pošeptal a dlaní tisknoucí jejich penisy se pomalu přes bok dostal až k Billovu zadečku a ukazováčkem přejížděl mezi půlkami. Oba byli úplně promočení, po obličejích jim stékala voda, oblečení bylo promočené jako ještě nikdy, po hrudích stékaly silné proudy vody, ale jim to připadalo, jako kdyby se každá kapka, která dopadla na jejich těla, rovnou vypařila a tvořila tak silnou, hustou a velmi horkou páru. Oba viděli jen toho druhého a hledali způsob, jak jim co nejlépe udělat dobře, jak je uspokojit. Další věci neviděli.

Bill vášeň v jeho hlase nevydržel, a místo po Tomově dlani zaplnila jeho vlastní levačka, zaklonil hlavu. Měl protočené oči slastí a vydával jeden vzdychavý zvuk za druhým.

„Tomy, prosím… Po-pokračuj,“ pošeptal a nevěděl, co chtěl víc, jestli pokročit k dalšímu kroku, který Tom svým prstem mezi Billovými půlkami naznačil, anebo zda chtěl dále poslouchat ty neuvěřitelně hambaté řeči jeho staršího brášky.

„Ty už jsi to někdy dělal? S klukem?“ zeptal se Tom a Bill jen přikývl, což v rastovi vyvolalo silnou vlnu žárlivosti, ale co mohl čekat, jeho bratr byl dospělý, mohl si dělat, co chtěl.

„Ale nikdy jsem z toho nic hezkého neměl,“ dodal rychle Bill a zasténal, když ucítil další dychtivé polibky, lehké sání a okusování na svém krku.

„Jak to? Kolik jich bylo?“ zašeptal Tom krotce do jeho krku a jeho ukazováček, který doteď dráždil Billův vstup, vsunul prozatím trochu dovnitř, do jeho už na dotek úzkého a teplého těla. Tyhle dva faktory mu způsobily téměř vnitřní výbuch a cítil, jak jeho penis nedočkavě zacukal.

„Já-ach… já nevím, necítil jsem po tom všem… ah, nějaké vnitřní uspokojení. Ani po citové stránce.“ Zasténal Bill a volnou rukou – tedy tou, kterou nedrtil rozrušením a nepříjemným tlakem v sobě Tomovo rameno, si zajel do vlasů, lehce zaklonil hlavu a zanaříkal. Tomův prst se do něj dostával dále a dále a v Billovi se rval nezkrotný chtíč s bolestí. Chtěl, ale tělo se automaticky bránilo.

„Pověz mi, co to byli zač, ti dva?“

„Pama-uh… pamatuješ na Emmeta, jak si ho jednou přivedl k nám? Tak ten. A taky ten chlápek, co k tobě často chodil pro trávu – Anthony se jmenoval. Krátké, bezvýznamné románky.“ Vydal ze sebe Bill roztřeseně a snažil se uvolňovat. Zvykat si na Tomu přítomnost v sobě, protože chtěl. Jeho v sobě chtěl a snad i potřeboval, když nad tím teď takhle přemýšlel.

Díky tomuhle vsugerování se opravdu začalo dařit a bolest přehlušoval pocit slasti a neskonalého vzrušení, nového poznání. Ano, poznával svého bratra z jiné – jim zakázané stránky. Nelitoval, chtěl víc a chtěl, aby tohle nikdy nemělo konec.

„Zabiju je. Ustřelim jim ty jejich bezohledné ptáky. Stejně ničím jiným nemyslí.“ Zavrčel potichu Tom po zjištění, že s nimi ještě komunikoval, když JEHO brášku takhle obtěžovali, sexuálně neuspokojili. Vsadil by se, že vina byla v tom, že mysleli na své potřeby, spokojenost, nikoliv na Billa.

Bill nesouhlasně zachrčel, už neměl ani dech na to mu odpovědět normálně slovy.

Nemluvili už, jediný, kdo tu vedl konverzaci, byla jejich těla. Bill přes mokré řasy zamrkal před sebe, když do sebe přijímal větší a větší tlak, jak Tom přidal druhý prst a vzápětí třetí.

„Můj bože!“ zakřičel téměř Bill do prostoru. Tom se pro sebe pousmál, jeho kroucení prsty a lehké přirážení muselo dosáhnout toho, že našel jeho prostatu – ten slastný bod, který jej donutil k slastné, hlasité reakci.

„Nádhera.“ Zašeptal si Tom pro sebe a lehce svého bratra skousnul pod uchem. Jeho prsty tancovaly v sevření a pravidelně se otíraly o jeho bod. Bill poklesával v kolenou. Kdyby se pevně nedržel kolem Toma rukama, bezpochyby by se válel po zemi a svíjel se ve slastných křečích.

„To-to nejde.“ Zasténal a skousnul si ret, až ucítil slabou pachuť krve. Příjemné mravenčení se mu rozběhlo po celém těle, a především v okolí podbřišku. Chrčel, jako kdyby se měl každou chvíli udusit. Protáčel oči a sténal, nehledě na to, že jsou venku na otevřeném prostředí, a že je může kdokoliv slyšet. Jediné hromy občas přehlušily jeho naříkání. Věděl, že jeho vyvrcholení se blíží, ale nechtěl si jej užívat sám. Sám chytil Toma za zápěstí a zadržel před dalším příjemným přírazem jeho prstů.

„Stačí.“ Vyhrknul udýchaně a roztřeseně. Tom mu věnoval nechápavý pohled a s pomocí Billova odtahování z něj vysunul prsty a jen položil zlehka na jeho bok. Bill si opřel čelo o jeho a pousmál se. Rty se jim oběma chvěly. „Vezmi si mě. Chci tě uvnitř sebe, Tome. Dej mi to nejvíc, co můžu od tebe dostat. Prosím, už to nevydržím!“ Zaprosil slabým hláskem a palcem přejížděl po bratrově narudlé tváři a sledoval jeho oči, tmavé naprostým vzrušením.

Obloha ztmavla ještě o něco víc, jako kdyby se nějaká vyšší síla opravdu zlobila na ty dva hříšníky, ale jim oběma to v tu chvíli bylo úplně jedno. Tmu protnula zář jich obou. Zářili pro sebe.

Tom chytil svého bratra za zadeček a vytáhl si jej nahoru a Bill mu automaticky omotal nohy kolem boků. Natiskli se více na sebe a Bill se ke svému bratrovi přitiskl, jak nejvíce mohl, držel se rukama kolem krku, i nohama, Tom tak víceméně mohl mít na chvíli jednu ruku volnou.

Vzal svůj penis do dlaně a cítil na sobě Billův pohled, díval se na jeho dlaň laskající svůj penis.

„Napadají mě takové neřesti,“ pošeptal Bill, ale vypadalo to, jako kdyby mluvil spíš sám k sobě.

Tom se pousmál a pár sekund na to už špičku svého bolavého přirození směroval ke vstupu do bratrova těla.

„Chystáme se udělat něco moc špatného,“ zabroukal, ale vlastně mu to bylo úplně jedno.

„Máme rádi špatné věci, které nám dělají dobře.“ Bylo to vlastně pobídnutí z Billovy strany. Proto Tom přitlačil pánví a pomalu pronikal do hříšného nebe. Bill se připravoval na bolest, věděl, že to přijde, vždycky tam byla trocha bolesti, zvlášť bez přítomnosti lubrikačního gelu.

Zakňoural a trošku se propnul v zádech, jeho tělo bylo jako v ohni a Tom silně svíral jeho půlky. Doslova jej drtil, drtil jej ke stěně, drtil jeho zadeček až na místo, kde se jejich těla pojila v jedno, které bylo velkým tlakem naopak roztahováno.

„Aahgr!“ zavrčel Bill, jako by se to nepříjemné táhnutí svým vrčením snažil zahnat pryč. Tom ani nedutal, jen tisknul polibky na Billovu hruď a silně se chvěl. Skousával si ret tak silně, že pár kapek krve spadlo i na sametovou pleť chlapce, který ani netušil, co s ním provádí. Až teprve teď v něm propukly veškeré skryté touhy si bratra podrobit.

Boky ještě přitlačil vůči těm Billovým a oba vykřikli, když Tomův penis do Billa proklouznul celý.

Tom málem překvapeně vydechnul, jak snadné bylo dostat se do hloubi bratrova těla. Jako by do něj prostě patřil, dokonalá přesnost dvou duší, dvou těl.

