Room Service

autor: Haylzee

Další překlad od Vanity je pokračování starší jednodílky od Haylzee s názvem A simple arrangement z roku 2015. Užijte si ho. J. :o)

Tom si masíroval spánky, přál si, aby mohl jít zase spát a prospat celý den a zapomenout na to, že musí vstávat a sbalit si všechny své věci, aby se mohli přesunout do dalšího města, na další zastávku jejich turné. Hloupě zapomenul úplně zatáhnout závěsy ve svém hotelovém pokoji ve Vegas a zářivé pouštní slunce venku proniklo skrz mezeru a na krátko jej oslepilo, když se díval příliš dlouho.

„Kurva.“ Tom měl kocovinu. Neměl tušení, v kolik hodin se dostali do pokojů, ale připadalo mu to, jako by to bylo jen před několika hodinami, nicméně hodiny na nočním stolku říkaly něco jiného, říkaly, že pokud znovu usne, rozhodně se neprobudí včas na odpolední odjezd.
V potřebě vyhodnotit škody z předešlé noci Tom přehodil nohy z postele, dokud pod nimi neucítil jemný koberec, a dal si na čas, než se zvedl. Byla úleva, že jej nepohltila potřeba jít zvracet, a bolest v jeho hlavě bylo spíše otravné bušení, než ochromující pulzování, které jej zastihlo, když naposledy pařil ve městě hříchů.

Poté, co si Tom ulevil, opláchl si obličej studenou vodou a zvažoval, že si dá sprchu, ale rozhodl se, že i kdyby mu to mělo udělat dobře, byla to až příliš velká námaha a on potřeboval chvíli času, než bude moci stát tak dlouho na nohou. Při cestě zpátky do postele si všiml psa, který se točil kolem dveří vedoucích do vedlejšího hotelového pokoje, kde spal Bill, a usmál se.

„Já vím, kámo. Taky ho chci vidět.“
Bill se pravděpodobně cítil stejně hrozně jako Tom, možná dokonce hůř; tak moc, jak se chtěl Tom vplížit do Billovy postele a popřát mu dobré ráno, odolal té touze, doplazil se do své postele a ignoroval prosebný pohled svého psa.

O tři paraleny a láhev vody později se zdálo, že Tomova bolest hlavy jen tak nezmizí. Se zasténáním sebou na posteli mlel, přetáhl si přes hlavu přikrývku, jako by jej mohla ochránit před dnem na hovno, který zřejmě dneska prožije. Ale předpokládal, že to mohlo být horší; bolest hlavy byla ničím v porovnání s kocovinami, které už vytrpěl.

Vzpomínal, jak mu Georg jednou povídal, že nejlepší lék na bolení hlavy je pořádně si vyhonit, a v tu dobu se mu Tom vysmál a řekl mu, že prostě jen potřebuje výmluvu k tomu, aby se sám sebe dotýkal; ale nyní to Tom zvažoval, a aby byl upřímný, nemusel se dlouho přesvědčovat, že si to chce udělat.
Nezabralo moc času, než ztvrdnul; představa, že ruka, která vklouzla do jeho boxerek, patří Billovi, byla dostatečně dobrá, a po několika zážitcích, kdy ho Bill skutečně vyhonil, byla ta představa naprosto snadná. Vzpomínka na Billovy ruce vyslala záchvěv do Tomova břicha a na bolest hlavy skoro zapomněl, když zavřel oči a hladil svůj penis nahoru a dolů dlouhými, pevnými pohyby, přesně jako mu to dělal Bill.

Brzy byl Tom ponořený do představ Billa, které proudily jeho myslí: nahý Bill, nahý Bill ve sprše, nahý Bill v Tomově posteli s roztaženýma nohama jen pro něj. Ve svých představách Tom dráždil prstem Billovu dírku, přejížděl špičkou prstu tam a zpátky a nutil Billa, aby se kroutil. Tom si představoval, jak leží mezi jeho nohama a olizuje ho, dokud Bill nežadoní, aby jej šukal, což byl způsob, jakým jejich hrátky vždy skončily, když jej Tom skutečně lízal. Vždycky byl víc než šťastný, aby jeho požadavek splnil.

Pohyboval rukou rychleji a rychleji, představoval si, jak zajíždí do Billovy prdelky, jeho pěst však byla chabá náhražka od skutečnosti, tak horké a těsné skutečnosti, proběhlo Tomovi myslí. Přestal a stáhl si přikrývku z obličeje, pohledem sklouzl na spojovací dveře a přemýšlel, jestli už je Bill vzhůru. Se zavrčením Tomovi došlo, že by Bill nejspíš neocenil, kdyby jej probudil a obtěžoval po tak rušné noci jen proto, že Tom něco chtěl.

S příchodem další části jejich turné Tom bohužel neměl moc šancí dostat se k Billovi, a musel přiznat, že není hrdý na to, že to tak dlouho odkládal. Nebylo to tak, že by Tom neměl dostatek možností na to mít sex, spíš že Bill byl prostě lepší a Tom ho někdy potřeboval, to je vše. Bill byl jeho partner ve všem, partner v životě, ve zločinu a naštěstí pro Toma, i partner v posteli. Byla tu blízkost a pocit sounáležitosti, který Tom nedokázal najít u nikoho jiného, a nebylo to proto, že by to Tom nedostatečně zkoušel.
Když Tom uslyšel otevírání dveří, rychle vytáhl ruku zpod přikrývky, ale uklidnil se, když viděl, že jsou to jen Billovy dveře. Zprvu svého bratra neviděl, pouze slyšel, jak zavolal na Tomova psa, který vyskočil, prohnal se dveřmi a nadšeně vrtěl ocasem. Tom pobaveně potřásl hlavou, nebyli to pouze dvojnožci, kteří za Billem při každé příležitosti běhali, a Tom je nemohl vinit. Bill byl slunce, a Tom mohl cítit, jak jím prostupuje příjemné teplo už jen proto, že věděl, že svého bratra poprvé v tomto dni uvidí.

Zaslechl těžkou ránu a představil si, jak Pumbovo robustní tělo dopadlo na podlahu, aby se přivítal se svým chlupatým kamarádem; bylo slyšet, jak Bill na oba psy cukruje, a jak Tomův pes kňučí a tiše poštěkává, aby Billa přivítal, bylo to něco, co dělal pouze u Billa.

Tom si dal ruce za hlavu a čekal, až Bill vejde; byl překvapený, když první, co uviděl, jakmile se dveře úplně otevřely, byl vozík pokojového servisu, za kterým se konečně objevil Bill a tlačil ho do Tomova pokoje, než se zívnutím zavřel dveře.
„Snídaně.“ Řekl jednoduše a dotlačil vozík přímo k Tomově posteli.
Tom se na něj usmál a přijal Billovu rozcuchanou blonďatou hlavu a polonahé tělo, které postávalo za vozíkem. Ani se nesnažil zakrýt fakt, že deku i přikrývky nadzvedává jeho tvrdý penis. Už dávno mezi nimi nebyl čas ani prostor pro stud.

„Dobré ráno,“ řekl laskavě. „Jak se cítíš?“

Bill zavrtěl hlavou a ušklíbl se. „Lépe než před chvílí, kdy jsem si myslel, že budu zvracet, ale naštěstí to přešlo. Dal jsem si sprchu, a konečně se znovu cítím jako člověk, skoro. Zatraceně, dokonce si ani nevzpomínám na většinu včerejší noci.“
Tom se zasmál. „Bylo to šílený, ale bavil ses, pamatuju si to.“
Bill se usmál a namotával si na prst jeden z řetízků, co měl na krku. „Naši fanoušci vědí, jak pařit. Škoda, že jsem na cestě zpátky utratil tolik peněz.“
Tom souhlasně přikývl, pohlédl dolů a všiml si známých černých tkaniček u zadních koleček vozíku. S úšklebkem na bratra zamrkal.
„Sprchoval ses v botách?“
Bill se podíval dolů a pak zpět na Toma, ležérně odsunul vozík a plně se tak odhalil. „Ne.“
Tom otevřel ústa, ale žádná slova z nich nevycházela, když se díval na Billa oblečeného v ničem jiném než v těch zatracených kožených botách, které mu sahaly až po kolena. Bill je nechal rozvázané, takže byly uvolněné a poddajné kolem jeho lýtek a vypadaly tak nějak roztomileji, než normálně byly.

