autor: TeZuLkA kAuLiTz
betaread: Janule
betaread: Janule
Při poslechu Amy Whinehouse…snad se bude líbit…s happy endem x)
Nechápu to… šlo to nějak moc rychle. Ani jsem se nerozhlídl. Měl jsme všechno co jsem chtěl, a asi to bylo špatně. V mých šestnácti letech jsem měl vše, po čem jsem do té doby toužil. Kapela se šplhala na první příčky hitparád, peněz bylo tím pádem dost, lidi nás milovali, byl jsem frontman nejúspěšnější německé kapely a lásku? Tu jsme měl taky, bez většího snažení. Zamiloval jsem se. A byl milován. Zamilovali jsme se do sebe s Tomem. Pro někoho nepochopitelné, ale nám to bylo jedno. Milovali jsme se. Roky plynuly a my do sebe byli zblázněnější víc a víc. V našich dvaceti letech to se skupinou začalo padat a v našich jednadvaceti už nás mělo většina lidí co nás kdysi milovali za legendy.
—flashback—
(Před 14 lety v našich 13-ti)
(Před 14 lety v našich 13-ti)
,,Kde ten Tom sakra je?“ přemýšlel jsme v duchu a doufal, že brzo přijde. V duchu jsem se modlil, aby nebyl venku s tou partičkou feťáků. Chodili jsme spolu 4 měsíce a než jsme spolu začli, Tom se přidal k takové té partě, co posedává v parku po půlnoci a fetujou a lidi se kolem nich bojí chodit. Tom se nechal jednoduše stáhnout. Když jsme spolu začli, vytáhl jsme ho z toho, a on s drogami přestal. Nedošlo to nějak daleko, takže s tím neměl ani moc problémů přestat. Slíbil mi, že už je to za ním a dodržuje to ty čtyři měsíce opravdu vzorně a neustále je jen se mnou, takže nemá ani kdy to brát. Mám ho prostě neustále na očích.
Je už pozdě, asi si půjdu lehnout. Pomyslel jsme si a šel nahoru do pokoje, naši byli pryč a my sami doma. Myslel jsem, že budeme mít hezký večer sami s Tomem, ale přece ho někdy ven pustit musím. Nějak jsem se do toho přemýšlení zabral a najednou je hodina pryč. Už se začínám bát o Toma. Už už sahám po mobilu, že mu zavolám, když ale slyším klapnout domovní dveře a uklidním se. Budu dělat, že spím a schválně, co bude Tom dělat.
Dveře pokoje se nepatrně pootevřely, a když si Tom myslel, že spím, potichu vlezl dovnitř a asi radši nepozdravil, aby mě náhodou nevzbudil. Nebo jsme si to aspoň myslel. Svlíknul se a zalezl do sprchy. Po 20 minutách vylezl a lehal si do postele, ale nešel ke svojí straně, ale k mojí. Myslím, že mi jde dát jenom pusu na dobou noc, jako to někdy dělává, ale cítím, jak stahuje pryč peřinu, pod kterou ležím. Začíná mě hladit po zádech, nějak to přestávám chápat, tak se otočím z břicha na záda a dělám, jako by mě vzbudil.
,,Ahoj, zlatíčko, promiň, že jdu tak pozdě, ale zdržel jsem se,“ vysvětluje mi Tom a je nějaký vláčný. Alkohol z něj netáhne a tohle nevypadá, jako by to bylo únavou. Jak mě tak hladí po zádech, začíná být vzrušený a po nějaké době do mě prudce vnikne. Nebylo to proti mojí vůli. Chtěl jsme to, ale myslel jsem, že bude opatrnější. Třeba to je tím, že to bylo poprvé. Nemám mu to za zlé a po chvíli ustavičného přemýšlení usínám v jeho rukách.
,,Ahoj, zlatíčko, promiň, že jdu tak pozdě, ale zdržel jsem se,“ vysvětluje mi Tom a je nějaký vláčný. Alkohol z něj netáhne a tohle nevypadá, jako by to bylo únavou. Jak mě tak hladí po zádech, začíná být vzrušený a po nějaké době do mě prudce vnikne. Nebylo to proti mojí vůli. Chtěl jsme to, ale myslel jsem, že bude opatrnější. Třeba to je tím, že to bylo poprvé. Nemám mu to za zlé a po chvíli ustavičného přemýšlení usínám v jeho rukách.
—konec flashbacku—
Na tohle naše poprvé se mi teď po těch 14-ti letech špatně vzpomíná. Jsem teď naštvaný sám na sebe, že jsme si toho už tu noc nevšimnul. Tom nebyl opily a nebyl ani unavený. Když se stejný scénář našeho prvního milování odehrával asi po šesté, už byl tak hrubý, že se to nedalo vydržet, a i když jsem brečel a prosil, aby přestal, neskončil a udělal se do mě. Druhý den ráno mě našel v kuchyni sedět u stolu, kde jsem probrečel celou noc. Nechápal, proč brečím, protože si nic nepamatoval. Všechno jsem mu to vylíčil a i on začal brečet a omlouvat se mi a hlavně se mi přiznal.
„Už zase fetuju…“ řekl zlomeným hlasem a mně se všechno najednou sesypalo jako domeček z karet. Řekl jsem si ale, že to byl první zkrat a možná to je z toho, že se rozjíždí naše kariéra a on byl prostě vystrašený. Opět jsme to přešli a promluvili si o tom. Zase jsem ho z toho vytáhl. Doufal jsem, že už naposledy. Ale když se to opakovalo o sedm let později, dal jsem mu na výběr.
„Už zase fetuju…“ řekl zlomeným hlasem a mně se všechno najednou sesypalo jako domeček z karet. Řekl jsem si ale, že to byl první zkrat a možná to je z toho, že se rozjíždí naše kariéra a on byl prostě vystrašený. Opět jsme to přešli a promluvili si o tom. Zase jsem ho z toho vytáhl. Doufal jsem, že už naposledy. Ale když se to opakovalo o sedm let později, dal jsem mu na výběr.
—flashback—
(v našich 20ti letech)
(v našich 20ti letech)
,,Tome, buď drogy, nebo já!“ řekl jsem v hysterickém pláči v mém pokoji s Tomem za zády.
,,Bille, tohle jsi neměl říkat,“ řekl tiše a otáčel se pryč a měl se k odchodu.
,,Tome, to nemyslíš vážně! Neříkej, že si radši vybereš to svinstvo než moji lásku k tobě! Nemůžeš to zahodit!“ křičel jsem na něho. Ale on pouze řekl: ,,Musím se dát dohromady a třeba se vrátím, nechci ubližovat ani jednomu z nás, Bille a už vůbec ne tobě.“
Odešel…
,,Bille, tohle jsi neměl říkat,“ řekl tiše a otáčel se pryč a měl se k odchodu.
,,Tome, to nemyslíš vážně! Neříkej, že si radši vybereš to svinstvo než moji lásku k tobě! Nemůžeš to zahodit!“ křičel jsem na něho. Ale on pouze řekl: ,,Musím se dát dohromady a třeba se vrátím, nechci ubližovat ani jednomu z nás, Bille a už vůbec ne tobě.“
Odešel…
—konec flashbacku—
Kapela se rozpadla. A já ho od té doby neviděl ani neslyšel. Bulvár byl plný záhadného zmizení Toma Kaulitze. Byl jsem úplně na dně, a i teď, když na to vzpomínám, brečím. Ano, tohle je další noc, kdy sedím na parapetu a čekám, kdy někdo zaklepe na dveře a ten někdo bude Tom. Za těch sedm let jsem nic nedělal. Peněz mi ještě z naší kariéry zbylo dost, takže na jídlo a byt mám. Nic jiného nekupuju a neplatím. Nemám proč. Sedm let jsem nevylezl ven. Černou barvu z vlasů už mám dávno odrostlou a vlasy až po bedra.
Z přemýšlení mě vytrhne klepání na domovní dveře. ,,Asi nějakej pojišťovák,“ pomyslím si a jdu otevřít. Chytnu kliku, otevřu dveře… černo.
Z přemýšlení mě vytrhne klepání na domovní dveře. ,,Asi nějakej pojišťovák,“ pomyslím si a jdu otevřít. Chytnu kliku, otevřu dveře… černo.
Otevřu oči a zjistím, že ležím v posteli. Že bych usnul? Bolí mě hlava… V kuchyni slyším cinkání hrnků a talířů. Pomalu se vydám z postele ke dveřím a do kuchyně. Když zjistím, kdo to je, málem sebou třísknu ze schodů, ale jeho ruce mě chytnou za boky a pomůžou znovu chytnout rovnováhu.
,,Dobré ráno,“ řekne, políbí mě do vlasů.
,,Jak jsi mě našel?“ ptám se s očima dokořán otevřenýma a sledujícíma jeho, jak připravuje čaj.
,,Nemusel jsem hledat. Vedlo mě srdce a láska,“ řekne a vyzve mě, ať se posadím ke stolu.
Sednu si a rozbrečím se.
,,Tome, já jsme ani nedoufal. Sedm let jsi se neozval a teď jsi tady se mnou… jak to a proč?“ vychrlím na něj a on vstane a sedne si na mou židli a mě, plačícího štěstím, posadí na svůj klín.
„Řekl jsem ti, jak jsem odcházel, že si to musím uspořádat a ze všeho se dostat. Bylo to těžké, ale moc tě miluju na to, abych se aspoň nepokusil… musel jsem zpět k tobě. Nechci to víc rozebírat. Je to sice dlouhá doba, ale byla nejtěžší, jakou jsem mohl zažít. Nechci vzpomínat, protože nemám na co…“ řekl tiše a přitisknul si mě více k sobě.
,,Jenom doufám, že ke mně pořád cítíš to co před lety…“ řekne s nadějí v hlase. Smutně sklopím hlavu a on zesmutní. Asi vypadám, že řeknu, že už je to pryč, ale místo toho… ,,Tome, den co den po celou tu dobu, jsem seděl na parapetu a vyhlížel, kdy někdo zaklepe na dveře… nemůžu přestat milovat někoho, kdo má půlku mého srdce,“ nadšeně zvedne hlavu a oba se položíme do vášnivé hry našich jazyků. Po tolika letech je nezvyk se s někým líbat. Pro oba je to jako poprvé. Ani nevím jak a už jsme v ložnici. Ležím pod Tomem, který mě líbá se vší něžností, jakou jsem u něj ještě nezažil. Hladí mě po bocích, až dojde k mému zadku. Roztřesu se. Pořád jsou ve mně ty vzpomínky z předešlých let. Jsem už ale rozhodnut, že chci zapomenout a začít znovu, protože mu nepřekonatelně věřím. Ani po tolika letech na mě nezapomněl a vím, že mě miluje. Cítím to.
,,Zlato, jestli je to na tebe moc rychle, nemusíme, neboj. Jak budeš chtít,“ zašeptá Tom a přesune se z podbřišku k mým ústům.
,,Nechci se trápit. Chci zapomenout. S tebou. Chci začít znovu. A moc tě chci. Zašeptám mu do ucha. Sladce se na mě usmál a dal mi vášnivý polibek.
Zase se začal posouvat níže a políbil každé mísečko, po kterém přejel rukama. Mám pocit, že je předehra nekonečná a už jsem pěkně vzrušený a začínám i prosit.
,,Miláčku, už to chci… prosííím. Toméé,“ vzdychám a doufám, že už začne. Cítím jeho ruce pod mojím zadečkem. Nasliní si prsty a pomalu do mě dvěma pronikne. Jsme tak vzrušený a uvolněný, že hned přidá další prst. Jsem v sedmém nebi, když zatlačí prstem na moji prostatu a já hlasitě vzdychnu. Cítím, že prsty vynadává. Už se těším, až budu jenom jeho. Tak dlouho jsem na to čekal, že je to až neuvěřitelné…
,,Bille, můžu?“ zeptá se ještě Tom, když vidím, že je připravený.
,,Zlatíčko… prosíím… už to udělej. Moc to chci a strašně tě miluju!“ stihnu ještě zašeptat, než do mě pomalinku a opatrně pronikne.
Je to neuvěřitelné. Jsme oba tak vzrušení, že jsme za chvíli oba dosáhli orgasmu. Vydýcháváme se a Tom si mě k sobe přitiskne co nejblíže.
,,Miluju tě,“ slyším Toma zašeptat než usne.
,,Dobré ráno,“ řekne, políbí mě do vlasů.
,,Jak jsi mě našel?“ ptám se s očima dokořán otevřenýma a sledujícíma jeho, jak připravuje čaj.
,,Nemusel jsem hledat. Vedlo mě srdce a láska,“ řekne a vyzve mě, ať se posadím ke stolu.
Sednu si a rozbrečím se.
,,Tome, já jsme ani nedoufal. Sedm let jsi se neozval a teď jsi tady se mnou… jak to a proč?“ vychrlím na něj a on vstane a sedne si na mou židli a mě, plačícího štěstím, posadí na svůj klín.
„Řekl jsem ti, jak jsem odcházel, že si to musím uspořádat a ze všeho se dostat. Bylo to těžké, ale moc tě miluju na to, abych se aspoň nepokusil… musel jsem zpět k tobě. Nechci to víc rozebírat. Je to sice dlouhá doba, ale byla nejtěžší, jakou jsem mohl zažít. Nechci vzpomínat, protože nemám na co…“ řekl tiše a přitisknul si mě více k sobě.
,,Jenom doufám, že ke mně pořád cítíš to co před lety…“ řekne s nadějí v hlase. Smutně sklopím hlavu a on zesmutní. Asi vypadám, že řeknu, že už je to pryč, ale místo toho… ,,Tome, den co den po celou tu dobu, jsem seděl na parapetu a vyhlížel, kdy někdo zaklepe na dveře… nemůžu přestat milovat někoho, kdo má půlku mého srdce,“ nadšeně zvedne hlavu a oba se položíme do vášnivé hry našich jazyků. Po tolika letech je nezvyk se s někým líbat. Pro oba je to jako poprvé. Ani nevím jak a už jsme v ložnici. Ležím pod Tomem, který mě líbá se vší něžností, jakou jsem u něj ještě nezažil. Hladí mě po bocích, až dojde k mému zadku. Roztřesu se. Pořád jsou ve mně ty vzpomínky z předešlých let. Jsem už ale rozhodnut, že chci zapomenout a začít znovu, protože mu nepřekonatelně věřím. Ani po tolika letech na mě nezapomněl a vím, že mě miluje. Cítím to.
,,Zlato, jestli je to na tebe moc rychle, nemusíme, neboj. Jak budeš chtít,“ zašeptá Tom a přesune se z podbřišku k mým ústům.
,,Nechci se trápit. Chci zapomenout. S tebou. Chci začít znovu. A moc tě chci. Zašeptám mu do ucha. Sladce se na mě usmál a dal mi vášnivý polibek.
Zase se začal posouvat níže a políbil každé mísečko, po kterém přejel rukama. Mám pocit, že je předehra nekonečná a už jsem pěkně vzrušený a začínám i prosit.
,,Miláčku, už to chci… prosííím. Toméé,“ vzdychám a doufám, že už začne. Cítím jeho ruce pod mojím zadečkem. Nasliní si prsty a pomalu do mě dvěma pronikne. Jsme tak vzrušený a uvolněný, že hned přidá další prst. Jsem v sedmém nebi, když zatlačí prstem na moji prostatu a já hlasitě vzdychnu. Cítím, že prsty vynadává. Už se těším, až budu jenom jeho. Tak dlouho jsem na to čekal, že je to až neuvěřitelné…
,,Bille, můžu?“ zeptá se ještě Tom, když vidím, že je připravený.
,,Zlatíčko… prosíím… už to udělej. Moc to chci a strašně tě miluju!“ stihnu ještě zašeptat, než do mě pomalinku a opatrně pronikne.
Je to neuvěřitelné. Jsme oba tak vzrušení, že jsme za chvíli oba dosáhli orgasmu. Vydýcháváme se a Tom si mě k sobe přitiskne co nejblíže.
,,Miluju tě,“ slyším Toma zašeptat než usne.
Nakonec se možná po dnešku vrátím do normálního světa…
Z temnoty ke světlu…
Ale vím, že jedině s ním… autor: TeZuLkA kAuLiTz
Ale vím, že jedině s ním… autor: TeZuLkA kAuLiTz
Hustý…:DBaví mě to číst,fakt super!
jůůů wow to je sQělé takové povídky miluju xD
tak to se povedlo…. krása 🙂
to bylo kráááááááááááááááááásnéééééé!!!!!!!
užasnéé a s tou písničkou ještě lepší
Supeer, dočetla jsem to akorát s koncem tý písničky 😀
To teda Billa obdivuju. Sedm let sedět na parapetu a čekat… hmmm… to bych asi nezvládla 🙂
ale bol tak thaky rusivy moment ked si popisala ..myslim autorku…to ze Billovy uz davno odrastli tie jeho cierne vlasy a ma ich az niekam po bedra..joj od vtedy az po koniec som rozmylsala nad tym ako asi vyzera s takymi dlhymi vlasmi povodnej farby a este k tomu s koncami tej povodnej ciernej????
ale inac peeknee!
wow krásné :'))