„Bille, no táák, už pojď!“ křikl jsem na svého bratra, který ještě stále nevyšel z koupelny… Moc dobře jsem věděl, že se tam upravuje, ale už by mohl jít… Za necelých dvacet minut jsme měli být v jednom klubu, kde jsme měli oslavovat úspěšné ukončení tour… Byl jsem natěšený… Ale nechtěl jsem tam jít dřív, než s Billem… Sedl jsem si na koženou sedačku v obývacím pokoji a pohledem jsem hypnotizoval dveře od koupelny… Znuděně jsem si pohrával s bonbónem, který jsem si vzal z mističky na konferenčním stolku…
„Tak, Bille, bože…“ křikl jsem rozzlobeně… Už, už jsem vstával, že mu do té koupelny vtrhnu, ale jen co jsem se opravdu zvedl, vyšel Bill z koupelny… Doslova mi spadla čelist, nad tou nádherou… Už hodně dlouho se mi Bill líbil… Byl dokonalý… Jeho rty, které byly slabě natřené narůžovělým leskem, který chutnal po jahodách… Jeho nádherné oči, obtáhnuté černou tužkou na oči a jeho dlouhé řasy… Dokonalá postava, snad ještě hezčí, než nějaké modelky z titulních stran časopisů…
„Copak?“ zeptal se zvědavě a malinko se zavrtěl… Zakroutil jsem hlavou a stále jsem se díval na jeho měkké jemné rty, které bych si přál jednou v životě ochutnat… Sice jsem mu občas pusu dával, ale jen takovou tu bratrskou, když byly Vánoce, nebo když jsme měli narozeniny… Ten dokonalý úsměv, který teď patřil jen mě… Nejkrásnější úsměv pod sluncem! Usmál jsem se znovu na svého brášku… Roztomile se na mě díval a jeho tváře se barvily do nádherně rudé barvy…
„Tak jdeme?“ zašeptal a vzal si z věšáku koženou bílou bundičku… Dokonale ladila k tomu, co měl oblečené… Džíny, které mu božsky tvarovaly zadeček, bílé upnuté tričko… Kdybych nebyl jeho bratr, na místě bych ho snědl… Vypadal jako nějaká panenka… Na pohled tak křehký, zranitelný… Ale co je uvnitř??? To neví nikdo… Ani já… Nevím, co se děje v jeho srdci… Jestli tam už někdo je… Tome, klid, nad čím to přemýšlíš! Okřikl jsem se v duchu a stále jsem stál na místě, i přesto, že bráška už byl dávno na chodbě, před naším hotelovým pokojem…
„Tomí, jdeš?“ strčil hlavu mezi dveře a já skoro neviditelně přikývl… Vlasy měl rovné, spuštěné podél tváře… Nechápal jsem, co se to se mnou děje… Byl jsem jako v transu… Pořád jsem ho hypnotizoval pohledem… Musel si připadat jako pod nějakou čočkou, která ho prohledává… Zabouchl jsem za sebou dveře a pořád jsem měl na tváři úsměv… Omylem jsem do někoho strčil… Myslel jsem, že Bill je už dávno u výtahu, ale ne, stál přímo přede mnou a usmíval se, jako ten největší andílek…
„Omlouvám se…“ vypustil jsem z úst a rychlými kroky jsem přešel k výtahu, který jsem okamžitě přivolal… Ruce se mi začínaly potit, a to nebylo nic dobrého… Začínal jsem být totiž vzrušený…
****
Viděl jsem na Tomovi, že je nervózní a moc dobře jsem věděl, z čeho nervózní je… Nandal jsem si bundu, kterou jsem si nezapnul celou a nastoupil jsem do rohu výtahu, který Tomi přivolal… Stoupl si hned vedle mě a rozklepaným prstem zmáčkl příslušné číslo patra, do kterého jedeme…
„Tomi, vážně jsi v pohodě?“ usmál jsem se a přešel jsem ke svému bráškovi o pár kroků blíž… Bavilo mě to, když jsem ho takhle provokoval… Od začátku tour se mi líbí víc, než kdokoliv jiný… Cítím k němu dokonce víc, než jen bratrskou lásku… Ale až před týdnem jsem si všiml těch Tomových zkoumavých pohledů… A usoudil jsem, že ten cit není jen z mojí strany… Nebo se mu aspoň malinko líbím…
„Bille, jsem naprosto v pohodě!“ odpověděl a pokusil se aspoň o maličký úsměv, i když mu to moc nešlo… Přešel do druhého rohu výtahu a já šel stále za ním… Nechápavě se mi podíval do očí… Zastavilo se mi srdce… Viděl jsem dobře??? Opravdu… Opravdu tam má lásku???? ptal jsem se poplašeně v duchu… Nezmohl jsem se na jediné slovíčko… Na jediný pohled… Beze slova jsem mu hleděl do těch nádherně čokoládových očí, ve kterých jsem se utápěl, jako nikdy jindy…
„Tome…“ špitl jsem a konečně jsem se zmohl i na pohyb… Přešel jsem k němu na centimetrovou vzdálenost a ruce jsem mu omotal kolem krku…
„Co to je?“ zašeptal zoufale… Věděl jsem, že je zmatený… I já jsem byl, když jsem přišel na to, co k němu doopravdy cítím… Přitiskl ruce na moje boky, za které mě něžně držel… Tiskl mě k sobě, jako kdyby mě chtěl na sobě pořád cítit…
„Tome!“ zašeptal jsem, když jsem omylem zavadil o číselnou „osu“ nad námi, která ukazovala v jakém patře jsme… Tiše mě pustil a já se vrátil zpět do rohu… Pozoroval jsem ho… Byl překvapený… Hodně překvapený… Jen co se výtah zastavil, Tom vyletěl jako hurikán… Loudavými kroky jsem se dopravil až k autu, ve kterém už seděl Tom…
„Mám jít dopředu??“ zeptal jsem se tiše, stále jsem stál venku…
„Pojď prosím ke mně!“ usmál se Tom a já kývl… Zabouchl jsem za sebou dveře a zadíval jsem se z okénka… Ucítil jsem na noze Tomovu teplou dlaň… Přivřel jsem víčka a doufal jsem, aby to nebyl sen… Pouhý sen, který není skutečností… Otevřel jsem víčka, která jsem měl zavřená a otočil jsem hlavu směrem k Tomovi… Olízl si rty a propletl se mnou prsty… „Tak jedeme!“ slyšel jsem zepředu Bennyho hlas…
O_o
Posadil jsem se i s Billem na jednu sedačku, vedle velkého stolu, na kterém bylo několik druhů pití… Parket už byl skoro plný… Lidi se skvěle bavili… Jenom já a Billí jsme seděli na sedačce a pozorovali je…
„Co si dáte?“ zeptal se nás mladý číšník a já se podíval na Billa… Úsměv měl od ucha k uchu a jazykem si přejel po rtech… Bože, proč to dělá??? A ještě k tomu na toho číšníka??? Ruku, kterou jsem měl položenou na stole, jsem nenápadně schoval pod stůl a položil jí na Billovo stehno… Celý ztuhnul… Usmál jsem se… Žárlil jsem, ano, žárlil… Tak moc… Takový úsměvy mají patřit přeci jen mě… Ten dokonalý úsměv, rty, které na pár minut odkryjí ty nádherně bílé zoubky… Bill měl patřit celý mě… Slabě jsem stiskl jeho stehno a podíval jsem se po číšníkovi… Usmíval se na Billa a v ruce držel bloček, do kterého si měl zapsat naší objednávku…
„Jednou Cuba Libre a…“ otočil se na mě Bill a obdaroval mě tím nejkrásnějším úsměvem na světě… Zapomněl jsem mluvit … dýchat … hýbat se… Zadíval jsem se do těch očí… Znovu a znovu… Znovu jsem se mu musel do nich stále koukat… Byl tak kouzelný… Tak nádherný… Tak roztomiloučký… Ta jeho jemná pleť… Jeho chvějící se řasy…
„Ehm..ehm..“ odkašlal si číšník a já se na něj podíval…
„To samé!“ odpověděl jsem a znovu jsem se vrátil pohledem k Billovi… Bylo mi jedno, co si o nás ten kluk teď musí myslet… Utápěl jsem se v té záplavě čokolády…
„Tomi…“ zašeptal Bill… Nemohl jsem ho slyšet, ale odezíral jsem mu ze rtů… Přišoupl se ke mě o něco blíž a moje srdce se začalo zrychlovat, stejně jako můj dech…
„Ano?“ špitl jsem a navlhčil jsem si jazykem rty, které jsem měl najednou vyschlé… Potřeboval jsem cítit jeho rty… Vždyť doslova volaly po polibcích…
„Chci tě políbit!“ zašeptal mi do ouška, na které mě políbil… Celým tělem, se mi rozlilo neuvěřitelné horko… Byl to první polibek, který jsem od něj dostal… Celý jsem se rozklepal… Uchopil jsem svého brášku něžně za boky a přitiskl jsem si ho blíže ke svému tělu… Vydechl mi za krk… V duchu jsem se modlil, aby nás nikdo neviděl.. Ale vlastně, vadilo by to někomu??? Ruce měl omotané kolem mého krku a díval se mi stále upřeně do očí… Čekal na to, co se bude dít dál… Musel jsem se usmívat… Ta jeho nevinnost a zároveň ten ďáblík v jeho očích… Byl tak sladký… Skousl si slabě spodní ret a přiblížil se znovu o kousíček ke mně…
****
Bože… Chtěl jsem uhnout pohledem, ale nemohl jsem… Musel jsem se mu stále dívat do těch nádherně čokoládových očíček… Už jsem to nemohl vydržet … Naklonil jsem malinko hlavu do strany a znovu jsem se přiblížil o kousínek k jeho tváři, na kterou jsem mu vydechl… Pochopil… Přiblížil se znovu a teď už mě začal nenasytně líbat… Jazykem obkroužil moje rty… Neváhala jsem ani vteřinku a hned jsem ho mezi ně vpustil jeho nenechavým jazýčkem, kterým okamžitě zaplnil každou částečku v mých ústech… Proplétal jsem horlivě jazyk s tím jeho a nechával jsem se hladit po bocích, za které si mě přitahoval blíž a blíž k sobě… Za malou chvilkou jsem mu seděl na klíně a nohy jsem měl semknuty na jeho bocích, za jeho zády… Nevnímal jsem nic… Nevnímal jsem ani hlučnou muziku, lidi bavící se na parketu a ani fakt, že nás někdo může sledovat… Nechával jsem se od Toma něžně laskat… Po pár minutách, kdy nám došel kyslík, se ode mě Tomi odtáhl… Opět se mi díval do očí … Měl jsem sto chutí jej znovu začít líbat, ale než jsem stačil cokoliv udělat, přerušil mě… Nechápavě jsem na něj vykulil oči a malinko jsem se od něj odtáhl…
„Brouku, nepůjdeme na parket?“ zašeptal mi zase těsně u ouška a na prst si namotal pramínek mých vlasů, za který si mě přitáhl zase k sobě… Špičkou jazyka mi přejel po krku a zastavil se na mé klíční kosti…
„Bože, pojď, Tomí…“ zavzdychal jsem a celý jsem se prohnul… Stoupl jsem si na vlastní nohy a kroutivými pohyby jsem zmizel na parketě… Otočil jsem se na Toma, který na mě fascinovaně zíral a ukazováčkem jsem ukazoval, aby šel ke mě… Bez váhání se zvedl a šel mým směrem… Olízl jsem si rty a začal jsem boky pohybovat ze strany na stranu… Měl jsem na něj takovou chuť… Za tričko jsem si ho přitáhl k sobě a hladově jsem ho začal líbat… Bylo mi jedno, že nás můžou vidět… Co je na tom, že miluji svého bratra?? Nic… Pomaloučku jsem začal sjíždět dlaněmi na bráškova záda, po kterých jsem ho hladil… Tom položil ruce na můj zadeček a něžně stiskl… Hlasitě jsem zasténal, když jsem se přirozením otřel o to jeho… „Bože… lásko…“ zavzdychal mi Tom do ucha, když jsem se třel kolenem o jeho rozkrok… Tiskl mě k sobě za můj zadeček čím dál, tím víc… Položil jsem hlavu na Tomovo rameno a tiše jsem vydechl… Začal jsem ho něžně líbat na krku… Teď už jsem si byl jistý… Chci ho.. Tady a teď…
autor: Sajuš
betaread: Janule
Wooooooooooooooooooooooooooooooooow