autor: Terý
Zívnu si a znovu otevřu modrou lištu jménem facebook. I když jsem utahaný jako kotě, stejně když přijdu domu z náročné brigády, musím se přihlásit. Ten facebook je strašná závislost. Už jsem hodněkrát přemýšlel o tom, že bych ho zrušil. Ale nedokázal bych to. Nemám dost silnou vůli to udělat. A kdo také má, že ano. Navíc. Na facebooku jsem poznal spoustu skvělých lidí. Například Toma. Sice jsem ho nikdy neviděl, ale je strašně v pohodě. Alespoň přes ten facebook. Docela by mě zajímalo, jaký je normálně. A také, jestli to je opravdu on. S tímhle klukem jsem našel ještě jeden profil, ale když jsem si ho přidal, tak si mě nepotvrdil. Ale já mu věřím. Proč by mi lhal. Nemá přeci důvod. Každý je nějaký a nikdo přeci nemá potřebu se za někoho vydávat.
Má ústa se zkroutí do úsměvu, když otevřu chat a v něm napsáno „Ahoj.“ Už jen to jeho „Ahoj“ mi zlepší náladu. Píšeme si už docela dlouho a myslím, že by bylo na čase se sejít. Chtěl bych ho vidět. Cítit jeho vůni a vidět jeho krásné oči naživo. Bože, to snad není pravda. Já tu myslím na úplně cizího kluka, jako bych se do něj zamiloval. Do kluka, kterého jsem nikdy neviděl. To snad ani nejde… Nebo ano? Ne, určitě to nejde. Z mého zamyšleného transu mě vytrhne další zpráva.
„Jsi tu?“
„Oh, ano promiň. Byl jsem zamyšlený. Ahoj. Víš, přemýšlel jsem o něčem. Už si píšeme docela dlouho a myslím, že bysme se už mohli vidět naživo, nemyslíš? Bylo by to super.“
Chvíli nic nepíše, ale po chvíli zase začne psát.
„No to je dobrý nápad. Vlastně jsem ti to chtěl už nabídnout, ale nějak jsem k tomu nenašel odvahu. Děkuju ti, že jsi to navrhnul za mě. 😀 „
„Oh, to jsem rád, že jsi to chtěl nabídnout. Já se bál, že odmítneš. :D“
„Určitě neodmítnu. Co takhle zejtra v Hamburgu? V parku vedle starého kina? Tak v 19:00?“
„Jo to bude super. Těším se na tebe. :-* „
„Já na tebe taky.“
„Tome, promiň, ale už jdu spát. Jsem strašně utahaný. Dobrou noc a těším se na zítra.“
„Dobrou noc.“
Odhlásím se a rychle zalehnu do postele. Jsem tak natěšený, ale trochu se i bojím. Chce se sejít v parku, kde lidi skoro vůbec nechodí a k večeru tam nebude už kor nikdo. Trochu se bojím, ale určitě není čeho. Vždyť je to jen jeden obyčejný kluk. Co by mi tak mohl udělat 17letý kluk? Myslím, že nic. I když, podle těch fotek, je asi trochu dost vymakanej, ale tak riskování k životu patří.
Natáhnu se k lampičce a jedním rychlým pohybem ji zhasnu.
——–
„Ahoj, copak dneska děláš?“ přiběhne ke mně ve škole Andy, můj nejlepší kamarád. No kamarád. Občas se s ním vyspím, ale to nic neznamená, takže je to jen kamarád.
„Ahoj, dneska jdu s Tomem. Domluvili jsme se, že se sejdeme v Hamburgu v parku vedle starýho kina, takže to budu dneska dělat.“
„Cože? Ty jdeš do toho opuštěnýho parku za člověkem, kterýho jsi nikdy neviděl? Nejsi trochu cvok? Měl by ses s ním domluvit alespoň na lepším místě a ne na místě, kde není ani noha!“
„Andy, prosimtě. Jsem snad nějaký malý dítě? Umím se o sebe postarat a navíc. Píšu si s ním už dlouho, co by se mi asi tak mohlo stát. Myslíš, že kdyby to byl nějaký úchyl, že by si se mnou psal takovou dobu? Ten by se chtěl sejít hned a ne až asi po roce, co si se mnou píše.“
„Bille, ty jsi tak naivní!“ s těmito slovy zmizí za dveřmi jiné třídy. Má možná pravdu. Trochu se bojím, ale chci ho vidět. Vždyť je tak v pohodě a rozumím si s ním. Nevěřím, že by tam za počítačem seděl někdo jiný. A jestli jo, tak prostě uteču a bude.
