Buď a nebo (1/3)

Hala byla jako vždy plná k prasknutí. Z každého sebemenšího koutu se ozýval křik jásajících fanynek, které čekaly na své idoly. Nad jejich hlavami se tyčily obrovské transparenty, které byly na sebe poskládány kvůli nedostatku místa, takže na některé nebylo ani vidět. Kluci hráli jako vždy jako o život a obzvlášť Tom si to dnes vychutnával. Bill se musel ovládat, když koutkem okem spatřil, jak se jeho bratr vyzývavě usmívá na pár dívek stojících pod podiem a musel vynaložit veliké úsilí, aby mu něco nevytkl. Ale věděl, že nemůže. Co nemůže… NESMÍ!!! Snažil se být stále co nejblíž Tomovi a jakmile to jen trochu šlo bez jakéhokoliv podezření, dotkl se ho nebo se o něj alespoň otřel. Nejvíce si to však užíval, když přišla část ve Freunde bleiben, kdy si vyhrnuje triko. Miloval ten pocit,že přesně tohle Toma vždy dostane a doslova ho hypnotizuje pohledem. Poslední dobou si ho nechával obzvlášť dlouho nahoře, což bylo pozitivní jak pro fanynky, tak pro Toma,který v tu chvíli Billa strašně moc chtěl.

Ale dnes? Dnes to s ním ani nehlo. Vždy ho dostávalo do kolen, když bylo Billovo břicho mokré potem a tím pádem více svádělo. Jenže dnes jakoby by se nechumelilo. Tom se na bratra ani nepodíval. Co bylo důvodem? Celou dobu totiž pozoroval vysokou, štíhlou brunetu, která zaujala místo hned u podia na Tomově straně, takže měl dokonalý výhled. Sváděla ho očima, párkrát se kousla do rtu a přitom v Tomovi doslova hrklo. Bill si toho samozřejmě všiml a v tu chvíli měl chuť i zabít. Zabít tu holku, která svádí JEHO Toma! Uvnitř něj to bublalo a všechny emoce se draly ven. Proto uvítal, když přišlo Schrei, kde se mohl z plných plic vyřvat, až všem poskočilo srdce. Snad ještě nikdy v tom nebylo tolik napětí a hlavně vzteku. Bill doslova rudnul nenávistí k neznámé dívce.

Dohrály poslední tóny a kluci pomalu a postupně odcházeli do zákulisí. Tom ještě stihl se k té dívce naklonit a převzít od ní kousek papírku, kde mu nechala vzkaz a doslova hořel nedočkavostí a zvědavostí, co se v něm nachází. Už se usazoval do křesla, plný napětí, když v tom do šatny vlítnul Bill a zuřivě prásknul dveřmi. Teď opravdu vypadal jako sopka, kde všechno bublá a dere se ven. Přistoupl k Tomovi a strčil do něj, takže vší silou spadl do křesla.

„Zblázdnil ses? Co se děje?“

Bill se k němu naklonil, takže se rukama opíral o opěradla a voda z vlasů, které si stihnul ještě umýt, mu kapala na Tomova ramena. „Co se děje? Ty se mě ještě ptáš? Baví tě ze mě dělat idiota?“

„Cože? Prosím tě, uklidni se, já nemám sebemenší tušení, o čem to mluvíš!“

„Jo,takže ty nemáš sebemenší tušení, o čem to mluvím? Aha…V tom případě bych ti měl vysvětlit, o čem to mluvím, nebo spíš o kom to mluvím. Říká ti něco, vysoká, pěkná, hnědovlasá holka, která se na tebe nechutně culila, až jsi z toho pomalu zapomněl hrát? Už víš, o čem tady, sakra, mluvím?“

„No a? To že je něco mezi náma dvěma neznamená, že se mi přestaly líbit holky. Byla to prostě kočka, no. Nesmíš zapomínat na to,že nejseš jediný člověk na světě, který mě přitahuje.“

„Fajn…“ Bill se pustil a přešel k oknu, kde se opřel o stěnu, sledoval poblázněné fanynky na ulici a pokračoval.“Takže když se spolu milujeme a ty mi šeptáš do ucha, jak strašně moc mě miluješ, tak to jsou prostě jen slova do větru, hmm? Slova bez jakéhokoliv významu, která ti sama jdou z úst, protože se pod mými doteky neovládáš? Máš mě prostě jen jako hračku, kterou použiješ jen tehdy, když se nudíš. Doma nevíš co dělat, tak jednoduše přijdeš za mnou, protože víš, že já tě neodmítnu a když jsme někde venku, kde máš sto padesát holek, tak to prostě jako bych neexistoval.“

„Ale vždyť to je nesmysl.“

„Nesmysl? Není to spíše pravda?“

„Do háje, Bille, vzpamatuj se!“ Tom vstal z křesla a přistoupil k Billovi. „Ty moc dobře víš, že tě miluju, tak tady nehraj žárlivý divadýlko.“

„Jenže když někdo někoho miluje, ostatní lidé mu jsou ukradený.“

„Ale my dva… to je prostě něco jinýho. My spolu nemáme vztah jako kluk s holkou. Jsme jiní. Nemůžeš mi vyčítat, když se usměju na nějakou holku.“

„Smát se a svádět je ale něco úplně jiného. Podívej se na mě,Tome… Tak se sakra koukni!“ Až po druhém upozornění k němu bratr zvedl oči a podíval se upřeně do Billových. Mlčel, nic neříkal. Tyhle rozhovory přímo nesnášel. Nesnášel, když mu někdo dával ultimátum. Teď však jen poslušně stál a čekal jako odsouzený na ortel. Věděl, že teď je zle. Teď bude jeho bratr nekompromisní. Stál na místě s očima upřenýma do těch jeho a cítil, jak se začíná klepat. V Billově pohledu bylo jako vždy plno něhy, ale tentokrát tam bylo něco, co mu doslova nahánělo hrůzu. Bál se. Bál se, protože nevěděl, co ho čeká. „Řeknu ti to jednoduše,“ Bill konečně prolomil to neúnosné ticho. „Buď já nebo tvůj rušný život. Já už totiž přestávám mít sílu na to se dívat, jak na večírcích koketuješ s každou sukní, která se kolem tebe mihne. Vím, že je to těžký, že náš vztah je komplikovaný, ale nějaké hranice mít musíme.“

„To nemůžeš myslet vážně! Bille, proboha, uvědomuješ si, co po mně chceš?“

„Říkám. Není to nic snadného, ale musíš si už prostě vybrat. Tome, já tě miluju přímo k zbláznění, až mě to děsí. Den ode den je to silnější a já se proti tomu neumím bránit. Kdybych to dokázal, nikdy by mezi námi nic nebylo, protože bych to uměl včas zastavit. Ale já nejsem Bůh. Jsem jenom tvůj bratr. Jenže tvůj bratr už jen na veřejnosti a před ostatníma lidma. Doma jsme jako pár a to už nezměníš… Buď já nebo svoboda. Obojí ale mít nemůžeš.“

„Nemáš právo mi dávat takové nesmyslné podmínky!“ Tom začínal být zoufalý a z papírku, který dostal od té dívky už byl jen žmolek, protože ho ustavičně mačkal a muchlal v ruce.

„Já jsem jediný, kdo na to právo má,“ byli od sebe jen pár centimetrů,když v tom se otevřely dveře, kde stál Benny.

„Tak honem kluci, jede se domů.“

Bill bez jediného slova odešel. Narazil si na hlavu kšiltovku a na oči sluneční brýle, protože ho začínaly pálit od slz, které se mu v nich začaly vytvářet. Udělal správně? Nebylo to z jeho strany sobecké? Ne! Nebylo! Má právo být šťastný a tohle bylo jediné řešení, jak si to pojistit. Jenže může si být opravdu jistý tím, že si Tom vybere život po jeho boku a tím pádem zahodí vše, na co byl do té doby zvyklý? Ponořený v myšlenkách vyšel na ulici, kde stály stovky fanynek. Vešel do toho davu a hned v patách mu byl Tom. Lidé s nimi házeli na všechny strany a oni měli co dělat, aby se udrželi na nohou. Vtom Bill ucítil, že ho někdo chytl za ruku. Byl to Tom. Díval se na něj odhodlaným pohledem a láskou v očích. Může tohle brát jako odpověď? Nasedli do auta a odjeli. Celou cestu si neřekli ani slovo. Což o to, začít nějakou konverzaci by nebyl problém, jenže teď by se dokázali bavit pouze na jedno jediné téma, ale ve společnosti zbylých dvou členů skupiny, manažera,Bennyho a řidiče to naprosto nepřichází v úvahu. Neřekli si ani slovo, ani když vcházeli do domu. Tom za sebou zavřel dveře a zamknul. Bill chtěl odejít do svého pokoje. Nevěděl, jestli to, že ho bratr chytil za ruku, může opravdu brát jako konečné rozhodnutí. Jenže Tom ho chytl za paži a otočil si ho zpátky čelem k sobě. Všude byla tma, jen hlavními dveřmi procházelo světlo z pouličních lamp. Dívali si navzájem do očí a nikdo neřekl ani slovo. Báli se i nadechnout. Tom se rozhodoval a Bill čekal na odpověď.

autor: Terush
betaread: Michelle M.