Jeho penis pulsoval, jak byl obklopen příjemným teplem a úzkem. Tohle by žádné ženské tělo nedokázalo, tohle bylo něco tak raritního, že Tom se málem zalykal blahem, že to může okusit jako jeden z mála. Zhluboka dýchali, oba dva. Smíšené povzdechy dvojčat a dopadající kapky na zem vytvářely dokonalou atmosféru.

„Je to… je to dobré?“ vydal ze sebe Tom po několika vteřinách ticha a nehybného postoje. Sledoval Billa, který měl stále zavřené oči a rty mírně pootevřené. Potichu oddychoval a rukama pevně svíral Tomova ramena.

„Snažím se uvolnit, jde to pomalu.“

„Vedeš si skvěle, jsi neuvěřitelný,“ zašeptal mu Tom do krku. Hladově rozevřel ústa a s jemností laskal jeho hebkou kůži na krku, snažil se ho dovést na jiné myšlenky, pomoci mu uvolnit se.

Odehrával se v něm nepopsatelný boj. Instinktivně chtěl bratra přitlačit ještě více do zdi, jeho boky si omotat kolem pasu a začít do něj přirážet jako smyslů zbavený. Taková převládala v těle kriminálníka touha a chtíč. Takovéhle představy v něm vyvolával jeho malý bráška a jeho nepopsatelně dokonalé tělo. Jenže na druhou stranu věděl, že nemohl. V hlavě mu blikalo výrazné varování, že tohle nemůže. Bill si u něj zasloužil jen to nejopatrnější zacházení, jedině to, co on sám dovolí.

Jeho povinností bylo chránit jej a opatrovat, ne ničit a působit bolest. Křehčí tělo do rukou dostat nemohl a díky bohu si to uvědomoval až moc dobře, byl za to vděčný.

„Tome… posloucháš mě?“ ozvalo se rastovi u ucha a Tom se vytrhnul ze svých myšlenek. Bill mu už nějakou dobu šeptal sípavě do ucha a škrábal jej po zádech. Tvořil patrné rýhy.

„Promiň.“ Pousmál se omluvně, čímž dal najevo, že už vnímá. „Nechal jsem se unést. Tebou.“

„Začíná to být lepší, bolest se mírní.“ Zamumlal snad stydlivě a trochu se prohnul v zádech proti němu a zasténal slabě. Tom usyknul a automaticky přirazil – byla to instinktivní reakce. Pevně ho držel pod zadečkem a sám se divil, že má v rukou takovou sílu, že už dávno neleží na zemi na kolenou z toho všeho rozrušení.

„Aaah,“ zakňučel Bill. Nikoliv bolestí, ale už slastí. Jeho podtón to naznačoval. Jeho tělo postupně zaplňovala slast a dokonalý pocit uvědomění si, že jsou opravdu propojeni maximem. Že jsou jeden. Bolest byla poražena a s každým sebemenším zhoupnutím z Billovy strany, či přírazem z Tomovy strany odplouvala pryč.

Tom se pomalu ale jistě s každým jemným zasunutím do jeho těla posunoval za okraj hranice svého sebeovládání. Bill stiskl stehny jeho boky ještě více a nechal se přitlačit více na zeď, Tomovi to tak pomáhalo udržet jeho tělo ve vzduchu. Jednu ruku posunul nad Billův zadeček, kde si jej neustále přidržoval, a tou druhou jej vzal za bok.

„Ja-ja-jaké to je?“ zamručel Tom, když sledoval, jak se jeho boky od Billova zadečku odtáhly a zahlédl svou chloubu, jak se vynořuje z toho mučivého ráje. Bill měl zavřené oči a tnul nehty do Tomových ramen.

„Le-lepší, než bych kdy doufal, nejsi příliš malý, ale zároveň mě netrháš na kusy,“ šeptal rychle Bill. „A zároveň to ve mně vyvolává hroznou… Zoufalost, touhu. Touhu se ti úplně odevzdat a prosit tě, abys nepřestával, aby sis na mě ukojil svoje touhy, abys mi to udělal tvrdě a divoce,“ šeptal Bill, v tuhle chvíli nechával volně proudit svoje pocity. Tom se rozechvěl pod náporem sebeovládání, které povolovalo, tolik chtěl tvrdě přirazit a drtit svoji oběť, dohnat sebe i ji k tomu nejúžasnějšímu konci. Trhaně vydechl a mezi prsty drtil Billův bok.

