„Tome, co to do tebe sakra vjelo?!“ okřikl mě Bill a snažil se mě znovu posadit. Já jsem se ale nedal.
„Bille, proč?!“ zařval jsem na něho a utekl do koupelny. Tak zbaběle jsem nikdy před nikým neutekl. A už vůbec nikdy před mou vlastní krví!
Až v koupelně, kde jsem se zamkl, jsem měl možnost si všechno promyslet. Přijít na to, proč jsem tak divnej?! Co je se mnou? Včerejší deprese… Dnešní hádka s Billem kvůli holce! Panebože… Já jsem se pohádal s mým bratrem kvůli holce?! S ním?! Vždyť… Vždyť jsme se nikdy nehádali pro holku! Nikdy! Ale já… Já na ni žárlím! To… To trochu přeháním, nemohu žárlit na Billovu holku. To prostě není normální! Ne, ne… Nežárlím na ní. Nežárlím na nikoho!
„Ale no tak, Tome! Přiznej si to! Ty žárlíš!“ mluvil jsem sám k sobě. Chytal jsem se za hlavu a pomalu mi docházelo, co tohle všechno má na svědomí. Tohle je… Láska? Já jsem zamilovaný?! Do mého bratra?! To nee!!!!!!!
_________________________________________
„Tome… Tome pojď si promluvit, co se s tebou děje?“ klepala na dveře máma. NE… Tohle jí nesmím říct! Nesmím!!
„Nic mami… Nic se nestalo… Já… Jsem jen utahanej a mám blbou náladu… To… To se spraví…“ řekl jsem se slzami v očích. Držel jsem se rukama kolem kolen a seděl jsem opřený o vanu.
„Dobře, zlatíčko… Jen prosím tě, kdyby tě něco trápilo, víš, že se mi můžeš ze vším svěřit.“ Pousmála se.
„Díky, mami…“ vzdychl jsem. Co teď mám sakra dělat?!
„Tome? Můžu dovnitř?“ ozval se po chvilce za dveřmi Billův hlas… Ach, ten jeho proklatej hlas!
Mlčel jsem. Co jiného mi zbývalo… Bill využil situace a vešel do odemčené koupelny. Zavřel za sebou dveře a sedl si hned vedle mě.
„Bráško, co je ti?“ špitl po chvilce ticha. Mně se mezitím v očích zazářili slzy. Mrkl jsem a ony se začaly valit dolů po tvářích, i když jsem nechtěl!
„Tomí, proč pláčeš?! Co se děje?! Řekni mi to!“ chytl mě za ruku. Vycukl jsem se mu, protože už jeho přítomnost je pro mě těžce snesitelná. Natož dotyk…
„Bille… Prosím! Odejdi…“ procedil jsem mezi zuby. On se ale nevzdal a chtěl se mi podívat do očí. Já ale odvrátil pohled.
„Tome, podívej se mi do očí a řekni mi popravdě, co s tebou je?“ nedokázal jsem se na něho podívat. Už jsem ani nedokázal cokoliv říct.
„Sakra tak mluv se mnou!“ zvýšil zřetelně hlas, ale já se prostě nemohl na něho ani očkem podívat. Vzal tedy do dlaní mé tváře a já byl donucen se mu podívat do očí.
„Brácho… Mluv!“
„Bille… Prosím, nemuč mě… Nedokážu ti to říct! Sám jsem si to ani nechtěl přiznat!“ snažil jsem se mluvit, ale vyhýbavě. Jak mu asi mám říct, že jsem gay a ještě ke všemu miluju bratra?!
„Tome, prosím. Nemůžu tě vidět takhle zdrceného! Vždycky jsme si všechno říkali! A pomáhali si navzájem!“ přesvědčoval mě. Ale já mlčel. Už zase.
„Tome…“ povzdychl si a začal se pomalu zvedat.
„Bille, já… Já tě miluju!“ vypustil jsem nekontrolovaně z úst. Bill se na mě otočil a se zděšením v očích řekl: „Tome?! To… To znamená, že jsi gay?!“ přikývl jsem.
„Bože… Můj bratr je gay… A miluje mě!! Mě!!! Tome já… Já tě nenávidím!“ vyřkl a se slzami utekl z koupelny, třískl dveřmi a já zamkl. Cítil jsem smutek, lásku, lítost a vztek. Měl jsem chuť všechno rozmlátit! Ale neudělal jsem to… Proč?! Sakra bože, proč mě můj bratr nenávidí za lásku?! Proč?!
_____________________________________
Nedokážu snést, že je mezi námi nenávist a láska v souboji… Nejde to! Já nedokážu žít s myšlenkou, že mě můj bratr nenávidí! Jen proto, že jsem si přiznal, co jsem! NE!
Napustil jsem plnou vanu. Sedl jsem si do ní a když byla z poloviny plná, ponořil jsem hlavu. Voda tekla dál a dál, přetékala. A já už nic neviděl. Teď už jsem necítil ani vlhkost, ani teplo vody. Necítil jsem ani tep mého srdce…
autor: Geheimnis
betaread: Janule
kurňa Bille ty seš takovej hajzl………cssss to si budu pamatovat. jako……božééé to je smutný a hodně depresivní ale krááásný….opravdu…chudák Tomí…….
Smutný,ale hezký
mělo mě to napadnout už z toho názvu, že to nedopadne dobře. ale já naivní blbec, jsem si to nějak nepřipouštěla….za to Tom si té vody připustil až moc…….smutné, joooo, depka je svině!!!!
:'( chjo,to je smutný…ale krásný…nádherný :'(
weruuska:jo souhlasím s tebou…Bille to si přehnal
woo hoo ty jo.. já už myslela holky, že vám ta povídka ani nedošla xD Ty jo, děkuju moc za krásný komentáře :-* Já vím, je to depresivní, ae dyž já měla šílenou náladu… 🙁 Nikomu to nepřeju zažít.. 🙁
KRÁSNĚ SMUTNÝ..ALE DOKONALÝ..ZLATO SI ŠIKULKÁÁ
Ujj to je smutný :((
Chudák Tom to si nezasloužil aby na něj byl Bill tak hnusnej
Fakt pěkný, jse skoro brečela 🙁
GEHEIMNIS: máš skvělou terapii na depku :))) psát povídky :)) ušetříš za cvokaře a ještě ti to zvedne nálada…ehm, tedy myslím…:))
Ale musím říct, že být v té povídce na Tomově místě, udělám to samé :(((
ZoE: ty jo, děkuju 🙂 ALe stejně.. Mohla sem toho Toma dořešit trošku jinak. Ale to neva xD Dneska sem napsala další povídku twc, taqk uvidíme jak to dopadne;-)
Šikulka ,fakt krásný awe…Mohlo to dopadnout o něco líp :-/
jojo, mohlo to dopadnout líp.. nesnáším smrt v povídkách.. chudáček Tomíček x) bylo to moc moc hezký, ale příště ať to voba přežijou, jo? 😀
bože bille ty seš takovej kokot!
takovy krasny a smutny
Ano… Bill totálny Debil…. to bolo naozaj hrozne kruté 🙁