autor: Mizuki.Chan
Pokud někdo nemá rád smutné povídky, nečtěte to, prosím. Já nerada pak čtu ty negativní komentáře typu: Ty zrůdo jak si mu tohle mohla udělat…?
—————————————————————————–
„Miluji tě…“
„Já tebe taky, lásko…“
„Přijdu večer… zatím sbohem…“
„Nechoď.“
„Musím, Billy.“
Prosil jsem… ale on odešel… Večer se nevrátil.
……
Nevrátil se až… až do včerejška…
Uplynulo pár let, než se vrátil…
Změnil se. Tak moc se změnil.
Byl ZLÝ! Zlý a nenávistný…
…….
„Co jsem ti udělal…?“
„MLČ!!“
„Tomi…“
„DRŽ HUBU, TY ZKURVENÁ DĚVKO!“
Na tvář vyděšeného chlapce dopadla první rána… a za ní další…
Silnější, než ty předchozí.
Černovlasý chlapec přijímal tvrdé rány a snažil se neplakat.
Nešlo to. Zpod načerněných řas se vykutálela slza velikosti hrášku.
„Nebul…“
……
Prásk… jako když švihnutí bičem se chlapec bolestně prohnul v zádech a táhle zakňučel.
„Prosím… nedělej to… bolí to.“
„Bolí to…“
„Bolí…“
Černovlasý chlapec upadl do bezvědomí.
………
Kovová pouta mi bez soucitu rozdírala hubená zápěstí a já se klepal hrůzou z toho, co teď přijde… Ne, vlastně nepřijde… Už nepřijde nic.
….
Chlapcovo rozdrásané tělo se chvělo na změti starých cihel a ztrouchnivělých prken a rozbitou střechou se na něj snášely bělostné vločky sněhu. Věděl, co přijde… že on už se nevrátí… nechá jej tady jen tak… na pospas zimě a strachu, který sužoval jeho mysl. Teď přijde jediné… ona. Ona, která měla přijít o mnohem později… Ona, ta, které se říkává obvykle smrt. Chlapec ztěžka vydechl horkých vzduch a sníh v blízkosti jeho rtů začal tát. První kapka krve z jeho očí dopadla na bělostnou přikrývku a rudá barva přímo kontrastovala s bílým sněhem. Chlapec zavřel oči… umíral. Nikdo už mu nepomůže… Nikdo… A tak v zchátralé boudě kdesi u lesa… umírá… Umírá čisté srdce plné lásky, i když smrt by si zasloužili jiní. Studené rty naposled vyřkly ta slova, která i přes to strašlivé utrpení patřila JEMU…
„Miluji tě…“
autor: Mizuki.Chan
betaread: Janule
náhodou, mně se to docela líbilo…. smutný, ale krásný…. jen to bylo moc krátký 🙁 třeba tam mohlo být, co se s Tomem stalo, že náhle taková změna nebo něco takovýho… ale jinak se mi to moc líbilo .-)
po delší době se sem vracím a co nevidím… krásně smutný, takhle to máme nejradši… taky jsem nějak nepobral, co se Tomovi stalo, že se změnil, ale… ten konec mě naprosto dorazil.
moc se mi to líbilo, nemůže mít všechno jen happyendy… potom to nemá svoje kouzlo… a toto to kouzlo má ♥ ♥
Jezuuuus….Blůanííí to je.. to je.. aaaa!… proč?.. Chudáček billí proč mu to Tom udělal?.. proč?… to je tak smutné… ale je to krásně.. kurde.. budu brečet x'(
ježiši:'( taky nechápu změnu Toma, ale takkaždej nemůže psát jenom povídky, kerý vykouzlí úsměv:-)
moc hezky napsaný:-)
Taky jsem nepochopila příčinu jeho stavu, proč.. Ale zase na druhou stranu, můžu si to všechno přimyslet a domyslet sama. Je to hezký. 😉
moc hezký… x)) taky sem nepochopila změnu v Tomově chování, ale ne vždycky se zjistí co za tim stálo… x)) ten konec byl strašně smutnej… x(( prostě nádherný… x))
to je úžasný!!! strašný, ale úžasný!!! ale proč tom nepřišel???
ja to úžasnýýýý,ale docela bych cetěla vědět co se stalo s Tomem proč se začal tak chovat???ale jinák krásný
bylo to hezky… rychly ,ale takoví ….proste dost dobre napsany..
Ach,no to bylo nádherný! Myslím,že i dýlka tý povídky byla dostačující a ani mi nevadilo,že tam nebyl vysvětlený důvod,proč na něj byl Tom najednou tak zlej-aspoň si to můžu domyslet.
A nechápu,jak tě,Mizuki.Chan,někdo může otitulovat zrůdou!Podle mě jsou lidi,kterým se nelíbí smutný povídky,divní… 😀
Děkuji za kladný komentáře,vlastně plánuji jakoby druhý díl téhle povídky jkakoby volné pokračování kde se dozvíte co se vlastně Tomovi stalo x)
Tak to jsem zvedava. Smutny povídky jsou pekny, stejne jako vesely
užasny mohlo to byt víc rozepsany ale je to hezky
úúúžasný! zase sem si pobulela 😀 … krásný!! fakt!
to se ti povedlo;) ale myslim ze kdyby si to vic rozepsala ze by to bylo jeste lepsi 🙂 je to jenom takovej napad…nebo az budes psat dalsi takovou tak ji zkus vic rozepsat…to by bylo uzasny!! ale nerikam ze todle neni…;)
tak to mi vyrazilo dech…..je to tak mrazivě krásné…..tak krásně depresivní…..nádhera!
Mizuki, tahle povídka je prostě úžasná, moc se mi líbí, ale to už víš. Jsi dobrá, že je smutná, to vůbec nevadí, naopak, někdy to tak je…. Moc pěkné, klidně to mohlo bý rozepsané do více dílů, aby jsme byli napnutí, jak to dopadne, ale jak říkám, úžasný :))
jé, tak to se těším na to pokračování!
dokonaly…moc krasny x)