„Tvrdě a vášnivě?“ pošeptal svou otázku do černovláskova ucha.

„Neříkej, že mě nechceš projet jako ještě nikdo,“ vydechl Bill a omylem se kolem svého bratra stáhnul.

„Ježiši kriste, Bille!“ vyjekl Tom. Jeho tělo se ocitalo v ohni.

„Udělej to, Tome, prosím, Tomy, prosím, udělej mi to. Zrychli,“ zamrouskal Bill a Tom už na pokraji bouchnutí silně přirazil do jeho těsného těla.

„Kurva, jsi tak těsný,“ zakňučel Tom a nasadil pravidelnější, tvrdší tempo.

„Moje tělo jedná tak… tak samovolně.“ Zavzdychal Bill a zaklonil hlavu tak, že se týlem opíral o chladnou, kamenitou zeď staré budovy za sebou. Dlaněmi přejel z bratrových ramen na jeho hruď a pevně se o ní zapřel, čímž mohl více přitlačit pánví na jeho rozkrok. Cítil, jak v něm Tom pulzuje a nutilo ho to blaženě přivírat oči.

„Nechci být krutý,“ zavrčel ztěžka Tom.

„Buď. Já to potřebuji, něžností bylo už dost. Prosím.“ Zamručel Bill a protáčel lehce očima. Chvíli bylo ticho a Tom držel to samé tempo bez nějaké známky změny. Bill začínal být nepříčetný, chtěl víc. Chtěl trochu adrenalinu a dravosti do jejich soužití.

„Tome!“ štěknul netrpělivě a sám se prohnul v zádech tak, že málem sletěl pozadu dolů, jak se odtáhnul od zdi. Tak tak ho rasta přitlačil zpátky. Napočítal do deseti a zafuněl. Vysunul svůj penis téměř úplně ven, jen jeho špička spočívala dál uvnitř. A s jeho prudkým přírazem přišel ten moment, kdy Bill protnul deštivé ticho a vykřiknul tak, že to muselo slyšet přinejmenším celé město. Ten moment, kdy se Tom trefil přesně tam, odkud se v Billovi rozlívala maximální vlna rozkoše a slasti.

„Pane bože, pokračuj, udělej to znova!“ zahekal jako smyslu zbavený a Tom díky jeho reakci svůj akt zopakoval. A několikrát za sebou. Billovu zoufalé skřeky a táhle sténání, jak narážel neustále na jeho prostatu, jej házely na samý okraj blaha.

Tom polknul a doslova šokovaně sledoval svého bratra, který se zmítal na jeho údu. Poodstoupil od zdi a popošel pár kroků nalevo, sice na jejich těla dopadal déšť mnohem intenzivněji, ale byl tam malý parapet a okno, kde se Bill mohl aspoň posadit, aby jim to oběma bylo pohodlnější. Bill se ihned opřel, usadil tak, aby Tomovi nebránil v přírazech.

Tom přejel dlaní po jeho bříšku a hrudi ke krku a zase zpět, a zastavil se u jeho rozkroku, který objal prsty. Palcem přejel po špičce a sám začal pohybovat boky. Bill pokračoval ve svém mučivém kňourání. Tom udržoval své lehce splašené velmi tvrdé tempo, až dokud neucítil, že ten tlak kolem jeho penisu a to horko už nezvládne, tisknul Billův penis, občas se sklonil a dráždil jeho bradavky. Bill se nezmohl na nic, jen na slastné naříkavé sténání a hlazení Toma po hlavě, když se nad ním skláněl. Dráždění na tolika místech mu způsobovalo kolapsy.

„Tomy, aaah! Při-přidej, prosím,“ vydechl a polykal všechna ta hanlivá a erotická slova, která chtěl říct, aby Toma vyprovokoval k takzvanému ‚vyšukávání mozku z hlavy‘, na které právě myslel. Nedokázal si odůvodnit PROČ, a hlavně ČÍM jej bratr vyburcoval k takové levnosti. Nepřipadal si špatný, to vůbec, jen kdyby měl čas a soustředění na myšlení a jiné pocity než ty slastné a nadržené, byl by dost zmatený, nikdo jej ještě nedonutil takhle se nabízet, jenže Tom byl něco víc. Byl jiný, byl úžasný, byl to jeho bratr!

