autor: XTH.B.K
betaread: Helushka
Díky všem co tuto povídku četli a taky za ty komentíky, tohle je poslední díl Frozen.
Asi některý z vás jsem zklamala, za to se omlouvám, ale doufám, že se vám to aspoň trošku líbilo.
Tato ff mě napadla, když jsem poslouchala písničku ,,Frozen“ od ,,Within Temptation“, mé oblíbené skupiny, a doporučuju, aby jste si jí určitě taky poslechli xD
Původně to měla být jednodílovka, ale nějak se to zvrtlo xD Což myslím v dobrém… no snad.
Teď tu mám ještě něco rozepsaného, takže s ff určitě ještě nekončím.
To je odemně vše … prozatím páčko xD
Bill
Ráno se probudím s dobrou náladou. Hned jak vstanu, jdu do kuchyně.
Uvidím Andyho, jak stojí u plotny a opéká vajíčka.
Hned jak mě spatří, usměje se na mě.
,,Sedni si, Bille, za chvíli je snídaně.“
No páni, tu tedy neodmítnu, protože mám pořádný hlad. Sednu si na židličku ke stolu.
,,Chceš je hodně propečený?“
,,No, tak nějak akorát.“
,,Ok.“ Dá vajíčka na talíř a dá mi ho na stůl.
,,Chceš něco k tomu?“
,,Ne, díky, samotný stačí. Ty nebudeš?“
,,Ne, už sem měl.“ Sedne si naproti mně. Na nic nečekám a dám se do jídla.
Tom
Když splním všechny úkoly, jsem celý polámaný… byly to náročné úkoly.
Uvidím před sebou Lorna.
,,Splnil jsem je! Teď mi dej pohár!“
,,Dobře, běž si pro něj.“ Otevře dveře a v nich je pohár a hned vedle Bill, který brečí a přibližuje se k němu velké množství nožů, které jsou na stěně, která se pomalu posouvá k němu pořád blíž a blíž.
,,Co to má znamenat?“ vyštěknu.
,,Víš, Tome, když se chce stát upír člověkem, musí kvůli tomu umřít smrtelník.“
,,Ale proč?“
,,Jinak to nejde… No ták, jdi si pro pohár! Napij se a staň se zas člověkem!“
,,Ne, to ne! Pusť Billa!“
,,Když ho pustím, tak se nikdy nestaneš člověkem.“
,,Za téhle podmínky být člověkem už nechci!“ Doběhnu k Billovi a snažím se ho rozvázat, sakra, nejde to.
,,Lorne, dost! Já nechci! Nechci být člověkem, kdyby kvůli tomu musel zemřít Bill!“
,,Dobře, Tome.“ Mávne rukou a všechno zmizí. Bill, stěna s nožema, jen ten pohár tam zůstane.
,,Co to má znamenat?“
,,To byl 13. úkol.“
,,Žádný nebyl, bylo jich jen 12!!“
,,Ne, tohle byl skrytý, byl založen na iluzi a tys prošel, vem si pohár a napij se.“
,,Není tady ještě 14. nějaký skrytý?“
,,Ne, neboj, už ne.“
Nedůvěřivě se na něj kouknu a jdu k poháru, vezmu ho do ruky a už se chystám napít.
,,Tome, vážně to chceš? Seš si tím jistý?“
,,Ještě nikdy v životě jsem si nebyl jistější.“ Rychle se napiju.
Začne se mně vybavovat všechno, co jsem jako upír provedl. Bill! Bože!
Začnu brečet, kopat do věcí kolem, řvát. Cítím bolest, 2x takovou, kterou jsem působil Billovi. Je to strašný, pocity se mi míchaj dohromady, bolí mě u srdce. Byl jsem zrůda, nenávidím se za to a Bill mě taky nenávidí. Vyběhnu ven s pláčem a bolestí.
Bill
Celý den mi přijde tak nějak volný, žádný strach z ničeho, s Andym se skvěle bavím.
Koukáme se na televizi, když mi zavolá matka.
Zvednu to.
,,Ahoj, mami, jak se máte na dovolený?“ řeknu s neskrývaným štěstím.
,,Fajn, miláčku, a jak vy s Tomem? Neděje se něco?“
,,Ne, mami, všechno je v naprostým pořádku.“ Vzpomenu si na Toma a malinko zesmutním.
,,Musím končit, broučku, pozdravuje tě táta, i Toma, jo a prosím tě, pozdravuj ho od nás, nějak se mu nemůžeme dovolat na mobil, tak pá.“
,,Ahoj.“ Hned ukončí hovor.
Jak to že se nemůže dovolat Tomovi? Že by se mu něco stalo? Vždyť, zdál se mi včera divnej, že nebyl násilnej a rychle odtud utekl.
Musím se za ním jít podívat, vydám se k nám domů.
Vejdu do domu, je otevřeno. Z hořejška slyším pláč, jako z mého pokoje, jdu pomalu a hlavně opatrně nahoru. Když dojdu před svůj pokoj, potichu šáhnu na kliku a otevřu dveře. Naskytne se mi pohled na plačícího Toma, jak leží na mé posteli na bříšku, drtí polštář a pláče.
Nestačím se divit, jdu k němu blíž.
,,Tome?“ šeptnu. Hned na mě otočí hlavu, sedne si na postel. Okamžitě si mě stáhne na svůj klín a pevně obejme.
,,Bille, promiň, promiň mi to všechno prosím, miluju tě, vrať se ke mně. Bille hrozně mě to mrzí, dej mi šanci prosím… Bille, prošel jsem si peklem, přijmi mě zpět!“
,,Tome, já nevím, co ti na tohle mám říct,“ nestačím se pořád divit.
,,Co se ti, Tome, stalo?“
,,Znova jsem procitl.“
Nevím, co mám dělat, ale tak nějak mu věřím.Asi se změnil.
Obejmu ho kolem krku a přitisknu se k němu.
Tom
Tisknu ho pořád k sobě a omlouvám se mu pořád dokola. Kouknu na něj, tečou mu taky slzy.
Pohladím ho po tváři a přivře oči.
,,A co když se zase změníš v toho zlého?“ řekne se strachem.
,,Já… neboj, miláčku, nestane se to.“
Nakloním se k němu a začnu ho pomalu jemně líbat, vkládám do toho všechny moje city.
Bill
Polibek si vychutnávám, dobře ho poznávám. Je jemný jako na začátku našeho vztahu, začnu mu ho hned oplácet.
,,Miluju tě, Bille, prosím odpusť.“
,,Já tebe taky, Tome, a odpouštím ti.“ Položí mě do peřin a zase mě začne jemně líbat.
Oplácím mu polibky a hladím ho na zádech.
Víc než jen k polibkům zajít zatím nechci a on to asi pochopí, lehne si vedle mě, přisune si mě k sobě a obejme.
Usměju se a zavřu oči, propadám do říše snů, a už ne se strachem.
Když jsem se další den probudil, Tom vedle mě nebyl, že by jen sen? Ach jo!
Ale počkat, proč jsem ve své posteli?!
Otevřou se dveře a v nich stojí Tom se snídaní.
,,Udělal sem ti toasty, dáš si?“
,,Jo jasně,“ usměju se, takže to nebyl sen.
,,Ták, tady máš,“ podá mi talíř, příjmu ho.
,,Díky, už jsem myslel, že se mi to zdálo.“
,,Co?“
,,No, žes tady včera byl a žes si se změnil.“
Usměje se a pohladí mě. ,,Najez se.“
S chutí se do toho zakousnu.
Od té doby bylo všechno v pořádku, vše jak má být.
Tom byl zase hodný, něžný a já byl zase šťastný. Tu hnusnou minulost jsem hodil za hlavu a užíval si přítomnosti a nezabývat se budoucností.
Protože ten, kdo se zabývá minulostí a řeší budoucnost, zapomíná žít přítomností.
Konec
autor: XTH.B.K
Téma bylo skvělý…jen víc rozvést do více dílů…..možná by to chtělo více detailů…..ale i tak ta povídka měla cosi do sebe!!!!!Povídka dobrá!!!!!!!! Určitě piš dál!!!!
jeeee nahodou.. to bylo pěknéééé:)…. akorát by bylo dobré rozepsat trošinku více, jaké byly ty úkoly atd. nebo nějaká hádka.. ale skončilo to dobře tak jsem spokojená 😉
čekala jsem že ty úkoly popíšeš no 🙁
ale hezky… jsem rada že je hodnej
nádherný ♥♥♥ úplně úžasný faakt 🙂
Pěkně napsané a ta poslední věta je pravdiva.
Chcelo to viac rozpísať, som sa tešila na nejaké tie úlohy a nič z toho 😀 ale inak príbeh pekný a tá posledná veta je neuveriteľne pravdivá.