Take your clothes off 1/2

Po delší době tu máme další povídku od Haylzee přeloženou od Larkys. Jako vždy je to dokonalost, takže si to užijte, J. :o)


Poprvé se to stalo, když jim bylo dvanáct.

Slabé blikající světlo v rohu místnosti zachytilo Billovy oči vždy, když se překulil na bok ve svém spacáku, přál si, aby se Andreas nebo jeho rodiče neobtěžovali nastavováním budíku, alespoň by na Billa každou páteční noc neblikal. S povzdechem obrátil svou tvář na záda svého bratra.

Tom spal tvrdě už nejméně dvě hodiny spolu s Andreasem a jeho dvěma přáteli, kteří se připojili k jejich týdennímu přespávání. Bill byl jako jediný vzhůru. Jako obvykle poslouchal stabilní dýchání okolo sebe, jak ostatní upadli do spánku, který on sám nemohl dohnat.

Bill netrpěl nespavostí, skoro si přál, aby takový problém měl, protože skutečný problém vypadal trapně. Bill nemohl u Andrease v pátek večer usnout nikdy, protože pátek večer znamenal horory před spaním a stejně tak moc, jak to odmítal přiznat, ho děsily. Ve dvanácti letech by jej nemělo vystrašit hloupé vymyšlené monstrum, nebo hloupí duchové, ale ty obrazy u něj zůstaly dlouho poté, co byl televizor vypnutý a dům padl do téměř naprostého ticha.

Ticho se zdálo, že to dělá ještě horší, každý tichý zvuk zesílilo, což Billa nutilo povyskočit a pevně stisknout okraj svého spacáku. Scény z různých filmů se mu pletly dohromady a vytvářely v jeho mysli hrozný scénář, s Billem vždy v hlavní roli.

Dnes tomu nebylo jinak, to klepání na okno od větru z venku byla vlastně tři tisíce let stará mumie, která měla místo prstů nože, klepala na dveře za účelem Billa vyděsit. On byl přesvědčen, že jediná věc, která drží mumii před tím, aby se dostala dovnitř, byl fakt, že je Bill stále vzhůru, a tak dlouho, jak vzhůru zůstane, se mumie dovnitř nedostane.

Přitiskl si spacák na hruď, posadil se a pohlédl dolů na Toma, který ležel vedle něj na zemi, spokojeně zabalený do svého vlastního spacáku. Cítil se hloupě, ale Bill byl příliš vyděšený, než aby se pokusil odpočívat zbytek noci sám. Stejně jako každou páteční noc vylezl ven do studena, a potom se naklonil ke svému bratrovi.

Tomův spacák byl ohromný, skutečně pořádný spacák na táboření, který byl vytvořený pro extrémní přírodní živly. Jejich matka mu ho dala minulé Vánoce v naději, že Toma dostane do divočiny, aby dělal něco jiného, než se flákal se svou kytarou. Tom si z toho nic nedělal; nenáviděl táboření, přírodu a cokoliv, co nedokázalo vykouzlit teplou vodu na požádání.

Stejně spaní v tom spacáku miloval, nikdy bez něj nešel daleko od domova a Bill za to byl nesmírně vděčný. Odtáhl tlustou tkaninu od Toma, Bill se zavrtěl a bojoval, dokud nebyl uvnitř spacáku tak, že se dotýkali rameny. Jen přitisknutím blíž k Tomovi se Bill cítil trochu bezpečněji.

Cítil, jak se Tom trochu posunul, když byl jeho spánek narušen, zamumlal něco, co Bill nemohl tak docela slyšet a převalil se obličejem k Billovi. Stále spal, ale hodil ruku přes svého malého bratra a přisunul si ho blíž k sobě. Bill zavřel oči a zavrtal se do Tomova ramene. Bylo mu fuk, co si o tom bude Tom a ostatní myslet. Tom byl zvyklý se v sobotu ráno probouzet s další osobou, která k němu byla přitulená, a kluci se to prostě taky museli naučit přijímat. Bill si byl jistý, že by si z něj utahovali, jak je vyděšený, kdyby nebylo vražedného pohledu, který jim Tom věnoval, když se jim to Bill poprvé snažil říct.

