autor: Psycho-Vampie♥
Vyběhnu schody, otevřu dveře a ovane mě čerstvý chladný vzduch. Jen chvilka mě dělí od úplného uvolnění. Jen pár minut, chci si to tu vychutnat. Když jsme byli s Tomem malí, vždycky jsem se chodil schovat na střechu. Bylo to jeho nejoblíbenější místo. Věděl, že kdyby přepadl, zemřel by, a to mu dodávalo jakýsi nepopsatelný pocit. Byla to směs adrenalinu se strachem a i něco jiného, přesně nevěděl co.
,,Toméééééé, nikdy jsem tě nepřestal milovat.“ Zakřičel do noci.
,,Nikdy rozumíš? Nikdy.“
,,Chci ti říct, že je mi to všechno líto.“
,,Měl jsem tě vyslechnout, ale už se to nedá vzít zpět.“
,,Mrzí mě to. Hodně mě to mrzí.“
(Tom)
Ne. To ne. Moje dvojče si chce něco udělat. Můj instinkt mi to říká, vždycky jakoby jsme byli propojeni. Kam by jen mohl jít?
Propadal jsem beznaději, že ztratím svoji jedinou opravdovou lásku.
A to navždy.
Žíly by si nepodřezal, to by ho moc bolelo, vím, jak mu bylo, když se třeba řízl. Ne, to by neudělal.
Prášky taky nespolkne, na to nemá žaludek, on by to hned vyzvracel. Nikdy nejedl prášky. Nemohl.
NE. On chce skočit. Tam kde bydlí, je dost vysoká střecha. Ne, prosím ať nejdu pozdě.
Rychle se obleču a pádím z domu rychlostí blesku. Naštěstí bydlím jen jeden blok od jeho bytu. Nevšímám si lidí, co na mě civí. Teď je pro mě hlavní záchrana mé lásky před jistou zkázou.
Ne, bohužel, je to tak. Už ho na střeše vidím. Policie už stojí před barákem a jen vyčkává.
Bill pláče.
,,Uhněte, je to moje dvojče, musím nahoru!“ ječím na policajty, co se mě snaží zadržet.
,,Tome??!!!! Jseš to ty? Opravdu jsi přišel?“ křičí Bill shora.
,,Ano, Bille, vydrž!!! Hned tam budu!!“
,,Ne, nechoď sem, nemá to cenu!!“
Neposlouchám ho. Letím po schodech. Normálně bych už nemohl, ale teď mám plno síly.
Jsem nahoře. Od něj mě už dělí jen jedny plechové dveře.
Rychle jimi prorazím a už ho vidím. Stojí tam, a kdyby ztratil rovnováhu spadne a já ho ztratím.
,,Bille, prosím, slez, nemá cenu se zabíjet.“
,,Ale vždyť ty už někoho máš. Mě už nemiluješ. Žil jsem jen pro tebe a naši lásku. Obojí jsem ztratil… Nevidím důvod proč žít. Sbohem, Tome, byl jsi moje jediná láska.“
Skočil…
Ne.
Já ho nenechám spadnout…
,,Billeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee!!!!“
Na poslední chvíli jsem ho chytil za ruku.
,,Neboj se.“
,,Tome?? Ale proč?? Vždyť mě už nemiluješ!! Proč jsi mě zachránil?“ ptá se Bill s nechápavým pohledem.
,,Ne, to není pravda, já tě miluju!! Mám někoho, to je pravda.
Ale ten někdo jsi ty!! Nikdy jsi mi neřekl, že se se mnou rozcházíš!!“
Bil na mě koukal s ústy ve tvaru O. Nezaváhal jsem a políbil ho. Nebránil se. Horlivě mi polibky opětoval…
autor: Psycho-vampire♥
betaread: Janule
betaread: Janule
pěkný… už jsem se bála že se zabije … x)… ete ze to dopadlo dobre 🙂 .. superníí
jako on visel a líbal ho nebo už byl "v bezpečí" ? xD já vím blbá otazka ale…? xD
Aduska: no to melo bejt jako ze jak mu rekl proc ho zachranil¨tak ho uz vytahl nahoru a pak se zacli libat jak byl v bezpeci.. yu??
To bylo krásný…