We can’t live without each other

autor: Iwča

No, poslední dobou jsem hodně přemýšlela o vztahu dvojčat v reálným životě, jak to tak mezi sebou asi mají a tak… tak jsem se rozhodla o tom napsat 😀 děj to asi moc nemá, ale smysl si myslím, že pochopíte hned 🙂


„Dneska to bylo docela fajn, co myslíš?“ usmál se na své milované dvojče a vešel do jejich hotelového pokoje, zul se a zavřel dveře.
„Nevím, minulej tejden se mi to líbilo víc. Na tuhle hudbu mě moc neužije, vždyť víš,“ blonďák s úsměvem pokrčil rameny a rychle ze sebe sundal všechny šperky, vlasy si rozčesal a dal do culíku a převlíkl se do něčeho pohodlnějšího, lehl si na postel ke staršímu z bratrů. „Ale Susan byla skvělá. Zpívá líp než já,“ zakroutil Bill hlavou a obě dvojčata se na sebe usmála předtím, než si Bill položil hlavu na hrudník svého bratra a prsty přejel přes odhalenou kůži na břiše.

„Včera jsem četl jeden blog, nebo něco takovýho. O nás dvou…“

„Opravdu? Povídej, co tam bylo?“ Bill byl hned mnohem čilejší než před chvílí. Rád si s bratrem povídal o takových věcech, vlastně o hloupostech, ale pro něj to bylo nejvíc na světě. A když o tom Tom začal, určitě to byl nějaký zajímavý článek.
„No, nebylo to nic, co vídám normálně,“ brunet se zasmál a prsty propletl se svým mladším bratrem. „Tohle bylo… jiný. Mluvila o nás, jako by nás znala. Víš, psala, že… jak se na tebe občas koukám, že z toho cítí tu lásku.“

Tom věděl, že na svého bratra kouká občas tak trochu… moc zamilovaně, a že to zřejmě není moc nenápadné, ale nemohl si pomoct, nedělal to schválně. Občas si prostě jen uvědomil, jaký poklad jeho bratříček je, a byl tak šťastný… rád se na Billa koukal. Někdy si ani neuvědomil, že to dělá, až když to viděl na fotkách nebo v televizi. Bylo to prostě spontánní.


„To všichni víme, že mě miluješ,“ Bill bratrovi opětoval lehký smích a přetočil se na bok, aby na bratra líp viděl, nehty přejel přes Tomův hrudník.
„Vypadá to tak,“ Tom pokrčil rameny a pousmál se. Proč by to neměli vědět, Bill byl jeho dvojče, jeho malý svět, kde bylo všechno lepší. „No, taky psala, že tě miluju víc, než ty mě. Že jsem tvůj starší bratr a že bych pro tebe umřel.“
„Já bych pro tebe taky umřel,“ Bill se frustrovaně zamračil a našpulil rty. „A nemiluješ mě víc! To není fér… Myslíš si, že tě nemiluju?“

Brunet okamžitě zakroutil hlavou.

„Samozřejmě, že ne. Vím, že mě miluješ, stejně tak, jako ty víš, že já miluju tebe.“
„To je dobře,“ výraz blonďáka se hned změnil na mnohem spokojenější, zazíval. „Jsem unavený, Tomi. Půjdeme spát?“
„Byl to docela dlouhej den, hm? Dobře,“ Tom kývnul a natáhnul se k lampičce, zhasl a pokoj se ocitl ve tmě. Starší z dvojčat mohlo jen cítit, jak se Bill odtahuje a lehá si na svoji půlku. Rychle se nahnul a políbilo ho na čelo. „Dobrou, Billi.“
„Dobrou.“

Přitulili se k sobě blíž a po chvíli spokojeně usnuli. Vlastně ani nepotřebovali manželskou postel, většinou spali na jedné půlce přitisknutí těsně k sobě. Byli na to zvyklí už od mala, vlastně ještě než se narodili. Vždycky si byli takhle blízko, bylo automatické to dělat i v dospělosti. Když se jejich hrudníky společně zvedaly a jejich dech se sjednotil, byli zase jako jeden, a to oba v noci pro klidný spánek přesně potřebovali.

Když se Bill probudil, bylo už kolem druhé odpoledne a v pokoji byl sám. Chvíli se ještě rochnil v posteli, než se zvednul a převlíkl se, trochu se upravil, a když se chystal jít z pokoje, najít svého bratra, otevřely se dveře.

„Dobrý ráno, Růženko. Už ses vyspinkal dost, hm?“ Tom ukázal na tác, který držel v ruce. Byly na něm koblihy, ovoce, jogurt, nějaké müsli a samozřejmě káva. „Přinesl jsem ti něco k jídlu, dáš si?“

Blonďák zatleskal a tác si vzal, posadil se ke stolu a hned začal jíst.
„Co bych bez tebe dělal?“ zamumlal s plnou pusou a vděčně se na bratra usmál. Ten mu úsměv opětoval a políbil Billa do vlasů, posadil se vedle něj.
„Asi si pro to jídlo došel sám, hádám.“

Bill hned nesouhlasně zakroutil hlavou.

„Bez tebe bych neexistoval. Vždyť to víš.“
„Vím.“
„Ale vážně, Tomi. Nemohl bych se bez tebe ani… ani nadechnout, jsi můj kyslík, moje všechno, víš?“ Bill odložil jídlo a na bratra se vážně podíval.
„Myšičko, ty přemýšlíš nad tím, co jsem ti včera říkal, viď? Ta holka o nás nic neví, není pravda, že mě miluješ míň. Nemysli na to. Důležitý je to, že já vím, jak mě miluješ, ne? Nikdo jinej to vědět přece nepotřebuje,“ Tom se nahnul a lehce bratra políbil do koutku úst. Ten se spokojeně usmál a přikývl.
„Měl by ses oholit, koušeš,“ vyplázl na bruneta jazyk a dal se znova do jídla.

*o měsíc později*

„Zase jsem si četl.“

„Oh Tomi, kdy ty si nečteš? Neměl by ses věnovat něčemu jinýmu? Brzo budeme mít koncerty a určitě nezvládneš zahrát správný noty,“ Bill bratra samozřejmě jen škádlil, ale poslední dobou si Tom až moc často četl různé články a blogy o nich dvou, a Bill nemohl pochopit proč. Možná ho jen bavilo číst si o tom, co si lidé myslí o jejich vztahu, ale pro blonďáka to nebylo důležité. Nic nebylo, jen on a jeho bratr.

Brunet pokrčil rameny a obrátil pohled zase na svého psa, drbal ho na bříšku.

„Četl jsem, že bychom spolu měli spát. Jako… víš, spát.“
„Co prosím?“ Bil nechápavě nakrčil čelo. O čem to jeho bratr zase mluvil? „Proč… proč bych s tebou měl jako spát?“
„Neříkám, ať to uděláš! Chtěl jsem jen… to je jedno, nech to bejt,“ Tom zakroutil hlavou a zvednul se, odešel do pokoje a sedl si na postel, zády se opřel o zeď, jeho pes byl okamžitě u jeho nohou, hlavu položenou na jeho břiše. Tom se na něj usmál a podrbal ho po hlavě. Netrvalo dlouho a Bill do pokoje přišel taky.

„Dobře, řekni mi, proč bychom spolu měli spát.“

„Nechceš to slyšet. Nebudu ti říkat něco, co tě nezajímá.“
„Ugh, Tomi, přestaň,“ Bill frustrovaně zakňučel a psa odstrčil, sedl si bratrovi obkročmo na klín a objal ho. „Zajímá mě všechno, co mi chceš říct. Zajímá mě i to, co mi říct nechceš. Omlouvám se, jen jsem… řekni mi to. Prosím?“

„V tom článku bylo o nás, zase o tom, jak se milujeme a jakej máme vztah a blah blah no a pak tam pod tím byly komentáře. Nějaká slečna tam psala sáhodlouhej komentář o tom, že nepochybuje o tom, že se milujeme, ale že by ta láska byla ještě… hlubší, kdybychom se spolu milovali. Že by-„

„Jasně, hlubší… byl bys ve mně, samozřejmě, jak hlubší by to mohlo bejt,“ Bill bratra přerušil, ale pak zase mlčel a na bratra se podíval, aby pokračoval.
„Takže… říkala, že kdyby, doslova, se naše těla spojila v jedno, že nic hlubšího už by prostě nebylo.“
„Tomi… ty si to taky myslíš? Chtěl by ses se mnou milovat?“ Billovi přišlo trochu divné, že o tom spolu mluvili, ale mluvili spolu o všem, tak klidně můžou i o tomhle. Byli dvojčata, bylo jedno, jak hloupé bylo jejich téma, měli mluvit o všem.

„Nevím, přemýšlel jsem o tom. Že prostě… bychom byli jako ‚spojení‘, nebo tak něco. Chci ti být, co nejblíž to jde.“

„Lásko… miluju tě víc než cokoliv na světě. Jsi moje slunce, můj kyslík, můj svět. Nepotřebuju… já se s tebou nepotřebuju milovat, abych ti byl blíž. Nemůžu ti být blíž, než už jsem. Sex je… sex je fajn a chápu, jak to ta slečna myslela, ale sex je prostě jen chvilkový, pro mě je to nic v porovnání s tím, co s tebou mám. Jestli mi chceš lásku dokázat tak, že se pomilujeme, tak dobře, ale já to nepotřebuju. Cítím, že jsem ti tak blízko, jak to jen jde. Možná ne tělesně, ale moje srdce bije ve tvém hrudníku, jak blíž bych ti ještě mohl být?“
Brunet se spokojeně usmál a bratra políbil, krátce, jen otřel svoje rty lehce o Billovy.

„Promiň, neměl jsem to vytahovat. Máš pravdu… náš vztah je mnohem víc než jen sex, že jo? Nepotřebuju s tebou spát, abych věděl, že mě miluješ a abych ti dokázal, že já miluju tebe. Protože ty to víš, správně?“

„Správně. Cítím to každou vteřinu, miláčku.“
„V tom případě je to všechno, co na světě potřebuju. Promiň, už to nebudu vytahovat.“
„Vytahuj všechno, mluv se mnou o všem. A kdyby ti jednou už nestačilo mít moje srdce a chtěl bys mít i… no, , tak mi to řekni.“
Tom jen přikývnul a bratra si pevně přitáhl do objetí.
Jak tam tak seděli, natisknutí na sebe, jejich srdce bila jako jedno… Tom věděl, že jeho bratr má pravdu. Nepotřebovali spolu mít sex, aby si dokázali lásku, protože jejich láska byla mnohem, mnohem víc.

autor: Iwča

betaread: J. :o)

11 thoughts on “We can’t live without each other

  1. a stejne ten sex maji 😀 tim se to proste nezapre a je to sto pro jasne 😀
    Takez jako vy dva, nedelejte ze ne 😀

  2. :') krásný…
    Sex není všechno! Nejvíc mě na nich fascinuje to, jak se nebojí dát si sé city nejevo. Jak v téhle povídce, tak i ve skutečnosti i když trošku jinak. Ale kdo ví, co za "vztah" spolu mají ve skutečnosti…?  :3
    Závidím jim to. Mají po svém boku někoho o koho se můžou opřít, někoho komu se můžou svěřit se vším, někoho kdo s němi bude navždy. Doopravdy navždy.  :') Mají mezi sebou pouto, které nikdo nepřetrhne, neexistuje pro ně důležitější osoba…  :') to na tom miluju.
    O tam já si můžu nechat jenom zdát aneb smutný život jedináčků… 🙂

  3. Boze, to je nadherne <3 Uplne me to dojalo, ta jejich laska je prekrasna. Vubec nevadi, ze povidka nema moc dej, i tak je to dokonale. Jedna z nejlepsich povidek, co jsem kdy cetla, opravdu. Perfektni <3

  4. Prekrásny príbeh, vlastne skôr to je ako pohľad do ich súkromia. Viem si predstaviť, že sa k sebe správajú takto pekne a verím tomu, že sa dokážu rozprávať o všetkom. Vlastne im sa stačí na seba pozrieť a nemusia povedať nič. Ďakujem za túto strašne krásnu jednodielku. A keby si to Tom náhodou rozmyslel a chcel by byť bližšie aj tým druhým spôsobom ako je duša a srdce, kľudne to sem prosím Iwča zase napíš 🙂

  5. Dokonalé. Kluci se k sobě tulili už u mámy v bříšku, tak na co to všichni musí řešit. Ostatní a jejich názory jim můžou být ukradení, oni mají svůj malý vesmír.

  6. Wow! Tak tohle se mi opravdu ohromně moc líbilo! 🙂 Jedna z nejlepší jednodílek, co jsem kdy četla 🙂 Tak krásně něžné a plné lásky! Já jsem to vážně četla jedním dechem a neustále jsem se u toho usmívala 🙂
    A mě popravdě vůbec nevadí, že to vlastně žádný děj nemá. Já to ani nepotřebuji, mě stačí číst si o téhle neskutečně obrovské lásce mezi dvojčaty a hned je ta jednodílka lepší než kterékoli jiné 🙂 Naprosto mi to přijde, jako by jsi je dva viděla v soukromí a jenom nám napsala to, co jsi viděla. Dokážu si představit, že takhle nádherně se k sobě chovají 🙂 Už mě to stačí vidět v té televizi, jak na sebe občas šahají a s láskou na sebe koukají. A jestli spolu spí nebo ne? To už je jedno, protože jejich lásku nikdy nedokáže nic překazit ♥
    Opravdu Ti moc děkuji za tuhle povídku. Bylo to pro mě čest, ji číst! 🙂

  7. Po roce jsem se ocitla znova tu, je to zvláštní 😀 … Četla jsem to celé, je to skvěle napsané, fakt této "lásce" neholduji a není mi to po chuti a přijde mi to zvrácené, ale stejně tohle není první povídka, kterou jsem četla na tomto skvělém blogu 😀 Jsem moc ráda, že se vám tak úžasně daří! Jen tak dál, není to jedno a to samé, nenudí to, je to PARÁDNÍ! Kdo řekl že něco podobného nečetl, kecá 😀 Byť jen kousíček

  8. Veľmi krásne napísané. Úplne si viem predstaviť, že by to bola skutočná scénka z ich súkromia. Majú medzi sebou také krásne puto 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics