Twincest Reden

Předmluva: Tuto povídku jsem napsala na motivy písničky Reden a vyprávění kluků, jak tato písnička vznikla. Avšak já to vidím naprosto jinak:)) A pořád někde v hloubi mé twincest duše doufám, že to takhle vážně je… Nemusí úplně do detailu, jak to mám já, ale mám takový zvrhlý myšlenky… No, čtěte a posuďte sami, ale doporučuju vědět o čem se v písničce Reden zpívá a jak se k ní vyjadřují Twins;)
Vaše Enigma:)
Před hotelem se po koncertě tlačí dav chtivých fanynek, které za setkání se svými idoly dají cokoli. Každá z holek chce být klukům co nejblíže a tak se na sebe tlačí a všechnu tuhle vřavu doplňují svým vřískotem.
„Tokio Hotééééél!“ Zařve jedna z fanynek, ostatní jí následují a najednou se chumel dívek obemkne okolo čtyř kluků, kteří si říkají Tokio Hotel.
Frontman kapely, Bill – černovlasý vysoký kluk zahalený v kapuci – rozdá jen dva podpisy a už se s pomocí bodyguarda tlačí dovnitř, do hotelu, kde ihned zamíří k výtahu a uhání do svého pokoje.
Kytarista Tom, dvojče Billa – stejně jako Bill vysoký kluk s dredy a v oblečení, že by se do něj vešli dva – před hotelem zůstává a s radostí rozdává podpisy a své sladké úsměvy fanynkám, kterým se při pohledu na něj podlamují kolena.
***
„No jistě – náš Tom, lamač dívčích srdcí! Určitě si zas jednu z fanynek dneska přitáhne na pokoj a skončí s ní v posteli, jak jinak?“ zasoptí Bill před zrcadlem v koupelně a začne si ze sebe smývat šminky. Houbičku na odličování svírá v ruce tak pevně a křečovitě, že za chvilku z ní snad nezbude nic, než jen malá vatová kulička.
***
Zbytek kapely už se taky pomalu odebírá do hotelu. Bodygaurdi se vší silou snaží kluky uvolnit ze spárů dravých fanynek, každá z nich se chytá svých miláčků a táhne se za nimi pomalu až do hotelu.
„Některé holky mají vážně velkou sílu, co?“ Kroutí nevěřícně hlavou Gustav a rukou si otírá zpocené čelo.
„To teda, zvlášť ty tukově nabušený,“ ušklíbne se Tom a libuje si, že už to má za sebou.
„Asi máte pravdu,“ řekne nepřítomně Georg a s potěšením v hlase dodá, „když vám to nebude vadit, já si skočím na drink.“
Georg zamířil k baru, který míjeli cestou k výtahu, kde už se na něj zdálky směje sympatická barmanka a hned mu začne připravovat pití, avšak místo drinku o kterém Georg klukům říkal, mu nalila jen sodovku…
„Jak kdybychom nevěděli, že Georg nepije. Taky nám už může říct, že má známost.“ protočí Tom oči a společně s Gustavem nastoupí do výtahu.
„Myslí si, že to skryje, ale je děsně nenápadnej,“ dodá ironicky Gustav a ve třetím patře se s Tomem rozloučí a pokračuje dál do čtvrtého patra ke svému pokoji.
***
Tom okamžitě zamíří do své koupelny. Cestou se už pomalu svléká – čepici odhodí tu, tričko zase tam – a do koupelny vstoupí úplně nahý, vejde do sprchy a pustí na sebe proud horké vody. Kapky vroucí vody cestují po jeho těle a smývají pot po vyčerpávajícím koncertu. Tom si tu vodní očistu naprosto užívá a únavou jen vydechuje.
***
Bill vyjde z koupelny ve svém saténovém županu, posadí se na postel a položí si hlavu do dlaní.
„Jak mu to mám kruci říct?“ Zamumlá Bill do dlaní a se slzami v očích pohlédne na jejich společné foto, které má vystavené na nočním stolku a dodá: „Proč to zrovna musí bejt tak složitý!“
Billovi se honila hlavou spousta dalších otázek, na které nebyl schopen odpovědět, byl zoufalý a nevěděl, co má dělat a tak jen každou chvíli uhodil svojí pěstičkou do postele, na které právě seděl a kýval se ze strany na stranu.
„A dost,“ řekl si rázně Bill, „takhle to dál nemůže zůstat!“ Vstal a váhavým, seč rázným krokem vyšel z pokoje. Šel dlouhou chodbou a cestou měl žaludek, jak na vodě, dech se mu chvěl a najednou už stál před dveřmi, před dveřmi za kterými už konečně dneska, snad, vyjde pravda najevo.
***********
Celý rozpálený Tom vyjde z koupelny, okolo pasu má omotaný ručník a z dredů mu ukapávají kapky vody, které stékají po jeho těle a vsakují se do ručníku.
Najednou někdo zaklepe na dveře. Tom loudavým krokem dojde otevřít, bylo mu úplně jedno, že ho někdo uvidí polonahého, byl natolik unavený, že už nebyl schopný přes sebe dát v rychlosti ani župan, když však otevřel dveře, únava z něj v rychlosti kulového blesku spadla.
„Bille! Co tu takhle pozdě chceš? Něco se snad stalo?“ Zasypal Tom svého bratra otázkami.
„Já… totiž… chtěl jsem s tebou o něčem mluvit,“ vykoktal ze sebe Bill a ucítil, jak mu hoří uši a do hlavy se mu nahrnulo horko.
„No, tak pojď dál!“
Billa neskutečně rozrušilo a bál se sám sobě přiznat, že velice vzrušilo, že Tom je jen v ručníku a na jeho nahém hrudníku se lesknou kapičky vody. Snažil se chovat naprosto přirozeně, jakoby o nic nešlo a posadil se na postel, ale byl tak nervózní, že se musel pořád ošívat. Konečně se Bill odhodlal k prvnímu kroku.
Tom zase odcházel do koupelny, když na něj Bill zavolal, ať počká.
„Brácha, to nemůžeš ještě počkat, až se aspoň trošku obleču,“ vyjel na bratra Tom, „nebo je to natolik důležitý?“
„Důležitější, než by sis myslel!“ Přišel Bill k Tomovi, tak blízko, že Toma uvedl do rozpaků.
„Co-co to vyvádíš,“ vyjel a odstrčil Billa, tak prudce, že chudák zakopl o stoličku, kterou měl za sebou a svalil se na zem, jak široký tak dlouhý.
Bill vykuleně zíral na Toma, který si zjevně začal uvědomovat, že to neměl udělat, rychle přiskočil k Billovi a začal se ujišťovat, jestli je vše v pořádku:
„Jsi celej? Sorry, já jsem,“ zarazil se, když viděl, jak na něj Bill hledí, ale pak hned přitakal: „Jsem asi trošku mimo.“
Tom chytl Billa za ruku a chtěl ho postavit na nohy, jenže Bill se vzepřel a stáhl Toma k sobě. Teď si hleděli oba přímo do očí, Bill už dlouho neodolal a políbil Toma. Tom se tentokrát k Billovu údivu nebránil a začal Billa líbat tak vášnivě, že ucítil náhle v hlavě takový nátlak, že nemohl otevřít ani oči, protože měl pocit, že omdlí. Z utrápeného Billa najednou jakoby všechno spadlo, oddával se jen a jen Tomovým polibkům. Najednou, ale přišlo něco, co Billa zase srazilo na zem – Tom se od něj odsunul!
„Tááááhni!“ Zařval Tom a vykopl Billa za dveře.
„Tome! Tome, počkej!“ Už bylo ale pozdě. Bill stál na chodbě sám a pravdou, kterou tolik chtěl dostat ze sebe, ublížil… Ublížil sobě. Ublížil Tomovi. A zničil jejich bratrské pouto, které mezi nimi bylo. Co bude teď? Konec Kaulitz Twins? Konec celých Tokio Hotel? Ne, to nemůže být pravda, to se nesmí stát!
„Nééééééééééééééééééééééé!“ Zakřičel Bill do nočního ticha, které se rozlévalo celým jeho pokojem, a vymrštil se z postele rychlostí blesku. Naštěstí to byl jen sen. Bill z toho všeho přemýšlení, pod tlakem těch otázek, kterých měl plnou hlavu, usnul. Nic z toho se nestalo. Už bylo moc pozdě na to, aby šel za Tomem a dokončil to, co měl v plánu. Měl, ale taky strach. Strach z toho, že ten sen byla předpověď něčeho, co se má stát.
**********
„Dobrý rančo!“ Protáhl se Tom u snídaně a dlouze zívl.
Georg jen přitakal nevýrazným ahoj a dál svoje oči upíral k baru a čekal, kdy se tam objeví jeho „tajná“ láska. Tom s Gustavem si zase vyměnili pohledy a pak všichni 3 své zraky obrátili na dveře, ve kterých se právě teď objevil Bill s hlasitým pozdravem. Na rtech mu zářil široký úsměv. Dobře se na dnešní den vyspal a na zlý sen rádoby zapomenul, byl připraven. Byl připraven dnes večer jít s pravdou ven! Konečně.
Tom sledoval u snídaně přehrabujícího se Billa ve svém jídle, pozoroval ho s takovým zájem, že úplně zapomněl dožvýkat sousto míchaných vajíček, kterých měl plnou pusu. Když Bill zjistil, že ho pozoruje, rychle začal žvýkat a sklouzl pohledem zpět na svůj talíř.
„Georgu, děje se něco?“ otázal se Bill, když si všiml, jak Georg pořád pokukuje po barmance, která už dorazila a teď leštila skleničky.
„Nic, nic… jen jsem si chtěl objednat nějaký pití.“ Zrudl Georg a rychle dělal, že mu je tmavovláska za barovým pultem naprosto lhostejná.
Nic netušící Bill nalil Gergovi plný hrnek čaje na důkaz toho, že není třeba nic objednávat. Tom, který chtěl dát Billovi najevo, o co tu jde, stiskl Billovo stehno na důkaz toho, že si má přestat Georga všímat. Bill sice pochopil, ale Tomovo gesto ho rozdráždilo natolik, až musel chytit Tomovu ruku a dát si ji blíž k rozkroku. Tom nezahálel a přejel rukou po bouličce na kalhotách, která během chvíle Billovi narostla v jeho už tak dost těsném rozkroku. Oba v zápětí ruce vymrštili zpět nad stůl, vyměnili si vyplašené pohledy a pak dělali, že to byly jen náhodné doteky.
***********
Zase se to opakovalo – dav fanynek čekajících na německou partičku zvanou Tokio Hotel. Akorát město, hotel a fanynky byly jiné.
Bill tentokrát mizel hned v hotelu, těšil se na svůj velký večer, kdy dá najevo Tomovi své city a chtěl to, co nejdřív. Nejel výtahem – neskutečně ho zdržovalo čekání, než sjede až z horního patra k němu dolu. Běžel po schodech, bral je po dvou, když konečně doběhl do patra, ve kterém byli všichni 4 ubytovaní. Konečně hotel, kde byli všichni pohromadě.
Stoupl si k výtahu a čekal, až přijede Tom nahoru, aby ho ještě před tím viděl a ujistil se, že je opravdu ve svém pokoji. Hlavně taky chtěl mít jistotu, že je sám. Pocit, že by si přivedl na pokoj nějakou slečnu v něm vyvolávalo zase tu beznaděj. Dost! Dost, dost, dost… Říkalo mu jeho svědomí a on sám se snažil uklidnit, zhluboka dýchal.
Dveře výtahu se otevřely a z nich vyšel rozčarovaný Tom, všiml si stojícího Billa. Bill se jen mile usmál, ale zůstal dál mlčet. Tom mu úsměv opětoval a bez dalších známek zájmu zašel do svého pokoje a třísknutím za sebou zabouchl dveře, z čehož Billovi přejel mráz po zádech.
***
Tom odhodil mikinu na postel a šel si napustit vodu do vany. Byl po celém dnu unavený a k tomu všemu jejich poslední koncert celé Schrei Tour, byla to bouře emocí. V pokoji dosedl na postel a chtěl pustit televizi, když někdo zaklepal.
„Billéé,“ řekl s nadšením v hlase Tom, když ho uviděl stát před svými dveřmi, „co tu chceš?“
„Potřeboval jsem s tebou o něčem mluvit. Můžu dál?“ zeptal se Toma a pořád těkal očima kolem sebe, jestli je náhodu někdo nepozoruje.
Tom beze slova pustil bratra do svého pokoje a šel si sednout na postel. Bill postel obešel a posadil se na druhý konec. Nastalo ticho. Oba se na sebe jen tak dívali, jakoby Tom tušil, co se bude dít a o co Billovi jde.
„Chtěl jsi se mnou mluvit?“ Prolomil to ticho Tom, jeho hlas způsobil, že se Billovi naježili chlupy po celém těle. Jeho hlas ho vždycky přiváděl do rozpaků.
„Chtěl jsem říct… dnes ráno… víš, já tě…“ zarazil se Bill, když viděl, jak se k němu jeho dvojče pomalu sune. „Ne, prosím neubližuj mi, už ne,“ vykřikl na něj, jak smyslů zbavený Bill a dal si ruce před sebe. Chtěl se bránit. Vyplašený Tom celý zdřevěněl a hleděl na Billa, který si vybavil zlý sen, co ho pronásledoval minulou noc.
„O čem to mluvíš?“ Přisedl si Tom zase zpět k Billovi a otřel mu slzu, která mu právě stékala po tváři, „já bych ti přece nikdy neublížil… nikdy!“
Najednou si hleděli oba přímo do očí, Tom si přitáhl bratra ještě blíž k sobě a něžně ho políbil. Bill už nemusel nic vysvětlovat. Nikdo už nic nemusel říkat, protože všechno bylo jasné a slova byla zbytečná.
Z Tomových něžných polibků se Bill nabudil tak, že teď převzal velení on. Vášnivě Toma líbal a snažil se z něj dostat všechno, co mu bránilo sáhnout si na jeho nahé tělo, chtěl cítit Tomovo tělo na svém. Stejně tak na tom byl i sám Tom. Už se taky snažil dostat se pod Billovy úzké džíny, jeho upnuté tričko a teď už dost těsné boxerky, které každou chvilku musely snad prasknout, jak byl Bill celý napnutý vzrušením. Každý Tomův dotyk mu způsoboval chvění po celém těle. Něžně oddechoval a byl neskutečně spokojený, že konečně je s Tomem a nic mu nebrání tomu, aby se ho dotýkal, laskal ho a líbal ho – měl ho jen pro sebe!
Teď převzal velení zase Bill. Lehl si na Toma, rozpustil mu jeho dredy a začal si s nimi něžně pohrávat. Chvíli Toma s jeho blonďatými dredy šimral na hrudi a pak zapojil svůj jazyk – začal laskat Tomovy bradavky, které už teď byli dost rozdrážděné a napjaté, jak po nich Bill jezdil dredy. Tom jen jemně sykl.
Byli oba tak vzrušení, že jim připadalo, jakoby měli každou chvíli explodovat! Bill se nakonec otočil na bok a nechal Toma, aby udělal to, na co teď oba čekali. Vniknul do něj a Bill se otřásl, protože takový velký nátlak, co jím teď prostupoval, byl k nevydržení. Každou chvíli to muselo přijít. Tom se pohyboval v Billovi pomalými a rytmickými pohyby. Bill cítil, jak do něj Tom zatíná prsty – každou chvíli musel dosáhnout orgasmu!
„Áááááá-ááá-ááách!“ Vydechl sekavě Tom a svalil se vedle Billa na postel.
Bill pozoroval svého brášku, který teď ležel na posteli neskutečně spokojený. Viděl, jak se mu ještě teď pohybuje rychle hruď, protože byl zadýchaný. Byl sám se sebou spokojený, že dokázal Toma tak krásně udělat. Ale co on? Cítil se sice krásně i za Toma, ale to mu přece nenahradí ten krásný a slastný orgasmu, který teď moc chtěl! Naklonil se tedy nad své dvojče a něžně ho políbil, čekal, že mu dojde, co by teď právě chtěl, ale Tom se jen převalil na bok a usnul. Billovi nezbývalo nic, než si taky lehnout a spát. Přitulil se k Tomovi a přikryl sebe i jeho teplou přikrývkou.
***
Tom se probral a protáhl se, když pohlédl na Billa, zjistil, že už také nespí. Vášnivě ho políbil a pošeptal mu: „Chtěl bys něco k papání? Já mám velký hlad!“
Bill se jen usmál a přikývl. Po té krásné noci prožité ve dvou mu stejně jako Tomovi vyhládlo. Pohlédl na budík a zjistil, že jsou teprve tři hodiny ráno. Zajímalo ho, jak teď Tom bude shánět něco k snědku.
Tom už však bral do ruky telefon a vytáčel informace. „Dobrý den, ehm, ráno, chtěl bych si objednat těstoviny se sýrovou omáčkou na pokoj 483,“ řekl ještě ospale do sluchátka ze kterého se mu ale ozvalo: „Ne, to již není možné, protože se vaří jen do půlnoci.“ Jak jen může někdo odporovat Tomovi Kaulitzovi? Rozčílený Tom začal do telefonu nadávat – do patnácti minut měli na pokoji těstoviny se sýrovou omáčkou.
Dvojčata společně mlaskala a pochutnávala si na dobrém jídle. Bill začal povídat o včerejší noci, chtě-nechtě řekl Tomovi, co se stalo… Tomovy oči se náhle zaleskly a objevili se v nich dva malí čertíci. Pomalu začal stahovat z Billa peřinu. Bill, který s plnými ústy těstovin pozoroval, co jeho bratr dělá. Nechápal. Když Tom začal jezdit jazykem na jeho podbřišku, vše mu došlo a tak radši polkl, aby mu nezaskočilo, protože už z něj začínaly vycházet intenzivnější vzdechy než při normálním dýchání. Cítil, jak se mu jeho penis napřimuje, jako by dával Tomovi znamení, že může začít. Tom neváhal a uchopil penis do rukou. Chvilku si ho se zájmem prohlížel a pak si ho vložil do úst, které měl ještě od sýrové omáčky. Začal s ním pohybovat a sát ho do svých úst. Bill upustil talíř s těstovinami na sebe, měl teď polité břicho sýrovou omáčkou, která stékala po jeho břiše dolů k Tomovi. To všechno ho vzrušilo natolik, že zaklonil hlavu a tiše sténal, jak ale Tom přidával na pohybech jeho penisem ve svých ústech, Billův hlas přidával na hlasitosti. Když dosáhl orgasmu, musel jej slyšet snad celý hotel. Vystříkl Tomovi přímo do úst, podíval se na Billa a polkl. Tom se podíval na sýrovou omáčku, kterou měl teď Bill po celém těle, protože při síle vzrušení si jí matlal prsty všude možně. Začal ji z něho jemně slízávat a při tom sledoval své dvojčátko, jak ještě rozdýchává tu sílu vzrušení, vypadal, jakoby měl omdlít.
Teď bylo po všem. První jejich společná noc byla u konce. Leželi vedle sebe, měli propletené ruce a říkali si, jak moc se mají rádi. Během chvíle oba spokojeně usnuli s blaženými výrazy ve tváři. Zdálo se jim totiž jednomu o druhém… na světě by se těžko hledala dvojčata, která by se měla radši než oni dva.
Závěr: Jestli se vám moje povídka líbila a chtěli byste pokrčování, tak pište do komentů. Předem díky, vaše Enigma:)

autor: Enigma
betaread: Eleanot, Janule, Ter

2 thoughts on “Twincest Reden

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics