You know you love it

autor: Gabby

Bill poskakovalpo chodbě a vesele si něco pobrukoval. Bezmyšlenkovitě zamířil ke dveřím vedoucí do bratrova pokoje a rychle je otevřel.

„Tomi! Tomi!“ Výsknul vesele a poskočil k bratrově posteli. „Tomi?“ Podivil se, když si všimnul, že bratr na posteli sedí s posmutnělým výrazem. „Co se ti stalo?“ Ptal se zaskočeně Bill. Očekával, že ho bratr uvítá s otevřenou náručí a stejně rozjasněným úsměvem, ostatně jako to bylo vždycky.

„Stella…“ Bylo jediné, co Tom řekl a dramaticky si schoval obličej do svých dlaní.

„Co je s ní?“ Ptal se Bill.

„Ona… mě nechala,“ Odvětil Tom zdrceně po několika sekundách.

Bill vykulil oči. „Aha,“ Pořád stál kousek od Toma a sledoval jeho dredy, které mu přepadly z ramenou do obličeje. „To mě mrzí…“ Dodal ještě a sednul si do tureckého sedu před Toma.

„Hmm…“ Ozvalo se smutným hlasem.

Bill okamžitě protočil oči, ale dal si pozor, aby si toho bratr nevšimnul.

„Tome, co děláš?“ Řekl najednou a položil svoji dlaň na Tomovo levé rameno. „Je ti šestnáct, co se tu hroutíš z jedné holky? Zrovna ty! Jsi Tom Kaulitz, vždyť můžeš mít kteroukoliv jinou!“ Snažil se ho Bill nějak povzbudit.

Tom se na bratra konečně podíval skrze své dlaně. „Ale tahle byla jiná…“ Špitnul stále tím ublíženým hlasem.

„Tome,“ Zasmál se lehce Bill. „To, že byla dobrá v posteli a měla velký prsa, ještě neznamená, že se z toho teď totálně zhroutíš.“ Zvedl se ze země a posadil se vedle svého bratra, který se na něj se zaujetím díval.

„No, jo, jenže ona byla vážně dobrá,“ přiznal Tom konečně. „Fakt dost…“ Bill znovu protočil oči, nyní už mu bylo jedno, jestli to jeho bratr vidí nebo ne.

„Sklapni,“ řekl Bill rázně a hbitě si sednul obkročmo na svého bratra. Díval se na něj lehce pohrdavě a dosyta si užíval bratrův šokovaný pohled.

„Bille, co to-“ Avšak Tom nestihl nic říct, jelikož se Bill lehce zavrtěl v jeho klíně a přiblížil se k jeho uchu.

„Teď můžeš mít… mě,“ zašeptal zvláštně zastřeným hlasem. Tom zalapal po dechu.

„Bille, přestaň!“ Mladší z bratrů však pokračoval dál.

„Vím, jak se na mě díváš,“ pokračoval Bill. Jeho ústa byla těsně u Tomova ucha, takže mohl cítit Billův horký dech. „A ty zase víš, že bych byl lepší než všechny ty holky dohromady.“

Tom naprázdno otevřel pusu, avšak nic neřekl, jen se soustředil na Billovo tělo, které se k němu čím dál víc tisklo. Cítil i to, jak mu nyní dýchá na krk, a to, jak bratrovy jemné dlaně putují po jeho zádech. Bill si mezitím užíval bezbrannost svého bratra. Věděl, jak mu teď silně tlouklo srdce.

„Bille, o čem to mluvíš? Co to děláš?“ Vyjekl Tom hystericky.

„Chci konečně udělat to, po čem oba dva už dlouho toužíme.“ Šeptal Bill dál. Tom šílel z jeho hlasu, který byl plný touhy. Patrně cítil, jak se celé jeho tělo chvěje a jeho mysl přímo křičela, když nasával bratrovu omamnou, jedinečnou vůni. „Vím, že to tak je, Tomi… už tenkrát, když jsme se opili u Andrease na té párty,“ mluvil Bill dál a svou hladkou tváří se otíral o tu Tomovu. „Jak sis mě spletl s nějakou černovlasou slečnou a políbils mě…“ Bill zničehonic slastně vydechl a Tom cítil probouzející se život ve svém klíně. „Ty víš, že my dva nejsme obyčejní bratři…“ A to byla poslední kapka. Tom okamžitě Billa pevně chytil za úzké boky a chvatně ho převalil pod sebe.

„Tenkrát jsem si tě s nikým nespletl.“ Vpálil Billovi do obličeje a poté jej prudce a vášnivě políbil na rty tak podobné těm svým.

*

Starší z bratrů se díval na svou mladší polovičku a pevně zatínal nehty do matrace. Něco bylo špatně, cítil to.

„Bille…“ Zašeptal bázlivě a nedokázal svůj pohled odvrátit od svého bratra pryč.

Tom se zamračil, když Bill neodpovídal a ani se nepřestával dívat před sebe. Co se to jen dělo? Poslední pár týdnů bylo hrozných. „Billi…“ Zkusil to znovu, opět nic, a proto se Tom posunul blíž k Billovi a pokusil se ho dotknout, jenže Bill ucukl.

„Nesahej na mě, prosím,“ promluvil konečně mladší z bratrů. Tom cítil, jak se díra v jeho hrudi zvětšuje.

„Tak mi ale řekni, co se děje.“ Tom se nehodlal jen tak vzdát. „Už několikátý den se tě na to ptám a ty mi nejsi schopný odpovědět,“ dodal ještě lehce pochmurně.

Tomovi kolovalo hlavou spousty otázek, ale jen jedna byla stěžejní, a sice, co se s nimi za ty tři roky stalo?! Nyní bylo dvojčatům už devatenáct let.

„No tak se mě prostě neptej!“ Vyjel po něm Bill, až Tom o kousek ucouvnul. „Já už prostě…“ Bill prudce oddechoval a znovu svůj pohled od bratra odvrátil. „…nechci,“ zamumlal skoro neslyšně.

„Jak to myslíš?“ Vyptával se rychle Tom.

„Už toho mám prostě dost, Tome…“ Na chvíli se odmlčel a nervózně si namotal na prst pramínek svých havraních vlasů. „Už nejsme děti, Tome… tohle nemůže dál pokračovat.“

„Ale…“
„No tak! Nemůžeme to dál dělat, nechci se už skrývat! Opravdu s tím chci skončit.“ Bill se na svého bratra opět podíval a Tom v jeho očích spatřil přesvědčení. „Chci si najít dívku a mít normální vztah, aniž bych se musel bát, že mě někdo uvidí…“ Pokračoval Bill.

„Ale ty jsi gay… vzpomínáš si?“ Tom se na Billa trošku zašklebil. Nevěděl, co se to najednou děje. Co ty náhlé změny? Začínal cítit úzkost a strach ze ztráty.

„Bisexuál,“ opravil ho pohotově Bill.

Tom protočil oči v sloup a vydal ze sebe nesouhlasné povzdechnutí. „To je jedno… Ty miluješ mě, Bille, proč bychom to měli ukončit?“ Tom si začínal připadat hloupě. Nechtěl se Billa nijak doprošovat, ale přesto si byl jist tím, že by udělal cokoli, aby bratr zůstal po jeho boku.

„Ale láska není všechno, Tome,“ Bill to řekl tak lehce, jako by to pro něj snad vůbec nic neznamenalo. „Chci, abychom byli zase normální bratři, Tome, prosím…“ Řekl skoro až naléhavě. „Jen si zkus představit, kdyby naše tajemství někdo odhalil. Však víš, že Géčka už měli podezření několikrát a-„

„Proboha Bille, ty jsi tohle celý ale začal!“ Tom začínal být podrážděný, ani nevnímal tu poslední věc, kterou mu Bill s obavami sdělil.

„Ježiši, Tome!“ Bill si prudce stoupnul a šlehl po bratrovi téměř až nenávistným pohledem. „Já už toho mám po krk!“ Křikl po něm. „Celé ty roky se mi všichni smáli, že já jsem ten slabší, že mě jen obskakuješ, a že vypadám jako ženská!“ Bill kolem sebe naštvaně gestikuloval. „A taky se na mě podívej! Mám dlouhé vlasy,“ ukázal svými ukazováčky na svou dlouhou hřívu. „Mám úžasnej make-up,“ přesměroval prsty ke svým očím. „Mám zasraný boty na podpatku!“ Zařval a vykopnul dopředu svou pravou nohou. „A co ještě mám?“ Nepřestával na svého bratra hystericky křičet. „Každej večer mám v prdeli ptáka svýho bratra! Je to hrozný! Já jsem hroznej! My jsme hrozní!“ Bill vypadal, že se asi každou chvílí zhroutí, sám si to uvědomoval, proto se znovu posadil vedle Toma. Oči se mu začínaly plnit slzami. „Já už prostě nemůžu, Tome. Musíme, prostě musíme tohle utnout, já tě o to žádám.“ Loupnul po svém bratrovi zuboženým pohledem.

„Ty nejsi šťastný, Bille?“ Zeptal se Tom hloupě.

„Ne… tedy ano, ale i ne… vlastně ne,“ Billovi se po tváři svezlo několik prvních slz. „Miluji tě, skutečně tě miluji, ale takhle to nejde, Tome. Jsme dospělí a nemůžeme se skrývat věčně. Je to moc nebezpečné, copak ti to nedochází?“ Bill mluvil slabým hlasem, a co chvíli posmrkával.

„Bille, ale ty přeci zbožňuješ to, jak vypadáš… a zbožňuješ i nás…“ Zkusil to ještě jednou naposledy Tom.

„Ano, jistě, miluji to,“ přiznal Bill. „To všechno miluju k zešílení, ale také už chci konečně pořádně dospět a posunout se, copak ty nechceš to stejné?“ Cítil se zoufale. „Myslím, že si nechám narůst vousy.“ Tom se na Billa zaraženě podíval.

„Vousy?“ Trošku znechuceně nakrčil nos.

„Ježiš, nech toho… můžeme to teda nějak-„

„Ukončit?“ Doplnil svého bratra Tom.

„Jo…“

„Nechci to ukončit, ale pokud je to to, co si přeješ…“ Řekl odhodlaně Tom i přesto, že všechno uvnitř něj se pomalu bortilo. Bill jen slabě přikývnul a poté se nahnul ke svému bratrovi a naposledy ho políbil na rty.

*

Vztah mezi dvojčaty se během pár dnů vrátil do starých, dobře zajetých kolejí. Tom za to byl nesmírně rád, jelikož svého bratra nesmírně zbožňoval a pravděpodobně by nepřežil, kdyby se jim rozpadl i bratrský vztah. Opět spolu vtipkovali, svěřovali se a dělali naschvály Géčkům jako za starých časů. Ovšem nyní, po půl roce po jejich tajném rozchodu, si Tom stále uvědomoval, že už nikdy nezmizí to, jak se na svého bratra díval, že z jeho mysli nikdy nevymizí představy a vzpomínky o tom, jak ho líbal na rty, hladil a vstupoval do jeho uzoučkého těla. Stále ho miloval, ale respektoval Billův názor, vlastně s ním i docela souhlasil…

*

Tom se právě vracel domů ze studia a nesmírně se těšil na to, až se natáhne na pohovku a nebude vůbec nic dělat. Byl strhaný. Přípravy k novému albu byly v plném proudu. Nemohl se dočkat, až se opět vrátí na vrchol všech hitparád. Věděl, že odvádějí skvělou práci, proto si byl jist, že čtvrté album bude ještě lepší než to třetí.
Když otevíral vstupní dveře do jeho a Billova bytu, pomyslel na své mladší dvojče. Dnes odešel z nahrávání tak brzy.

„Bille? Bille, jsi doma?“ Křiknul do vstupní chodbičky, aniž by se podíval před sebe. Jen si zul své velké boty a chystal se vejít do kuchyně, když si konečně všimnul, že v malé chodbě není sám.

„Co to kurva-“ Tom civěl na svého malého, nevinného brášku, jak se válí po nějaké hnědovlasé ženštině. „Bille?“ Tom šokovaně nakrčil obočí.

Bill se od slečny odtáhnul a podíval se na svého bratra s neurčitým výrazem.

„Ahoj Tomi,“ řekl po chvilce veselým hláskem, jako by se nedělo vůbec nic zvláštního. „Tohle je Sarah… moje přítelkyně,“ Bill se roztomile zaculil a Tom nemohl uvěřit svým uším a očím.

„To jako myslíš vážně?“ Tom na svého bratra nepřestával zaraženě hledět. Co ten Bill sakra zase dělá? „Ale Bille… nejsi náhodou-„

„Co?“ Štěkl po něm Bill okamžitě.

„Nic, to je jedno…“ Zamumlal Tom, obešel pár přišpendlený ke zdi a rychle vyběhl schody do druhého patra. Cítil se příšerně.

*

Tom seděl na své posteli, v klíně měl položený laptop a zmoženě hleděl na fotku svého bratra. Jen na několik málo sekund pohlédl na jeho bezchybný obličej, tmavé, krátce zastřižené vlasy, jemné vousy stejné barvy a hluboké hnědé oči. Nevydržel to dlouho, proto za chvíli svůj zrak odvrátil jinam a notebook zaklapnul. Cítil se uvnitř hrozně prázdný, zmatený a bohužel i osamělý.
Postrádal svého starého brášku, který si na nic nehrál, byl naprosto přirozený a veškeré jeho emoce byly skutečné. Tak šíleně moc mu chyběl…

Dveře do Tomova pokoje se neočekávaně otevřely a Tom pocítil, jak na něj dýchla minulost. Připadal si jako tenkrát před sedmi lety, když k němu jako nyní bratr radostně přispěchal a našel ho zdrceného kvůli tomu, že ho někdo opustil.

„Tomi?“ Bill jako tenkrát přispěchal k bratrově posteli, u které se zastavil a s podezřením si svého bratra prohlížel. „Co budeme dneska dělat? Hrozně se nudím,“ zašveholil Bill a nespouštěl ze svého bratra oči.

„Nevím… můžeš se sejít třeba se Sarah, ne?“ Procedil Tom skrze zuby. Začínal si připadat jako idiot. Místo toho, aby někde naháněl ženské, tu seděl jako hromádka neštěstí a trápil se kvůli vlastnímu bratrovi.

„Vždyť víš, že jsme se rozešli,“ uchechtl se Bill.

„Oh, jaká novinka… že by ti konečně došlo, že nemáš rád díry, ale pořádný klacky?“ Tomův hlas překypoval sarkasmem a ironií.

„Co to… co s tebou je?“ Podivil se Bill.

Tom konečně vzhlédl a probodl bratra nevraživým pohledem. „Už mě to nebaví, Bille…“ Řekl nakonec. Snažil se ovládat ze všech sil.

„Co myslíš, Tome?“ Zeptal se Bill a přejel si dlaní po svém delším strništi. Skutečně se hrozně změnil.

„Mučíš mě!“ Tomův hlas byl pevný, ale uvnitř se cítil hrozně slabý.

„Já? Jak…?“

„Bille, nedělej blbýho!“ Cítil, jak se hněv uvnitř něj začíná zvětšovat každou sekundou o trochu více.

„Nevím, o čem to mluvíš!“ Už i Billův hlas se začínal měnit.