Bill se tiše uchechtl Tomově bezmoci cokoliv říct, pak přistoupil, stáhl z Toma všechny přikrývky, takže tam zbyl jen Tom a jeho boxerky, které držely jeho penis uvnitř.

„Sundej si je.“ Řekl Bill jemně a vyšplhal se na konec postele, dokud jeho kolena nebyla na úrovni Tomových nohou.
Tomovy prsty se třásly, jak se ve spěchu zbavoval boxerek, oči měl stále přilepené na té lákavé pochoutce před sebou. „Sotva s tím můžu chodit.“ Přiznal se a sedl si tak, že měl záda opřená o čelo postele. Žádná kocovina ho nemohla zastavit.
„Kdo tu mluvil o chození?“ zeptal se Bill dráždivě. „Jen… nedělali jsme to věky.“
Tomovi se silně sevřel žaludek nad slovy a způsobem, jak na něj Bill stydlivě koukal, přestože Tom věděl, že o skutečný stud tu nejde. Byly to roky, kdy se Bill začal plížit do jeho postele v autobusu, ve tmě na Tomovi zběsile jezdil, aby je oba udělal, dlouhá doba od chvíle, kdy uzavřeli zdánlivě jednoduchou dohodu, že to nikdy nebude znamenat víc než pravidelné orgasmy. Pamatoval si, jak trapné a plaché jejich začátky byly, Bill k němu chodil v naléhavé potřebě tak rozpačitě a tak nádherný, až to Toma bolelo. Ne, teď už tu nebyl žádný skutečný stud, Bill za ním chodil i bez naléhavé potřeby a byl náročný. Ale Tomovi nevadilo si s ním hrát.

Tom napřáhl ruce a Bill se přeplazil dopředu, dokud se nevznášel nad Tomovým klínem. Usmál se na Toma, než vzal jeho penis do pusy, zkušeně ho vsál dovnitř a přejížděl přes něj jazykem tak, jak to Toma přivádělo k šílenství už od doby, co byli puberťáci. Tom se třásl, projel prsty skrz Billovy blonďaté vlasy a nechal svou ruku volně položenou, když jej vzal Bill hlouběji. Bolest hlavy byla nadobro pryč.

Než se Tom stačil rozehřát, Bill se odtáhl a otřel si ústa, Tom lapal po dechu a zvedal své boky vzhůru, jak hledal bratrova sladká ústa. Bill se posadil a přesunul se dopředu, rozkročil se nad Tomovými boky a otíral se o jeho penis. Tom rychle sjel rukou dolů a zatlačil na Billův otvor, který byl vlhký, kluzký a uvolněný. Zasténal při pomyšlení, že se Bill prstil, zatímco se Tom honil a představoval si, že to on Billa prstí. Nemohl popřít, že byl trochu zklamaný; v poslední době se vždy podílel na tom, aby pro sebe Billa připravil; Tom miloval dotýkat se ho tam, lízat ho a dráždit. Tom si chtěl hrát. Ale Bill měl jiný nápad.

Tom odsunul ruku a Bill se nastavil, aby po něm mohl sklouznout. Tom rychle zapomněl na zklamání a chytl Billovy boky, jeho penis byl tak tvrdý a připravený, že sotva dokázal sedět klidně. Zoufale se chtěl dostat dovnitř. „Ano, oh bože, pojď na mě.“ Hlava mu padla dopředu a on ji nechal opřenou o Billův hrudník, horlivě oddechoval na bratrovu odhalenou kůži.

