(A/N:.Chtěla bych tuhle povídku věnovat mým láskám (oni vědíí..jsou pro mě všechnoo x))..), ale i všem, kteří milují twincest.. Bude to mít ještě asi tak jeden – dva dílky, protože se mi to do jedného nevešlo, vždyť to znáte ;-)… Btw, tahle část nemá být nějak zvlášť dojímavá, tady jde o ten další dílek a pro ty úchylnéjší, až o ten další xD..No, komenty by mě nezabily, budu ráda, když nějaké napíšete..Kritiku příjmám, jsem malinko začátečník xD..
Peťushka)
Bill lehce přejel prsty po linii bratrova obličeje.. Byl tak dokonale nádherný… Musel přivřít oči, protože z pod jeho dlouhých řas se začaly koulet horké slzy.. Skousával si spodní ret… Myslel si, že už se definitivně rozhodnul, ale bratrova dokonalost mu to nějak moc neulehčovala… Nechápal, jak to vůbec mohl nechat zajít tak daleko… Jak už bylo zvykem, přepadl jej ten pocit… Jestli je opravdu správné to, co dělají.. Nevěděl.. Sice, ujišťovali se, že je jejich láska věčná a překoná všechno, Bill však měl někdy pocit, že ne.. Nemohl si pomoci.. Cítil to tak..
Měl tak krásné tváře, řasy, které se třepotaly každým nádechem a výdechem… Jemně chytl Tomovu ruku, která byla obmotaná kolem jeho boků a položil na volný kousek postele.. Pak od sebe Toma opatrně odstrčil, ale dal pozor na to, aby bratra nevzbudil.. Pomalu vstával z postele a hypnotizoval Tomův obličej, jestli se neprobudil… Postel se zhoupla, ale to Tom vůbec nezaregistroval…
Bill zatřepal hlavou.. Nemohl uvěřit, že tuhle nadpozemskou krásu hodlá opustit..Věděl však, že to musí udělat.. Neměl představu, jak by to s jejich vztahem, jestli se dá to, co je mezi nimi považovat za vztah, pokračovalo.. Celý den by předstírali bratrství a jakmile by se zavřely dveře jejich ložnice, vyspali by se spolu.. Takhle to nechtěl.. Bude mnohem lepší, když odjede někam pryč a zbaví oba toho trápení.. Trápení, to je ten správný název pro jejich vztah…
Tom se otočil na záda a našpulil rty.. Bill musel potlačit nutkání skočit na něj, vzbudit polibkem, který by zcela určitě přerostl v něco víc… Bill prudce zatřepal hlavou a po tváři mu znovu stékaly slzy.. Pořád musel myslet na tu nádhernou včerejší noc.. Porovnával si, jestli chce zažívat každý večer to nádherné milování s jeho životní láskou nebo bude raděj trpět.. A tohle ho utvrdilo.. Nedokáže to.. Proklínal se za to, že musí cítit tak silnou, ale hlavně zakázanou lásku.. Byl si naprosto jistý tím, že bude Toma milovat navždy a nikdy jej nedokáže vymazat z mysli.. Ale jeho odchod to ulehčí, byl si jistý i tímhle.. Teď vážně nevěděl, co má dělat.. Život s Tomem nebo… I když bude každou noc plakat, trápit se.. Udělá to.. Pro jejich dobro, pro jejich lásku…
Bill se otočil ke skříni, kterou tiše otevřel a vybral z ní svoje dvě oblíbené trička, dvoje džíny.. Následně si na sebe jedny džíny natáhl a tričko si nechal to, co měl na spaní.. Pak vytáhl několik černých boxerek a všechno tohle ,,nouzové,, oblečení položil na hromádku, vedle nočního stolku.. Vytáhl cestovní tašku, naházel to do ní, i když toho nebylo mnoho…
Znovu se jeho pohled stočil k posteli, na které Tom spokojeně vydechoval a spal hlubokým spánkem.. Zase jednou začal pochybovat o svém rozhodnutí odejít.. Bojoval sám se sebou.. Bojovaly zdravý rozum a city…
„Naposledy!“ špitl a kleknul si k posteli.. Nahnul se nad Toma a vdechoval jeho jedinečnou vůni.. Jako kdyby ho ta vůně připoutala k sobě. . Něžně spojil svoje rty s těmi Tomovými.. Byl to poslední polibek, ale byl nádherný, přesto, že ho Tom neoplácel…
Bill se od něj rychle odtáhl a jedním tahem ruky potáhl svojí tašku k sobě…
Už se ani neotáčel a Tomovi nevěnoval už ani jediný pohled a se slzami v čokoládových očích, vyběhl z pokoje.. Kdyby se na Toma jedinkrát podíval, už by to nedokázal.. Pohled na jeho spící tělo, pohled na jeho lásku.. Nedokázal by to, na to byl příliš slabý… Otevřel dveře od koupelny a hned jak vešel, rozsvítil světlo.. Musel konat rychle a opatrně.. Otevřel první skřínku a vytáhl lesk na rty.. Podíval se na zrcadlo, zvedl ruku a leskem začal psát: „Odpusť“ Pak rychle zavřel tubičku a setřel slzy, které mu znovu stékaly po tvářích… Nepřemýšlel dlouho, vzal si svoje věci a s pláčem vyběhl z koupelny.. Najednou mu přišla na mysl jedna myšlenka.. Dopis na rozloučenou.. Přece jedno ,,odpusť,, určitě Tomovi nebude stačit… Přesně si vzpomínal, stačilo, že šel do obchodu a domů se vrátil o něco později a Tom na něj vyběhl se žárlivostní scénou nebo s tím, že se mu mohlo něco stát… Zase zatřepal hlavou, už nechtěl přemýšlet nad minulostí, protože věděl, že kdyby si vzpomněl na to všechno krásné, co s Tomem zažil, neopustil by ho…Vběhl do obýváku a vzal do rukou první papír, který mu přišel pod ruku.. Vzal si i tužku a začal psát.. Ruka mu šla sama, nepřemýšlel, šlo to přímo z jeho srdce.. Billovi znovu stékaly slzy.. Když to psal, uvědomil si, co pro něj Tom znamená.. Všechno, Bill si to uvědomoval, ale už na to nechtěl myslet.. Nemohl myslet na to, že Tom, jeho dvojče, je jeho celoživotní láska! Pak odkaz položil na stolek a.. Najednou se v něm něco zlomilo.. Cítil se jako zrádce.. Nebral ohled na nic – rozházel, nebo rozkopal věci, které měly v bytě.. Byl jako smyslů zbavený..Nebral ohled na to, že by mohl bratra vzbudit, cítil se podle, věděl, že Toma zraní..Věděl, že zraní i sebe…
Nazul si boty, už ani nevěděl jaké, ale bylo mu to jedno.. Teď mu bylo jedno vše..Vyběhl z domu..Věděl přesně, kam půjde – peníze měl, přece jen, byli úspěšní, v tomhle ohledu nebyli v nouzi…
Tom zívnul, protáhl se jako kočka a otevřel oči.. Chvíli jen mžoural po pokoji hladil prázdné místo vedle sebe.. Počkat, prázdné?! Až po hodné chvíli přišel na to, že tady něco nehraje.. Skříň byla pootevřená, dveře taky.. A Bill nikde.. Automaticky stiskl chladné prostěradlo v prstech..
„Billí?“ zašeptal Tom a protřel si oči.. Měl tak zvláštní pocit.. Jakoby se Billovi něco stalo.. Vždycky věděl, když mu něco bylo, napověděl mu to tlak v hrudníku, i když teď, teď nebyli obyčejní bratři, na tomhle se nic nezměnilo… Nečekal vteřinu a vstal z postele…
Procházel po bytě, ale nikde nebyly stopy po Billovi.. Snad jen ten nepořádek, Tom si však z toho nic nedělal, byl na to zvyklý…
Tom měl vážně strach.. Poslední dobou se Bill choval zvláštně a vyhýbal se mu… Pak jej něco napadlo.. Koupelna.. Odjakživa to bylo Billovo útočiště.. .Prudce rozrazil dveře, ale i tu bylo prázdno.. Bylo tam prázdno až na..Tom podešel blíž k zrcadlu.. Znovu si protřel oči.. Začaly jej štípat slzy v očích, ale až když podešel ještě blíž, zjistil, co tam stojí… Musel si to slovo přečíst nejmíň pětkrát, než přišel na jeho význam.. Najednou mu to udeřilo do hlavy, jako ocelové závaží.. V hlavě měl najednou totální zmatek, nevěděl, jestli se má smát, nebo brečet.. Přesně tohle viděl ve filmu.. Stejná scénka.. Jak se ráno jeden z dvojice vzbudil a ten druhý byl pryč.. Pryč.. PRYČ!! Až teď si to Tom plně uvědomil.. Nejdříve si myslel, že je to jenom hloupý žert, ale tohle bylo příliš pravdivé…
V mysli si vybavoval ten včerejší nádherný večer.. Milovali se.. Uměl by popsat každý moment, každý detail.. Jak se jejich těla vášnivě proplétala.. Billův obličej ve vzrušené grimase, obrysy jeho těla, které se rýsovali za jemným tlumeným světlem… Neuměl si představit, co bude dál..Vždyť bez Billa není absolutně nic..!! Nic, to je vše, co Tomovi zůstalo.. Tom zvedl hlavu ke dveřím.. Pořád měl pocit, že Bill se tam za chvilku objeví a bude se na něj sladce usmívat… Tom prudce zatřepal hlavou.. Je to pryč.. Ale to Tomovi pořád nějako nedocházelo… Bylo to pro něj neuvěřitelné..Všechny jeho sny odešly spolu s ním..Odešel jeho malý bráška, dvojče, ale hlavně láska a nejdůležitější člověk pod sluncem… „Bille..“ zašeptal zničeně a slzy, které se draly na povrch, mu začaly volně stékat po tvářích.. „Bille.. Lásko.. Bráško..!“ špital Tom a posadil se na chladnou podlahu.. Měl pocit, že tady ještě pořád cítí Billovu podmanivou vůni… Vzpomínal na jeho úsměv, polibky… Proč měl jenom pocit, že se tohle všechno stalo hrozně dávno?
