The Winner (přl.) (2/2)

Můj roztřesený dech se srovnal s tím mého dvojčete, jak jsem se k němu obličejem přitiskl, líce proti líci. Prsty se mi šíleně klepaly, když jsem nechal ruku sklouznout dolů k Tomovým kalhotám.
Sotva jsem slyšel svůj hlas skrz mé vlastní chvění. Zajímalo mě, jestli jsem to řekl nahlas, nebo Tom pouze věděl, že slova byla vyřčena.
„Nepřestávej.“
Tom vydechl, možná zadržoval dech už nějakou chvíli a začal stahovat moje boxerky. Přeběhl mi mráz po zádech, jak se jemná látka třela o můj penis, než ho konečně propustila. Trhl jsem sebou a oči proti bratrově líci jsem pevně stiskl k sobě. Cítil jsem se, jako bych měl omdlít.
Jedna moje ruka stále ryla do bratrova ramene, zatímco ta druhá si hrála se zipem jeho kalhot.
Namísto toho, aby mě vyvedla z utrpení, se Tomova dlaň vloudila pod mé triko a prsty začaly pomalu objíždět tvar mé vytetované hvězdy, kterou jsem měl na kyčli. Bylo to k zešílení. Chtěl jsem na něj zakřičet, aby se mě dotkl, ale jen ta myšlenka, vyslovit to nahlas, poslala mou mysl do víru paniky.
Cítil jsem Tomovo srdce bijící rychleji, než by mělo (nebo to bylo moje?), když se naše hrudníky setkaly. Jeho dýchání bylo stejně rychlé a hlasité jako to moje – aspoň jsem v tom nebyl sám.
Abych se rozptýlil od mučení, mít Tomovu ruku tak blízko, ale přeci ne dost blízko, pomalu jsem rozepínal zip jeho kalhot, který jsem dosud svíral v ruce. Bylo to tak hlasité. Tohle a naše dýchání, byly jediné zvuky v jinak tiché místnosti.
Hluk, zdá se, přinutil Toma k nějaké činnosti. Jeho ruka, horká a vlhká – očividně od potu, se odpoutala od mého boku a sevřela se kolem mého vzrušení, lehce mě stiskávaje.
Moje oči se prudce otevřely ve stejnou chvíli, jako mi z úst unikl překvapený výkřik. Snažil jsem se zůstat potichu, ale moje rty byly tak blízko Tomova ucha, vím, že to slyšel. Jeho ruka se začala pomalu pohybovat nahoru a dolů a já vzdal své pokusy o to, zůstat potichu. Vypustil jsem hluboký sten, na který Tom odpověděl tak, že mě stiskl o něco silněji.
Pomalu bez mého vědomí sebou začaly moje boky trhat dopředu, potřeboval jsem kontrolovat rychlost – potřeboval jsem to rychleji.
Moje ruka si našla cestu pod Tomovo prádlo. Tvrdý penis, který jsem našel, vyslal do mého těla vlnu nového vzrušení a já jej začal nadšeně třít.
Skrz mé vlastní zběsilé dýchání, jsem slyšel Toma zalapat po dechu a jeho ruka v místě, kde mě hladila, trochu zaváhala.
Šťouchl jsem do bratra, jak se naše ruce pohybovaly mezi námi a celá situace na mě už byla trochu moc. Chtělo se mi se smát, chtělo se mi plakat a stejně jsem nevěděl, co chci. Tom musel poznat, že se mnou bylo něco v nepořádku – možná bylo, protože mě pustil a jemně odtáhl mou ruku od svého vzrušení. Ztráta kontaktu byla vystřízlivující.
„Bille,“ zalapal Tom po dechu, říkaje tak první slova od chvíle, kdy jsem mu řekl, aby nepřestával. „Musíš se uklidnit.“
Kousek jsem se od něj odtáhl, takže jsem mu mohl vidět do obličeje. Usmíval se. Nevěděl jsem, co mám říct.
Předtím, než bych se úplně zbláznil, vzal mojí ruku ze svého ramene a pevně ji sevřel. Druhou ruku měl položenou na mých zádech a krouživě s ní pohyboval, uklidňovalo to.
Jeho něžnost mě dojala – strana mého bratra, které bylo svědky pouze pár lidí. Čelem jsem se unaveně opřel o to jeho a vyhledal jeho oči.
Chvíli jsme takhle zůstali. Bez mrknutí a beze slova, tak blízko, že jsme si mačkali nosy proti sobě.