„Aach!“ vydechl trhaně, když Tom KONEČNĚ splnil jeho přání. Jako by mu přečetl myšlenky. Jeho boky nabíraly rychlost, Tomova hruď se oddálila a ruce pod jeho koleny se odtáhly od sebe, takže Billovy nohy opravdu neslušně roztáhl od sebe. Bill zaslechl a i ucítil ty úžasné zvuky. Ty zvuky, když Tomovy boky naráželi do jeho zadečku a odnášely jej tím za hranice snesitelnosti.

„Billy, stáhni se ještě… Pro mě,“ pošeptal Tom a nechal si silně přejet po hrudi nehty, které zanechávaly téměř krvavé stopy. Vypadal jako po zápasu s tygrem. Bill se na Tomovo přání stáhnul takovým způsobem, že v něm Tom doslova uvízl a přehoupl se přes okraj orgasmu. Trhaně se snažil do Billa dostat co nejhlouběji, škubal boky vstříc teplu a těsnu. Bill šokovaně zalapal po dechu. Tom vypadal úžasně! Hlava zakloněná, rty pootevřené jako šelma, když cení své ostré zuby, přizavřené. Po svalnaté hrudi stékaly kapky deště, ty jediné, které způsobovaly, že se jejich těla nepřehřála. Tomovo tělo se uvolnilo a on si položil hlavu na Billovo rameno. Objal jej rukama kolem boků a nechal se hladit v copáncích. Nevěděl, co říct, nic lepšího nikdy nezažil. Přitiskl se ke křehkému tělu svého brášky ještě blíže a v duchu se zděsil, když ucítil Billovu chloubu.

„Promiň, hned to dám do pořádku.“ Tom zrudnul, přišlo mu, že zklamal, proč se Bill neudělal? Dělal snad něco špatně? Měl opravdu přirážet rychleji nebo snad měl přirážet ještě tvrději a žádostivěji?

„Tome, to je v pořádku.“ Zamumlal potichu Bill a sledoval jeho lehce zklamaného bratra, který ještě rozdýchával hlasitě bouřlivý orgasmus. To, že je to v pořádku, byla trošku lež. Kdyby Tom už neměl síly, nějak by to překousnul i přes to nepopsatelné vzrušení, které se v něm odehrávalo, a zároveň to bylo dost viditelné v jeho rozkroku. Klidně by si ulevil sám, nezlobil by se. Pak tu byla ale druhá myšlenka, která se mu tlačila do hlavy mnohem silněji – a to, že představa, že by si s ním hrál, by byla mnohem lákavější a klidně by pro tu chvíli vraždil.

Za těch několik slastných minut poznal, že Tom bude milenec první třídy. Jeho pohyby, jednání při milování, jeho vzdechy a vůbec on sám splňovaly všechny podmínky božského sexu. Proto představa, že by jej Tom dráždil do nepříčetnosti a dohnal ho k explozi, jej donutila se silně otřást a nevědomky vypustil z úst táhlý sten.

„Co se děje?“ zareagoval okamžitě Tom a stále zůstával v jeho těle. Takhle mu bylo skvěle.

„Já jsem si jen představil, jak bys…“ Bill nemohl ani rozklepaným hlasem svou představu říct, proto místo dokončení věty jen stydlivě naznačil a pohled sklopil ke svému vztyčenému klínu. Tom se podíval stejným směrem a uculil se. Hned jej polilo uklidnění kvůli své myšlené neschopnosti. Toužil po něm a celý se z toho třásl. Povzbudivé.

„Takže to není tak v pohodě, jak říkáš.“

„Ale je, jen-“ nestačil se vymluvit, když jeho pootevřená ústa opět zajala Tomovy rty a jazyk, který se opět dobýval dovnitř. Bill už stál na svých vlastních nohou, Tom z něj vysunul svůj penis a soustředil se na svou pravou dlaň, s kterou zajel nestydatě mezi nohy dvojčete a jemně promnul jeho varlata. Druhou rukou jej přidržoval lehce za krk a líbal jej s velkou dávkou citu. Bill automaticky roztáhnul nohy více od sebe a přidržoval se Toma co nejpevněji, jinak by jistě skončil na zemi na kolenou, těžko se držel na nohou z toho všeho dění. Povzdychnul, když se Tomova ruka pohybovala v jeho intimních partiích a zavřel oči.

Vychutnával si ten okamžik a protestně zaskuhral, když se odlepily jak Tomovy rty, tak i jeho mučednická dlaň zmizela z jeho penisu, přestala si s ním hrát. Pootevřel oči, aby zjistil, co se stalo, že Tom přestal. Koukl před sebe, kde čekal bratrovu tvář, ale nebyla tam. Vzápětí ucítil něžné polibky na břiše, na podbřišku a pokračovaly ještě níže. Pochopil. Opět zavřel oči, hlavou se opřel o zeď za sebou a prohrábnul Tomovy rasty.

Z jeho hrdla se vydral něžný a velmi tichý sten. Jelikož už byl v momentě, kdy jej penis bolel, že se zavrtěl. Nechtěl být nedočkavý, chtěl si to užít, ale už hrozně potřeboval uvolnění. Spolknul prosby, aby dokončil jeho trápení, a rozhodl se, že veškerou aktivitu ponechá na Tomovi.

Ten se začal opravdu činit. Pustil uzdu své fantazie a téměř zvrhle osahával a olíbával všechny Billovy intimní partie.

„Tomy…“ uslyšel Billův omámený hlas, a konečně vsál jeho penis hluboko do svých úst. Řídil se výhradně svou fantazií a tím, co sám měl rád. Ucítil, jak boky jeho malého brášky cukly směrem do nitra jeho úst.

Bill se zmítal někde mezi nebem a peklem, ale na zemi to rozhodně nebylo. Vznášel se na obláčku, ale přitom ho spalovaly ďáblovy plameny. Ochraptělým hlasem občas zasténal, nahlas vzdychal a jeho dech se vymykal kontrole. Když k tomu všemu ještě Tom použil prsty k cílenému dráždění jeho prostaty, nevydržel a tvrdě se udělal do úst svého staršího bratra. Ten, ač nálož čekal, protože jej Bill stihl rychle upozornit, se málem přidusil, protože nečekal, že toho bude tolik. Poctivě a pokorně nálož spolknul a v hlavě se mu vytvořil ďábelský plán, jak jejich role prohodit, protože si byl jistý tím, že Bill v této pozici byl absolutně božský. Bill se trošku svezl po zdi, bylo mu jedno, že si právě sedřel záda, jeho nohy už nezvládaly tu tíhu držet. Tom jej ale včas zachytil a otočil zády k sobě a jemně roztáhl Billovy půlky a ve chvílích, kdy Billův orgasmus dozníval, jej jazykem čistil od své vlastní nadílky. Všechno své semeno ale nakonec vyplivl na zem vedle sebe a vstal, aby svému zmoklému, zkřehlému a slabému bráškovi nabídl teplou mužnou náruč.

Společně se posadili na jejich mokré oblečení a zrovna v tu chvíli do ulice před nimi uhodil blesk. Byl tak blízko, že Bill polekaně vydechl, hrom oba dva ohlušil. Bill se přitulil k Tomově hrudi a hladil jej na prsou.

„Víš, měl bych ti něco říct. A hlavně bychom se měli pomalu začít oblékat,“ brouknul Bill a podal svému bratrovi promoklé tričko, zatímco déšť začínal ustávat. Sám se zvedl z Tomovy náruče a začal se oblékat.

Když byli horko těžko nasoukaní v mokrém oblečení, Bill přitiskl Toma zády na zeď a hravě skousnul Tomův piercing a usmál se, šeptajíc do jeho rtu.

„Víš, měli bychom začít hodně rychle zdrhat,“ pošeptal.

„Proč?“ nechápal Tom.

„Protože po nás za chvíli půjdou benga,“ pošeptal Bill pořád stejným hlasem.

„Proč prosimtě? Právě mě pustili, vykoupil jsi mě z lapáku,“ pokrčil rameny Tom a v dálce za zvukem posledních dopadajících kapek deště zaslechl policejní sirény.

Bill jej čapl za rukáv a spěšně táhnul za sebou. „Tome, ty prachy, kterýma jsem tě vykoupil, jsem vytisknul já sám, jsou to falzifikáty… Proto po nás jdou. Ty prachy jsou falešný!“ Nakonec se rozeběhli dlouhou ulicí, která byla svědkem jejich hříšné hry. Ani jeden z nich netušil, jak moc bude teď jejich život po dešti odlišný od toho před tím…