Bill se téměř okamžitě uvolnil, cítil, jak se mu klíží oči, protože mohl cítit extra teplo sálající z Toma, uklidňovalo jej to a uvádělo do spánku, do kterého měl spadnout už před několika hodinami. Sotva si všiml, když se Tom vedle něj zakroutil a ve spánku se snažil dostat do pohodlné pozice. Bill se tiskl do Tomova krku a mírně se posunul, aby mělo jeho dvojče prostor pro pohyb. Tom sebou stále mlel, zjevně nebyl schopen najít pohodlnou pozici, zatímco byl tak dokonale uvězněný ve spacáku. Bill začal v podvědomí slabě registrovat pohyby a jeho část mysli začínala mít pocit horka; začínalo to bolet. Byl tak unavený, sotva otevřel oči a cítil se příjemně, tak příjemně.

Chvíli Billovi trvalo, než si uvědomil, proč se cítí tak příjemně. Zamrkal prudce očima a nechal je otevřené, tiše zalapal po dechu.

„Tome,“ polekaně zaskřehotal.

Tom stále spal, pravděpodobně byl na pokraji vědomí, ale jedna jeho část byla určitě vzhůru, část, která se třela proti Billovu rozkroku. Bill zasyčel, spacák byl příliš těsný, než aby se oddálil, a teď byl stejně tvrdý jako jeho bratr, a v rozpacích, že se o Toma třel.

„Hmm?“ Zamumlal Tom, boky stále pohyboval, ale trochu zpomalil, jak se začal probouzet.

Bill nevěděl, co dalšího říct, tak držel jazyk za zuby a čekal na Toma, až otevře oči.

„Co?“ Zeptal se Tom ospale, konečně otevřel oči a vypadal zmateně, jak se právě vzbudil.

Bill na něj jen bez mrknutí zíral s vyvalenýma očima, jejich tváře byly tak blízko, že se téměř dotýkaly. Tom se zamračil a posunul se, potom ztuhnul.

„Oh,“ řekl tiše, jeho oči skočily pryč.

„Jo,“ vykníknul Bill. „Je mi to líto, já jen… půjdu zpět do svého spacáku.“ Pokoušel se vykroutit z těsného prostoru a zpanikařil, když to ty pohyby ještě zhoršovaly. Nemohl se dostat ven a cítil, jak se k němu přes kalhoty tiskne Tomova věc.

Tom se trochu zakroutil, aby se pokusil odtáhnout, ale zarazil se, když Bill tiše zasténal. Jeho slabina byla velmi tvrdá a Tom přejel přesně po Billově erekci. Dal si ruku na ústa a ustrašeně svého bratra sledoval.

Tom nic neřekl, ale znovu se pohnul, velmi záměrně ve stejném místě.

„Tomi, co to děláš?“ Zašeptal Bill polekaně.

„Shh.“ Tom znovu pomalu klouzal proti Billovi, na sekundu přivřel oči. Paži měl stále přes Billův pas a on sám byl zaseknutý mezi Billovýma nohama.

„Tohle není – chci říct, neměli bychom to dělat,“ vydechl Bill zběsile, jeho tělo se červenalo z toho tepla, a vzrušení se mu shromažďovalo v rozkroku.

„To je v pořádku,“ oddechoval Tom. „Máme na sobě oblečení, takže to není, jakože se doopravdy dotýkáme.“

Bill se kousnul do rtu. Měl Tom pravdu? Technicky se nedotýkali, ale zároveň se Bill nikdy v životě ještě takhle dotýkaný necítil. Jen někdy se honil, nikdy nezažil žádnou jinou formu sexuálního uspokojení, takže tohle pro něj bylo poprvé a byl si zcela jistý, že i pro Toma.

Tom zasténal a houpal se proti němu rychleji, Bill se modlil, aby se nikdo z ostatních kluků neprobudil. Stále ještě nebyl úplně vyrovnaný s tím, co dělají, ale byl příliš vzrušený, než aby to zastavil. Bill kroutil boky ve stísněném spacáku, jak nejlépe mohl, přidával se ke tření. Bude to v pohodě, bude to jejich tajemství.

Jejich pohyby byly nemotorné, strnulé a trhané s minimálním prostorem k pohybu, a tenká bavlněná látka se mezi nimi třela téměř bolestně a dělala všechno mnohem teplejší. Bill z toho tepla cítil pot, stékající po vnitřních stranách jeho stehen, ale nic by je nezastavilo od dosažení jejich cílů; a Bill byl tak blízko.