„Tady,“ zašeptal a my oba se podívali dolů, jak znovu opatrně uchopil můj penis. Jemně ho nasměroval k tomu svému, dokud se nedotkly. Nemohl jsem od toho odtrnout oči. Tom je držel oba v ruce a líně jimi pohyboval proti sobě. Uchvátilo mě to. Nemohl jsem se dostat přes to, jak moc jsme si podobní. Tom už si mě nikdy nemůže dobírat kvůli velikosti – byli jsme stejní. Ne, že by ho to mohlo zastavit, samozřejmě.
Pohled a dotyk způsobovaly příjemné chvění hluboko v mém podbřišku a skoro jsem se rozesmál, když jsem pomyslel, jak směšně by znělo, kdybych teď Tomovi řekl, že nikdy v našem dosavadním životě jsem k němu neměl tak blízko.
„To je pěkné,“ zašeptal jsem místo toho roztřeseně, skousávaje si ret. Nikdy jsem se necítil takhle naladěný. Jak typické, že to způsobil Tom.
„Hmmm,“ bylo jediné, co odpověděl.
Pokusně, jsem natáhl ruku a palcem pohladil špičku Tomova vzrušení předtím, než jsem to samé zopakoval na tom svém, střídajíc tak nás oba. Stále jsem se díval dolů, když jsem si všiml, že se ke mně moje dvojče přibližuje. Přejel mi jazykem po spodním rtu. Podíval jsem se na něj. Lehce se uculoval. Usmál jsem se na něj a cítil jsem se daleko uvolněněji. Pohled mi padl na zářící kov v jeho rtu a já se poddal nutkání jej olíznout také. Jazykem jsem si s jeho náušnicí pohrál předtím, než jsem ji vsál mezi své rty. Něco, co jsem si jen představoval, že dělám už od doby, kdy jsem Toma dříve viděl, jak si piercing olizuje sám.
Vypadal, že se mu to líbí. Jeho sevření na mém vzrušení zesílilo, jak mě znovu začal pomalu hladit. Kopíroval jsem jeho pohyb, dokud se naše ruce nepohybovaly ve stejném tempu.
Tom zasténal a otočil hlavu, takže mohl jazykem proniknout do mých úst.
Byl to zvláštní pocit. Pomalu jsem si ani nemohl vzpomenout, kdy jsem se naposledy s někým líbal, ale dychtivě jsem otevřel ústa a nechal Toma sát můj jazyk. Šlo mu to dobře.
Jak jsem prozkoumával ústa svého bratra, divil jsem se, jak rozdílně působí jeho ruka na mém vzrušení, než ta moje. Tomovy ruce byly hrubší. Prsty ztvrdlé od hraní na kytaru. Byl jsem zvyklý na svoje jemné ruce. Ale Tomovy doteky byly lepší. Byl jsem zvědavý, zda by se mi ho podařilo přesvědčit, aby odteď pečoval o mé fyzické potřeby.
Ta myšlenka mě trochu rozesmála. Tom přerušil náš polibek a vhrl na mě obviňující pohled.
„Co je tak směšné?“ dožadoval se odpovědi.
Rozesmál jsem se ještě víc a na obličeji se mi rozprostřel přihlouplý úsměv.
„Nic.“
Přitiskl jsem ústa znovu na ta jeho a zvýšil rychlost svých pohybů. Jeho ruka sebou trhala v rychlých ostrých pohybech.
Už bylo trochu těžké líbat se s Tomem a dýchat zároveň. Odtáhl jsem se a lapaje po dechu, jsem se opřel do ruky, kterou měl bratr stále položenou na mých zádech. Nebylo mi dáno moc oddechu předtím, než jsem ucítil Tomova ústa na krku a zuby jemně okusující citlivou kůži. Krátce jsem zauvažoval, jestli mi tam schválně nechá nějaké stopy, ale pak jsem to nechal být. Nechám všechny tápat, koho Bill Kaulitz nechal sát svůj krk. To byla moje poslední starost, než jsem vyvrcholil všude po bratrově ruce.
„Tome!“ zalapal jsem po dechu. Nemohl jsem dále kontrolovat svoji ruku, a tak jsem Toma pustil, chytaje se okraje umyvadla, jak se moje boky vzpínaly směrem k mému dvojčeti.
„Hmmm?“ nevypadal, že by ho nějak zajímalo, že se jej už nedotýkám a já jsem pro změnu vyjekl, když mě kousl do ucha.
„Tome…Sakra!“ Oči jsem měl pevně zavřené a hlavou jsem hodil dozadu, jak všechno vzrušení, které se ve mně hromadilo, vybouchlo. Jakoby ze mě proudilo každým pórem těla.
Tomova ruka pokračovala v pohybech, dokud jsem nebyl kompletně udělaný a nezhroutil jsem se proti umyvadlu, jak mě ruce a nohy dále neudržely.
Když jsem otevřel oči, zakňoural jsem a modlil se, aby Gustav spal opravdu tvrdě, protože jsem věděl, že jsem byl pořádně hlasitý.
Bratr tam stál, díval se na mě. Jeho vlastní ruka nahradila tu mou, rozmazávajíc něco všude po jeho vzrušení. Rozmazávajíc !
Zasténal jsem. Roztřeseně jsem se odpoutal od umyvadla a narazil své dvojče na zeď za ním. Odstrčil jsem jeho ruku, takže jsem mohl pokračovat já sám.
Tom se líně usmál, sledujíc mě skrz přivřené oči. „Musím říct, že vypadáš sexy, když se uděláš.“
Umlčel jsem ho drtivým přisátím na jeho rty, nechaje ho pronikat jazykem hluboko do mých úst, ve stejnou chvíli jako přirážel do mojí ruky. Nikdy předtím jsem, samozřejmě, neuspokojoval jiného kluka, ale zjistil jsem, že to není takový rozdíl, jako když to dělám sobě.
Opravdu není.
„Kruci!“ Tom odtrhl své rty. Tělo proti zdi, se mu prohnulo do oblouku. Jeho drahocenná kšiltovka byla celá nakřivo a hloupě mu visela na dredech, jak pohazoval hlavou. Nemyslel jsem si, že někdy vypadal víc nádherně.
Jak jsem pokračoval v hlazení ve stálém rychlém rytmu, nemohl jsem si pomoct a nezauvažovat nad klukem, který mě porazil ve všem od té doby, co jsme se narodili. Nyní stál, zmítal se přede mnou, kompletně mi vydán na milost.
Díval jsem se na bratrův obličej, zkroucený v extázi. Trochu šok byl, když opravdu hlasitě vykřikl něco nesrozumitelného, jak teplá tekutina vystříkla na mou ruku. Neodtáhl jsem ji pryč, dokud jeho přiškrcené a mumlající steny nepřestaly a on se po stěně nesvezl na zem, stejně jako dříve tu noc.
„Sakra. Myslíš, že nás Gustav slyšel?“ zaslechl jsem po chvíli jeho šepot. Byl jsem příliš zaměstnaný zíráním na lepkavou bílou hmotu na své dlani, na to, abych dával pozor.
„Hmmm? No, pravděpodobně by si stejně myslel, že si tu měl jen hodně dobrou holku nebo něco takového.“ Odpověděl jsem roztržitě.
Podíval jsem se dolů na něj a naše oči se střetly. Tomovi zacukaly koutky a oba jsme se ve stejný moment rozesmáli.
„Řekni to někomu a jsi mrtvý!“ vyhrožoval jsem. Ruku jsem strčil pod kohoutek, smývaje tak důkazy. Měl bych si dát sprchu.
Tom zafrkal. „A komu bych to asi tak říkal?“ smál se pořád.
Zapnul jsem si kalhoty předtím, než jsem si sedl k němu na zem. Cítil jsem se uvolněně. Tohle mohlo skončit hodně špatně, ale místo toho mám k Tomovi blíž než kdy předtím. Od té doby, co jsme se narodili, děláme prakticky všechno společně a tohle je prostě další věc, která je jen mezi námi. Navíc toho nikdo nebyl svědkem.
Nemohl jsem si pomoct nepřemýšlet, jestli tohle bylo poprvé a naposledy. Ale něco uvnitř mi říkalo, že ne. Tehdy jsem si ještě nebyl jistý tím, co cítím.
Vedle mě si Tom odfrkl.
„Co?“ zeptal jsem se a podíval se na něj.
Měl ten svůj samolibý úšklebek.
„Věděl jsem, že tě udělám prvního.“

autor: Haylzee
překlad: Crowley
betaread: Janule

10 thoughts on “The Winner (přl.) (2/2)

  1. Ta poslední Tomova věta 😀 To je ale vážně soutěživec! 😀 😀 Každopádně to byla krásná povídka, ostatně jako vždycky 🙂
    Užila jsem si její čtení a častokrát jsem se i zasmála 🙂
    Děkuji za překlad! :))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics