Zlomené ruce 2/3

autor: ZoE

„To víš, že jo, Bille,“ řekne Tom s úsměvem, a jako by mě vůbec neslyšel, přibližuje se ke mně a chce mě uchopit za ptáka.

„ACH BOŽE, HLAVNĚ NEPŘESTÁVEJ! URVI MI HO I S KOULEMA!!“
Vyčerpaně chroptím slastí z posledních sil.

„O… o čem jsme to mluvili?“ zalapám po dechu s hlavou zbarvenou doruda. Asi jsem se nechal malinko unést.

„Ach Tome, ty jsi ták šikovný,“ vypadne ze mne zcela bez přemýšlení. „Takhle sem si to asi ještě nikdy neudělal!“ ohromeně vydechnu. „Jak to děláš?“ podotknu s pusou dokořán a obdivně jedním okem zírám na Toma. Druhé mám stále schované v polštáři.

Tom si ubrouskem setře stékající sperma ze své ruky, pokrčí rameny a poznamená: „To víš, ty hodiny trénuješ na skatu a já hodiny trénuji…,“ nedokončí větu. Levý koutek mu cuká, obočí důležitě povytáhne a zmuchlaný ubrousek hodí přes celý pokoj rovnou do koše. Skvělá trefa.

*konec flashbacku*

Během čtrnácti dní mých útrap se sádrami maká Tom za dva, a já se cítím trapně nejen kvůli tomu, že mi brácha dělá chůvu, ale i proto, že je na všechno sám. Bere to statečně. Dokonce mi už ani moc nenadává, jaký jsem magor, že jedna zlomená ruka by úplně stačila nebo proto, že TO potřebuji někdy i víc než jednou denně. No nedivte se, nějak jsem tomu přišel na chuť.

Na začátku to byl boj. Jak už jsem říkal. Oblékání, čištění zubů a mobilování celkem šlo, ale potřeby na WC, sprchování, krmení a uspokojování mých choutek bylo peklo! Nadávali jsme oba.

Hned první den úrazu jsem potřeboval odlíčit. Pro Toma to samozřejmě byla španělská vesnice. Vyplácal půl tuby odličovací vody, nejméně dvacet tampónů, a nakonec mi skoro sedřel kůži z obličeje.

Druhý den to bylo ještě lepší. Pro změnu jsem chtěl, aby mě namaloval. Skutečnost, že jsem marod, přece neznamená, že o sebe přestanu dbát. Jenomže. Jakmile jsem viděl, jak Tom bere do svých neohrabaných kopyt můj milovaný make-up, stíny či řasenku, vyhrál zdravý rozum a na měsíc se mé podvědomí smířilo s tím, že líčení je pro mne tabu. Respektive, zdraví je přednější.

U sprchování se zase válel po zemi smíchy jako imbecil, páč na mě zkoušel něco jako švédské střiky, jenže používal pouze studenou. Krémování, které následuje vždy, když se osprchuji, ignoroval stejně, jakože by mě po té ledové sprše alespoň trochu utřel. Prý to časem uschne samo. Taky že uschlo! Po hodině jsem byl už dávno suchý a naprosto zmrzlý. Lítal jsem nahý a mokrý po baráku, jen abych se nějak zahřál, než se milostpán slituje, a konečně na mne něco hodí.

Občas vážně přemýšlím, zda jsme dvojčata. Já dbám o svůj zevnějšek, nedělám průsery, netahám si do baráku každou kozu, o kterou zakopnu, zato Tom… to je necitlivý barbar bez vkusu. První dny, když mi dával najíst, jsem měl věčně kusy jídla na bradě, tričku nebo na kalhotách. Tom ví, že to nesnáším, proto si každé jídlo náležitě užíval. Po jídle jsem vždy vypadal jako totální prase, takže nezbývalo nic jiného, než mě převléct. To byl další kámen úrazu. Jednou, jen jednou jedinkrát mi Tom zkusil obléci něco z mého šatníku. Podle jeho slov, nemá nervy na to, aby na mne rval ty velmi obtáhlé věcičky, které jsou stejně jen pro ženské. Takže co myslíte? No ano. Tahám na sobě jeho XXXL hadro-pytle, jo pytle, páč ke mně by se vešlo ještě min. 8 lidí, aby to vypadalo jako oblečení a ne jako mega pytel.

Pokud si to spočítáte, nejenže jsem velmi omezen v pohybu, také jsem se musel vzdát make-pu, utírání, krémování, svého božského oblečení, holení, Tom mne zkrátka holí jednou týdně a já s tím nic neudělám, účesu, jsem rád, že mne alespoň občas pročísne, a svého soukromí. Co vám z toho vyšlo? Jasně! Totální bezďák! Vytahané hadry, zarostlý, nenamalovaný, neučesaný, sem tam i špinavý. Dokážete si mě takto představit? Já ne! No nic, popojedem.

Oba jsme byli skoro pořád naštvaní. Nebylo to nic platné, museli jsme to vydržet. Dnes už je vše téměř rutina. Vše… až na mé erotické chutě. Tam jsem stále nesvůj. Od mala jsem velmi stydlivý a citlivý. Nešlo to jen tak. Pořád jsem na Toma ječel, nejdříve ať se mne vůbec nedotýká, poté ať není hrubý, jindy zase ať se nedívá, zkrátka pořád něco. Nedivte se, je to velmi, ale velmi choulostivá věc. Hlavu jsem neustále schovával pod polštář, rudý jsem byl od rána do večera, jen když jsem si představil, že by mě můj brácha měl dovést k orgasmu. Si to schválně někdy zkuste, říct svému bráchovi, jestli by vám TO neudělal. Anebo raději to nezkoušejte, není to nic příjemného. Mno, i když… poslední dobou… Ale raději nic. Dnes stále schovávám hlavu pod polštář, ale už na něj neječím. Naopak. Když jsem hodný, udělá mi TO i dvakrát denně. Jsem Tomovi fakt vděčný. Ale popravdě se nemohu dočkat, až budu mít ruce v pořádku a všechno si budu moci dělat sám. Úplně sám.

autor: ZoE