Sadomasochista (1/2)

autor: Terezka

Tohle dílko je vytvořeno už od začátku srpna a dalo mi fušku ho konečně přepsat. Nicméně je moje oblíbené. Miluju tohle prostředí a nemohla jsem si pomoct sama se mu nevěnovat alespoň v jednodílce. Můžete očekávat odpočinkovou povídku. Příjemné počtení. 🙂

Luxusní černý vůz zastavil kvílivým smykem na soukromém parkovišti před proslaveným sídlem. Ale jen málokomu se podařilo dostat se přes ochranku dovnitř. Pokud neměl peníze na vstup a jméno na úrovni.

Tom hladce zabouchl dveře svého auta a za chůze k monumentálně vyhlížejícímu hlavnímu vchodu zamkl dálkovým ovládáním. Ještě si poupravil kšilt a vstoupil. Uvítala ho mramorem obložená přijímací chodba s vysokým stropem a zrcadly na každém rohu a dvě sladce se usmívající děvčátka v červených korzetech a stejně barevných krajkových sukýnkách. Přijal od nich polibky na tvář, zaplatil 1000 eur a tím se skončila největší překážka, která bránila několikahodinovému užívání si v tomto domě rozkoše. Mezi ty další patřilo maximálně to, že by si nevybral z nepřeberného množství exkluzivních děvek obojího pohlaví, což bylo zhola nemožné, nebo by snad nějaká dívka či chlapec začali později zlobit. Ani to nebylo příliš pravděpodobné. Prošli výchovou a měli nekonečný respekt a strach před svými majiteli. Na druhou stranu žili v luxusu, neměli žádné povinnosti kromě uspokojování potřeb zákazníků a naopak velkou volnost. Po celý den se mohli bez dozoru courat venku. Utéct si nikdo netroufl. Děvky moc dobře věděly, že si s nimi chodí pohrát dost vysokých státních pohlavárů i z policejních řad, a tak by nebyl vůbec žádný problém vypátrat je, kdyby vzaly do zaječích.

Tom pokračoval chodbou k výtahům, cestou jen oplácel kývnutí bodyguardům, které míjel. Neměl problémy. Nebyl tu poprvé, a navíc, jeho tvář každý znal. Byl to nejžádanější berlínský advokát té doby, kterým se stal v pouhých dvaadvaceti letech pro svou profesionalitu a schopnosti. Co na tom, že nosil dredy a v civilu hoperské oblečení.

Vstoupil do zrcadlového výtahu a očima střelil po dvou čudlících – růžovém a modrém. Ten stiskl. Dnes měl chuť na nějakého mladého kolouška.

Čtvercová místnůstka se rozpohybovala a on se dlaněmi a čelem unaveně opřel o sklo. Měl za sebou zdlouhavý a náročný případ a byl podrážděný vypětím, které z něho vzešlo. Potřebuje se odreagovat v příjemné společnosti. Vypadá to, že bude na svého dnešního milence něžný…

Cinknutí, vystoupil. Měkký koberec pod nohama, voňavé květiny, tlumené světlo. Rozešel se jedinou cestou vpravo a při čekání na svého dnešního společníka zastavil u baru.

„Suché Martini,“ kývl na barmana.

„Bez olivy?“ ušklíbl se, pamatoval si. Tom se usmál.

„Jak jinak.“

Vzal sklenku do dvou prstů a upil.

„Dobrý večer, pane Kaulitzi.“ Dorazil jeho společník a průvodce, který mu měl být k ruce a zajistit vyplnění jeho tužeb.

„Dobrý, Jayi.“ Další úsměv, věnovaný sympatickému muži arabského vzezření.

„Nějaké zvláštní přání?“

„Ne, dnes si jen vyberu.“

„Tak prosím,“ pokynul rukou a vedl jej za sebou.

Velmi rozlehlý pokoj byl plný mladíčků a zákazníků různého věku. Obcházeli se svými poradci a vybírali nebo flirtovali s potencionálními „oběťmi“. Postavili se stranou a Tom se bedlivě rozhlížel. Tamty dva blonďáky měl již vyzkoušené, ale což takhle vzít někoho nového? Naklonil hlavu k Jayovi a ten okamžitě nastražil uši.