Se zvoněním přijde učitelka a začne líčit látku, kterou má už bůhvíjak dlouho připravenou. Já ji vůbec nevnímám. Musím pořád myslet na ten večer. Proč se vlastně chce sejít až tak pozdě? No, říkal, že hraje na kytaru, takže je možný, že má hodinu. No určitě to bude něco takovýho. Nebo prostě nechodí moc rád za dne ven. Může to být mnoho důvodů. Docela bych chtěl slyšet, jak hraje na svou kytaru. Mám rád lidi, kteří hrají na kytaru. Nevím proč. Prostě se mi to líbí. Fascinuje mě to.
„Haló? Pane Kaulitz?“ probudí mě z mého hlubokého přemýšlení učitelka, který ukazuje na tabuli na nějaký příklad. Asi chce, abych jí řekl odpověď. Jak jí to mám asi říct z hlavy? „No tak kolik to je? Měl jste na to 10 minut, abyste to vypočítal. Copak vám to nestačilo?“
Já tak nesnášim, když mi učitelky vykaj. Je to hrozný.
„Promiňte. Byl jsem nějak mimo.“
„Ano, to jsem si všimla,“ řekla takovým nadřazeným tónem a vyvolala někoho jiného. Stejně ty učitelky nikdy nepochopím. Ony si snad opravdu myslí, že člověk má náladu poslouchat celý den ty jejich nesmyslný kecy. Na to opravdu čas a ani náladu nemám.
——-
Sedím tu už asi 10 minut. Měl jsem zpoždění, ale to nějak nevadí, protože on ještě nepřišel. Je mi zima a je čím dál tím větší tma. Že já jsem to nenavrhl až někdy v létě. To by bylo krásný světlo ještě. Né, já musím v zimě. Jsem vůl. No snad co nejdřív přijde. A jestli nepřijde, tak mě opravdu naštve. Vidím, jak před parkem zastavilo auto. To asi nebude on. V 17 bude mít těžko auto. Vypustím to z hlavy a čekám dál.
Po chvilce ke mně přijde docela vysoká osoba s hoperským oblečením a dredy.
„Ahoj, tak jsi tady, myslel jsem, že už nepřijdeš.“
„Ahoj, no trochu mi to trvalo, promiň. Ty jo, tady je ale zima, nechceš jít do auta? Tam je větší teplo, mohli bysme zajet třeba na druhý konec města do toho nového kina.“
„No… Jo rád, ale… Ty máš auto? V 17?“
„No mám, ale nikomu ani muk. Půjčil jsem si ho od táty. Zabil by mě, kdyby to zjistil.“
„Aha, no tak jdeme?“ usměju se a následuju ho. Myslím, že to bude fajn. Jsem zvědavý, jaký bude mít obličej naživo, až si sundá tu kapucu co má na hlavě. Vypadá to, že už to měl vymyšlený, kam půjdem. No jsem zvědavý, co vybral za film.
autor: Terý
betaread: Janule
to je super.už se těším na další dva díly.
vyzerá to super, som zvedavá ako to dopadne 🙂
no taky jsem zvědavá jak to bude dál:D takže další dílek prosím;)
no, nevypadá to špatně :)) dál
Tohle je skvělá povídka…jedna z těch,které mně nadchnou už u prvního dílu….Strašně se těším na další dílek!!!!!!!!
Tak teď facebooková povídka, jo? xD
Vypadá dobře. Tom je pan záhadný, zajímavé. Těším se na další díly.
No né,facebook..ten se dostane úplně všude,ale jsem ráda že se dostal i sem 😛
Teprv první díl a jsem v háji..škoda že budou jen 3díly :(.ale přesto-bezva!
Tom jakožto pan záhadný..mmm…vražedná kombinace!:D
face se opravdu cpe do všeho 😉 těším se na další díly, určitě budou moc hezké :))