Žízeň po krvi

V pokoji se rozhostila tma, jejíž nahota pohltila všechno kolem, zvuky se rozplynuly v temné škále barev. Bill se pomalým svůdným a houpavým krokem přesouval za bratrem, který ležel v jeho posteli a opíral se o špičaté lokty. Tom zavřel oči a nechal Billa, aby se na něj položil studeným plochým bříškem, které tolik zbožňoval. Jeho bráška opatrně zajel rukou pod Tomovo černé volné tričko a prsty dělal malé kruhy kolem jeho napjatých bradavek. Potom mu svršek sundal a začal rty zkoumat všechna místečka jeho těla – neprozkoumané země, která potřebovala život. Tom se slastným pomlaskáváním přejel Billovi rukou pevný zadeček a silně jej zmáčkl svými citlivými prsty. Bill leknutím nadskočil a na oplátku se Tomovi zakousl do svalnaté paže, aby bráška věděl, že s ním si hrát nemá, že on je ten andílek s ďáblíkem v těle.

Tom bolestí ublíženě sykl a přehoupl se. Teď ležel on na Billovi. Chytl mu ruce a přitiskl je k rozvrzané posteli tak, aby se Bill nemohl bránit a začal ho líbat na krku. Samým vzrušením pomalu ani nedýchal. Bill znervózněl, ale snažil se nedat na sobě nic znát, nechtěl se prozradit. Tom pomalu přecházel přes narůžovělý lalůček Billova ouška a tváře k bráškovým sladkým malinovým rtům, posetých jemnou stříbří měsíčního svitu. Nejdřív je jen tak ochutnával a potom do nich pronikl růžovým kroutícím se jazykem. Chlad kovu, který ucítil, ho nadzvedl z Billova vzpruženého těla. Opatrně špičatý piercing objížděl špičkou svého jazyka. Opustil bránu sladkého mámení a pokračoval směrem dolů po krku. Zbavil Billa všech svršků i zábran. Přestal se dívat na pravidla a pouze poslouchal Billův vzrušený hlas…

xXx

Ráno se jako první probudil Tom. Skrz žaluzie mu na obličej dopadaly sluneční paprsky, na tváři ho lechtaly rozcuchané černé vlásky jeho brášky a na ruce cítil hřejivé teplo jeho dlaně. Neslyšně vstal, aby Billa neprobudil a začal hledat odhozené kalhoty. Opatrně vylezl ven a zavřel za sebou dveře. Rozespale sešel dolů ze schodů a zamířil do kuchyně, která se v ranním tichu smála svýma modrýma kachličkama. Tam se na něj rozradostněně vrhl Scotty. Tom černého psíka lehce odstrčil a podrbal ho vesele za ušima, sice ho nadevše miloval, ale opravdu nerad měl kalhoty od chlupů, a už vůbec ne jeho nejoblíbenější. Otevřel lednici a se zjištěním, že poličky v ní zejí prázdnotou, zamířil na svoje místečko v obýváku a vytáhl jeden ze svých časopisů, pečlivě schovaných v křesle. Jakmile uslyšel prásknutí domovních dveří a Scottyho, jak radostně štěká, pohotově umístil časopis zpět do úkrytu a vydal se vstříc kuchyni, kam Simone položila nákup. Chvíli se přehraboval v přeplněné tašce a nakonec usoudil, že nejvhodnější pro dnešní snídani bude extra česneková pomazánka a „pár“ rohlíků. Se svým úlovkem se posadil za stůl a vychutnával si pálivou chuť pomazánky.

xXx

Bill se pomalu probouzel. Otevřel zalepená víčka a rozkoukával se kolem sebe. Byl u Toma v pokoji, ale Tom nikde. Sesbíral kousky roztroušeného oblečení a stoupl si před zrcadlo, co viselo na stěně. Chvilku si protíral oči a pak mávl rukou na znamení , že dneska je mu vzhled šumafuk a vyšel z pokoje. Na chodbě ho přivítal štěkající Scotty, ale Bill ho jen znechuceně odstrčil a pomalu a neohrabaně se kolíbal dolů ze schodů, připomínaje chůzi opilce, vracejícího se ráno z hospody. Párkrát si zívnul, v kuchyni vylovil z tašky něco, co se podobalo pletýnce a šel se usadit do obýváku. Spatřil však, že na židli, zády k němu sedí Tomi a tak mu rukama zakryl oči. Ten se uculil a nechal Billa hrát si s jeho rozpuštěnými dready, které připomínaly malé hady kroutící se v nekonečném klubku. Tom se otočil a políbil Billa na zvlhlé rty. Bill se zatvářil ustrašeně, zakryl si ústa a rychle utíkal do koupelny. Klekl si k záchodové míse a chytil se za břicho. Jeho včerejší večeře a pár soust dnešní snídaně skončily v septiku. Bill měl ve tváři nazelenalý nádech a musel se opřít o stěnu, protože se mu točila hlava. Tom se přiřítil do koupelny s nechápavým výrazem a hned se ptal, co se stalo. Když však uviděl barvu Billova obličeje, radši se zastavil a mlčel. Chtěl brášku obejmout, ale ten ho zarazil gestem ruky:
„Ne, Tome, já česnek fakt nemůžu, promiň, radši si půjdu lehnout.“ S těmito slovy se otočil ke dveřím, přidržujíce se kachliček na zdi.
„A nechceš, abych ti nějak pomohl?“ zeptal se ustrašeně Tom a cítil vinu na tom, co se stalo.
„Radši ne, bůhví, jak by to dopadlo…“ S pokusem o úsměv se Bill odbelhal do svého pokoje. Tom si celý den vyčítal tu pomazánku a s nikým nemluvil. Česnek neměl strašně dlouho a nemohl vědět, že ho jeho dvojče nesnáší.

xXx

Černovlasý chlapec byl od rána zalezlý ve svém pokoji plném serepetiček a snažil se uklidnit. Věděl, čím to je, že mu nebylo dobře, ale Tomovi nic říct nemohl. Po asi dvou hodinách ležení na posteli a přemítání o Tomovi a jeho úžasném těle se zvedl a odešel do své koupelny. Po všech poličkách se válely nejrůznější věci od žiletky na holení až po stojánek s laky na nehty, kterých měl nesčetně. Stoupl si před zrcadlo, opřel se rukama o umyvadlo a podíval se na sebe. Oči se mu nebezpečně leskly, odrážeje se ve světle žárovky a povadlá, nyní už vybledlá pleť, pumpovala do Billova mozku stále jen jeden signál. Vycenil na sebe zuby a se zármutkem si prstem přejel dva ostré špičáky. Chvíli se na sebe díval a pak se napřáhl a praštil rukou do zrcadla. To se s třískotem rozpadlo na tisíce malých kousků, které s cinkáním padaly na podlahu. Billovi padl zrak na ruku, ze které teď prýštila rudá krev a kapala na zem. Obratně si ránu vymyl a obvázal kapesníkem. Nevšímal si tekoucí krve, ani bolesti, kterou cítil.

Otočil se a uslyšel škrábání na dveře. Tupý zvuk drápů ho donutil, aby odemkl, vpustil Scottyho dovnitř a opět zamkl. Sundal si z dlaně kapesník a nechal psa, aby mu teplým růžovým jazykem vyčistil ránu. Láska zvířete zastavovala tekoucí krev do tenoulinkého pramínku. Nato si Bill dlaň obvázal čistým bílým šátkem a drbal Scottyho za ušima. Pes slastně vrněl a tiskl se hlavou k Billovu břichu. Jeho pán se zákeřně pousmál a slepě se na Scottyho podíval. Ten vycítil, že něco není v pořádku a schoulil se ke stěně postele. Tiše začal vrčet, ale Bill si toho nevšímal. Studenou rukou mu stiskl čumák, aby nemohl kousat a pevně ho chytl za hřbet, jako králíka, aby neuhnul… Pomalu a žíznivě se rty přibližovaly k psí šíji. Veškerá energie mezi nimi nabírala na síle a na napětí. Jen do té doby, než se tesáky do nebohého zvířete zakously. Sály krev co jim síly stačily, aby nabraly to co potřebovaly. Pak si

Bill pohrdavě odfrkl, stoupl a došel si do koupelny pro žiletku. Krev ze zvířete zatím proudila

v tenkých potůčcích na bílé povlečení. Bill si klekl vedle mrtvolky a začal opatrně přejíždět žiletkou po srsti, která v malých chomáčcích poletovala po pokoji. Když byl s prací hotov, se spokojeným a pomstychtivým úsměvem se podíval na bezvládné tělo. V pokoji se začalo šeřit a tak zatáhl tmavomodré závěsy a rozsvítil lampičku. Podíval se na tu spoušť kolem sebe. Střepy se míchaly s krví a psími chlupy. Bill si spokojeně promnul ruce, odemkl, vyndal klíč ze zámku, vyšel ven a zamkl za sebou.

Opatrně sešel dolů za Tomem, kterého stále ještě trápilo svědomí. Vrhl se k Billovi a objal ho tak pevně, jako by měl jeho bráška každou chvílí umřít. Bill pevné sevření potřeboval víc, než cokoli jiného. Dal Tomovi lehkou pusenu na čelo a pohladil ho po pobledlé tváři. Zabořil se do gauče a nechal Toma sednout si mu na klín. V celém domě byla tma a nikde nikdo. Tom se schoulil do Billovy náruče jako malé dítě. Cítil se tak v bezpečí. Bratr mu dával oporu a tu teď potřeboval. Pověsil se Billovi kolem krku a podíval se do jeho čokoládových očí, které se v šeru červeně leskly. Nemuseli si nic říkat a po chvíli jejich rty skončily v jednom svůdném a hypnotizujícím polibku a se strhující vášní se jejich těla začala proplétat do sebe. Tom strhal z Billa tričko a začal ho obsypávat polibky po celém bříšku. Pokračoval níž, až se dostal k černému pásku pobitému náboji z jeho pistole. Obratně jej rozepnul a s ním i tmavomodré kalhoty. Líbal Billa na stehnech a stále nebezpečněji se blížil k jeho vzrušení. Bill se bez zábran nechal svléct do úplné nahoty. Tom obratně vzal bratrův „poklad“ do úst a několika rychlými pohyby ho přinutil k hlasitým vzdechům, které otřásaly celým domem. Bill se prohnul v zádech a s hlasitým výkřikem Tomova ústa zaplavila bílá, lepkavá tekutina. Bill se sesunul k Tomově hlavě a vzal si z jeho úst tu slanou chuť. Jazykem zaměstnával Tomovy prokrvené rty a rukou mezitím šátral v jeho kalhotách. Cítil, jak je jeho bráška vzrušený a nemusel se dlouho namáhat, aby ho dostal na vrchol. Hlasité výkřiky jen potvrzovaly účinnou snahu. Tom slastně vzdychal do rytmu Billových polibků, které hladově sbíhaly od narudlých úst k pulsující tepně na Tomově krku. Líbal ji, laskal a hýčkal. Už se chtěl zakousnout bílými, lesknoucími se zuby do mladého masa, když se rozrazily dveře. Simone stála s otevřenou pusou ve dveřích, věci, které nesla byly rozkutáleny po podlaze a ona nemohla uvěřit vlastním očím. První se vzpamatoval Bill a jen tak v Adamově rouše vyběhl z místnosti se slzami v očích.

xXx

Venku na zahradě se posadil do trávy. Černé linky pod očima odnášely pramínky slz, padající dolů a vsakující se do země. Noc se kolem něj obepínala jako studený a slizký had. Naprostá tma mu vymyla mozek a on se rozeběhl bůhvíkam do temnoty. V zápalu pláče a boje o přežití utíkal pryč. Pryč ze zahrady, pryč ze světa. Nechtěl nikdy víc spatřit denní světlo, nikdy víc nechtěl slyšet šeptat bratrovy rty, nechtěl žít. Běžel… najednou ucítil tupou bolest v hrudníku. Dřevěné kůly plotu mu probodaly bedra a z jeho srdce si udělaly terč. Ďábel ukrytý v Billovi řval bolestí, kroutíce se a upadajíc. Zasekl se mezi latěmi a nemohl ven. Z vypouleného oka mu ukápla krvavá slza a plamínky v jeho očích uhasly. Zkrvavený plot se v nočním světle měsíce leskl a Billovo tělo se propadlo někam do pekelných hlubin zapomnění. Navždycky…..

autor: SloW
betaread: Janule