„Vezmi Stefana, Markuse… a tamtoho,“ ukázal prstem ke stolu, na němž si hověl chlapec spíše nahý, než oblečený. Hravě komíhal nožkama, obutýma v černozlatých páskových lodičkách. Měl hladké černé vlasy pod lopatky a na očích černou škrabošku, ozdobenou peříčky. Užíval si v obležení tří mužů – hladili ho po kolenou, pusinkovali na nahé rameno, pokoušeli se sejmout škrabošku. S holčičím chichotáním uhýbal jejich prstům.

„Ještě nejsem rozhodnutý. Dej je všechny tři do pokoje, ať mi něco…“ ušklíbnutí „…předvedou, a pak si vyberu.“

„Jistě, jak si přejete. Hej, Denisi! Doveď pana Kaulitze do pokoje.“

Tom s Denisem odešli jednou z mnoha chodeb a Jay se zatím vydal k černovláskovi. Zachytil jeho pohled a významně kývnul hlavou. Černovlásek se přestal smát.

„Pánové, bylo mi příjemně ve vaší společnosti, ale práce čeká…“ uculil se a každého z nich rozjuchaně políbil na čelo. Seskočil za zvuků jejich zklamaných povzdechnutí a potáhl si černé saténové kraťásky kousek dolů. Stačilo se porozhlédnout a už se kolem prohnal Jay se Stefem a Markem.

„Hej!“ zvolal a musel hodně pospíchat, aby jim postačil. „Počkat, co tu děláme tři?“ ptal se nechápavě vyššího blonďáka Markuse.

„Náš milý zákazník zřejmě postrádá schopnost rozhodovat se, takže si nejdřív užije pokoukání, a pak si řekne, kdo se mu líbí nejvíc,“ lišácky se zazubil. Černovlásek se uchechtl.
Takže my si to spolu máme rozdat a on se bude dívat? No páni, voyera jsme tu ještě neměli!“ poznamenal, další dva vyprskli smíchy. Jay po nich hodil ostrý pohled.

„Tak to by stačilo!“ utnul je. Bázlivě sklopili oči a dál za ním poslušně kráčeli spletitými cestičkami k určenému pokoji.

Po chvíli Stefana přestalo bavit ticho a monotónní klapání střevíčků chlapce po jeho pravici.

„Bille, zabírám si tvojí prdelku. Vždycky jsem jí chtěl ojet,“ popleskal ho po zadečku. Zasmál se.

„Já vím. Všimnul jsem si, jak na ní pokaždý zíráš.“

„V tom případě si já poroučím tvoji pusinku, zlato,“ ozval se i Mark. Stefan do něj klukovsky strčil loktem.

„Zbylo na tebe to horší!“

„Co kecáš! Víš, jak on fenomenálně kouří?“

Předmět sporu otráveně protočil oči.

„Tak kušte už, volové. Jak víte, že se vám vůbec vydám?“ škodolibě na ně vyplázl jazyk a jako první vplul do dveří, které Jay otevřel.

„Noo, tak v týhle cimře jsem ještě nebyl,“ protáhl Mark a ostatní mu dali za pravdu. Místnost vypadala jako orientální doupě neřesti. Působivě vybarvené stěny, na podlaze dlaždice, skoro úplně skryté ručně vyšívanými koberečky, mnoho vyřezávaných maurských skříní, zrcadlová stěna proti loži, minibar, skrytý za paravánem, a hlavně obrovská třímetrová vyvýšená postel, stojící na třech schodech, s damaškovým povlečením a závojovými nebesy, zdobená tepaným železem. Bill do ní s juchnutím skočil placáka.

„Páni, páni, páni! Proč nemám v pokoji taky takovou postýlku?“ posmutněl, a ještě víc po tom, co Mark odpověděl: „Protože jsi děvka“. Ovšem Stefan mu odvedl myšlenky, když na něj hupsnul, až leknutím vypískl.

„Tak, prdelko, jde se pracovat!“ brumlal a otíral se klínem o to malé pozadí pod sebou.

„Uhmm, Stefi! Málem jsi ve mně rozmáčkl dušičku!“ remcal Bill a lezl pryč.

Mark si vykračoval po pokoji a náhle ho něco napadlo.

„Víš, proč chce ten sobec tak moc do tebe, Bille? Šetří si vlastní prdel. Dneska totiž zase přišel Big Joe,“ trpitelsky se na ně podíval. Zděšeně zakňučeli.

„Ach né! Proč ten chlap musí chodit každej tejden? Je tak obrovitánskej a tlustej a vůbec nebere ohledy. Vždycky to s ním bolí!“ shrnul Bill. „Sakra, tak to se teď musim snažit, aby si ten voyer vybral mě a nebezpečí od Big Joa pominulo,“ zasmál se a náhle akční tahal Stefana za ruku z postele. „Myslím, že našemu slídiči se bude líbit, když mě povalíte na zem.“

Krátce na to už rozjížděli akci. Markus ležel na zádech, chloubu uvězněnu hluboko v Billových nestydatých ústech. A nadšený, nadržený Stefan zezadu zuřivě šoustal Billův zadeček. Zmítal se pod ním jako ďáblův ocásek, temnou hřívu přilepenou na obličeji. Po deseti minutách Mark nezvládl a tvrdě vystříkl do jeho pusinky, čímž ho málem zalkl. Toho nadělení bylo hodně. A Tom, schovaný za pozorovacím sklem, si vyndal z uší sluchátka. Byl rozhodnutý, chtěl Billa. Oznámil své přání Jayovi a zadíval se zpět. Uchvátil ho svým zjevem hned na začátku, ale přece jen… Neměl si ke svému dnešnímu rozpoložení vybrat někoho klidnějšího? Za těch pár chvil se seznámil s jeho prostořekostí a spádem. Bylo to pěkné kvítko a nevyřáděný pulec. Ale to, že nenáviděl svou váhavost, ho podráždilo natolik, že prudce potvrdil své ustanovení.

Jay vlezl dovnitř, zrovna když Stefana počalo šimrat ve slabinách.

„Bill zůstane, vy dva vypadněte.“

„Ne!“ vyhrkl Stefi. „Už jen pár vteřinek. No tak, prdelko, snaž se!“

Jay nesmlouvavě zavrčel.

„Hned!“

Mark se začal oblékat a Stefan s nasraným: „Kurva!“ vystoupil z Billova těla. Ten se posadil na paty a sklesle sledoval, jak na sebe souká oblečení. Konejšivě jej pohladil po rameni.

„Tak někdy příště, broučku…“

„No jo,“ zafuněl si pod vousy. „Ale byl jsi úžasnej,“ jemně Billa políbil pod ouško, a jak mířil ven, ještě ukázal do černého pozorovacího výklenku.

„Stefane!“ zahromoval Jay. „Jestli okamžitě nepřestaneš vyvádět, nechám tě na týden zavřít k naší BDSM skupině!“

Stefan vystrašeně zaklel a vzal nohy na ramena, vstříc náruči Big Joa.

Billovi byl ze skříně podán černý kraťounký saténový župánek.

„A nemůžu se jít předtím jenom krátce osprchnout? Slibuju, že si pospíším…“

„Ne. A nepokoušej se diskutovat nebo do toho očistce pošlu tebe!“ ucedil, už notně rozezlený, a prásknul za sebou dveřmi.

Bill svěsil ramena a smutně si promnul čelo. Proč s nimi i přes to všechno zacházejí jako s méněcennými? No a co – tak by si klient chvíli počkal!

Pot na něm osychal a dávala se do něho zima. Zabalil se do látky, doklopýtal k posteli. Poupravil si opatrně škrabošku. Stejně zase přijde nějaký starý páprda, co po něm bude akorát tak chmatat chtivými dlaněmi a žádnou rozkoš mu nepřinese, protože ani nenajde jeho penis. Takoví muži mu byli odporní. Ale měl smůlu. Nesměli být. Nafoukl tváře a začal prstíkem obkreslovat exotické tvary na dece. Tak kde je tak dlouho? Odešel si koupit Viagru?

Tom teprve tehdy odstoupil od pozorování. Vlastně se na něj docela těšil.

Černovlásek pozvedl oči, když cvakla klika, kdosi vstoupil a poté zamknul. Zatím viděl v tlumeném osvětlení jen siluetu. Ale když se mladík doslova přikolébal blíž, poskočilo to v něm. Posadil se.

„Dobrý večer, pane,“ špitl, z jeho hlasu zřetelně zaznívala radost. Tom se tomu usmál a pomalu zamířil k baru.

„Dobrý večer. Tvé jméno?“ Nevěnoval Billovi zdánlivě ani pohled a dal se do připravování dvou nápojů. Další věc, která jej nesmírně potěšila. Zákazníci se nikdy nezajímali o jeho jméno. Buď ho vůbec přímo neoslovovali, anebo ho titulovali „děvkou“.

„Bill,“ hlesl a pousmál se.

„Já jsem Tom,“ přidal do drinku několik kostek ledu. „A tykej mi. Není mi, díkybohu, šedesát, to „pane“ mi nahání hrůzu,“ uchechtl se.

„Opravdu smím?“ ujistil se překvapeně. Bylo to něco absolutně neobvyklého.

„Jistě, řekl jsem to snad, ne?“

„Ano, ano, jistě. Promiňte, vlastně p-promiň,“ schoval své velké oči za prameny vlasů. Pokorný, poslušný, ponížený. Tak byl vycvičen. A všechen ten strach a bázeň mu pronikl až do morku kostí.

„Ale no tak,“ zaševelil Tom, který si i s pitím přisedl na kraj postele, a pozvedl teplou dlaní jeho tvář, palcem pohladil bradu. Evidentně se rozjížděl jen před přáteli. Před cizími byl bojácný a nejistý.

„Nezlobíš se?“

Tom měl v tu ránu pocit, že nic křehčího v životě nepotkal. Prohrábl mu vlasy a zazářil svými perličkami.

„Ani v nejmenším. Jen se mě neboj, dobře?“ Čokoláda v Billově pohledu souhlasně, vděčně zaplála.

„Napiješ se se mnou?“ vtiskl Billovi do dlaně skleničku. Horlivě pokýval. Nebyl zvyklý pít. Pozvedl sklenku proti světlu a začal zkoumat její obsah. Tom se tomu musel uculovat.

„Copak v tom je?“

„Whisky, Coca-Cola a led. Dobrota.“

„Hmhm,“ hloubavě k tomu přičichl a zkusmo upil. Zamlaskal. Bylo to slaďoučké, s takovým zvláštním dozněním.

„Dobrota!“ potvrdil a zbytek do sebe obrátil na tři loky. „Že mi uděláš další?“ Zamrkal načerněnými řasami tak neodolatelně, že se Tom bez protestů zvedl.

Po druhé sklence Bill již líčil, co v něm evokuje tenhle pokoj. Jak se chtěl vždycky podívat do Orientu, protože mu břišní tanečnice připadaly hrozně sexy. A pak zjistil, že je gay.

Třetí drink udělal své a on byl v náladičce. Ne přímo opilý, ale veškerý stud a obavy z něj opadly a on zase začínal zlobit. Ba co hůř – řítila se na něj velká vlna zlobení.

„Taaak,“ protáhl roztomile, vzal Tomovi sklenku z rukou a bez zájmu je obě postavil na zem. „Mluvili jsme už dost.“

Lezouc po kolenou, tlačil před sebou Toma, dokud neležel hlavou až docela vzadu na polštářích. Pokusil se mu sundat masku. Se zahihňáním jej plesk přes prsty.

Tom na něm mohl oči nechat. S rozkošně růžovými tvářičkami vypadal jako andílek. No… Ten se do bordelu moc nehodí.

Svlékl mu kšiltku i tričko, pohladil dlaněmi nádherně svalnatý hrudník až dolů k opasku. Po krátkém zápasu jej překonal, a když Tom ochotně pozvedl boky, sundal mu i džíny. Tomovy roztřesené ruce spočinuly na jeho kyčlích. Zvedl tázavě oči, ptal se, zda smí. Bill ho nesledoval. Stačilo stisknout tlačítko po straně postele a zpod ní se vysunul velký šuplík plný nepřeberných pomůcek – vibrátorů, bičíků, gelů, kroužků, rukaviček, šátečků, venušiných kuliček a podobných nezbytných blbinek. Než se dredáč stačil zeptat, co se děje, měl zápěstí nad hlavou spoutána černými polstrovanými pouty.

„Co to provádíš, ty zlobidlo?“ optal se s mírným znepokojením a polkl. Bill roztáhl nohy, rozkročil se nad ním. Župánek mu stěží zakrýval přirození. Dosedl nahým zadečkem pod Tomova prsa a líně, se silným třením, sjížděl až na podbřišek. Tom jemně škubnul rukama. Kdo čekal, že to povolilo, je blázen. Bill se sklonil, až všechny jeho vlasy přepadly dolů a zašimraly Toma na ramenou. Zakousl se dravě do jeho rtu a zatahal.

