Můj milovaný Bille,
vím, že když budeš tato slova číst, já už se nebudu mít nikdy možnost kochat tvým krásným úsměvem. Cítím se tak hrdý, protože jsem to byl já, kdo tě přinutil k tomuto nádhernému výrazu ve tvém půvabném obličeji. Prosím, neber mi tento pocit. Nedopusť, abych to byl já, kdo tě tvého úsměvu navždy zbaví. Prosím, věnuj mi tuto drobnou věc. Vždy, když se usměješ, věř, že já se budu usmívat také, ať budu kdekoliv. Nikdy Tě neopustím. Navždy nad Tebou budu držet stráž. Navždy budu ve tvém srdci a vzpomínkách, pokud mi to dovolíš. Prosím jen, nezapomeň ten pocit, jaké je to žít.
Prosím, neupínej se příliš na svou minulost. Prosím, pozvedni hlavu a pohlédni před sebe. Někde tam najdeš naše sny. I když nám společná budoucnost nebyla dopřána, neznamená to, že jsem si s sebou vzal i tu tvou. Prosím a věřím, že se pokusíš vyplnit naše sny, že si dovolíš snít za nás, za oba. Tuto báseň jsem složil při pohledu na to nejkrásnější, co mi život ve své velkorysosti dovolil shlédnout a milovat.
Život je jako první prohlédnutí.
Život je jako dar někoho milovat.
Život je jako síla postavit se za vlastní osud.
Život je jako úsměv na tvých rtech.
Život je jako schopnost odpouštět.
Život je jako touha být milovaný a tu touhu opětovat.
Život je jako možnost obejmout Tebe, má lásko.
Život je jako vánek ve Tvých vlasech.
Život je jako pohled do Tvých něžných milujících očí.
Život jsi pro mě Ty, můj jediný.
Nežádám po Tobě nic, má lásko, jen abys mi slíbil, že budeš žít za nás za oba. Je to velký úkol, tedy doufám, že se ho zhostíš celým svým srdcem. Prosím jenom, abys našel ráno při prvním slunečním paprsku důvod vstát. Prosím o to, abys měl sílu rozhlédnout se kolem sebe. Prosím o to, abys dal šanci někomu jinému tě milovat. Prosím o to, abys celou svou bytostí vykročil se vztyčenou hlavou vstříc svému osudu a nezalekl se překážek, které ti postaví do cesty. Prosím o to, abych nebyl poslední, kdo viděl kouzlo tvého úsměvu. Prosím o to, abys nedal šanci trpkým zklamáním minulosti nad sebou zvítězit. Prosím o to, abys miloval a dovolil Tě milovat. Je to mé jediné a poslední přání. Vědět, že dovolíš sám sobě být šťastný.
Navždy Tvůj milovaný Tom
autor: Luki
takže Tom se zabil a napsal Billovi, aby byl šťastný, i když Bill Toma miloval… Well… Tom je idiot. Škoda že se tu nepíše, proč se zabil, ale možná se nezabil. Třeba jen někam odešel, potom mi ten dopis přijde moc konečný, jakoby se nikdy nemohli náhodou setjat nebo tak. Chybí tu asi nějaké vysvětlení. Možná pokračování? A ta písnička… Nedovedu si představit, že by tohle někdo zpíval 😀 Upřímně to bylo divné, nerýmovalo se to a nemělo to žádný smysl. Pardon. Celkově to shrnu tak, že být já Tom napsala bych něco podobného ve smyslu : prosím, snaž se být šťastný a promiň, že tě opouštím, ale nejde to jinak blablabla, jenže ono je to úplně k ničemu, když je jasné, že se stejně bude trápit.
Nevím, ale zdá se mi, že Tom toho po Billovi nechce zrovna málo. Pokud se opravdu tak milovali, myslím, že jediné co by si Tom mohl přát je milosrdný čas. Není mi celkem jasné za jakých podmínek dopis vznikl, ale i tak Billovi nezávidím.
V prvé řadě moc děkuji za věnování, ani nevíš, co to pro mě znamená. Zvlášť, když jsi mi věnovala tak krásné slova. Nechci se tady pouštět do žádných velkých rozborů, protože jen ty sama znáš ten příběh za tím. Na mě to působí, že Tom neodchází dobrovolně, z jeho slov čiší obrovská láska a nesobeckost. Přeje si, aby Bill žil dál, i když nemůže být po jeho boku. A i když je to hodně bolestné, zároveň je to i krásné. Nepřála bych si být na Billově místě, ale i takový je život.
Moc ti děkuji. Opět si potvrdila moje slova, že dokážeš psát s velkým citem. A už se těším i na tu veselou povídku. 🙂
Ačkoli smutné věci většinou nečtu, nedalo mi to a do četby jsem se pustila. I přes to, že to bylo moc smutné, jsem ale ráda, že jsem si to přečetla, protože mně osobně se to moc líbilo. Je pravda, že by mě celkem zajímalo, co se Tomovi stalo a z jakého důvodu Billa opouští, ale vím, že tady jde o ten dopis, ne o smysl. A dopis to byl nádherný!
Na Billově místě bych stejně jako nikdo, být nechtěla, protože to bude mít chudák moc složité, ale jde vidět, že Tom Billa miloval a všechnu tu lásku vložit do slov na řádcích. Moc hezké! 🙂
Moc krásné ale smutné.
Přinutila jsem se to přečíst, i když jsem tušila, že u toho budu trpět a měla jsem pravdu. Celou dobu jsem měla na krajíčku, bylo mi to celé hrozně líto a hlavně mi bylo strašně líto Billa, ale ta Tomova láska, která z toho dopisu vyzařovala, to přece jen alespoň trošičku napravila. Přála bych každému, aby alespoň jednou v životě takovou lásku prožil…
[1]: Vidíš, nějak mi nedošlo, že by to mohlo být pochopeno i jinak, ale taky jsem vám k tomu nedala moc indícií, takže jak už psala správně Mischulka, šlo hlavně o ten dopis jako takový. Ale abych vás dostala do situace, byla to snaha popsat pocity člověka, který umírá a ví, že opouští navždy lásku svého života. Jak se takový člověk asi cítí, když ví, že se situací nemůže nic dělat… a ta rádoby básnička, to není text písně, nemělo se to rýmovat, tak to moje prsty chtěly a napsaly, tak jsem to nechala 🙂
[2]: Byl dost náročný, viď. Ale myslím, že být to Bill, napsal by to stejně. 🙂
[4]:[5]:[6]: Moc děkuju, že jste tomu daly šanci. Chápu, že chceme pro kluky jenom to krásné, šťastné a spokojené, a chceme to zasněně prožívat s nimi a tak ještě jednou moc děkuji za přečtení a krásný komentík.
[3]: Ženo, z tebe si fakt sedám vždycky na zadek. Děsí mě, jak do mého psaní vidíš. Děkuji za krásný komentík, víděla jsi v tom přesně to, co jsem myslela 😉 Teď jenom nevím, jestli se mám vrhnout na dopsaní té veselé jednohubky, a nebo se naplno ponořit do tvých povídek;) ať vím, s kým mám tu čest 😛
[7]: Pravděpodobně jen umím číst mezi řádky. 😉
No pokud ti do toho můžu mluvit, tak se rozhodně nejdřív pusť do psaní. Moje povídky ti nikam neutečou. 😀