autor: Jájinka
betaread: Janule
betaread: Janule
Bill seděl na posteli a přemýšlel. Hleděl na protější stěnu, za kterou se nacházel pokoj jeho bratra, kterého tak miluje. Poté klekl na koberec a zpod postele vytáhl malou černou krabičku. Otevřel ji a v ní se objevila malá stříbrná věc. Přiložil ji klidně k zápěstí a pomalými pohyby jezdil nahoru a dolů. Po tvářích mu začaly stékat slzy. Pálilo ho celé tělo, ale hlavně srdce, Tom to nevěděl, co k němu Bill cítí, a proto se takhle trýznil. Najednou klepání.
Bill zahrnul rukáv Ku.va, bude celej o krve ale co už…
,,Pojď,“ houkl ke dveřím, když šoupl krabičku zpátky.
,,Co děláš?“ zeptá se Tom, když vidí jak pláče.
Bill zakýval hlavou, že nic Tom ho objal, ale předtím ho nechtěně stiskl na ruce. Bill vytřeštil oči.
,,Je ti něco?“ zeptá se ho bratr.
Znovu zakývá. Tom se usmál a odešel. Proč jsem mu to neřekl, vždyť proto jsem za ním šel, pomyslí Tom. Bill vyhrnul rukáv a ošetřil si ruku. Ještě že na to nepřišel, pomyslel Bill, ale ve dveřích se znovu objevila bratrova hlava
,,Bille,“ podíval se na něj.
Rychle k němu přiskočil a podíval se na zápěstí, na kterém bylo nesčetně ran.
,,Proč to děláš?“ zeptá se ho Tom a kolísá mu hlas.
Bill se rozbrečel.
,,Protože jsem se zamiloval a ta osoba mě nechce,“ zkouší to jinak.
Tom si sedl a složil tvář do dlaní. Vypadali děsně úchylně, protože oba plakali.
,,Tomi, copak je?“ zavzlykal Bill.
Tom se na něho podíval uslzenýma očima.
,,Jsi zamilovaný,“ podotkne.
Bill se k němu přisune a obejme ho.
,,Ale neboj, ty jsi pro mě na prvním místě. Jenom TY ne žádná hudba, i když je to všechno co mám, nemůžu říct život, protože můj život jsi Ty, Tome.“
Tom zvedl tvář a podíval se mu do očí.
,,Bille, proč to děláš? Proč si ubližuješ?“
,,Kvůli Tobě,“ rozplakal se znovu Bill.
Tom pochopil.
,,Ty můj blázínku,vždyť já… já… Já tě Miluju,“ dostal ze sebe Tom.
Bill se mu vrhl okolo krku.
,,Ano, Bille, jsi první člověk, do kterého jsem se zamiloval a kterému jsem řekl, že ho miluju, važ si toho,“ začal se smát.
Bill se k němu přidal. Zadívali se do očí, oba je měli zalité slzami.
,,Miluju Tě, Tomi,“ zašeptal Bill.
Bill se k němu naklonil a Tom se vpil do jeho pootevřených rtů. Jak jsou hebké, pomyslel Tom. Jazyky si hráli ve vášnivém stylu. Po pár minutách, když se od sebe odrhli, Tom řekl:
,,A toho to už nech,“ ukázal na jeho ruku.
Tom šel do svého pokoje a ve dveřích řekl:
,,Mám pro tebe překvapení, za 5 minut přijď.“
Bill kývl a usmál se. Vytáhl krabičku a žiletku.
,,Sbohem, má lásko“a zlomil ji.
Konečně jsem totiž šťastný, zamyslel se a vydal se do Tomova pokoje.
autor: Jájinka
Krááásný =)
chtěla bych vědět,co se dělo v pokoji za překvapení…ale myslím,že si to dovedu představit…:-D
no… moc hezký x) .. a moje fantaie pracuje na plne obratky…ehma takze co se v tom pokoji tak mohlo dít .. hm ??? xD
to jekwáásný 🙁 oOoOo NE NEposlouchala jsem u toho tu písničku ud Imodium Žiletko, má lásko 😀
ano, to je pekne povedene:)… konecne neco veseleho na to ze je tam nta ziletka tak to dopadlo dobre a ne smrti, coz se mi veloce libi…. pekna povidka;D
jůůůůů nádhera
hmm… chci vidět to překvááááápkooooooo x))) rychle, stručně, vesele, tak se mi to líbí :)))
nádherný
Hezký:)
ale chtělo by to pokračko zajimalo by mě to překvapko xD
hezky 🙂
Jo moc pěkné 🙂
toje fakt asi ta nej krásnější ff-ka kterou jsem kdy četla
tak tohle je dobrý.v tom pokoji si to dokážu živě představit 😀
A co to bylo za překvapení? mě to zajímá
Šťastný, pěkný konec! Paráda;)
..
Jéé happy endy přímo miluju!! Konečně nějaká oddechovka, příjemná, nedramatizovaná, občas musí člověk z toho návalu komplikovaných povídek trochu vydechnout…^^ Miloučké..:)) A fakt důmyslný konec 😉
Aj ja chcem vedeť to prekvápko! 😀