Probudily mě sluneční paprsky, které se nemilosrdně draly do místnosti škvírkami mezi žaluziemi. Přetočil jsem se na druhou stranu, aby mi nesvítily přímo do očí.. Bylo sobotní ráno.. Rodiče jeli někam pryč a já se konečně mohl pořádně vyspat.. po dlouhé době. Mám pocit, že bych dýl ani nevydržel.. Denně plno koncertů, schůzek, rozhovorů, focení, autogramiád.. vážně mi tahle dovolená přišla vhod.
Zachumlal jsem se do peřiny a kolena přitáhl k sobě.. Když vtom jsem na chodidle ucítil lechtání. Zastrčil jsem nohu pod peřinu, ale ani tam lechtání nepřestávalo. Prudce jsem se posadil, přimhouřil oči pod náhlým tlakem slunečních paprsků a pohlédl do tváře přímo mému bratrovi.
„Bille,“ zasmál jsem se.. Smál se na mě jako sluníčko a moje únava byla tatam.. Vyskočil jsem z postele a vrhl se na něj.. Byl lechtivý stejně jako já..
„Tome..“ svíjel se pod mými nenechavými prsty. „Ne, prosím..“ smál se a snažil se krýt si tělo.. Nevím, jak se mu to podařilo, ale najednou byl na nohách a utíkal pryč z mého pokoje..
Vydal jsem se po schodech dolů.
„Bille?“ zavolal jsem do ticha, které panovalo v pokoji.. Nikde nikdo.. Postavil jsem si tedy vodu na čaj a nechal ji vařit.. Byl jsem opřený o kuchyňskou linku zády ke dveřím.
„Baf,“ vykřikl Bill do ticha.. To mu bylo podobné.. Vyplašeně jsem se otočil..
„Bille,“ vydechl jsem.
„Máš špatný svědomí..“ konstatoval a přidal do konvice trochu vody na svůj čaj.. Jen jsem se smíchem zavrtěl hlavou a pozoroval ho, jak si dává do hrníčku pytlík s čajem. Byl krásný.. nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlel, ale opravdu mu to dneska slušelo.. Znovu jsem zatřepal hlavou, jako bych chtěl tyhle dotěrné myšlenky odehnat pryč..
Když vtom jsem si všiml, jak si Bill vyměnil můj hrníček s tím svým..
„Heej,“ vzal jsem svůj hrneček zpátky.
„Ty máš lepší čaj,“ vyplázl na mě jazyk, na kterém se mu třpytila stříbrná kulička.. Nemohl jsem z té nádhery skoro dýchat.. Vzal mi můj hrneček a mně nezbylo víc, než ho začít lechtat.. Bill se ale bránil. Namáčkl mě prudce na stěnu a svými prsty bloudil po mém těle..
Smál jsem se a odstrkoval jeho prsty..Otevřel jsem oči a setkal se s Billovým pohledem.. koukal se na mě ale jinak než jako vždycky.. Všiml si, že jsem to poznal, ale neodtáhl se ode mě.. Sjel z mého hrudníku dlaněmi na boky.. ale naprosto jinak než bratrsky.. Slabě jsem vydechl a zaklonil hlavu.. Bill mi zajel pod triko a hladil mě po břichu. Nechápal jsem, co to má znamenat.. Aniž bychom si to uvědomili, začali jsme se jeden k druhému přibližovat.. až jsme spojili naše rty v jedny..
Bill jemně zatlačil jazykem na moje rty a já mu dovolil vstoupit jazykem do mých úst.. rozhodoval jsem se srdcem.Teď mi bylo jedno, že to, co děláme, není správné.. Oba jsme to tak cítili a to bylo důležité..
Vnímal jsem to jako z velké dálky.. jako kdybych to vůbec nebyl já.. Viděl jsem se, jak hladově oplácím polibky svému bratrovi, který rukama bloudí po mém těle. Jak slastně přivírám oči, když mi jemně saje kůži na krku..
Odtáhl jsem se od něj a podíval se mu do očí.Věděl, že to, co děláme, není správné.. že tohle by se vůbec nemělo dít, ale to nám teď bylo jedno.. mně i jemu.. protože jsme oba měli to, po čem jsme toužili.. měli jsme jeden druhého..
Své steny jsem už nijak nekrotil.. ani Bill ne.. Jemně mi vydechl do úst, což ve mně vyvolalo další, notnou dávku vzrušení.. Propletl jsem svoje prsty za jeho krkem a přitáhl si ho k sobě blíž.. Hladově jsem vyhledal jeho rty a znovu a znovu okusil jejich chuť.. Bylo to něco neskutečného.. něco, co se snad ani slovy popsat nedá.. Bál jsem se, že tohle skončí.. Že se vzbudím z nějakého snu a všechno tohle zmizí a zůstane to jen v mé hlavě jako jedna velká, nezapomenutelná vzpomínka..
„Nemysli na konec,“ zašeptal Bill mezi polibky, jakoby mi četl myšlenky..
Než jsem mu však stačil odpovědět, znovu mě vášnivě políbil na rty..
Nekončím..
Heslo si vyryji do štítu skal.. Já nekončím, miluji, jdu výš, jdu dál..
autor: Šárka
betaread: Michelle M.