Bill se po něm sklouzl dolů a bez dechu se zasmál, Tom zvedl hlavu a věnoval mu zamlžený pohled. „Co?“
Bill sevřel Tomovu tvář ve svých dlaních, úsměv na jeho tváři dostával Toma do kolen.
„Tak sexy chlap,“ zašeptal Bill a hladil Toma palci po líčkách. „Tak nádherný péro.“ Spojil jejich rty dohromady a Tom předpokládal, že celá ta věc s hranou stydlivostí skončila, za což byl rád, protože už nechtěl strávit více času předstíráním, že se nemůže Billa dotknout tak, jak chce, zvlášť když Bill jezdil nahoru a dolů po jeho penisu.

Tomovy ruce byly všude, když se líbali, až nakonec spočinuly na Billových zádech a pomalu jej naváděly dopředu a dozadu. Bill dosedl a Tom se na něj upřeně díval, jak se stále usmívá, stále to byl jeho krásný Bill. Tom pohlédl na řetízky kolem Billova krku, vzpomínal, jak míval silnou touhu zatahat za ně, když šukali, ale vždycky si myslel, že by to nebylo vhodné, což bylo směšné, protože nebylo nic nevhodnějšího, než mít svůj penis pohřbený hluboko v bratrově těle a milovat to. Tom posunul ruku nahoru a stiskl přívěšek ve tvaru písmene „T“ mezi prsty, pak jej pustil a palcem škádlil Billovu bradavku; miloval způsob, jakým Bill v rozkoši sténal.

Tom se usmál, když si všiml nového přírůstku na Billově náhrdelníku, zbrusu nového, ani si nevšiml, že ho Bill na náhrdelník přidal. Billovy prsty se omotaly kolem Tomových, když přejížděl po jemné zlaté kostce, byl to dárek od fanynky a Tom věděl, že se do něj Bill zamiloval ve chvíli, kdy ho uviděl, a bylo mu řečeno, jaký má význam pro něj a pro Toma. Billův výraz byl téměř zasněný a Tom zatahal za řetízek, dokud se jejich rty opět nespojily.

Tom cítil, jak se mu Billovy kožené boty zařezávají do boků a přejel po nich rukama, zatahal za povolené tkaničky a stáhnul konce na Billovu kůži. Bill zabručel kolem Tomova jazyka a pevně se na něj přitiskl v místě, kde byli spojeni. Tom pustil tkaničky a pevně chytl Billa skrz boty za lýtka, držel ho na místě, když se začal pohybovat rychleji. Oddělili se a Billův úsměv byl pryč, jeho spodní ret byl téměř bílý, jak jej svíral. Tom popadl Billův penis a přejel palcem po vlhké špičce, užíval si, jak Bill sténá a neúmyslně přiráží do jeho sevřené pěsti.

Tom pohnul boky vzhůru, už dál nebyl ochotný zůstat v klidu a nechat Billa, aby se na něm volně klouzal. Jeho penis tepal a on se potřeboval pohnout. S téměř nepříjemným obdivem sledoval, jak na něm jeho malý bratr hlasitě poskakuje, a tak šílené jako bylo, že Tom v něm byl až nadoraz, bylo to, že Bill vždycky nevědomky vytáhl na povrch Tomovo hluboko usazené sobectví, díky kterému se Tom cítil naprosto nejistý. Nezapomněl na puget růží, které Bill předchozí den dostal před začátkem vystoupení, nemělo by ho to štvát, ale způsob, jakým je Bill přijal, vzbudil v Tomovi pocit mírné paniky, kterou rychle zamaskoval jako nervozitu před koncertem.
„Jsi můj?“ zeptal se Billa najednou a věděl, jak uboze to znělo, ale potřeboval potvrzení, možná proto, že pro něj bylo často těžké v sebe věřit. Bill ustálil své boky, potřeboval chvilku, aby zklidnil i svůj dech, a potom z Toma slezl úplně. Pomalými a dobře vybranými pohyby se otočil, dokud Tom nečelil vítanému pohledu na Billovu dírku, která k němu směřovala. Bill byl na všech čtyřech na konci postele. Otočil hlavu a poslal Tomovi vševědoucí úsměv.

„Naprosto.“ Řekl a zval jej k sobě, když zavrtěl boky.

Nebylo třeba pobízet Toma dvakrát; v momentě se přesunul za Billa; ale odolal nutkání ponořit se do něj, jen se přitiskl k jeho otvoru, dokud neuslyšel Billovu tichou prosbu, aby jej Tom šukal. Tom mu to dychtivě splnil, natlačil se zezadu do Billa a málem jej udělal dřív, než měli vůbec šanci si pořádně zašukat, jak oba chtěli.

Tom slyšel, jak začal Bill těžce oddechovat, a to jej přimělo, aby se tlačil hlouběji, silněji. Věděl, že to takhle Bill miloval; jednou Tomovi řekl, že když mu to dělá zezadu, dělá to v takovém úhlu, že se mu zatmívá před očima, ale hluboko uvnitř Tom věděl, že to Bill miluje proto, že je to tak nestydaté. Každopádně, Tom byl pro.
Pohybovali se společně, Bill se sám tlačil proti Tomovým přírazům a mumlal sotva srozumitelné věty chvály a povzbuzení. Tom měl potíže držet s ním krok, jeho pták byl nateklý a bolel v místě, kde jej Bill pevně svíral. Snažil se soustředit na píchání Billa tím správným způsobem a byl potěšen, když ucítil, jak se pod jeho dlaněmi chvěje, jeho milovaný Bill hluboce sténal a položil si hlavu dolů, když to vzdával.

„Tomi…“ Tom slyšel jen jméno přes zvuk dvou těl, která do sebe narážela, a jejich nepravidelných dychtivých vzdechů. Tom tomu věnoval jen málo pozornosti, soustředil se čistě na to, aby dostal všechno, o co usiloval. „Tome!“

Tom zpomalil, zasténal nad tlakem kolem něj, když všechno, co chtěl dělat, bylo píchat Billa do konce světa. Pohladil Billa po zádech a malinko jej prsty poklepal. „Huh?“
Bill mírně otočil hlavu. „Brzo se udělám, chci na tebe vidět.“
Tom vytáhl svůj penis ven a horečně chytl Billa za boky, dokud jej úspěšně nepřetočil tak, že ležel na zádech, Billovo zběsilé dýchání provázel smích, když konečně ležel s nohama do široka roztaženýma a stále obutýma v povolených kožených botách. Tomovo hrdlo se bolestivě stáhlo, když ho viděl, jak tu leží tak prostopášný a ochotný, tak důvěřivý.
„Takhle?“ zeptal se ho Tom, přesunul se mezi jeho nohy a znovu do něj vnikl tak hluboko, jak mohl.

Billova víčka se zatřepotala a on si Toma stáhl dolů, dokud do sebe perfektně nezapadli, přidržoval se ho, když do něj Tom začal znovu přirážet. Bill zblízka sledoval, jak se Tom zvedá a mručí, a než se nadál, Bill sténal a vybízel jej, aby mu to dělal rychleji, tvrději. Obojí udělal s potěšením a cítil, jak se jeho břicho otírá o Billův penis uvězněný mezi jejich těly.

Tom mohl říct, že je Bill téměř hotový, a zamručel s očekáváním své nejoblíbenější části; nebyl zklamaný, kdy jej Billova dírka sevřela. Když se Bill udělal, bylo to, jako by se celé jeho tělo stáhlo a ztuhlo pod Tomem, jeho nohy se téměř bolestivě zabořily do zadní části Tomových stehen. Tom vypustil neúprosný výkřik a rychle přirážel do svého dvojčete, zavrčel, když jej Bill tvrdě sevřel. Pokud byl Bill v něčem dobrý, byl to způsob, jakým Toma dokázal udělat, tak jako pokaždé, Tomův svět okamžitě vybuchl a zanechal jen třesoucí se skořápku člověka, kterým ještě před chvílí Tom byl.

Když záchvěvy konečně ustoupily, Tom z Billa vyklouzl a posadil se, vidění měl stále rozostřené. Protáhl si ruce nad hlavou a podíval se dolů na svého bratra, který spokojeně ležel tam, kde jej Tom nechal, a Tom s hrdostí v duchu zaznamenal jeho totálně rozvrkočený vzhled. Jedna z jeho bot byla zutá a Bill se svou nahou nohou opíral o Toma, a jestli to bylo vůbec možné, Toma to dostávalo ještě víc. Mezi Billovýma nohama a po celém jeho břiše a hrudníku mohl Tom vidět lepkavé zbytky jejich uvolnění, a kdyby se Tom právě neudělal, ten pohled by jej v několika vteřinách donutil ztvrdnout a žadonit o další kolo.

Zabručel a přeplazil se zpátky na Billa, hluboce jej políbil a užíval si prosté potěšení z bratrových rukou, které mu zajely do vlasů a masírovaly jeho pokožku. Bill se na něj usmál, když polibek skončil, a jediné, co chtěl Tom udělat, bylo sbalit Billa a psy a vzít je domů, zpátky do jejich pohodlné bubliny, kde mohl mít Billa jen pro sebe, mohl se jej volně dotýkat a pomilovat jej beze spěchu nebo obav o cokoliv jiného.

Bill si hluboce povzdechl a věnoval Tomovi pohled plný obdivu, který Toma pokaždé přiměl, aby se cítil velký a schopný čehokoliv.

„Jsi v tom prostě… tak dobrý.“ Řekl Bill nakonec.
Tom se usmál a lehce se posunul dolů, aby políbil každou z Billových bradavek, než se vrátil zpět a zaútočil svými rty na Billův krk, potěšený, když Bill zasténal a naklonil hlavu, aby měl Tom lepší přístup místo toho, že by jej poučoval o zanechávání značek po celém jeho krku. Tom nikdy Billovu postoji ohledně cucfleků nerozuměl; určitě by je mohl zakrýt makeupem a Tom miloval dělání značek. Sál kůži na Billově krku, zatímco Bill přejížděl rukama po jeho zádech nahoru a dolů a lechtal je svými prsty.
„Jsi ten nejlepší lék na kocovinu.“ Zamumlal Bill. „Cítím se skvěle.“
Tom se zasmál proti jeho hrdlu. „Jo, zatím. Uvidíme, jak se budeš cítit později v autobuse.“
„Neeeee.“ Zasténal Bill a zavrtěl hlavou. „Nepojedeme. Prostě zůstaneme tady.“
„Kéž by,“ řekl Tom a opravdu si to přál. Děkoval bohu, že mohli strávit noc ve Vegas, k Tomovu znechucení Bill v autobuse zakázal veškeré sexuální aktivity; kdyby nebylo občasných nocí na hotelových pokojích, nejspíš by Tom tuhle šňůru nepřežil.

Tom se podíval na snídani, kterou Bill dříve přivezl. „Chceš něco sníst?“

Bill zavrtěl hlavou. „Ne.“
„Chceš sem pustit psy?“
„Ne.“
„Chceš začít balit?“
„Sakra, ne!“
„Chceš vůbec vstávat?“ zeptal se Tom a hravě jej polechtal.
Bill se natočil a plesknul jej do ruky v místě, kde se jej dotýkal. Místo toho si ji přitáhl na hrudník a Tomovy prsty se zamotaly do jeho řetízku.
„Kolik máme času?“ zeptal se ho Tom.
Bill se usmál a posouval se pod Toma, dokud jej opět neměl mezi nohama.
„To stihneme.“

autor: Haylzee

překlad: Vanity Blair
betaread: J. :o)

5 thoughts on “Room Service

  1. Krásna poviedka. Zhavá, ale zároveň plná lásky. Hayzlee je v tomto majster. Ďakujem za preklad.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics