You & I

Z jukeboxu dohrávala poslední písnička, kterou si poslední host zaplatil, když odcházel z lokálu. Prý jen tak pro radost, aby se majiteli lépe uklízelo a zavíralo. Barman utřel hadrem pult a zapnul vodu, která začala téct do dřezu na neumyté sklenky. Písnička se pomalu chýlila ke konci, když se otevřely dveře, zvoneček nad nimi tiše zacinkal a Tom zvedl pohled. Usmál se. „Jdeš brzy, ještě jsem neuklidil…“

„Končili jsme dnes o něco dřív…“ usmál se černovlasý chlapec a sedl si na barovou židli. Nohu přes nohu. „A chyběls mi, tak jsem nejel metrem, ale vzal si taxi…“ usmál se a típl zpola vykouřenou cigaretu do oprýskaného popelníku.

„Chyběl?“ ušklíbl se samolibě Tom, vysypal popelník do umyvadla, vzal zpod pultu lahev s whisky a nalil ji do dvou skleniček, jednu poslal černovlasému tanečníkovi a opřel se loktem o bar. Díval se na tu krásu před ním s usměvavýma očima, Bill byl po dlouhé době člověk, kterému mohl důvěřovat, a někdo, o kom by se opovážil říct, že ho miluje. Perfektně se doplňovali a rozuměli si. Tom měl svůj bar a Bill tancoval pro potěšení druhých. „Taky si mi chyběl… Dneska bylo narváno, vydělal jsem pěknou sumičku…“ mlaskl spokojeně.

Bill se na něj podíval zpoza skleničky, napil se a s úsměvem ji položil. „Dneska tě chci…“ pousmál se. „Myslím si, že už to dál nevydržím a jsem připravený…“

„Říkáš to, jako bys byl panic…“ zasmál se Tom a také vypil svůj příděl. Jeho přítel na něj vyplázl jazyk.

„Pitomče…“ zvedl se ze stoličky a hupsl na gauč, který stál u zdi pokryté cihlami a plakáty. Ten gauč toho zažil už opravdu hodně, mohl se chlubit několika ztrátami panenství. „Pojď…“ řekl mladík laškovně a poklepal na gauč vedle sebe.

Byl rok 2009 a Tom si vydělal na jejich první společný byt, byl rok 2009 a Bill se noc na to odstěhoval z města pryč.

***

Už to je nějaká doba, co tady byl Bill naposledy. S úsměvem seděl v taxíku, který ho vezl z newyorkského letiště do jeho starého bytu. Mladík se díval ven z automobilového okna, připadalo mu to jako věčnost, ale už byl zase zpátky ve městě. Když odsud odjel, zanechal tady něco, bez čeho teď nehodlal odjet pryč. Skousl si ret, zavřel oči a s přihlouplým úsměvem se zabořil do opěradla. Jemně si promnul rty a vzpomínal na to, co tady v New Yorku všechno měl. Když ho Tom líbal, jeho rty chutnaly po whisky, dal by cokoliv, jen aby zas mohl být jeho panenkou. Promnul si unaveně čelo, tentokrát bez něj neodjede.

Tu noc předtím, než odjel, když za ním spěchal do baru, aby mu mohl říct tu skvělou zprávu, se spolu milovali, už po nespočetněkrát. Tom byl tenkrát tolik nadšený z toho, že vydělal na jejich byt, že si ho budou moct koupit do plného vlastnictví a nemuset se zabývat otravným domácím. Nahnul se mu k uchu a povídal: „Sedni si,“ na ten gauč, „sem patříš…“ do rohu jeho baru, „Dnes máš moc hezké boty…“ podíval se na jeho nové rudé boty na podpatku. Bill si ale nesedal, chtěl mu něco říct. „Sedni si,“ strkal ho na gauč, kde se poprvé milovali. Bill se tichounce zasmál. Moc dobře si na jejich poprvé vzpomínal, moc dobře si vzpomínal na to, co mu Tom řekl před tím, než to udělali. „Víš, něco tady na tom místě je… Jsme tu jen ty a já… Tvojí rtěnku mám po celém obličeji, no tak, přestaň na chvíli…“ zasmál se Tom a pohladil ho po boku a jemně mu stiskl zadek. To Tom uměl, i když si hrál na drsňáka, byl to pořád jen ten romantický kluk z Nebrasky. Jo, něco na tom tenkrát bylo… „Jen ty a já, zlato… Něco na nás dvou bude…“

Taxík zastavil před jejich společným bytem a černovlasý vyskočil z auta, s taškou přes rameno vyšel k domu. Zaklonil trošku hlavu a zadíval se na dům před ním, vydechl. Byly to dva roky, co ho nechal jít. Moc dobře si pamatoval, jak dlouhou dobu po jejich rozchodu nemohl slyšet vtip nebo poslouchat jeho oblíbený rock’n’roll. Otevřel dveře a vešel do budovy, zastavil se hned, jak pohledem spočinul na ohořelém linoleu, které bylo na zemi. Usmál se, srdce ho ale bolelo při vzpomínce na to, co všechno nechal jít. Bylo to na jeho narozeniny, kdy se opili a pak dělali nepořádek a on omylem upustil na zem cigaretu a propálil tak do podlahy díru. Nahoře v bytě pak party pokračovala, Tom mu při večeři se svíčkami zpíval jejich společnou píseň, jen s akustickou kytarou a nahý. Bill si přivolal výtah a nastoupil do něj, podíval se na svůj odraz do zrcadla, dal si pramen vlasů za ucho a přikývl. Tentokrát bez Toma neodejde.

„Budeme navždy spolu? Ty a já?“ Bill přikývl.

„Raději bych zemřel, než být bez tebe…“

Výtah zastavil a Bill vyklopýtal ven, taška se mu zasekla ve dveřích. „No tak!“ vytrhl ji ze zavřeného výtahu a nespokojeně zabručel. Měli spoustu peněz, ale stejně platili nájem, nemohli si totiž dovolit dům v Nebi. A navíc, nemohli říct, že by se jim tady v jejich malém, ale útulném bytě nelíbilo. Na světě byli jen tři muži, kterým by se Bill kdy oddal, jeho otec, Tom a Ježíš Kristus, proto si byl černovlasý jistý, že neudělal chybu, když se sem vrátil, Tom byl totiž ten pravý. Bill zvedl ruku a chystal se zazvonit, ztěžka oddychoval. Všechno tohle stálo za to trápení, byli spolu přeci celých šťastných šest let. Tanečník vždycky tvrdil, že on, jako newyorčan, nikdy nikoho nepoloží. Už se těšil, až ho znovu bude líbat po celém obličeji, věděl, že to bude zas tak, jak to má být. Znovu si spolu připijí, připijí na sebe a Nebrasku, oh jak ho miloval. A tak, Bill zazvonil.

Dveře se otevřely.

„Ty…“ zamrkal Tom, vydechl.

„Já…“ přikývl Bill a nervózně se usmál.

„Co tady děláš?“ nevycházel Tom z údivu.

„Vrátil jsem se… Já… Vím že to bylo dlouho, co jsem byl pryč, ale jsem zpátky… A tentokrát, tentokrát už bez tebe neodejdu…“ vydral ze sebe Bill, Tom se nezmohl na odpověď, chytl ho za zápěstí, zatáhl ho do bytu, zavřel dveře, opřel ho o ně a spojil jejich rty ve vášnivém polibku.

autor: LilKatie