Najednou jej polil pocit optimismu, prudce se postavil a rychle utíkal dolů po schodech a rozrazil vchodové dveře.. Bylo mu jedno, že má na sobě jenom boxerky, bylo mu to úplně jedno.. Chtěl jen svého Billa, svou lásku…
Na nohách ho chladil studený beton.. Po Billovi ani stopy.. Tom, jako kdyby slyšel ty ladné kroky.. Svěsil ruce podél těla a sklonil hlavu.. Vzdal to.. Věděl, že je na to brzo, on však dále nemohl.. Vešel zpátky do domu.. Už neplakal.. Už nevěřil.. Všechno mu bylo naprosto jedno.. Věděl, že už se nevyplatí brečet.. Už se nevyplatí nic.. Život nemá smysl.. Najednou si všiml papíru..Věděl, co na něm bude..Vzal ho do svých štíhlých prstů:
Tomi,
Od prvního našeho polibku jsem tě miloval z celého srdce.. A musím říct, že se na tom nic nezměnilo. .Miluju tě, ještě víc než svůj život, nikdo pro mě neznamenal víc..Miluju tě, hrozně moc, ale vím, že to není správné… Tomi, chci být s tebou.. Jedině tobě vyznávat lásku, jedině tobě dávat celé své srdce.. Jedině s tebou se milovat.. Chci.. Ale nemůžu.. Už ne… Ráno se vedle tebe probouzím s výčitkou, jestli bylo správné to, co se stalo předtím.. Tomi,vím, že milování s tebou je nádherné, ale už to dál nejde.. Moje svědomí a vůbec zdravý rozum mi to nedovolují.. Není to správné.. Proč jsme to vůbec nechali zajít tak daleko?Pořád se ptám: Proč? Proč se to muselo stát? Proč jsem to tehdy nenechal plavat.. Když jsem přecházel kolem tvého pokoje a ty jsi plakal.. Tehdy se to stalo.. Nebyl jsem si ale jistý, teď už však ano..Miluju tě.. Strávil jsem s tebou celý život, ty jsi mi ukázal, co je to láska.. Vždycky jsem tě miloval, ale nedával to tak najevo… Teď se proklínám se za to, že jsem si to uvědomil….
Nechci, aby si se kvůli mně trápil.. Najdi si někoho, koho budeš milovat z celého srdce, protože vím, že ty milovat umíš..Dokázal jsi mi, že dokážeš milovat, tak to dokaž i někomu jinému..Tomi, někomu, kdo si tě zaslouží.. Pro mě jsi moc dobrý.. Vím, že jsi citlivý člověk….
Možná tě teď raní, že jsem odešel, ale ty zapomeneš.. Oba zapomeneme, i když to půjde těžko. .Nevím, jak to vydržím, bez tvých polibků, něžných slůvek. .Tvé lásky.. Ale my to překonáme.. Musíme.. Věřím, že když se někdy potkáme, budeme bratři.. Tak, jako někdy. .Já tě milovat nepřestanu nikdy, ale ty ano. .Zasloužíš si milovat někoho jiného. .Tohle byl jen úlet.. Zapomeneme.. Bude to tak lepší. .Bude lepší, když budeme bratři, jako kdybychom měli před každým skrývat náš vztah…
Tome, jsem v pořádku, vím, kam chci jít.. Prosím, nevyváděj, žádná policie, ani nic takového..
Tak ještě jednou.. Miluju tě, až z toho šílím, moje srdíčko patří jenom tobě.. Ale svět by nás nepřijal.. Proto se tě vzdávám.. Vím. .Nejsem hrdina, ale zrádce…
S láskou, která musí být minulostí,
Bill
Tom dočetl a zhroutil se na zem.. Bylo toho na něj tolik.. Bylo to neúnosné, ale pořád
nevěřil.. Proč by mělo být tohle ráno tak jiné? Proč muselo tohle ráno všechno změnit?? Proč to nemohlo zůstat tak, jak to bylo? Teď mohli být spolu.. Tom si mohl tisknout Billa k sobě a špitat mu, jak hrozně jej miluje.. Nemohl uvěřit, že Billovi něco přelítne přes nos a on se úplně změní.. Složil hlavu do dlaní a horké slzy si razily cestičku ven.. Nemohl je udržet, bylo to pro něj neuvěřitelné.. Teď Billa nenáviděl, myslel si, že se jeho láska k tomuhle nikdy nezvrhne, ale mýlil se.. Tom miloval Billa tak, až ho nenáviděl.. Přesto chtěl, aby se vrátil.. Chtěl jej cítit, chtěl jej mít u sebe..
„Billí, vrať se mi..“
autor: Peťushka
betaread: Ter
