The Power of Mind

autor: Dania
betaread: Janule
edit: „The Power fo Mind“ je první z dvojice povídek, jež na sebe navazují, proto ji čtěte jako první. Povídka „Night Before“ je jejím volným pokračováním a vrací se v časové ose před děj té první. Hodně z vás to pochopilo obráceně, proto tohle vysvětlení. Další pokračování těchto dvou povídek už není. :o) J.
K jeho uším dolehly zvuky z ulice. Probouzel se. Pootočil hlavou a mírně se protáhnul. Kolem boků cítil něčí paži. Otočil se tváří k dívce, připraven zjistit, která je tou šťastnou. Marně se snažil vzpomenout, která ze včerejších slečen se mu zalíbila natolik, že ji pozval i do své postele.
Černovláska. Štíhlá černovláska. Díval se na stvoření před sebou, stočené do klubíčka, vlasy spadající do tváře. Naklonil se blíž k ní, pokrývka se sesunula a jemu se naskytl pohled na její hrudník, velmi, velmi plochý hrudník! Zmateně zamrkal, vždy holdoval dobře vyvinutým slečnám.
Černovláska se pohnula, přetočila se na záda a Tomovi do očí uhodilo potetované levé předloktí. Zalapal po dechu.
„Och bože!“ zašeptal a se strachem se podíval do obličeje osobě, ležící vedle něj.

„To není pravda, to nemůže být pravda!“ Zděšeně vyskočil z postele a zíral na svého bratra. Nemohl dýchat. Veškeré racionální myšlenky se vytratily a jeho mozkem rezonovala pouze dvě oddělená slova: sex a Bill.
Rozhlédl se po místnosti. Billův pokoj. Po podlaze leželo poházené jejich oblečení. Tom nečekal a začal se překotně oblékat. Musel pryč. Nemohl dýchat a už vůbec nebyl schopen rozumně uvažovat. Opustil místnost, tiše za sebou zabouchl a sesul se na podlahu.
‚To se nestalo, to se nestalo, nikdy se to nestalo!‘ opakoval si neustále dokola. Po deseti minutách na podlaze se zvednul a šel do svého pokoje. Potřeboval přemýšlet, musel si vzpomenout! Třeba se to nestalo, třeba si jen povídali a potom usnuli! To se prostě nestalo. Nemohlo!
Chodil po místnosti v malých kruzích, nevnímal svět kolem něj, byl ztracen v představách a obavách. Přesvědčoval sám sebe, že se nic nestalo. NIC SE NESTALO!
Při pomyšlení na sex s Billem se mu udělalo nevolno. Měl svého bratra rád, ale tohle, to by bylo nechutné. Neustále si opakoval ta slova, přesvědčoval se, až tomu nakonec uvěřil.
Vytěsnil ze vzpomínek svoje nahé tělo, vnímající horkost sálající z jeho bratra. Vytěsnil ze vzpomínek paži, dlaň v blízkosti jeho mužství. Nic se nestalo!
V jeho mysli se zjevovaly pouze nevinné situace, oba oblečení ve spodním prádle a tričku, každý na své straně postele. Běžná situace, která se opakovala už několikrát. Unavení po dlouhém dni, usnuli během bratrské rozpravy. Ano, přesně takhle se to stalo také minulou noc. Jen jsme si spolu povídali a potom usnuli. ANO, TAK TO BYLO!
Na Tomově tváři se usadil úsměv. Zhluboka si oddechnul a odešel do koupelny začít den příjemnou sprchou.
****
Dnes v noci se mu zdál překrásný sen. Byl tak živý, tolik skutečný. Miloval se. S Tomem. Hladil mě, líbal mě, dotýkal se. Miloval mě! Mě! Cítil jsem jeho doteky všude. Cítil jsem jeho vůni, slyšel jeho smích, jeho steny. Šeptaná slova. Říkal mi, že jsem to nejkrásnější, co zná. Že jsem dokonalý!
Bill se usmál. Štěstí pramenící z toho pocitu, z pocitu být milován, jej zaplavovalo ve vlnách. Nevšímal si vědomí, že to byl jen sen. Věděl, že to byl pouze výplod jeho snící mysli, ale v tuto chvíli to nebylo důležité. Jediné, na čem záleželo, byl ten pocit. A vjemy. Vnímal teplo postele, vnímal sametově jemný dotek povlečení na nahém těle. A všechny tyhle vjemy v něm zanechávaly pocit naplnění. Ještě nikdy po podobných snech, a že jich měl už hodně, necítil takové uspokojení. Bylo to jako opravdické, bylo to opravdické!
Do svého bratra se zamiloval v ten okamžik, kdy jej Tom utěšoval. Bylo to po jednom z těch koncertů, kdy nedokázal díky mutaci ovládat svoje hlasivky. Tehdy mu bylo čerstvých patnáct. A od té doby se pro něj stal Tom naprostým ideálem. Jeho starší bráška, ochránce. Postupem času se Bill do svých představ tak zapletl, že kolikrát nerozeznával mezi snem a skutečností. V jeho vysněném světě jej Tom miloval stejně, jako on jeho. A on v tom světě žil raději než v tom skutečném. Kdykoliv, kdy se naskytla příležitost, ponořil se do svých myšlenek, do svých představ a nechal se jimi unášet. Opět se cítil neskutečně šťastný. Nic jej netížilo, všechno bylo jednoduše dokonalé, všechno bylo tak, jak by mělo být. V těch okamžicích se Bill cítil šťastný.
A o to horší byly návraty do reality. Pokaždé tvrdě dopadnul nohama na zem, srdce mu ztěžklo bolestí. Při zjištění, že vlastně nic z toho není pravda, měl vždy nutkání plakat, vybrečet moře slz, ve kterých by mohl utopit svůj žal. Ale to přece nemohl, byl Bill Kaulitz, frontman skupiny Tokio Hotel. Musel být dokonalý, vždy v pohodě, naprosto spokojený a šťastný.
Avšak nedokázal zabránit tomu, aby city k bratrovi prosakovaly jeho chováním. Když se díval na Toma, nedokázal se dívat bez lásky v očích. Když poslouchal jeho slova, jeho historky, nedokázal nehltat každé jeho slovo. Když jej Tom objal, nedokázal nepocítit záchvěv vzrušení při doteku jejich těl. Nedokázal to. A už se to ani nesnažil potlačovat.
Avšak bolest, tu se naučil skrývat. Kdykoliv, když viděl Toma v objetí s nějakou groupie, dělalo se mu zle. Ale jeho obličej neprozrazoval nic. Byl lhostejný. Pouze jeho duše umírala při pomyšlení, že je Tom šťastný v náruči někoho jiného. Ale dnes v noci, dnes to bylo jiné. Tom objímal jeho, líbal jeho, miloval jeho! S úsměvem na tváři vstal z postele a šel se osprchovat. Jeho snem omámená mysl si nevšimla skvrn na prostěradle. Důkazu, že dnešní sen nebyl jen snem.
____________________
Co je lepší, vědět a trpět, nebo nevědět a doufat? Lidská mysl je záhadná věc. Dokáže přesvědčit o lži, dokáže zmást, dokáže uspokojit. Dokáže cokoliv.

autor: Dania

14 thoughts on “The Power of Mind

  1. no tak to je skvelíí x) .. zacatek je uplne dokonalej x) a ten konec tak strasne romantickej-psychologickej x) .. vázne moc hezky x)

  2. Jáj,pokračování toho před tím..^^

    Jsem to četla jako první..

    Nahoda..

    Moc hezký..x)

    Jsi jednička..

  3. Skvělý….ještě že jsem si nejdřív přečetla to s těma ptáčkama xD xD náádherný….superní….

  4. teda…hluboce před tebou,Danio,smekám!!!!krása!!!!!!!!!!!!nejpovedenější povídka,kterou jsem kdy četla!

  5. úplně úžasná dokonalá povídka honééééééééém dááááááááááál já jsem si taky přečetla prva s tyma ptáčkama a pak totok je to skvělý pokračuj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics