Trained Monkeys

autor: kireinayorudakara

Nikdo z nás by klukům určitě nepřál nic zlého. Ovšem Tomova nemoc ze začátku turné zjevně přinesla spoustu nové inspirace, a tak se i na THF na toto téma objevilo několik jednodílek. K překladu jsem si pro vás vybrala tuhle. Je od autorky, od které tady ještě nic nemáme, a z nabídky překladu byla nadšená. Tak jí nezklamte a pošlete nějaký ten komentář, aby si to s tím souhlasem příště třeba případně nerozmyslela…
Zuzu 🙂
Bill nepotřeboval dvojčecí spojení, aby věděl, že je Tom nasraný. Už od poloviny jejich prvního meet&greet tiše kypěl vzteky skrz všechny ty požadavky, dotýkání, tahání, křik a nevhodné otázky – s výjimkou jejich vystoupení.
Na pódiu byl Tom bůh. Bill věděl, že jako Tomovo dvojče je zaujatý, ale zdálo se, že hromada velmi těžce oddechující fanynek (a fanoušků) s ním souhlasila. Nebyl ten nejlepší kytarista na světě, ale byl tomu oddaný a těžce pracující a taky tvrdohlavý. Pokud nevěděl, jak něco funguje, nakonec na to přišel. Byl klíčem ke všemu, co nyní měli, bez týmu a labelu a celého toho plnohodnotného cirkusu, který doprovázel jejich raný úspěch.

Kromě tvůrčího procesu, který nyní byl do značné míry jejich spolupráce, Bill byl v jejich kapele nyní spíš na straně ‚služeb klientům‘. Mluvil, usmíval se, klábosil a pózoval bez ohledu na to, jak se cítil, zatímco Tom pokračoval v práci na hudební produkci a všem ostatním, co kdysi potřebovalo armádu lidí s jejich minimální pomocí.

Nyní, když konečně našli chvíli sami pro sebe na konci dalšího vyčerpávajícího koncertu, Tom na nic z toho nemyslel. Byl nemocný, vyčerpaný a naštvaný.

„Já vím,“ řekl Bill, když vstoupili do zadní části autobusu, kde se nacházel ten největší obytný prostor. Byl pro ně pro oba, ale protože Tom byl nemocný, spal odděleně, hodně k Billově zlosti.

„Kdo si, kurva, myslí, že jsou,“ zabručel Tom a hodil svou mikinu vztekle na křeslo. Pak si to zřejmě rozmyslel a znovu mikinu zvedl a složil si ji na klín, když se posadil. Bill na tu mikinu právě teď žárlil. Dopadl na postel, upřel zrak na Toma a čekal, až bude pokračovat.
„Byli by raději, kdybychom byli jen děvky labelu, bez práva říct cokoliv k naší hudbě. Nebo ještě líp, byli by nejradši, kdybychom byli skuteční prostituti. Nikdo se nezajímá o hudbu, chtěj s náma jen šukat, nebo si nás vzít a předvést se svým přátelům. „Podívej, on se mě dotkl, podívej, já to album nenávidím, ale on mě objal, omg!“

„Všichni takoví nejsou,“ připomněl mu Bill jemně, „některým z nich se opravdu líbí náš nový sound. Někteří říkali, že je to naše nejlepší věc vůbec. Na twitteru tě uctívají za veškerou práci, kterou jsi do toho vložil. Brzo můžeš mít víc fanoušků než já.“
Tomovo zamračení se pozvedlo na jedné straně pod lékařskou rouškou, kterou pořád nosil. „Vždycky jsem měl víc fanoušků než ty.“
„Ha ha,“ řekl Bill s úsměvem. „No tak, není jich tam tak moc těch hrozných, a alespoň si kupují lístky, aby nám řekli, že stojíme za hovno – většina z nich, alespoň.“ Potřebovali to však lépe zorganizovat; nemělo by být možné, aby se fanynka dostala do VIP bez lístku. Tak moc by se nezlobil, jen kdyby právě ona nebyla polovinou důvodu, proč byl Tom právě teď tak naštvaný.

Tom znovu vypadal pobouřeně. „Nesnáším, že musíme dělat ty VIP sračky.“ VIP setkání nebyly zrovna jejich vysněnou prací, ale prostě nemohli vydělat dostatečné množství peněz pro udržení hudební kariéry (nebo Billova šatníku) jen samotným albem. Tomův pohled mohl vypálit díru do podlahy. „Proč nepřidáme ještě další, když už jsme u toho, co jsme ještě zatím nenabídli? Thajské masáže? Šťastné konce?“

„Myslím, že si potřebuješ odpočinout. Jak se cítíš?“ Bill se posunul, dokud nemohl přiložit ruku na Tomovo teplé čelo. Alespoň to nebylo tak zlé jako dřív. „Řeknu Mikeovi, aby nám udělal trochu čaje.“
„Je to trochu lepší,“ připustil Tom, zavřel oči a opřel se do toho doteku. Bill ho tak strašně moc chtěl políbit, ale Tom ho ke svým ústům nepustil blíž než na dvacet centimetrů, dokud nebude úplně v pořádku. Nemohli si dovolit, aby Bill onemocněl, a riskovat tak zrušení koncertu – i když v některých momentech si nebyl jistý, jak moc mu na tom vlastně záleželo.

Tom pootevřel oči a nakoukl na Billa, snadno četl jeho myšlenky. „Ne,“ řekl prostě. Bill sklopil hlavu, cítil se podrážděně.

„Možná bychom měli nabídnout VIP, kde nás můžou sledovat, jak šukáme, tak bych z toho alespoň něco měl.“
„O tom ani nevtipkuj,“ řekl Tom výhružně. Oba věděli s mrazivou jistotou, že tento balíček by se vyprodal bez ohledu na cenu. Krmili fanoušky příležitostnými kousky, jen natolik, aby twincestní fanoušci bláznili a antifanoušci si stěžovali, že prováděli cosi nevinně sexuálního. Ale nikdy se světu nechystali odhalit, co mají. Za žádnou cenu. Bylo to posvátné.

„Co když si necháš tu roušku?“ Nabídl Bill. „No tak, bude to v pohodě.“

„Bille, rouška tě na dlouho neochrání, zvlášť když budeme oba těžce oddechovat,“ Tom mu věnoval vědoucí pohled.
„Budu v pořádku, věř mi,“ trval na svém Bill.
„Nevíš o biologii vůbec nic, ty středoškolský odpadlíku,“ řekl Tom něžně.
„Něco o biologii vím,“ řekl Bill a uchopil dlaní Tomovu zarostlou tvář, „vím tu úplně první věc – že jsme bývali jeden – a já s tebou zase potřebuju být jeden, brzo.“ Přitiskl k sobě svá stehna, hrozilo, že ho přemůže pocit nostalgie a známého tepla.
„Ne, dokud zase nebudu v pořádku,“ řekl Tom rozhodně. Bill si povzdechl a spustil ruku z Tomova obličeje.“ Umyj si ruce. „

Bill se zvedl z matrace s dramatickým povzdechem a odkráčel k malému umyvadlu v rohu, jeho rysy zdobilo hluboké zamračení. „Chybíš mi.“ Oba věděli, co tím myslí.

„Kup si KOS balíček a nechám tě mě obejmout,“ dobíral si ho Tom. „Koneckonců, jsem vysoce kvalifikovaná cvičená opice.“
„Ach, sklapni,“ Bill se zasmál a usadil se zpátky na postel, aniž by se obtěžoval skrýt svůj zájem. „Jsi štěně a já tě chci pohladit.“ Způsob, jakým to řekl, to dělalo více než prostopášně roztomilé. Tom se zhluboka nadechl, vydechl přes roušku a vstal.

„Jdu se osprchovat.“ Oba věděli, co tam bude dělat. Bill to taky bude dělat, a celou dobu u toho myslet na Toma.

Bill tiše zasténal „Tak už vypadni.“ A Tom šel.

Tomovi bylo čím dál lépe, takže to opravdu bylo jen otázkou času, než se k sobě mohli řádně navrátit, dýchat stejný vzduch a sdílet stejnou postel. Do té doby prostě budou muset vydržet, kvůli show. Oni dva se v mnoha ohledech lišili, ale prací na svých snech byli posedlí oba stejně. Toto album a turné byl jejich projekt snů, a oni oba by podstoupili jakékoliv nutné oběti, aby to fungovalo.

Možná byli daleko od domova, ale měli jeden druhého, a brzy budou mít opět jeden druhého, v každém slova smyslu.

autor: kireinayorudakara

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

original

11 thoughts on “Trained Monkeys

  1. Hej, to je skvělá povídka. Velmi krásně zasazená do toho, co se děje. A vůbec není nijak přehnaná, nebo tak… Moc se mi líbí.

    Jinak to se fakt stalo, že šel do VIP sekce někdo bez lístků?
    A slyšeli jste, jak Tom říkal, že přemýšleli s Billem, a přišli na to, že když je z Georg a Tom "Torg" tak z Tom a Bill by bylo "Toll" a to je německy skvělý. Ti bastardi upgradovali twincest a vůbec nás k tomu nepotřebovali 🙁 😀

  2. Líbí se mi, že fans pečlivě sledují, co se děje a okamžitě na to reagují. Povídka byla vtipná, moc se mi líbila. Díky.

    [1]: Je skvělé, že kluci si z toho (nebo z nás) dělají legraci. 😀 O to je mám radši.

  3. Tak reálne že je to už pravdivé len háčik je v tom že…Tom netrucuje a nedáva najavo až tak jako povidce. Len keď se jednalo o odovzdávaní cien a Bill rěklAj ja mám z týchto svojo favorita." či neco takového. Moc se mi to líbilo.Smola že to je jen jednodilek. Diki že preklad.

  4. Já prostě miluju povídky, které kopírují skutečnost a tohle je vážně jako malý střípek z jejich životů. Naprosto chápu Billovu frustraci z toho, že se nemůžou dotýkat. A Tom jako starostlivý starší brácha samozřejmě nechce, aby se mu nakazil, takže i když je to pro něj stejné těžké, poctivě odolává.
    Nedokážu si představit jaké to je být pod tlakem fanoušků. Nám když je zle, tak se hodíme marod a zalezeme si pod peřinu. U nich to bohužel tak snadno nejde. Nemůžou kvůli rýmečce zrušit koncert nebo odmítnout fanoušky, kteří si jejich společnost zaplatili.
    Geniálně napsaná povídka. Žádné velké drama, ale příjemné nahlédnutí do všedního života. Moc děkuji za překlad Zuzu

  5. Také mám ráda povídky, které kopírují skutečnost. A tato povídka byla skvělá, takže za ni děkuji stejně jako za překlad. 🙂

  6. [1]: Ti bastardi upgradovali twincest a vůbec nás k tomu nepotřebovali 🙁 😀
    Harly, tys to dokonale vystihla!!!;D

    Jinak k povídce. Je super, když někdo aktuální dění opravdu sleduje (jelikož já to jaksi nestíhám:D – ví někdo, co přesně Tomovi bylo?) a můžu tak být stále informovaná;)  Dokonce se mi dostalo odpovědi, proč dělají ty VIP akce a dává mi to logický smysl. Přece jen, pokud by v současnosti nevyprodali lístky do nějaké mega haly, tak si myslím, že jim VIP dost možná nahradí to, co "ztratí" v menších klubech (logicky, míň lidí, míň vstupenek, ale o to dražší plus VIP, tak se jim to vyrovná:D ) Ne, nic, jen mě to tak napadlo, když jsem přemýšlela o aktuálním dění.:)
    Ta povídka mi vůbec nepřijde jako povídka, ale jako kousek z jejich reálného života! Oh bože! Můžu klidně věřit, že to je skutečnost, protože to skutečnost tak věrně kopíruje! Je to takové oddechové (preferuji spíš nějaké drama, lehké potíže, kdy se nakonec dostaví happyend:) a rozhodně skvostně napsané — "Oba věděli s mrazivou jistotou, že tento balíček by se vyprodal bez ohledu na cenu." – wow, super nápad!;D a taky: "vím tu úplně první věc – že jsme bývali jeden – a já s tebou zase potřebuju být jeden, brzo." – <3 … to moje srdce zahřálo, moc krásně napsané. Autorka ať určitě pokračuje v psaní! Chtěla bych si od ní přečíst něco dalšího, pokud by Zuzu byla tak moc hodná a přeložila to pak.:)

    A rozhodně i skvostně přeložené! "Prostopášně roztomilé", miluju ten výraz!:) Zuzu, jsi jednička!

    Pro autorku to teda zkusím in ENGLISH (předpokládám, že to je z angličtiny a tak tedy poprosím o korekturu, až jí to budeš posílat, as my English is not always perfect:D):
    It's great when someone is really  watching the current events (as I kinda don't catch it up:D – does anyone know exactly has happened to Tom?) and thus I can be kept informed;) I even got the answers, why they do these VIP events and it makes a logical sense for me. After all, if they wouldn't sell tickets to some mega hall, I think their VIPs possibly replace what they "lost" in smaller clubs (logically, fewer people, fewer tickets, but they are more expensive plus VIPs and so it will be equal then: D) No, I don't know, I thought of it when I was thinking about the current events. 🙂
    I find the FF story as not the FF story at all but as a piece of their real life! Oh God! I can believe that this is their reality, because it copies the reality so faithfully! It's such a relaxing one (though I prefer rather some drama, a little problem where the happy ending arrives:) and definitely superbly written — "They knew with chilling certainty that this package would be sold regardless of price." – wow, great idea!;D and as well: "I know the very first thing – that we used to be one – and I with you again need to be one soon." – <3 … It warmed my heart, very beautifully written. Definitely keep on writing! I'd like to read more stories from you if Zuzu would be so much kind to translate it then.:)

  7. Mám veľmi rada poviedky ktoré sú zo súčasnosti a so skutočnou zápletkou. Toto znie tak ozajstne, akoby bola autorka skrytý pozorovateľ z teamu:) a možno že aj je a pekne nám to opísala. Ďakujem jej za to a veľmi pekne ďakujem aj za super preklad.

  8. Tohle bylo roztomile reálné! ♥
    Vážně, úplně si dovedu představit, že se něco takového děje. O Tomovi si dávno myslím, že jej všechny tyhle věci děsně nebaví a myslím, že je takhle vytočený někdy i ve skutečnosti. Jsem na tom podobně jako holky tady, protože přímo zbožňuji povídky, které mají něco společného se skutečností a popisují nějaké události. O to více se do povídek vždycky vžiji a tahle byla opravdu dokonalá! ♥

    Moc děkuji za skvělý překlad, Zuzu! ♥

  9. To bylo dokonale, jak kdyby jen prepisovala jako pozorovatel jeden z Billovych a Tomovych rozhovoru. Perfektne napsane.

  10. Toto nie je vymyslené, vážne, podľa mňa je to pravda, zo života 😀 ! Ja si odjakživa myslím, že Tom nemá rád Meet and Greet, pôsobí tak na mňa z TH Tv epizód a fotiek, nemôžem si pomôcť. Krásna oddychovka na dobrú noc 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics