Už víš, co mi bylo?

autor: Patris

Čáu! 🙂 Takže posílám svojí první povídku – jednodílovku, a doufám, že se bude líbit. Není dlouhá, inspirovaná nádherným snem ;)… Patris

***

Chlapec se usmál a hned zase sklopil pohled dolů. 
Jeho havraní vlasy létaly za jeho hlavou při každém malém pohybu.

„Děje se něco, Billy?“ Tom se zadíval na svého brášku. Oni byli tak stejní… Vždycky poznali, když s tím druhým něco bylo. Když měl problém… 
„Ne. Mělo by?“ Zase ta ironie v jeho hlase. Bill nikdy neměl potřebu se s ostatními dělit o své problémy. Vlastně… Když byl menší tak ano, ale teď už ne. 
„Vím, že ti něco je, a chci vědět co,“ naléhal na něj Tom, přitom si k němu přisedl blíž. Bill se na něj vylekaně podíval. Ale hned sklopil oči k mobilu. „Mohl bys vědět, že mi můžeš říct všechno.“ Dokončil a chytl Billa za rameno. 
„Ale já to vím.“ Jo, Bill věděl, že mu může říct všechno, ale tohle? Tom si ho zhnusí. A ty neustálé narážky? Nemůžou ty něco znamenat? Ne… to je přece… to je šílený.

„Tak mi to řekni.“


 Bill se podíval na Toma. Zamrkal svýma čokoládovýma očima. 
„Nikdy ses o mě takhle nestaral.“ 
„Nech toho! Vždycky,“ Odsekl Tom. „Vždycky jsem o tebe měl strach a pomáhal ti s problémama.“ 
„Jo, protože si v tom vždycky jel se mnou. Kdyby ne, nezajímal by ses o to.“ 
„Ale no tak! Řekni mi to, Billy,“ Zase to přemlouvání. Jeho pohled byl tak sladký. Jeho oči byly jak očka malého štěňátka… 
Bill se rozhodl. 

„Vážně to chceš vědět? Fajn.“ Bill chytil Toma za bok. Dredáč se vylekaně podíval na svého bratra, který se tiše nadechl a nebezpečně se přiblížil jeho rtům. „J – já…“ Vydechl Tom. Ani nestačil říct, co chtěl, jeho rty se třely o jiné, jazyky se proplétaly. Chvíli spolu bojovaly, chvíli si jen tak hrály. Tom zajel jednou rukou do Billových vlasů a druhou přejížděj nahoru a dolů po jeho boku.

Tohle je šílený. Jsou bratři – dokonce dvojčata. A… teď…
Bill se odtrhl. „Už  víš, co mi bylo?“ Usmál se a znovu políbil Toma. 
„Potřebuju další nápovědu,“ usmál se… 
Bill se na něj vylekaně podíval – chtěl s ním být, ale nechtěl zajít tak daleko… 
Ještě ne… 

autor: Patris
betaread: Janule

14 thoughts on “Už víš, co mi bylo?

  1. Bylo to krásné, krátké a výstižné
    Nemám moc ráda povídky, co jsou strašně dlouhé,to už mě to pak ani nebaví číst, ale tohle se mi líbilo…

  2. páni, moje povídka, 6 let nazpět. Mám z toho husinu, když si uvědomim, co všechno se od tý doby změnilo. Ale holky, před vámi klobouk dolů, že to tu je stále aktivní a pořád tak strašně hezký. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics