autor: Disturbed Angel a Clarrkys
Kajik :
Bill: „Tak… tak si ho vem…“ (posmutním… položím Tomíka na postel… ale on začne upe nehorázně plakat…)
Disturbed Angel :
Tom: „Ale… Billy… já to tak nemyslel…“ (vezmu Tomíka na ruce a snažím se ho utišit…)
Kajik :
Bill: (otočím se k tobě zády a smutně se dívám na Billíka…)
Disturbed Angel :
Tom: (pořád s ním pohupuju… ale on pořád pláče…) „…musíš se vždycky takhle urazit…?“
Kajik :
Bill: (eště víc posmutním…) „Ne…“ (položím ti tam i toho druhého a odejdu na chodbu…)
Disturbed Angel :
Tom: (koukám za tebou… upe vykuleně…) „Ale… ale…“ (nestihnu… říct… a seš pryč… pak začne plakat i Billík… vezmu ho na ruce a snažím se je oba utišit…)
Bill: „Tak… tak si ho vem…“ (posmutním… položím Tomíka na postel… ale on začne upe nehorázně plakat…)
Disturbed Angel :
Tom: „Ale… Billy… já to tak nemyslel…“ (vezmu Tomíka na ruce a snažím se ho utišit…)
Kajik :
Bill: (otočím se k tobě zády a smutně se dívám na Billíka…)
Disturbed Angel :
Tom: (pořád s ním pohupuju… ale on pořád pláče…) „…musíš se vždycky takhle urazit…?“
Kajik :
Bill: (eště víc posmutním…) „Ne…“ (položím ti tam i toho druhého a odejdu na chodbu…)
Disturbed Angel :
Tom: (koukám za tebou… upe vykuleně…) „Ale… ale…“ (nestihnu… říct… a seš pryč… pak začne plakat i Billík… vezmu ho na ruce a snažím se je oba utišit…)
Kajik :
Bill: (posadím se před pokoj na lavičku… nechápu, proč si o mě pořád myslíš takové věci… proč bych se měl urážet?!… uslyším jak ti dva malincí oba pláčou… rozbrečím se taky…)
Disturbed Angel :
Tom: „Notak…“ (řeknu zoufale… oba brečí… jako by se měli předhánět… já už to dlouho nevydržím… snažím se je utišit… ale pořád ne… já sem takový blbec…)
Kajik :
Bill: (slyším ten jejich hlasitý křik víc a víc… a to se o ně máme my dva starat?! Vždyť sme pořád ještě sami děti!! Tohle nezvládneme… dám nohy pod bradu, schovám hlavu mezi kolena a totálně se rozpláču…)
Disturbed Angel (20:10):
Tom: (po tváři mi začnou téct slzy… po „nekonečných“ 10minutáchse ti dva konečně uklidní…a během chvilky usnou… povzdechnu si, položím je na postel a jdu pomalu ven…nemusím „hledat“ dlouho…Bill je hned na chodbě… kleknu si před něj pomalu…)“Billy…“ (šeptnu a koukám na něj…)
Kajik (20:13):
Bill: (zvednu uplakaný obličejík…) „Ježiš, Tome, zvedni se… neklekej si, nesmíš se přepínat… (upe vyděšeně…)
Disturbed Angel (20:15):
Tom: (nereaguju na to, co mi říkáš…) Mrzí mě to…bože…mrzí mě to…odpusť mi…“ (po tváři mi začnou téct slzy…)
Kajik (20:18):
Bill: „Tomi, co to meleš, zlato… honem… zvedni se…“ (posmrknu… stoupnu si a chci ti pomoct se zvednout…)
Disturbed Angel (20:21):
Tom: „Ne…“ (vzepřu se…) „…odpusť mi…to…mrzí mě to…“
Kajik (20:22):
Bill: „Ale vždyť si nic neudělal, lásko… pojď… prosím…“
Disturbed Angel (20:25):
Tom: „Tak… tak proč si odešel…?“
Kajik (20:26):
Bill: „Já… potřeboval sem být chvilku sám… já… promiň… už to neudělám…“ (vystrašeně upe…)
Disturbed Angel (20:29):
Tom: „Ne… ne…“ (začnu horlivě kroutit hlavou) „ty…já urazil jsem tě…“
Kajik (20:30):
Bill: „Ale… ale ne… prosím, Tome, pojď na pokoj…“ (stojím vedle tebe… posmrkuju…))
Disturbed Angel (20:34):
Tom: „Ne… ne… promiň mi to… prosím…“ (řeknu zoufale…)
Kajik (20:35):
Bill: „Tak dobře… ale teď už pojď…“ (zvedám tě na nohy…)
Disturbed Angel (22:01):
Tom: „Mrzí mě to…“ (padnu ti kolem krku…)
Kajik (22:03):
Bill: „To nic, Tome… pojď… neslyšíš, že tě Billík volá?“ (zase se z pokoje ozývá pronikavý křik…)
Disturbed Angel (22:04):
Tom: (jen přikývnu a jdu pomalu do pokoje…)
Kajik (22:06):
Bill: „Nóóó… malinkýýý… co se dějee??“ (vezmu Billíka…) „ššt, ššt…“ (pohupuju s ním na rukách…)
Disturbed Angel (22:07):
Tom: (ztěžka se posadím a koukám na toho druhýho…)
Kajik (22:08):
Bill: „Pšššt…“ (už se uklidňuje… pousměju se…)
Disturbed Angel (22:10):
Tom: (usměju se a koukám…po nich…ale přepadne mě takový divný pocit únavy…)
Kajik (22:12):
Bill: (položím je oba k sobě a oni otočí hlavičku k sobě… uculím se – budou po nás… začnu jim z lahvičky dávat to mlíčko…)
Bill: (posadím se před pokoj na lavičku… nechápu, proč si o mě pořád myslíš takové věci… proč bych se měl urážet?!… uslyším jak ti dva malincí oba pláčou… rozbrečím se taky…)
Disturbed Angel :
Tom: „Notak…“ (řeknu zoufale… oba brečí… jako by se měli předhánět… já už to dlouho nevydržím… snažím se je utišit… ale pořád ne… já sem takový blbec…)
Kajik :
Bill: (slyším ten jejich hlasitý křik víc a víc… a to se o ně máme my dva starat?! Vždyť sme pořád ještě sami děti!! Tohle nezvládneme… dám nohy pod bradu, schovám hlavu mezi kolena a totálně se rozpláču…)
Disturbed Angel (20:10):
Tom: (po tváři mi začnou téct slzy… po „nekonečných“ 10minutáchse ti dva konečně uklidní…a během chvilky usnou… povzdechnu si, položím je na postel a jdu pomalu ven…nemusím „hledat“ dlouho…Bill je hned na chodbě… kleknu si před něj pomalu…)“Billy…“ (šeptnu a koukám na něj…)
Kajik (20:13):
Bill: (zvednu uplakaný obličejík…) „Ježiš, Tome, zvedni se… neklekej si, nesmíš se přepínat… (upe vyděšeně…)
Disturbed Angel (20:15):
Tom: (nereaguju na to, co mi říkáš…) Mrzí mě to…bože…mrzí mě to…odpusť mi…“ (po tváři mi začnou téct slzy…)
Kajik (20:18):
Bill: „Tomi, co to meleš, zlato… honem… zvedni se…“ (posmrknu… stoupnu si a chci ti pomoct se zvednout…)
Disturbed Angel (20:21):
Tom: „Ne…“ (vzepřu se…) „…odpusť mi…to…mrzí mě to…“
Kajik (20:22):
Bill: „Ale vždyť si nic neudělal, lásko… pojď… prosím…“
Disturbed Angel (20:25):
Tom: „Tak… tak proč si odešel…?“
Kajik (20:26):
Bill: „Já… potřeboval sem být chvilku sám… já… promiň… už to neudělám…“ (vystrašeně upe…)
Disturbed Angel (20:29):
Tom: „Ne… ne…“ (začnu horlivě kroutit hlavou) „ty…já urazil jsem tě…“
Kajik (20:30):
Bill: „Ale… ale ne… prosím, Tome, pojď na pokoj…“ (stojím vedle tebe… posmrkuju…))
Disturbed Angel (20:34):
Tom: „Ne… ne… promiň mi to… prosím…“ (řeknu zoufale…)
Kajik (20:35):
Bill: „Tak dobře… ale teď už pojď…“ (zvedám tě na nohy…)
Disturbed Angel (22:01):
Tom: „Mrzí mě to…“ (padnu ti kolem krku…)
Kajik (22:03):
Bill: „To nic, Tome… pojď… neslyšíš, že tě Billík volá?“ (zase se z pokoje ozývá pronikavý křik…)
Disturbed Angel (22:04):
Tom: (jen přikývnu a jdu pomalu do pokoje…)
Kajik (22:06):
Bill: „Nóóó… malinkýýý… co se dějee??“ (vezmu Billíka…) „ššt, ššt…“ (pohupuju s ním na rukách…)
Disturbed Angel (22:07):
Tom: (ztěžka se posadím a koukám na toho druhýho…)
Kajik (22:08):
Bill: „Pšššt…“ (už se uklidňuje… pousměju se…)
Disturbed Angel (22:10):
Tom: (usměju se a koukám…po nich…ale přepadne mě takový divný pocit únavy…)
Kajik (22:12):
Bill: (položím je oba k sobě a oni otočí hlavičku k sobě… uculím se – budou po nás… začnu jim z lahvičky dávat to mlíčko…)
autor: Disturbed Angel a Clarrkys
betaread: Janule
betaread: Janule
po nich? to budou muset pořídit obrovskej dům xD
preciitala som to od 1 az po 31—kwwwwaaaaaasnuckeee
Dááál. Fakt SWEET! <3
to je hezzu!!!!!!
ježišmarja…já bejt na sociálce tak jim ty děti ani nedám ani nedovolim…..chudák dvojčata….ať už ty malý bo velký!! xDDD
ou:d.. jestli budou po nioch:d. tak to bude mega twinceeeeest!!!:D:D:D:D:D:D:D:D:D:D
Teda jestli se budou kluci pořád takhle urážet, tak se urazím taky:)))))
A nechci vidět, co s těma dětičkama budou vyvádět dál 🙂