„Tome,“ zašeptal a zaklonil hlavu. Jeho hruď se zvedala a on nechápal, jak byli jejich přátelé schopní spát přes Billovy přerývavé vzdechy, které sem tam doplňovalo Tomovo stabilní vrčení nad ním.

Bill se prohnul v zádech, přirazil prudce proti svému bratrovi, kdy uvnitř něj něco puklo a zevnitř svých kalhot měl sperma. Šokovaně a roztřeseně otevřel oči ve chvíli, kdy Toma uviděl úplně ztuhnout, bratrova ústa byla otevřená, ale nevycházel z nich žádný zvuk, když několikrát prudce přirazil vpřed a zhroutil se na Billa. Tom se také třásl, vzrušení se jím vlnilo a poslalo zachvění přes Billovy končetiny.

Nasycené a ospalé Billovo tělo leželo nehybně a těžce, když z něj Tom sklouznul vedle, držel se blízko. Billovi se podařilo udržet otevřené oči dost dlouho na to, aby viděl, že ho Tom pozoruje, jeho vlastní víčka se zavírala, a potom je oba dva přemohl spánek.

Když se Bill další den ráno vzbudil, po dlouhé době se cítil mnohem víc odpočatý a svěží než kdy jindy. A ačkoliv dvojčata dobře věděla, proč se celý den usmívala, nikdy nemluvili o tom, co se té noci stalo, a bylo to naposled, kdy Bill vlezl Tomovi do spacáku.

*

Příště se to stalo až o pěkných pár let později.

Bill byl zvyklý, že mu někdo přerušuje spánek, zejména Tom. Když se podíval na digitální budík, ukazoval nekřesťanskou hodinu. Ucítil, že se najednou prohnula matrace, což naznačovalo, že Tom se sám těžce posadil do postele. Převalil se pod tenkou přikrývkou a viděl, jak Tom sedí na druhé straně, zády k Billovi, a sundává si boty.

„Kde jsi byl?“ Zamumlal Bill ospale.

„Dole v baru,“ odpověděl Tom a svou větu ukončil hlasitým říhnutím.

„Fuj,“ zamumlal Bill a otočil se zpět. Přál si, aby dostali oddělené hotelové pokoje jako vždycky, ale ostatní zase měli problém s rozpočtem. Obvykle tohle nebyl problém, ale jen do té doby, dokud Tom Billa neprobudil v ranních hodinách, to byl jako osina v zadku.

Cítil, jak Tom konečně zalezl pod přikrývku a lehl si vedle něj. „Kurva. Je tu horko,“ řekl Tom nezřetelně.

„Já vím,“ zamumlal Bill nevrle do svého polštáře. V pokoji bylo dusno; už na recepci ohledně klimatizace nadával, ale vzdal čekání, že by s tím něco udělali, a byl moc unavený, aby vstal. Převalil se a podíval se na svého bratra. Tom byl rozvalený na zádech, stále úplně oblečený, neměl jen svoje boty a čepici. „Uvaříš se, idiote.“

Tom jen zavrčel a neudělal žádný pohyb, aby se vysvlíknul, nebo aby se alespoň odkryl; Bill nechtěl bojovat s Tomovým horkým tělem, stejně tak jako nechtěl ten horký vzduch v pokoji. Otočil se zpět a zavřel oči, doufal, že znovu usne, ale nedával si moc šancí. Bylo příliš horko, a když Tom opile zachrápal, mohl na to zapomenout.

Nebylo to chrápání, ale spíš lehké sténání, které po několika minutách vyplnilo pokoj. Bill se zamračil a znovu se obrátil, podíval se na Toma. Obrátil oči v sloup, když uviděl, jak se Tom hladí přes přední část svých kalhot.

„Tomiiii,“ zakňučel Bill. „Zapomněl si, že nemáš svůj vlastní pokoj?“

Tom si odfrknul a zasmál se, stále se hladil. „Neřeš.“

Prostě mu to bylo jedno. Bill se na něj zamračil, ale byla to marná snaha, protože Tomovy oči byly zavřené. „Ugh.“ Bill se otočil zpět a místo toho se zamračil na budík. Shrbil se, když za ním zazněl dlouhý, nízký sten. Zkurvenej Tom, kdyby chtěl opravdu masturbovat, skončil by s tím dost rychle, a rozhodně by to neprodlužoval. „Nemůžeš jít do koupelny a dělat to tam?“ otráveně zasténal. „Proboha.“

Tom neodpověděl, ale Bill cítil, jak se Tom posouvá a vydechl úlevou, když usoudil, že jde Tom udělat to, co mu navrhl. Ale takové štěstí neměl.