„Bille!“ Zařval Tom a prudce se zvednul z postele a natlačil bratra ne nejbližší zeď. Prudce Billa jednou rukou chytil za paži a druhou pevně za bradu. „Dokážeš si vůbec představit, jak šíleně mi chybíš?!“ Vpálil mu Tom bez váhání do obličeje. Bill bázlivě oddechoval. Očima těkal po Tomově rozlíceném obličeji. „Myslíš si, že nevidím všechny ty pohledy? Od té doby, co jsme to skončili, jsi s tím nepřestal!“ Stále držel Billovu bradu tak pevně, aby se jeho bratr nemohl ani o kousek pohnout. Chtěl mu všechno říct zpříma do očí. Potřeboval to. Tuhle bolest už dál nezvládal. „Takže se mi nepokoušej znovu lhát o tom, že už mě nemiluješ!“ Billovy oči se rozšířily a jeho strach z bratra se navyšoval.

„Nech mě být,“ Bill se snažit vykroutit svou čelist z Tomovy obří dlaně. „Zešílel jsi? Pusť mě! Bolí to!“ Mladší z bratrů vypískl a konečně se vymanil z Tomova bolestného sevření. Tom se na něj znovu díval jako na šestnáctiletého kloučka, který je tak křehký a zranitelný.

„Nechtěl jsem ti ublížit.“ Tom byl v šoku, naprosto se nechal unést vlastní zoufalostí. „Omlouvám se, Bille…“ Tom znovu natáhnul ruku k bratrově tváři a zlehka ho po ní pohladil. „Opravdu se omlouvám.“ Z Billova pravého oka vytekla malá slza. V tu chvíli si Tom uvědomil, že jeho bratr se nezměnil. Mohl sice změnit svůj vzhled, ale sebe ne.

„Nech mě, Tome,“ Bill ucuknul před bratrovou dlaní. „Já s tebou být nechci,“ zašeptal a sklonil zrak k zemi.

„Nelži mi, Bille! Já vím, že mi lžeš!“

„A co když ne?“ Bill se na Toma podíval, opět pln odhodlání.

„Jsi můj bratr. Vím, že cítíme to stejné!“

„Oh můj bože,“ Bill podrážděně vydechl. „Posloucháš se vůbec? Přesně to je ten zatracenej problém, Tome! Jsme bratři! Bratři!“ Tom pozoroval, jak se Billovy oči znovu plní slzami. „Je to špatné…“ Dodal tichým hlasem a znovu sklopil hlavu.

„No a co? Mně už je to jedno, Bille. Chci být s tebou, nic jiného mě nezajímá. Neříkej mi, že ty ne. Vím, že jsi nás pohromadě zbožňoval.“ Tom opět položil svou dlaň na bratrovu bradu, nyní velice něžně a slabě mu ji zvedl nahoru. Chtěl se mu dívat do očí. „Miloval jsi nás… Milovals to všechno.“

„To už nikdy neříkej… nikdy!“ Bill se naposledy pokusil o odpor, ale když se Tom konečně po tak dlouhé době vpil do Billových rtů, nebránil se.

Po několika minutách se bratři začali vzájemně vysvlékat. Nedokázali se nabažit těla toho druhého. Tak neskutečně moc si chyběli. Byli jako šílení, jejich ruce hbitě putovaly po těle toho druhého a snažily se znovu zmapovat zapomenuté poklady.

„Tomi, pomiluj se se mnou… jako tenkrát,“ vzdychal Bill do Tomových úst, když už leželi v posteli úplně nazí. „Prosím, Tomi, miluj se se mnou,“ škemral Bill. Vášeň a touha mu zatemňovaly mozek. Tom na nic nečekal, rychle bratra připravil a poté opatrně pronikl do jeho těla.

„Tome!“ Vyjekl Bill slastně. „Ano, ano, jsi úžasný.“ Tom pevně držel Billovo chvějící se tělo a plně si užíval jejich bezchybného spojení.

Po nějaké chvíli vedle sebe mladíci padli a prudce oddechovali. Bill se okamžitě schoulil do náruče svého bratra a dožadoval se polibku. Litoval toho, že jejich tajný vztah vůbec kdy ukončoval.

A jediné, co udělal Tom, bylo to, že se musel usmívat. Byl spokojený, měl zpátky vše, po čem kdy toužil.

„Říkal jsem ti, že to miluješ…“

autor: Gabby