autor: NiCoolQa
Ahojte lidi, dokopala jsem se k další jednodílce… Moc jich nenapíšu, páč moje fantazie jaksi není xD Pokojský nejspíš neexistuje, tuhle práci spíš dělaj ženský, ale co si budem povídat, Bill jednoduše jako ženská vypadá, tak proč by se téhle práce nemohl ujmout xD Taky si asi Toma nedokážete představit s rapperskými řetězy na krku, ale myslím, že máte bujnou fantazii a snad vám to alespoň trochu půjde xD. Doufám, že tu nic podobnýho nebylo, protože já o tom nevím, stejně jako neexistuje moje fantazie, neexistuje moje paměť xD Taky bych tuhle povídku chtěla věnovat Illyrias jako „dárek“ k dvouletému výročí naší společné hry, která nás asi nikdy neomrzí, stejně jako naše kamarádství. Mám tě ráda, Illy =* Konec kecání, doufám, že se povídka bude líbit a budu ráda za nějakej ten koment, klidně i kritický. NiCoolQa
Bill se vydal do své práce v jenom z nejluxusnějších hotelů v New Yorku. Měl svoji práci rád, denně se setkal s tolika celebritami… i on si vždycky přál být slavný. Když vešel do skladu ručníků, županů a různých věcí na úklid, kde už čekaly jeho spolupracovnice, všechny je pozdravil a ony jeho, vycházeli spolu vcelku dobře. Do místnosti přišel jejich nadřízený, aby rozdal úkoly, byl to postarší chlapík s knírem, v ne ani moc drahém smokingu, v pohodě chlapík.
„Dobré ráno děvčata a chlapče, dneska máme hodně práce, za hodinu sem na týden přijede slavný rapper Tom Kaulitz, neboli T-Kay, bude ubytovaný v apartmá u Central parku a chce, aby jeho obsluha byla něčím neobvyklá. Takže jeho apartmá se ujme tady Bill…“ ukázal na Billa a ten jen přikývl. Znal Toma, stejně jako několik statisíců jeho fanoušků. Bill byl gay, věděl to o sobě s naprostou jistotou, ale pořád ještě nenašel nikoho, komu by byl ochotný odevzdat svoje tělo… i on byl Tomův fanoušek, jen o tom nikdo kromě něj nevěděl. Nikdy ho ani ve snu nenapadlo, že se s ním setká osobně, natož, aby se celý týden staral o jeho pohodlí v apartmá.
Šéf všem rozdal úkoly a s popřáním pěkného dne zase odešel, každá pokojská včetně Billa se dali do práce. Bill si posbíral všechny potřebné věci a odešel do apartmá, které za hodinu bude patřit na týden Tomovi. Už tolik celebrit tady bydlelo a o většinu z nich se staral právě Bill. Odemkl dveře a vešel dovnitř, povlékl postel sametovým rudým povlečením, které ladilo s interiérem. Pak v koupelně pokládal čisté velké osušky a několik menších, na věšák připravil Tomovi pár huňatých bílých županů s logem hotelu. Vrátil se zpět do pokoje, otevřel minibar a narovnal do něj pár lahví alkoholu, do lednice naskládal Tomovo oblíbené jídlo. Tom miloval ovoce, proto na stolek před televizi Bill dal velikou mísu s banány, pomeranči, mandarinkami a dalšími druhy vitaminů. Seznam věcí, který zaslal Tomův manažer, měl splněný, až na jednu… Tom si žádal několik kondomů kvůli jeho nočním návštěvám. Bill tedy naskládal několik balíčků různých druhů do nočního stolku, a když se ujistil, že je všechno hotové, odešel a zamkl apartmá.
Do skladu pro něj přiběhl udýchaný šéfík s tím, že Tom právě přijíždí, tak ať se mu jde představit jako jeho pokojský. Černovlásek si rychle svázal bílo-černé dredy do culíku, navlékl si černé, upnuté kalhoty, bílou košili, kterou trochu rozepnul, aby byl trochu sexy. Nemyslel si o sobě, že by byl nějak přitažlivý, jenže opak byl pravdou…
Dveře luxusní černé limuzíny se otevřely a z nich vystoupil Tom, černé copánky, veliké triko a ještě větší kalhoty. Na krku měl veliký hopperský řetěz s přívěškem a Bill, když Tom vešel společně s bodyguardy a manažerem do hotelu, si všiml ještě jednoho, o dost menšího stříbrného řetízku.
Billův šéf okamžitě přispěchal k Tomovi, aby ho uvítal v hotelu.
„Je nám velkým potěšením, pane Kaulitzi, že jste si vybral náš hotel,“ řekl mile a nenápadně k sobě přitáhl Billa, který pomalu, ale jistě chytal červeň v tvářích a stydlivě klopil pohled. „Pověřil jsem Billa, aby se o vás celý týden staral, je to jediný chlapec, který tu pracuje s pokojskými, a protože je to dost neobvyklé, jak jste si přál, vybral jsem právě jeho. Je to dobrý a spolehlivý pracovník, doufám, že s ním budete spokojen,“ usmál se.
Tom si pečlivě prohlížel Billa. Byl vážně neobvyklý, nikdy takového chlapce neviděl a on ještě ke všemu pracuje jako pokojský, to se nevídá zrovna každý den.
„Dobrý den…“ kníkl tichounce černovlásek a odvážil se na Toma krátce podívat. Nechápal se, proč se před ním stydí? Asi proto, že byl jeho fanoušek… ano, to bude určitě tím. Tom byl mimo, Billův něžný hlas ho srazil stejně jako jeho vzhled. Docela vysoký, hubený klučina, černě orámované oči, porcelánová pleť a dokonale plné rty. Probral se z transu, jen se nad tím ušklíbl a vydal se za Billem, když se rozešel směrem k jeho apartmá. Poslíčci už pilně nosili jeho zavazadla a Bill jim odemkl dveře, ustoupil trochu stranou.
„Tohle bude vaše apartmá, je to to nejlepší, co tu máme, kdybyste cokoli potřeboval, stačí zavolat na obsluhu. Přeji příjemný pobyt.“ Bill se dokopal k alespoň menšímu úsměvu a chvíli čekal, jestli po něm Tom něco nebude chtít. Ten mu jen naznačil, že může odejít, a tak to Bill udělal. Rychlostí blesku se zašil do šatny vedle skladu a sedl si na lavičku, přitáhl si nohy k tělu a položil si bradu na kolena.
„Jsem takovej idiot… přeji příjemný pobyt… blá blá blá!“ nadával si potichu, styděl se za sebe za to, jak se před Tomem předvedl, hlavně v hale u recepce. Myslel, že snad svítí červenou barvou jak semafor. Nevěřil, že tenhle týden přežije se zdravým rozumem, připadal si jako trapná, ječící fanynka, a to bylo teprve pondělí.
Den pomalu ubíhal a na Billovi bylo, aby Tomovi donesl do pokoje oběd. Rychle se poupravil v zrcadle, trochu navoněl a s vozíkem, na kterém byl oběd, se vydal do Tomova apartmá, zaklepal a čekal na vyzvání.
„Dál!“ houkl Tom, ležel na posteli bez trika a sledoval televizi. Bill vešel a málem celý vozík převrátil, když takhle Toma uviděl.
„Váš oběd…“ řekl nejistě a vyskládal jídlo na stůl, lekl se, jakmile se otočil a za ním stál Tom.
„Díky…“ usmál se. „Bývá dole u bazénu hodně lidí touhle dobou?“
„Touhle dobou skoro nikdo, pane,“ černovlásek trochu ustoupil. „Budete si ještě něco přát?“ nenápadně si Toma prohlížel.
„Ne, to je všechno, díky, Bille, můžeš jít.“ Tom se dal do jídla a Bill v tichosti odešel, za dveřmi se opřel o zeď a zhluboka se nadechl, tohle nezvládne, ne, když Tom bude chodit bez trika, stačilo by, aby si sundal i kalhoty a s Billem by to okamžitě seklo. Vrátil se radši ke své práci, chtěl Britany pomoct s úklidem, byla to jeho nejlepší kamarádka. Jenže to netušil, že Britany uklízí právě u bazénu.
„Ahoj Britany, můžu ti s něčím pomoct?“ usmál se.
„Oh, ahoj Bille… jasněže můžeš, vem ty osušky a rozlož je po lehátkách, dobře?“ usmála se a dál se starala o vytírání kolem bazénu.
„Oh, ahoj Bille… jasněže můžeš, vem ty osušky a rozlož je po lehátkách, dobře?“ usmála se a dál se starala o vytírání kolem bazénu.
Bill vzal kupu osušek a začal je rozkládat po lehátkách, bylo jich tu dost a práce mu zabrala víc než půl hodiny. Ve chvíli, kdy se měl k odchodu, srazil se s Tomem.
„Ale, ale, pozor, Bille,“ zasmál se Tom v šortkách s županem v ruce.
„Já-já… omlouvám se, pane,“ vykoktal a zrudl jak už zmiňovaný semafor.
„V pořádku, jen si neubliž, byla by to docela škoda…“ usmál se Tom a prošel kolem Billa k bazénu.
Černovlásek rychle zmizel a byl v rozpacích. Sice mu Tom jen poradil, aby si neublížil, ale to, že by ho byla škoda? Byl rád, že mu Tom nevynadal, asi by dal okamžitou výpověď. Šel radši uklidit po Tomovi nádobí, na to, že tu Tom byl tak krátce, stihl po pokoji udělat pořádný nepořádek, všude se válely jeho věci vyházené z kufrů, některé kusy oblečení v kufrech zůstaly. Billovou povinností bylo uklízet. Dal se proto do skládání oblečení do komínků, všechno roztřídil dokonce i podle barvy, byl puntičkář. Neodolal a přivoněl k jednomu z triček, nádherně vonělo a Bill moc dobře věděl, že od fetování rapperovy vůně tu rozhodně není, proto dodělal, co měl a odešel.
Blížil se večer a s ním i večeře, to znamenalo, že Bill bude muset opět za Tomem. Stejně jako v poledne, dovezl Tomovi večeři, vyčkal, až ho Tom pustí dovnitř.
„Zavolejte mě, až to budu moct přijít uklidit,“ řekl, když se měl už k odchodu.
„Chci jít brzy spát, takže ti to dám na chodbu, platí?“ Tom už po večeři nechtěl být nikým rušen.
„Ale… pane… to je moje práce,“ koktl Bill.
„Bille, snad zvládnu dát pitomej vozík na chodbu, ne?“ ušklíbl se rapper a sledoval Billovu nejistotu.
„Tak… dobře, pane… děkuju…“ pípl Bill a zmizel. Když za hodinu procházel kolem Tomova apartmá, skutečně tam vozík byl, byla to jen maličkost, ale Bill byl rád, že Tom není, až tak zhýčkaný jako ostatní celebrity, kterým sloužil. Všechno uklidil, převlíkl se a odešel domů. Jeho byt nebyl moc daleko odtud, celkem slušná čtvrť, se svým bydlením byl spokojený. Osprchoval se a zalezl do postele, nařídil si budíka na sedmou ráno a spokojeně usnul.
Ráno ho probudil zvuk budíku, nevrle ho zacvaknul a vyhrabal se ze svého pelíšku, dokolíbal se do koupelny, kde provedl ranní hygienu a make-up, oblékl se, vzal si kabelku a vyrazil zase do práce. Bylo úterý a Bill, když vešel do hotelu, přepadla ho nervozita způsobená Tomem. Bylo řečeno, že Toma má budit v devět hodin se snídaní… bylo půl deváté, a tak se Bill došel převlíknout do „pracovního“, co měl včera, derdy si opět svázal a vydal se pro snídani.
Přesně v devět hodin zaklepal na Tomovy dveře. Nic. Zkusil to znovu a zase nic. Proto si odemkl a vešel dovnitř i se snídaní. Tom ještě spal, Bill si ho prohlídl. Byl dokonalý… rozhodl se ho tedy probudit. Roztáhl veliké závěsy a do pokoje proniklo slunce, byl teplý letní den, krásné počasí. Tom jen něco zabrblal a vypadalo to, že spí dál, Bill si povzdychl. Jak ho má krucinál vzbudit? Nahnul se nad postel a lehce s Tomem zatřásl.
„Pane, je devět hodin ráno, měl byste vstávat,“ řekl polohlasně a skutečně to zabralo, Tom rozlepil oči, protáhl se a mohutně zazíval.
„Ah… to jsi ty…“ usmál se a sedl si.
„Dobré ráno, donesl jsem vám snídani. Nebude vadit, když tu zatím trochu uklidím?“ Tom tu měl zase svinčík.
„Ne ne… klidně, mně to nevadí…“ Tom se dal s chutí do snídaně a Bill bez chuti do uklízení. Nejdřív uklidil v pokoji a pak koupelnu. Vrátil se zpátky a Tom akorát dojedl. Bill tedy uklidil všechno zpátky na vozík a koukl na Toma.
„Dobré ráno, donesl jsem vám snídani. Nebude vadit, když tu zatím trochu uklidím?“ Tom tu měl zase svinčík.
„Ne ne… klidně, mně to nevadí…“ Tom se dal s chutí do snídaně a Bill bez chuti do uklízení. Nejdřív uklidil v pokoji a pak koupelnu. Vrátil se zpátky a Tom akorát dojedl. Bill tedy uklidil všechno zpátky na vozík a koukl na Toma.
„Mám ještě něco udělat?“ zeptal se slušně.
„No… uhm… jo, mám tu nějaký věci do prádelny, ujmeš se toho, viď?“ ukázal Tom na kupu oblečení vedle postele.
„Samozřejmě.“ Bill vzal všechny věci a odešel, nádobí dal do kuchyně a prádlo šel vyprat, všechno roztřídil a zapnul pračku. Přemýšlel znovu nad Tomem…
„No… uhm… jo, mám tu nějaký věci do prádelny, ujmeš se toho, viď?“ ukázal Tom na kupu oblečení vedle postele.
„Samozřejmě.“ Bill vzal všechny věci a odešel, nádobí dal do kuchyně a prádlo šel vyprat, všechno roztřídil a zapnul pračku. Přemýšlel znovu nad Tomem…
Všechno probíhalo stejně. Snídaně, oběd, úklid, večeře a Tomova přání jako prádlo, občerstvení… ale jediné, co Billa udivovalo, bylo to, že si ještě Tom nedovedl žádnou dívku na pokoj. Byl pátek a Bill zpozoroval, že se k němu Tom chová den ode dne jinak. Překvapovalo ho to, byl… milejší… jestli to vůbec ještě šlo. Akorát vezl Tomovi večeři, zaklepal, a když ho Tom pustil dovnitř, vešel.
„Jsi přesný, Bille, ještě jsi s žádným jídlem nepřišel ani o minutu dýl,“ zasmál se Tom a jen v boxerkách seděl na posteli a pozoroval Billa.
„Děkuju, spokojenost našich hostů je na prvním místě, pane,“ pousmál se Bill, naučil se hodit se před Tomem do klidu.
„Děkuju, spokojenost našich hostů je na prvním místě, pane,“ pousmál se Bill, naučil se hodit se před Tomem do klidu.
„Bille… byl bych rád, kdybys mi nevykal a abys mi pořád neříkal pane, jsem odteď pro tebe Tom, jasný?“ natáhl k němu ruku. Bill zpanikařil, ještě nikdy hostům netykal.
„Uhm… no… tak dobře… Tome,“ jeho ruku přijal a pousmál se, dostal ránu elektrickým proudem, proto ruku zase rychle stáhl. „Já… ehm… měl bych vám… teda… ti převlíct postel, dovolíš?“ Bill vzal povlečení z vozíku a čekal, jestli ho Tom k tomu pustí.
„Co? Jo jasně… postel… samozřejmě…“ Tom vstal a sedl si ke stolu, aby se navečeřel, Bill se tedy dal do převlékání postele a Tom ho nenápadně sledoval. No, spíš jeho zadní část těla… ta ho neskutečně přitahovala. Jak se Bill nadkláněl nad postelí, měl dokonalý výhled. Vstal a přešel k němu, pohladil ho lehce po zádech a Bill se šíleně leknul. Otočil se k Tomovi a nechápavě na něj zíral.
„Co se lekáš, jsem duch nebo co?“ zasmál se Tom a lehce se dotknul Billovy ruky, tak moc ho přitahoval. Byl úplně jiný než ostatní… takový tajemný… zvláštní…
„Ehm… ne… ne, to ne, ale…“ Bill nasucho polknul. „Jsem jen tvůj pokojský, neměl bys takhle na mě sahat…“ sklopil pohled k zemi.
„Ehm… ne… ne, to ne, ale…“ Bill nasucho polknul. „Jsem jen tvůj pokojský, neměl bys takhle na mě sahat…“ sklopil pohled k zemi.
„Jsi můj pokojský, co plní moje přání, a já se tě chci dotýkat,“ řekl Tom a pohladil Billa po rozpálené tváři. „Jsem unavený… díky za večeři… můžeš jít…“ o krok ustoupil. Bill rychle posbíral, co posbírat měl a zmizel. Byl naprosto v šoku, co to mělo znamenat? Tom se ho dotknul… S myšlenkami zase někde ztracenými u Toma odešel domů, kde nemohl ani za nic usnout. Pořád přemýšlel nad tím dotekem a nad reakcí svého těla.
Další den ráno byl hodně překvapený, že vůbec vstal. Když přišel do hotelu zase na půl devátou, jako každý den se převlékl a vezl Tomovi snídani. Udivilo ho, že jakmile zaklepal, dveře se otevřely a v nich stál Tom.
„Koukám, že zase na čas…“ usmál se a zalezl do pokoje.
„A já se nestačím divit, že tě dneska nemusím budit…“ Bill se tiše zasmál a dal Tomovi snídani, začal po něm uklízet.
„A já se nestačím divit, že tě dneska nemusím budit…“ Bill se tiše zasmál a dal Tomovi snídani, začal po něm uklízet.
„Ne, Bille, nech to být…“ koukl na něj rapper. „Pojď si sednout sem ke mě…“ ukázal na židli naproti stolu. Bill nevěřil svým uším… Tom chce, aby s ním seděl u stolu? Neodvážil se ale odporovat, proto si k němu přisedl.
„Ano?“ povytáhl obočí, zajímalo ho, proč to po něm Tom chce.
„Jsem nerad sám, a ty se mi jevíš jako vhodný společník…“ Tom vzal jeden zapečený toast a přiložil ho Billovi ke rtům. „Najez se se mnou…“ řekl s úsměvem. Bill skoro zapomínal dýchat, ukousl si tedy kousek toastu a koukal po Tomovi, jestli se náhodou nezbláznil. Za ten týden by se ale nedivil už ničemu, Tom se k němu nechoval jako ostatní, kteří ho měli jen za obyčejného poskoka. Připadal si jako Tomův dobrý kamarád, ale to si zas nechtěl tolik fandit. Tom dál krmil Billa toastem, až byl celý v něm.
„No vidíš… ani to nebolelo, ne?“ zasmál se Billovu výrazu a podal mu svůj šálek čaje. „Klidně se napij… já stejně na čaj nemám chuť…“ Tom si vzal taky toast a sledoval nejistého Billa, jak upíjel čaj a klopil oči do desky stolu. „Bille, proč se přede mnou pořád stydíš?“ Tom se musel zeptat a Bill pochopil, že nemá cenu zapírat.
„Já… no víš… vždycky jsem byl tvůj fanoušek… líbí se mi tvoje muzika…“ přiznal Bill a měl pocit, že shoří.
„Fanoušek? Teda Bille… to bych od tebe vůbec nečekal… někdo, kdo vypadá jako ty… a poslouchat rapp…“ Tom nevěřil vlastním uším.
„Jako já? Jak teda vypadám podle tebe?“ Bill k němu zvedl pohled.
„Jsi jinej než ostatní… musím přiznat, že první den, co jsem tě uviděl, jsi mě dostal… Tvoje vlasy… oči… pleť… rty… postava… tvoje vůně… jsi tak magický, Bille…“ řekl rapper polohlasně a pozoroval Billovu reakci, ten se málem utopil, když upíjel čaj. Bill vůbec nevěděl, co na tohle říct a Tom pokračoval.
„Jsi jinej než ostatní… musím přiznat, že první den, co jsem tě uviděl, jsi mě dostal… Tvoje vlasy… oči… pleť… rty… postava… tvoje vůně… jsi tak magický, Bille…“ řekl rapper polohlasně a pozoroval Billovu reakci, ten se málem utopil, když upíjel čaj. Bill vůbec nevěděl, co na tohle říct a Tom pokračoval.
„Dost jsem si tě oblíbil… nejsi jako ostatní pokojský…“
“ No… uhm… díky…“ Bill se zářivě usmál, tak rád tohle slyšel.
„Nemáš vůbec za co… víš, byl bych rád, kdybychom se, až odjedu, ještě někdy viděli… jestli teda nemáš nic proti.“ To Billovi totálně vyrazilo dech.
„Nemám… budu jedině rád…“ usmíval se a společně dosnídali. Bill odešel a byl jak v sedmém nebi, jeho idol si ho oblíbil.
Nevnímal zbytek dne nic a nikoho. Oběd Tomovi nenesl, protože Tom byl někde venku ve městě a šel k němu, až s večeří. Jako obvykle zaklepal, Tom ho pustil dovnitř.
„Rád tě zase vidím…“ usmál se a sedl si ke stolu. „Doufám, že se mnou i povečeříš…“ koukl na Billa.
„Jedině rád…“ dal večeři na stůl, ke kterému si vzápětí sedl. Tom ho začal krmit svojí porcí těstovin, s úsměvem sledoval černovláska a byl pevně rozhodnutý, že to, co chce po večeři udělat, je správné. Společně se najedli, a když Bill uklidil a chtěl odejít, Tom k němu přešel zezadu a chytl ho kolem pasu.
„Neodcházej ještě…“ broukl mu do ucha a Bill na místě ztuhnul.
„No… dobře…“ pípl tiše a vnímal Tomovy dlaně, jak ho hladí po bocích, bylo to naprosto dokonalé. Tomovy dlaně se přesunuly na jeho břicho, jednou rukou mu zajel pod košili a cítil, jak se Bill chvěje, musel se nad tím pousmát, byl neskutečně roztomilý. Bill se tomu v žádném případě nebránil, byl ochotný nechat Toma dělat si, co se mi jen zlíbí. Tomova ruka pomalu postupovala výš, až se dotkla jeho bradavky s piercingem.
„Jak jsem si tak všiml, jsi samý piercing co?“ zasmál se.
„Ehm… jo… a mám pár tetování…“ šeptl Bill, tahle chvíle ho tolik vzrušovala.
„Dvou jsem si všiml… snad mi dovolíš objevit i ty další.“ Tom věděl jen o tetování na Billově předloktí a na šíji, pomalu rozepnul Billovu košili a otočil ho čelem k sobě, zadíval se mu do očí a kupodivu dredáč pohledem neuhnul. Chvíli na sebe jen tiše hleděli a Tomova tvář se líně přibližovala k té Billově, až se jejich rty setkaly. Tom začal Billa pomalu, něžně líbat, jen Billovi trochu trvalo, než se z toho šoku vzpamatoval a začal mu polibky oplácet, zavřel oči a vychutnával si to. Tom chutnal tak jinak než všichni ostatní, se kterýma se kdy líbal, jejich rty do sebe dokonale zapadaly. V pokoji nebylo slyšet nic jiného než tiché funění a občasné cinknutí Billova piercingu v jazyku o Tomovy zuby nebo piercing ve rtu. Tom vzal Billa do náruče a přenesl ho k posteli, opatrně ho položil do peřin, a ještě opatrněji si na něj lehl, měl pocit, že kdyby si na něj lehl celou vahou, Bill by se rozsypal, tak křehce pod ním vypadal. Jejich jazyky začaly svádět divokou bitvu a rapperovy ruce bloudily po černovláskově hubeném těle. V pokoji svítila jen lampička na nočním stolku, ale i tak si Bill myslel, že se hanbou propadne, jeho tělo se zdaleka nemohlo rovnat Tomovu.
„Ehm… jo… a mám pár tetování…“ šeptl Bill, tahle chvíle ho tolik vzrušovala.
„Dvou jsem si všiml… snad mi dovolíš objevit i ty další.“ Tom věděl jen o tetování na Billově předloktí a na šíji, pomalu rozepnul Billovu košili a otočil ho čelem k sobě, zadíval se mu do očí a kupodivu dredáč pohledem neuhnul. Chvíli na sebe jen tiše hleděli a Tomova tvář se líně přibližovala k té Billově, až se jejich rty setkaly. Tom začal Billa pomalu, něžně líbat, jen Billovi trochu trvalo, než se z toho šoku vzpamatoval a začal mu polibky oplácet, zavřel oči a vychutnával si to. Tom chutnal tak jinak než všichni ostatní, se kterýma se kdy líbal, jejich rty do sebe dokonale zapadaly. V pokoji nebylo slyšet nic jiného než tiché funění a občasné cinknutí Billova piercingu v jazyku o Tomovy zuby nebo piercing ve rtu. Tom vzal Billa do náruče a přenesl ho k posteli, opatrně ho položil do peřin, a ještě opatrněji si na něj lehl, měl pocit, že kdyby si na něj lehl celou vahou, Bill by se rozsypal, tak křehce pod ním vypadal. Jejich jazyky začaly svádět divokou bitvu a rapperovy ruce bloudily po černovláskově hubeném těle. V pokoji svítila jen lampička na nočním stolku, ale i tak si Bill myslel, že se hanbou propadne, jeho tělo se zdaleka nemohlo rovnat Tomovu.
Tom svlékl Billovi košili a hodil ji někam na zem. Bill se odhodlal sundat Tomovo obrovské triko, stejně jako on ho odhodil někam do pokoje. Naskytl se mu pohled na přepychové svaly, ale Tom černovláska nenechal kochat se dlouho, zaútočil na jeho laní krk, a to způsobilo Billovo tiché zasténání. Pomalu se polibky přesouval níž a níž, až se dostal na podbřišek.
„Tak jsem našel další dvě tetování…“ zasmál se potichu Tom. Billovo tetování na boku bylo nepřehlédnutelné, ale o to víc ho zaujala hvězda na podbřišku. Rozepnul Billovy kalhoty a pomalu je stáhl. Skončily na zemi stejně jako další dva kusy oblečení. Pod Billovými boxerkami byla jasně znatelná boule, Tom na tom nebyl jinak. Rozepnul svoje kalhoty a odkopal je z postele, už už chtěl stáhnout Billovy boxerky, jenže v tom ho jeho ruka zastavila.
„Tak jsem našel další dvě tetování…“ zasmál se potichu Tom. Billovo tetování na boku bylo nepřehlédnutelné, ale o to víc ho zaujala hvězda na podbřišku. Rozepnul Billovy kalhoty a pomalu je stáhl. Skončily na zemi stejně jako další dva kusy oblečení. Pod Billovými boxerkami byla jasně znatelná boule, Tom na tom nebyl jinak. Rozepnul svoje kalhoty a odkopal je z postele, už už chtěl stáhnout Billovy boxerky, jenže v tom ho jeho ruka zastavila.
„Tome… počkej… já… ještě jsem to… no ještě… nedělal jsem to…“ Bill se cítil víc než trapně.
„Neboj… bude to hezký a dám pozor, aby tě to nebolelo, hm?“ zvedl k němu Tom pohled, Bill váhal… ale nakonec přikývl na souhlas a dál vnímal jen Toma. Ten pomalu stáhl i boxerky a vzal Billovu chloubu do ruky, začal líně pohybovat, u toho Billovi roztáhl nohy, aby ho mohl líbat na vnitřních stranách stehen. Pokojem se začaly linout vzdychy černovláska, pro Tomovy uši to byla dokonalá hudba. Hlasitost Billova sténání se zvýšila, když si Tom naslinil prst a pomalu jej do něj vsunul. Vzal si Billův penis do pusy a začal jemně kouřit. Pro Billa to bylo něco naprosto nového a krásného, nic lepšího nezažil. Tom opatrně Billa roztahoval, přidal další prst… chvíli na to i třetí. Jeho penis už byl taky v pozoru, bolel ho a chtěl uvolnit. Proto Tom po několika minutách uznal, že by to už mohlo stačit, vytáhl prsty, sundal si boxerky a natáhl se pro jednu ze svých tašek, vytáhl z ní lubrikant a Bill ho překvapeně sledoval.
„K čemu jsi chtěl tolik kondomů?“ nechápal.
„Nečekal jsem, že narazím na někoho, jako jsi ty. S tebou ho nepotřebuju, tys to ještě nedělal a já jsem taky čistej, navíc bez kondomu je to o hodně lepší. S americkýma holkama bych to ale bez kondomu neriskoval, jenže to bych si taky nějakou musel dovést, že…“ zasmál se a natřel si penis, trochu vymáčkl do dlaně a přejel po Billově vstupu. Bill okamžitě přestal přemýšlet nad kondomy a připravoval se na svoje poprvé. Všiml si, že Tom rozhodně není malý, a o to víc se toho bál. Jeho strach se zvýšil, když ucítil špičku Tomova penisu na svém vstupu. Nic se, ale zatím nedělo.
„Bille, nemusíš se bát… budu opatrný, ale kdyby tě přece jen něco bolelo tak mi to hned řekni, dobře?“ koukl na vystrašeného Billa, ten jen přikývl a dál pevně svíral oční víčka. Tom ho začal líbat a to Billa donutilo se trochu uvolnit, jeho polibky miloval, ani nepostřehl, že je Tom už do poloviny v něm, až když narazil na jeho bod. Zavzdychal a omotal ruce kolem rapperova krku. Tom chvíli čekal, až Bill povolí a až pak se v něm začal pohybovat. Neudržel se a zasténal, nic podobného nezažil, a to si užíval už mockrát. I pro Billa to bylo něco nepoznaného a v žádném případě nelitoval toho, že svoje poprvé nechal právě na Tomovi. Rasta začal pravidelně přirážet na Billův bod a užívat si to těsno a teplo kolem sebe. Bill sténal a svíjel se pod ním, občas se odvážil k němu přirazit, až do sebe perfektně zapadli, jejich těla po sobě klouzala a oba přiráželi stejně.
Tom udělal Billovi na krku malý flíček a dál se věnoval tomu nejlepšímu sexu, jaký kdy zažil. Nechtěl se udělat, ale cítil, že to na něj pomalu jde, i Bill to poznal, protože Tom začal přírazy zkracovat a zrychlovat. Černovláska příjemně šimralo v podbřišku, tenhle pocit znal jen z chvil, kdy si to dělal sám, jenže teď je to intenzivnější.
„Bille… já… už…“ zasténal Tom a naposledy přirazil do hubeného těla, udělal se do něj, a hned na to vyvrcholil i Bill. Tom z něj vyšel, lehl si vedle a přikryl je peřinou. Bill zrychleně dýchal, takový orgasmus ještě nikdy neměl.
„Bille… že tu se mnou zůstaneš přes noc? Zítra ráno už odjíždím,“ zašeptal Tom smutně.
„Samozřejmě, že zůstanu… když si to přeješ…“ usmál se a políbil Toma. Rasta ho k sobě přivinul a líbnul do vlasů.
„Díky, Bille… bylo to úžasný… nic lepšího jsem nezažil… Jsi můj sexy pokojský,“ zasmál se a hladil Billa ve vlasech, dokud neusnul. Poté usnul i on.
Ráno Billa probudil rámus v pokoji, rozlepil oči, promnul si je a uviděl Toma, jak si balí věci. Musel si povzdychnout, jeho poprvé má skončit takhle. I Tom z toho nebyl zrovna nadšený, všiml si, že je Bill už vzhůru.
„Brý ranko, Bille,“ usmál se a zapnul poslední kufr.
„Moc dobrý není…“ pousmál se smutně. Tom si sedl k němu na postel.
„Já vím… taky se mi nechce, ale musím… je mi to líto, Bille,“ pohladil ho po tváři a líbl na rty. „S mojí snídaní si nedělej hlavu, stejně bych jí nestihl, tak jí koukej sníst za mě.“
„Ok…“ Bill Toma obejmul. „Chci tě ještě někdy vidět… prosím…“ popotáhl.
„Neboj… uvidíme se brzy, slibuju…“ obejmul ho.
„Děkuju… jsem rád, že to vím,“ černovlásek Toma pustil a vylezl z postele, musel se obléknout, než přijdou poslíčci pro Tomovy kufry. Rapper k němu přišel.
„Děkuju za tu noc…“ hluboce Billa políbil.
„To já děkuju tobě, Tome, lepší poprvý jsem si přát nemohl…“
„To já děkuju tobě, Tome, lepší poprvý jsem si přát nemohl…“
V tom se ozvalo zaklepání a tak od Toma ustoupil a dal se do uklízení. Přišli poslíčci a odnášeli Tomovy věci.
„Tak ahoj… Bille…“ řekl rapper a odešel. Bill si povzdechl a dál uklízel, chtěl to mít rychle za sebou. Jenže vedle postele našel Tomův řetízek. Nebyl to ten masivní řetěz, co hopperové nosí, byl to ten jemný řetízek, kterého si první den všiml, prohlídl si ho a vzadu na zapínání byla vyryta malými písmeny Tomova přezdívka. T-Kay. Vzal rychle řetízek a utíkal za Tomem, chtěl ho ještě stihnout a povedlo se. Tom chtěl akorát nastoupit do limuzíny.
„Tome!“ křikl na něj, když vyběhl z hotelu, Tom se na Billa udiveně podíval a přišel k němu.
„Copak?“ zeptal se nechápavě.
„Tvůj řetízek, našel jsem ho u postele…“ natáhl k němu ruku s řetízkem. Tom se usmál, vzal ho a připnul ho Billovi na krk.
„To máš, abys na mě nezapomněl, opatruj ho…“ hluboce ho před zraky všech lidí políbil a přichytl si ho za tváře.
„Děkuju, Tome…“ Bill nenápadně dal do kapsy Tomových kalhot papírek se svým číslem a prstýnek se svým jménem vyrytým zevnitř. „Až pojedeš, snad najdeš něco na památku…“ usmál se tajemně a ustoupil. Tom nasedl do limuzíny a odjel. Prohledal všechny kapsy, co měl, až narazil na dárek od Billa.
„Bille…“ zasmál se nad tím a prstýnek si nasadil, skvěle mu padl. S úsměvem na rtech zmizel v dáli a Bill se vrátil do hotelu, sedl si do šatny a spokojeně se uculoval, mohl už jen čekat, kdy si pro něj Tom přijede a budou zase spolu…
autor: NiCoolQa
betaread: Janule
Nádherně reálné :)))
Tak to bylo nádherný!! Pořád tady sedím s připitomělým úsměvem 😀 krásně napsané 🙂
jedním slovem NÁDHERA
Woow! 🙂 tak tohle bylo fakt hooodně dokonalý 🙂
Jé to bylo fakt moc hezké 🙂
Bože 🙂 to je prostě sen no… 🙂 Úplně mi to spravilo náladu, děkuju.
Newím kdo to psal ,a hle je nejlepši povídka co sem četla a že sem jích přečetls ..prostě musí bát další díl nebo to nevydržím \.-******
úplne úžasné!!!!!!:)
wow :)) moc hezká povídka 🙂
Bylo to tak nádherný já můžu jen smekat:-) musela jsem si to přečíst ještě jednou.Slova jsou zde zbytečné.Nic nevyjádří přesně to jaké to je umělecké dílo
Holky moc děkuju za komentáře,žádná moje povídka ještě neměla takovej ohlas jako tahle =) Moc díky, jestli se dokopu dál,zkusim sepsat nějaký pokráčko =)
pokračování Nicool .. 😀 musí bejt .. 😀
rozhodně pokračování! jinak, některé "perličky" mě vážně pobavily :DD např. :Tom dál krmil Billa toastem, až byl celý v něm. 😀 chce to tréning Nicool 😀
Takto po večeroch sa takéto sladkosti dobre čítajú 😀
Táto poviedka je už staršia a autorka možno aj zabudla, že ju niekedy pisala, aj jej štýl písania sa isto medzi časom zmenil, no aj tak pridám svoj názor. Námet dobrý, bolo to zaujímavé a fajn. Ale, úprimne, moje skeptické ja zas až tak romantické nie je a bez nejakého pokračovania to môže byť aj tak, že Rómovia sa síce Bill páčil, ale hlavne si s ním užil a už ho v živote neuvidí. A Bill mu proste skočil na pekné recicky. Alebo si to proste len užil, aby o tom mohol neskôr snívať… To je môj pocit z poviedky. Čo sa slohu týka – menej čiarok, viac bodiek! Skracovať vety. Inak v pohode. Ďakujem, bolo to fajn.