autor: B-kay
betaread: Janule
Tom se už nemohl déle dívat na to, jak Billův jazyk mizí v hloubce Natanových rtů, zatímco jeho pohled byl pevně zabodnutý do toho Tomova. Tom proto rychle svěsil hlavu mezi ramena a co nejrychleji terasu znovu opustil, protože ačkoliv si to nechtěl přiznat, jeho vzrušení malinko povyrostlo… Možná to bylo tím, že už dlouho nepotkal žádnou holku, se kterou by mělo smysl si začít alespoň románek na jednu noc. Nevěděl proč, ale tyhle tři týdny vůbec neměl potřebu milovat se s nějakými holkami, které pro něj stejně nikdy nebudou nic znamenat. Měl tady hodně práce a také čelil Billovu pohrdání a asi kvůli tomuhle na žádnou holku ani nepomyslel…
Jenomže teď, když viděl svého bratra, jak se vášnivě líbá s Natanem, nevydržel to. Dokonce se přistihl, že na Natana malinko žárlí. Dal by půl života za to, aby někdo s tak krásně plnými rty líbal právě jeho…
Jeho kroky vedly na pláž nedaleké řeky, kde bylo několik barů a menších posezení, ale v tuhle ranní hodinu vskutku klid. Tady se mu bude hezky přemýšlet. Zamyšleně se posadil na jeden z kamenů, které obmývala studená říční voda a koleny si podepřel bradu. Neposlušné dredy, které si našly cestičku i z pevné gumičky, mu teď vlály v lehkém vánku. Jenom kdyby tady nebyl tak sám…
Hned, jak se za Tomem znovu zavřely dveře terasy, Bill jako by si to uvědomil a prudce se od Natana doslova odtrhnul.
„Bille… tohle bylo… dokonalé,“ vydechl ztěžka Natan, který se z toho ještě doteď nemohl vzpamatovat. Jeho rty byly patřičně prokrvené od Billových zoubků, které teď velice litovaly svých činů. Bill se nevzmohl na nic víc, jenom šokovaný výdech, když si všiml naběhlé tkáně Natanových rtů… Tohle bylo poprvé, kdy takhle vůbec někoho líbal. Ale jako by si až teď uvědomil, že před ním nestálo dredaté stvořeníčko… že ta osůbka, kterou líbal, neměla v koutku rtů chladnou kovovou ozdůbku…
„Natane, promiň,“ šeptl tiše a zoufalým pohledem hypnotizoval dveře, ze kterých ještě před chvilkou zíraly Tomovy vášnivé oči.
„Promin? Bille, tohle bylo… bylo to dokonalý… já nemám slov,“ vydechl překvapeně a rychle Billa k sobě přitulil. „Promiň mi, že jsem byl na tebe zlej. Nechtěl jsem na tebe ani tehdy v nemocnici křičet, ale když já… já se prostě u tebe neumím ovládnout,“ šeptal a Bill cítil, jak Natanova neposedná ruka postupuje z jeho boků až na zadeček. Bolestně přivřel víčka hned jak ucítil, že mu Natan něžně přejíždí dlaněmi přes zadeček.
„Natane… já se půjdu projít,“ řeklo rychle to nadmíru vyděšené stvořeníčko a dosti šokovaného Natana nechalo na terase teď samotného. Bill si rychle na sebe navlíkl džíny a tričko, na které narazil jako první a rychle utíkal ven z hotelu. Ani nevěděl, kam jej jeho hubené nožičky vedou, ale se slzami v očích se snažil najít Toma. Chtěl mu to všechno vysvětlit… i když by neřekl asi ani slůvko, protože tomu ještě sám nerozuměl. Bezcílně se toulal kolem všelijakých barů, kde v těchhle ranních hodinách sedělo něco přes pět lidí, a i to bylo maximum. Po chvilce mu začala být hezká zima. Už už to chtěl vzdát a vrátit se do hotelu, aby nenastydl, když najednou u břehu řeky uviděl zamyšlenou osůbku, jak si lehce házela drobné kamínky do vody, a přitom se pokaždé dívala, na ty krásné kroužky, které na vodní hladině vznikaly.
„Ach Tome,“ vydechl spíš pro sebe a pomalými a opatrnými krůčky se blížil ke svému dvojčátku. Když už byl asi tak dva metry od něj, najednou zastavil. Začal pochybovat, zdali byl tohle dobrý nápad. Protože vlastně ani neví, jak mu má vysvětlit, proč před ním vášnivě líbal kluka, ke kterému vůbec nic necítil… tedy kromě přátelství. Ustoupil o jeden krůček dozadu, jenomže v ten moment se jeho ctěné dvojčátko zvedlo a v momentě, kdy uviděl před sebou Billa, zkamenělo…
Tom se na něj nemohl vynadívat. Černé džínsy mu jenom zvýrazňovaly dokonalou štíhlost jeho těla, černobíle proužkové tričko, zpod kterého trčely jenom dvě zmrzlé ručičky, se lehce zvedalo a znovu klesalo, jak Bill pravidelně dýchal. Jeho vlasy, teď zrovna krásně spuštěné a rovné, mu s jemnou ofinkou spadaly do čela a vytvářely mu tím ještě podmanivější pohled než ve skutečnosti měl… Působil tak křehce… celé jeho tělíčko se v návalu zimy něžně chvělo a jeho rtíky se o sebe jemně třely, jako by se lehkým skousáváním snad mohly zahřát…
Jejich oči se z toho nekonečného spletence prostě nedokázaly vysvobodit. Bill ale nakonec našel v sobě ukrytou odvahu a jako první udělal krůček ke svému bráškovi.Ten na něm zůstal viset pohledem, a až teď si všiml jeho lehce naběhlých rtů, které jenom vykazovaly známku líbání. Smutně sklonil pohled, až najednou ucítil na své tváři lehký dotek dvou zmrzlých dlaní, které mu bradičku něžně zvedly, aby se mu daná osůbka mohla podívat hluboce do očí.
„J-já vůbec nevím co říct,“ vydechl šeptem zoufale Bill a naléhavě opřel své čelo a Tomovu bradu. Potřeboval cítit jeho krásnou blízkost… Jejich rty byly tak strašně blízko, že si mysleli, že stačí jenom jediný milimetr a spojili by se v polibku.
„Zítra odjíždím,“ šeptl Bill se smutně přivřenými víčky. Tom se malinko odsunul a překvapeně hleděl na náhlý smutek v Billových očí. „David mi dal pět dní volna. Jedu domů. Bez Natana,“ vydechl a nechal se Tomem něžně pohladit po pohublé tváři.
„Pojď se mnou,“ pípl tiše a pohledem Toma prosil.
„Mamka se na mě zlobí,“ špitlo tiše druhé z dvojčátek a provinile sklonilo tvář.
„Tomi, to není pravda. Mamka tě zbožňuje a strašně jí chybíš. Prosím… Bude to našich posledních pět dní spolu,“ řeklo tiše to černovlasé stvořeníčko, ale stejně se neubránilo lehké změně tónu hlasu.
„Natan má štěstí,“ pousmál se mrzutě Tom a znovu se posadil na kámen, na kterém seděl doteďka.
„Proč?“ ozvala se mu tichounká otázka u ouška, jak se Bill posadil vedle něj. Tom se strnule zahleděl na rozčepýřenou vodní hladinu od jeho kamínků a poté se pomalu otočil na Billa, kterého pohled také upoutala vodička, která se hemžila v lehkých kruzích. Tom se na něj dlouze podíval. Až teď si všiml, jak jemná je jeho tvář… kéž by se jí směl dotknout, jestli je také tak jemná jak vypadá. Jeho rty byly tak krásně plné, až si Tom myslel, že šílí, když v duchu básnil o svém bratrovi. Dokázal by se na něj dívat hodně dlouho, avšak v momentě, kdy Bill pootočil tvář, rychle sklonil svůj pohled ke svým skatům, které se menším nedopatřením lehce máčely ve vodě.
„Nevím proč,“ vydechl nakonec sklesle. Bill se na něj pousmál a pomalounku zvedal svou ruku k místům, kde byla jemně položena i ta Tomova. Teď to byl on, kdo vzájemně propletl jejich prsty v pevném uzlu, který by jenom tak někdo nerozvázal. „Omlouvám se,“ zašeptal něžně, když se na něj Tom s překvapeným výrazem otočil. „Já Natana líbat nechtěl… vlastně ani nevím proč se to všechno stalo. Já ve skutečnosti ještě nikoho nelíbal opravdově,“ povzdechl si a dokonale divoká očka schoval pod tíhu motýlích víček.
„Možná žes ještě nepotkal tu pravou lásku,“ nadnesl celou situaci Tom a lehce Billa pohladil zvednutým palcem po dlani, se kterou byl silně propojen.
„Asi jo,“ pípl tiše a nevědomky se k Tomovi přitulil ještě více, jak mu začala být hezká zima a zježily se mu snad všechny chloupky na těle.
„Je ti zima?“ zeptal se jej Tom tiše, jak měl hlavu opřenou o tu jeho a tiše hleděli na krásnou vodu.
„Trošku,“ zalhal Bill, protože mu byla zima taková, že by mohl za chvilku umrznout. Jaké překvapení mu však způsobil Tom, když si svlíkl silnou mikinu a s úsměvem se na něj otočil.
„Zvedni packy,“ špitl, a když Bill nejistě vytáhl hubené ručky nahoru, opatrně mu přes hlavu převlíkl svou XXL mikinu, která na chudáčkovi Billovi působila spíše jako veliký stan. „Tak co? Lepší?“ zeptal se šeptem, zatímco Billovi pomalounku sundával obrovskou kapuci, která mu omylem přistála na hlavě.
„Jo-já… děkuju,“ špitl a nesměle se zahleděl do bratrových srdečných očí.
„To je v pohodě. Seš přece moje dvojče, ne?“ zazubil se na něj Tom a mile jej dloubl do boku. „Měl bys víc papat, seš jako kostra,“ brouknul nepříliš příjemnou poznámku na Billovo bříško, které bylo opravdu hodně ploché.
„Ale vždyť já jím. Já jen ani nevím, kam se to ve mně ztrácí,“ smál se, a přitom si ukazoval na nahou kůži na bříšku. Tom najednou něco zpozoroval.
„Ty máš na břichu tetování?“ zeptal se a nechápavě hleděl na vykukující cíp hvězdičky. Bill se malinko rozechvěle pousmál a poté nervózně přikývl.
„Víš, ono… mamka o tom ještě neví, ale já se jí vlastně ani neptal. Přizabije mě,“ prskal kolem sebe jako malé kotě a pak si ukazováčkem přejel po konečku hvězdičky.
„To tedy jo,“ povzdechl si Tom a poté na Billa zvědavě mrknul, aby mu to už konečně ukázal.
„Ale nebudeš šílet… je to trošku větší,“ pípl tiše Bill a malinko si sesunul dolů i lem džín. Tom překvapeně hleděl na dokonalou hvězdu, která skvěle kontrastovala s Billovým bledým a nádherně plochým bříškem. „Tak co, líbí?“ usmál se na něj vesele. Tom konečně odvrátil pohled zpátky k Billovým očím a němě přikývl. „Tome… prosím, pojeď se mnou,“ šeptl smutně Bill a házel po Tomim psí očka.
„Tak jo… bude to nejspíš posledních 5 dní, co budeme moci být spolu, takže fajn. Pojedu taky,“ vesele se usmál a překvapeně zabručel, když mu v náručí přistál šťastný Bill a zoufale se k němu tulil.
„Děkuju,“ špitl mu do ouška a s přivřenými víčky lehce nasál Tomovu opojnou vůni. Malinko se od něj odsunul a poté mu pohled sklouzl na Tomovy dokonale tvarované rty. „Je zvláštní, v kolika věcech jsme odlišní,“ špitl něžně a nespouštěl z té nádhery kukadla.
„Například?“ zeptal se Tom šeptem a moc dobře cítil, kam je Billův pohled směrován. Bill jemně zvedl palec a roztřeseně ním přejel Tomovy po rtech.
„Máš jiné rty… takové plněší,“ zašeptal a vůbec si neuvědomoval, že Tom pomalu krátí mezeru mezi nimi. „Proč mám takovou chuť tě políbit?“ pípl svou otázku, avšak vůbec ne tiše, protože se před Tomem v ničem nestyděl. Řekl by mu všechno na světě. Mezi nima nebylo tajemství… nikdy si v ničem nelhali a ani něco nepředstírali.
„Možná proto, že jsem ti chyběl… vždycky sme si přeci dávali pusu,“ pípl tiše Tom a cítil, jak jej Bill lehce políbil na spodní ret… jeho rty byly jemnější než třepot motýlích křídel…
„Asi jo,“ vydechl tiše černovlásek a poté se od Toma malinko odsunul. „Jsem rád, že pojedeš se mnou,“ špitl a pomohl Tomovi na nohy.
„To já taky,“ usmál se na něj bráška a spolu se vraceli do hotelu, aby se mohli sbalit…
autor: B-kay
Sladké , pěkně napsané..líbí se mi to
ok ale už by mohli bejt spolu ne?:D
hej to je tak…. napínavý… stašně zajímavý
a já už si myslela, že konečně budou spolu:-D a ono prd:)) ale aspoň se budu tim víc těšit na další díl…:)
on mu dá pusu a už jakože nic ???:D
sQělýý a hodně napínavý x)) a toho Natana zlikviduj xD
ooooo ano, ano!!!!
nikam sa neponahlaj =) len to predlzuj… sak v 6. dieli nemoze setko skoncit tym, ze sa daju dokopy… 😀 pekne pomaly..:D:D je to potom napinavejsie…;)
je to napínavý jak staré galaty… s novou gumou… honem dále!!.. pryč od NATANA!!!!!:) ;D
juuuu prvni pusa zacina to pekne:D
Doufám že Natan nic zlého klukum nevyvede.