„Nestihl jsem ti říct jednu podstatnou věc… Jsem sadomasochista.“

Jeho rovné zoubky se zablýskly v ďábelském úšklebku, než se znovu sehnul a po dlouhém přehrabování vyndal ze šuplete hromádku různých věcí, kterou položil na matraci.

„Bille… tohle fakt ne. Nemám to rád,“ pověděl Tom se vší vážností. Billova reakce jej vykolejila.

„Zmlkni, nebo tě budu muset potrestat,“ sykl nesmlouvavě a zamával krátce ve vzduchu čímsi, co sebral z hromádky. Černou semišovou plácačkou na SM praktiky.

„To bys neudělal,“ odpověděl pevným hlasem.

„Aby ses nedivil…“

Mluvil se zvláštním podbarvením, když zatnul své dlouhé černé nehty do opálené kůže Tomova hrudníku a škrábal, až se na ní skvěly dlouhé červené rýhy. Tom bezděčně zatnul ruku v pěst, ale hned ji zase povolil. Bill si totiž zahákl prsty za okraj jeho boxerek a beze spěchu je stahoval. Svlékl je a kamsi zahodil. Tom s pohledem zabodnutým do svého rozkroku, sledoval Billovo počínání. Vzal jeho penis do ruky a několikrát pohladil celou dlaní, než se sehnul a obkroužil kořen jazykem. Vydechl přes semknuté rty.

„Jsi pěkný… a tvrdý,“ poznamenal Bill a očividně byl na sebe hrdý. „Mám rád tvrdé, velké penisy ve svém těle.“ Se zaujetím pozoroval, jak se osoba pod ním při těch slovech zachvěla. „Ale není vůbec jisté, zda na to dnes v noci dojde,“ zakončil provokativně a pohodlněji se usadil na Tomově podbřišku. V očích se mu objevili dva ďáblíci, když se mrazivě spojil s jeho tůněmi a k zbláznění pomalu začal rozvazovat pásek na svém županu.

„Kdybych měl volný ruce, už by byl dole,“ prohlásil Tom, aby odlehčil houstnoucí atmosféru. Bill se pokřiveně usmál.

„No právě.“

Stáhnul si z ramen poddajnou látku a odhodil ji na podlahu. Vnímal Tomovy hladové, palčivé pohledy, které zkoumaly každý milimetr cenného zboží a hodnotily kvalitu.

„Jsem krásný, že?“ pověděl sebejistě a konečky prstů obtáhl vytetovanou hvězdičku vedle kyčle. „Všichni jsou ze mě hotoví a sbíhají se jim sliny při pohledu na mé žádoucí tělo. A ty nejsi výjimka, Tome. Tvrdneš jedna báseň.“

Tom zalapal po dechu. To je tedy slovní zásoba. Ale není divu, když žije v takovém prostředí.

„Tak co?!“ přerušil rozbouřený tok jeho myšlenek. „Líbím se ti?“

Bill se přiklonil zpět k jeho hlavě a ve vzdálenosti několika málo centimetrů od jeho tváře jej uchopil za bradu.

„Chci to slyšet od tebe,“ zakňoural jako rozmazlené děcko. Tom si rychle olízl vyprahlé rty.

„Jsi překrásný,“ odpověděl zcela upřímně. Byl poplácán po tváři.

„Tak se mi to líbí.“

Zalomcoval pouty a pak jimi zkusil protáhnout ruce.

„No tak, pusť mě! Chci se tě dotknout…“

„Ne,“ zavrtěl Bill černovlasou hlavou.

„Bille! Já nežertuju. Tahle hra se mi ani trochu nelíbí-„

„A myslíš, že mně se líbí ta hra, jejíž loutkou musím být nedobrovolně každou noc?! Cizí chlapi přijdou a pohrajou si s tebou, tvoje pocity jsou jim u prdele! Nebaví mě být pořád zneužívaný a odkopávaný jako hadr! Dnes si já užiju…“ zakončil svou litanii vášnivým šepotem a blaženě přivřel víčka, když otevřenou dlaní pohladil sám sebe přes krk až k prsoum. Bez váhání si navlhčil dva prsty, díky čemuž Tom zjistil, že se v jeho pusince ukrývá piercing, a přejel jimi tvrdě po žalostně naběhlé bradavce. Tence zavzdychal a Tomovi se v ten okamžik ztopořilo vše, co bylo na jeho těle ztopořitelné.