„Co to děláš?“ zeptal se Bill zděšeně, když ucítil, jak se Tom natiskl proti jeho zádům. „Tome!“

Tom svůj rozkrok tlačil přímo proti Billovu zadku a stabilně se pohupoval. Jen se zasmál.

„Tome,“ zopakoval Bill. „Ježiš, ty si nepamatuješ, kdo je teď s tebou?“ Byl si úplně jistý, že Tom není tak opilý. Cítil, jak mu páteří projelo lehké zašimrání, když něco tvrdého přejelo dolů přes jeho zadek a narazilo to do té citlivé oblasti. Pokusil se posunout dál, ale bylo to stále žhavější.

„Mmm,“ zasténal za ním Tom, vydechl na Billovo ucho. „Bill, a Bill je tak příjemný.“

Bill pohoršeně zalapal po dechu. Tom rád škádlil a flirtoval, jeho komentáře a jednání vůči Billovi někdy překročilo meze, ale vždycky skočili zpět, protože si jen hráli, jen čekali na reakci…. že? Bill ztuhnul, když Tom položil svou ruku dolů na Billovu nohu a lehce mu ji zvednul, aby se k němu mohl přitisknout blíž. „Tome – co to kurva?“ Bill se zavrtěl; v jeho penisu začalo pulzovat. Převrátil se obličejem ke svému bratrovi, připravený ho odstrčit, ale Tom byl příliš rychlý, použil změnu pozice a přitisknul Billa do postele a třel svůj tvrdý penis přímo mezi Billovýma nohama.

„Oh!“ Vydechl Bill v šoku. Bez dechu se zasmál, situace byla příliš bizardní, než aby ji zvládnul. „Ne, ne,“ vydechoval, a zároveň boky pohnul dopředu.

„Ano, ano,“ zavrčel Tom a přirazil se proti němu ještě silněji. Bill cítil, jak po celém jeho penisu běží chvění, vyplňuje ho a vzrušuje.

„Nemyslím si, že bychom to měli dělat,“ vydechl a prohnul se. Pod přikrývkou měl jen boxerky, ale cítil vlhkost vlastního potu, jak držel svá stehna pevně u sebe.

„To je v pořádku,“ zašeptal Tom. „Jsme stále oblečení, doopravdy se nedotýkáme.“

Bill ztuhnul ještě jednou, a tentokrát i Tom, jeho ústa byla lehce pootevřená překvapením. Stará vzpomínka se vybavila v jeho mysli. Větrná noc, pohodlí v Tomově spacáku, to, jakým způsobem se proti sobě třeli, dokud… tohle už dělali. Zíral na Toma v šoku, ale byl první, kdo se znovu pohnul, vyzvedl svoje boky a lehce s nimi trhnul, než byly na jeho straně dokonale sladěné s jeho dvojčetem.

„Nedotýkáme se,“ řekl udýchaně, třel se proti Tomovi. „Žádná kůže.“

Tom přikývl, pohnul svou dolní částí těla dopředu v době Billových pohybů. Úhel byl trochu nemotorný, neposkytoval dostatek tření a Bill začínal být bezmocný. Hodil svou nohu přes Tomovu a propletl jejich nohy přes přikrývku. Tenhle úhel byl perfektní.

„Oh, yeah,“ vydechl Tom a Bill vdechnul odér alkoholu.

Byla to tvrdá práce; mezi nimi bylo mnoho vrstev, ale tak to bylo nejlepší. Teplota v místnosti určitě vzrostla, protože oba vyzařovali teplo, žhavější s každým přírazem, těžce vydechovali.

„Oh můj bože,“ zasténal Bill. Tak dlouho se neudělal jen díky jednoduchému tření, byl zvyklý na prsty a palec. Tenhle pocit byl nový a vzrušující, a Tom, kterého měl hned vedle sebe, jeho hluboké sténání do Billova ucha, a ten způsob, jak se na Billa díval, něco tmavého a intenzivního se shromažďovalo v jeho očích, to Billa vzrušovalo jako nic předtím.

„Udělám se,“ vydechl Tom a Bill nevěděl proč, ale to prosté konstatování vyslalo bílé horké plameny, které olizovaly Billovy útroby, a z jeho rtů si vyprosilo trapné zakňourání.

Když se Tom udělal, tak ho chytil kolem pasu, ale bylo to v pořádku, protože Bill byl skoro celý překrytý přikrývkou, takže se Tom dotýkal jen bavlny, přesto prosti sobě Bill cítil horký otisk bratrovy ruky, jako by byl označkovaný; nebyl by vůbec překvapen, kdyby se ten otisk vpálil do jeho kůže, ale později by po ní našel jen drobné modřiny, jen ducha toho doteku, který se ve skutečnosti nikdy nestal.

*

Mělo to být divné, ale možná to jen nechtěli dělat trapným, prostě jen neměli dostatek místa pro všechno ostatní mezi nimi. Později se Tom začal smát tak silně, že ho chtěl Bill i s tím jeho zatraceným uculováním vytlačit z postele. Druhý den Tom Billovi řekl, že by se mu i omluvil… kdyby si to vzájemné tření ve skutečnosti Bill tak neužíval. Bill jen rychle sklopil hlavu, ale ne dost rychle, protože Tom zachytil, jak se jeho tváře zbarvily do karmínové, což vedlo k dalšímu škádlení.

Později toho dne se věci stejně staly trochu divnějšími. V okamžiku, kdy Tom přetrhl strunu na své akustické kytaře, Bill ho instinktivně chytil za ruku, když svého bratra slyšel zalapat po dechu, a vypadalo to, jako by se zranil. Měl Tomovu ruku ve své jen krátkou chvíli, hned potom ji Tom prudce vytrhnul a věnoval Billovi zvláštní pohled. Jen chvíli potom se začal smát a říkal, že je v pořádku.

Bill byl na pár okamžiků zmatený, ale nechal to být. Možná se Tom po minulé noci cítil divněji, než dával najevo.

*

Bill přicházel – ne, klopýtal uličkou jejich nového tourbusu, nebyl tolik opilý, aby byl nějak dezorientovaný. Příjemné hučení proudilo přes jeho celé tělo a on se cítil mimořádně spokojený sám se sebou. Podařilo se mu pobavit se hned po první show jejich turné, byl dost opilý na to, aby říkal stupidní, a pravděpodobně i otravné věci, ale nebyl dost opilý na to, aby měl ráno kocovinu.

„Bille!“

Bill se otočil a zavrčel ve směru, odkud si myslel, že slyší přicházet své jméno.

„Pojď sem!“

Bill se usmál, když rozpoznal hlas svého dvojčete a neuvědomil si, že Tom taky přišel z párty.

„Aaaaano?“ protáhnul slovo, dral se k Tomově palandě a vystrčil bok.

Tom natahoval krk z místa postele, kde ležel, aby ho viděl, a zasmál se.

„Jsi opilý.“

„Ne, nejsem!“ Bill si trval na svém, snažil se své rozhořčení podpořit i rukou v bok, ale to všechno selhalo, když byla jeho věta přerušena škytavkou.

Tom s úsměvem obrátil oči v sloup. „Pojď se se mnou dívat na film.“

„Tak jo,“ souhlasil Bill šťastně, když si sedal na okraj Tomovy postele, trochu klopýtl ve svých botách, sundal si je a lehnul si vedle svého bratra.

Tom na dálkovém ovládání stisknul tlačítko play a usadil se zpět. Bill si všiml, že Tomovy oči si definitivně držely ten opilecký lesk, jeho bratr se zdál mnohem méně opilý, než byl.

„Co se ti stalo?“ zamumlal ospale. „Naposledy jsem tě viděl, když si do sebe klopil jednoho panáka za druhým.“ Zívl.

„Mmm, jo,“ odpověděl Tom. „Ale potom jsem se přistihl, jak něco blekotám Gustavovi, a to byl směr do hlubokého a smysluplného území.“ Otočil se na Billa s úšklebkem. „Došel jsem k závěru, že bude lepší, když přestanu pít.“

Bill se zasmál. „Na to máš mě, hlupáčku.“ Strčil do Tomovy hrudi.

„Já vím,“ řekl Tom, zívnul a potom mu věnoval úsměv.

„Myslím, že jsem každýho musel naprosto umluvit,“ řekl Bill s povzdechem. „Jsem otravný, Tome?“ Obrátil na dvojče své ustarané oči. „Je otravný bejt se mnou zaseklej v jednom autobuse?“

Tom se na něj zamračil a věnoval mu zmatený úsměv. „Ne, ty idiote, samozřejmě, že není.“ Hodil přes Billa ruku a obejmul ho.

Bill se usmál do bratrova ramene a pevně ho stiskl. „Dobře.“ Miloval, když se Tom k němu nebál být něžný.

Tom ho pohladil po hlavě a pustil ho. „Hlupáčku,“ řekl, ne neuctivě.

Bill se jen usmál, přitulil se k Tomovi blíž a obrátil svou pozornost k televizi na konci Tomovy palandy. Jen matně věnoval filmu pozornost a po chvíli si Bill uvědomil, divný pocit vůči jeho jazyku v ústech a začal být příliš zaneprázdněný hraním si s ním, než aby se díval na film.

„Jsi v pořádku?“

Bill se podíval nahoru a zjistil, že ho Tom pozoruje, jeho obličej zdobil pobavený úšklebek. Uvědomil si, že má svůj jazyk v polovině cesty z koutků úst.

„No, jo,“ řekl a vtáhnul jazyk zpět do pusy. „Můj jazyk je nějakej divnej.“

„Ty jsi divnej.“

Bill svého bratra lehce praštil do paže. „Zmlkni.“

Tom se jen zasmál a obrátil své oči zpět k televizní obrazovce, ale Bill neměl náladu se dívat, měl náladu si povídat.

„Víš, jaký to je, když už jsi věky nikoho nepolíbil?“

„Hmm… ne,“ škádlil Tom.

„Ugh,“ Bill protočil oči a strčil Toma do boku, chtěl vymazat ten úšklebek z bratrovy tváře. „Tolik pozornosti stejně nemáš. Každopádně,“ řekl hlasitě předtím, než mohl Tom prohodit nějaký svůj chytrý komentář. „Když jsem nikoho nelíbal tak dlouho – což nelíbal – mám takovýhle divný pocit v ústech a na jazyku, jako, jako, jako…“

„Jako myslíš, že tuhle větu dokončíš ještě tenhle týden?“ Přerušil ho Tom, obdržel další úder do boku.

„Předpokládám, že jo, jako že potřebuju mít něco v puse nebo tak něco,“ dokončil Bill a pokrčil rameny.

Chvíli bylo ticho, potom si Tom odfrknul a jeho ústa se začala škubat, jako by se chtěl smát.

„Co?“ Řekl Bill otráveně.

„Já jen… nechci… chci říct,“ řekl Tom předtím, než se opravdu začal smát.

„Tohle je moc snadný, nebudu na to ani narážet.“ Vypláznul jazyk a začal si hrát se svým piercingem ve rtu, věnoval Billovi drzý úsměv.

Bill se na bratrův culící se obličej zamračil, zabralo mu pár sekund, než si uvědomil, jak snadno by do toho šel.

Tom pokrčil rameny, byl sám se sebou až příliš spokojený.

„Bratře,“ pokáral jej Bill a věnoval mu okázalý pohled.

„Menší detail,“ myslel, že slyšel, jak to Tom říká polohlasem.

„Co?“ řekl Bill ostře, nakrčil obočí.

„Nic,“ řekl Tom, stále se usmíval. „Zpět k filmu, můj malý, slova neschopný bráško.“

Bill potom na svého bratra vyplázl jazyk a cítil, jak mu rudnou tváře. Tomovo flirtování mohlo Billa občas nechávat nervózním a zmateným.

„O pár scén to vrátím,“ řekl Bill a natáhnul se po ovladači. „Už jsme toho hromadu vynechali.“

„Ne,“ odmítl Tom a dálkový ovladač si vzal zpět. „Budeme se dívat odtud.“

„Ale já nechápu, o co tam jde!“ Zakňučel Bill, skočil po dálkovém ovladači, který se Tom snažil skrýt.

„Jako by si stejně chtěl,“ posmíval se Tom.

„Hey!“ Bill se posadil a hodil nohu přes svého bratra, věnoval mu ten nejhrozivější pohled.

Tom se jen smál.

„Woah,“ řekl překvapeně. Chytil Billa kolem pasu, aby ho udržel ve stabilitě, když se náhle autobus prudce naklonil vpřed.

Zmateně se na sebe dívali.

„Půjdou se vůbec podívat, jestli jsme tady?“

„Doufám, že ne,“ řekl Tom s úsměvem a podíval se na Billa, který nad ním byl rozkročený.

Bill si konečně všimnul své pozice a zalapal po dechu. „Oh, kurva,“ zakymácel se trochu, jak zahnuli za roh.

„Pravděpodobně nás oba viděli, jak nastupujeme,“ řekl Tom a ještě jednou Billa chytil za pas, aby mu pomohl držet rovnováhu.

„Jak ví, že jsme se nedostali ven?“ Řekl Bill.

„Protože jsme se ven ještě nedostali,“ odpověděl Tom, pozvednul obočí. (pozn. Je to napsané jako anglický dvojsmysl – myšleno, že se ještě neudělali. Bohužel nevím, jak to vyjádřit česky, aby to vyznělo takhle.)

„Oh bože, drž hubu!“ Zanadával Bill a začal se červenat jako blázen. Snažil se sklouznout ze svého bratra, ale Tom ho zastavil.

„Oh, no tak, Bille, klídek,“ řekl Tom, chytil Billovu mikinu a přitáhnul si ho. „Jen si dělám srandu.“

Bill si začal myslet, že by Tom mohl být opilejší, než původně předpokládal. A taky si začínal myslet, že Tom potřebuje okusit svou vlastní medicínu.

„Fajn,“ odpověděl. Usadil se zpět přes Tomovy boky. Chtěl být troufalý a šokovat Toma, ale bohužel neměl tušení, co dělal. Místo toho tam jen seděl a cítil se hloupě. „Dostal si dneska nějaká čísla?“ zeptal se nakonec.

Tom jen zavrtěl hlavou, na obličeji měl klidný úsměv, když se podíval na Billa. „Jaký by to mělo smysl? Věděl jsem, že odjíždíme.“

Bill se zamračil. „Jak dlouho to je?“

Tom pokrčil rameny. „Kurevsky dlouho, o tom není pochyb.“

Nebylo divu, že je Tom tak láskyplný a flirtuje; byl nadržený. Bill se zasmál, zdálo se mu to vtipný, když si dal dvě a dvě dohromady. „Aw, chudáček Tomi.“ Pro zábavu se zakroutil, ale zarazil se, když mu Tom chytil boky a zasyčel.

„Měl bys… přestat,“ zamumlal Tom, „…nebo ne.“

Billovi se v hrdle zasekl dech. „Nebo ne?“ zeptal se. Tohle pro něj bylo úplně nové teritorium, nebyl zvyklý nevědět, co se v Tomově hlavě děje. Byl celý horký tam, kde seděl Tomovi na klíně a mohl cítit, jak se něco tlačí proti jeho džínům.

„Já… kurva,“ zamumlal Tom.

„Myslím, že půjdu do postele,“ řekl Bill, najednou cítil něco velice povědomého. Jeho tělo reagovalo na Toma tak, jak by rozhodně nemělo, jako o několik týdnů dříve v malém, tmavém hotelovém pokoji, kde se dvojčata skutečně nedotýkala.

„Počkej,“ Tom chytil Billovu mikinu. „Není to takovej problém.“

Bill překvapeně zamrkal. „Tak co to je?“

Zdálo se, že to Toma zarazilo; pokrčil rameny a uvolnil sevření. „Je to příjemný.“

„Tak by to ale být nemělo,“ řekl Bill ostřeji, než zamýšlel.

„Ale je to tak, že,“ uvedl Tom, spíše než aby položil otázku.

„Hmm,“ odpověděl Bill nezávazně. „Jsi nadrženej.“

Tom se zasmál. „No, uh.“

Bill zůstal tiše, pozorně sledoval Toma a Tom byl nakonec schopný vrátit mu jeho pohled a vlastně vypadal vážně.

„Žádné dotýkání, že jo?“ zašeptal Bill, velmi pomalu houpnul svými boky dopředu, velmi uváženě.

Tom velmi rychle nahoru a dolů pokýval hlavou, nespouštěl z Billa oči. „Žádné dotýkání.“

pokračování