Immer zusammen

autor: Cathy

V hlavě se mi honilo spoustu otázek, které se mi za tak malou chvíli stačily nastřádat v hlavě, ale nikde v tom nekonečném vesmíru, jsem nenacházel žádné odpovědi.
Proč mě opustil?
Proč mě tu nechal samotného?
Provedl jsem snad něco?
Motal jsem se v tom labyrintu otázek plného všelijakých nástrah a slepých uliček, ale nenacházel jsem cestu ven. Nevěděl jsem, jaký důvod měl k tomu, aby odešel. Možná si našel nějakou holku, ale to jde?
Rok se mnou, se svým dvojčetem, trávíme spolu každou volnou chvilku a když to jde, líbáme se, hladíme, milujeme a najednou by si našel ženskou?
Ne, to určitě ne. Musí to být jinak. Musel mít nějaký vážný důvod, proč odešel. Nemohl bych žít s vědomím, že jsem mu nebyl dost dobrej a tak si našel holku. Už jenom ta představa mě ničí.
Samozřejmě jsme každou chvíli řešili co by se stalo, kdyby se o našem vztahu někdo dozvěděl. Zavřeli by nás? Já jsem se docela bál, ale Tom přece nebyl takovej strašpytel, aby utíkal. Navíc mi vždycky říkal, že mě miluje a to, že jsem jeho bratr na tom nic nemění. A i já to cítil. Všechnu lásku dal do svých doteků, polibků a pohlazení. Stále mi říkal, jak jsem krásný a nenahraditelný. Přece se všechna láska nemohla přes noc jen tak vytratit. Jde to vůbec? Když někoho milujete, obětoval byste mu celý svůj život, pro lásku k člověku byste byli schopni i zabíjet. V blízkosti milované osoby vám v břiše poletují milióny motýlků, třesou se vám kolena a váš hlas není ten všední a obyčejný. V jeho přítomnosti jste někdo jiný. Nejsou mezi vámi žádné lži, neexistuje ten nejlepší polibek, protože všechny jsou ty nejlepší. Jste prostě ten obyčejný člověk, do kterého se zamiloval. Ať už jste vysoký nebo hubený. Černovlasý nebo blonďák. A přesně tohle bylo mezi námi s Tomem. Žádné tajnosti, žádné podvody. Copak tohle z člověka může jen tak vyprchat? Říct si, už ho nemiluju a všemu je konec? Tomu nevěřím.

Když mi bylo 14, hrozně se mi líbila jedna holka. Chvilku jsme spolu chodili, ale za moc to nestálo. Když jsme se rozešli, já ji pořád měl hrozně rád a trvalo ještě asi 3 měsíce, než jsem na ni zapomněl. A to jsem ji nemiloval. Když mě teď opustil Tom, nevím jak dlouho mi bude trvat, než na něj zapomenu. Jestli vůbec.
Vlastně až s Tomem jsem poznal, co je to ta opravdová láska. Samá něžná slůvka a něžnosti. Neumím si představit, že bych ho „jen tak“ přestal milovat.
Jenže proč mě teda nechal? Ani mi to nevysvětlil. Ráno jsem na posteli našel dopis, ve kterém mi sdělil, že už to nezvládá a musí odjet. Nechápal jsem předtím a nechápu ani teď. Pamatuju si jakoby to bylo včeram, co jsme si říkali, že spolu zůstaneme navždycky.
flashabck
„Tomi?“ oslovím jsem ho tak, jak to má nejradši a chvíli čekám, jestli nějak zareaguje, ale když neodpovídá pokračuju dál.
„Opustíš mě?“ Sám sobě si nadávám, jak se můžu na takové otázky ptát, ale poslední dobou si nejsem ničím jistý, tak se potřebuju přesvědčit, alespoň o tomhle. Včera jsme zase mluvili, tedy hlavně Tom, o tom, co když nás někdo uvidí, co se stane a podobně. Je to u nás asi nejdiskutovanější téma. Bráška se bojí, že by mě naší neopatrností mohl ztratit. Já sice taky, ale myslím, že když si budeme dávat opravdu pozor, nemůže se nic stát. Ale když pořád poslouchám jeho pochybnosti, zeptat se musím. Musím si být naprosto jistý, že mě miluje.
„Co?“ Tom pootočí hlavu a zvědavě se na mě podívá. „Cos říkal?“ Aha, tak on neslyšel. Říkal jsem si, že to bere nějak moc s klidem. Tak znovu.
„No-jestli mě o-opustíš,“ když uslyší slovo opustíš nadzvedne se na loktech, aby mi viděl přímo do očí a nechápavě se na mě podívá. V jeho krásných hlubokých očích je vidět strach a taky pochybnosti.
„Lásko, jak si na tohle přišel? Proč bych tě měl proboha opouštět?“ Levou rukou mě pohladí po tváři a čeká co odpovím.
„No, když ty pořád mluvíš o tom, jak se bojíš, že na nás někdo přijde a tak mám někdy pocit, že bys toho všeho nejradši nechal, víš?“ Povzbudivě se na mě usměje, když zjistí proč jsem se tak najednou začal bát.
„Ty trdlo, já se bojím jen proto, že kdyby se o nás někdo dozvěděl, ztratil bych svou životní lásku. A to bych, Bille, nepřežil. Miluju tě, lásko a kdybych měl být bez tebe, nemohl bych žít. Ale neboj, když si budeme dávat pozor, nikdy na nás nikdo nepřijde a budeme spolu.“ Dokončí svou úchvatnou řeč a mně se docela uleví.
Vždycky když mi řekne, že mě miluje, hned se mi spraví nálada, protože vím, že to myslí naprosto vážně a od srdíčka. Ale přece jenom se radši ještě ujistím.
„Budeme navždycky spolu?“ Pohladím ho po vlasech a lehce ho líbnu na čelo.
„Navždy spolu,“ opětuje můj polibek, ale tentokrát na rty
konec flashbacku
To byly časy. Říkal mi, jak mě miluje a nikdy mě neopustí. A já mu tak naivně věřil, že to myslí vážně. Teď tady sedím a jenom přemýšlím nad tím, proč mě opustil, když říkal, že to neudělá. Že navždycky zůstaneme spolu. Měli jsme spolu přece žít a milovat se, dokud neumřeme. Zní to sice jak z nějaké pohádky, ale já si neumím představit, jak žiju s někým jiným, než s mou láskou.
Po tváři mi steče slza při představě, jak s někým jiným ležím na pohovce a někdo jiný se mě vůbec dotýká. To jenom on má právo se mě dotýkat. Jenom on má právo mě líbat. Jenom on má právo mě hladit. Nikdo jiný ne. Patřím jenom jemu a nikomu jinýmu ne.
Kdybych ho mohl alespoň na chvilku vidět. Chvilku s ním mluvit nebo se ho jenom na pár vteřin dotknout. Jen jeden pohled do jeho očí a snad bych pochopil, co se stalo, že už nemůžeme být spolu. Jeden pohled a zjistil bych, co brání naší lásce. Jenže já nevím jak. Jak udělat, abych ho na chvilku spatřil. No jasně!
Rychle se obleču do prvních kalhot, co najdu. Navleču na sebe triko, co mi dal Tom k narozeninám a navlíknu na sebe bundu. Vezmu si klíče a utíkám k první trafice, kterou potkám. Co kapela skončila, jsou toho plný časopisy. Všude se o tom píše, hledají důvody. Ale čeho je ještě víc, jsou různý nový fotky mě, Toma nebo Géček. Naposledy tam bylo, že Gustav má nějakou holku. Viděl jsem to jenom letmo, když jsem byl nakupovat. Ale tolik mých fotek co všude je, snad nebylo ani za dob, kdy ještě kapela hrála.
Ale třeba by tam mohlo být něco o Tomovi. Kde teď je. Jestli má nějakou holku. Prostě cokoliv, co by mi mohlo napovědět, kde ho hledat. Co když si ostříhal dredy? Možná mu hodně připomínaly ty léta co jsme ještě byli pohromadě, a tak si řekl, že je shodí dolů. Už jednou jsem mu to musel rozmlouvat. Ale teď by mu v tom nic nezabránilo.
Dojdu k první trafice, kterou vidím a začnu se probírat všema časákama, co tam jsou. Na jedné obálce vidím Tomovu fotku, a tak ho hned zaplatím a s nadějí, že o něm něco zjistím, si ho nesu v ruce. Počkám až domů. Co když to bude něco hroznýho? Radši si na to doma hezky sednu a je to.
Když přijdu domů, jenom vyzuju boty a vysvleču bundu a už mířím do obýváku na pohovku. Začnu listovat časopisem, a když narazím na stranu, kde je Tomova fotka, ihned se zarazím. Zaskočí mě velký titulek: Bývalý kytarista známé skupiny Tokio Hotel má tetování!!!
Okamžitě se začtu do článku.
Starší z dvojčat Kaulitzových Tom, má tetování. Za celé fungování kapely vždy zásadně odmítal si nějaké nechat vytetovat a teď, když se skupina rozpadla, si hned jedno nechal udělat. Ale co má proboha znamenat?
Hned se podívám na přiblíženou Tomovu levou ruku. Má tam krásným písmem, podobným tomu, jakým je vytetované to moje, je tam napsáno: Immer zusammen.
Ó můj bože. On nezapomněl. Vždyť tohle mi vždycky říkal. Že navždycky zůstaneme spolu.
Čtu dál:
Má tohle tetování nějaký význam? Navždy spolu. Zamiloval se snad kytarista do nějaké dívky a tímhle jí chce dokázat, že ji nikdy neopustí? Proč má, ale svoje tetování na levém předloktí jako jeho bratr Bill? Proč má tetování stejným písmem jako jeho bratr Bill? Udobřila se dvojčata a tímhle chtěl Tom Billovi dokázat, že je a bude navždycky jeho milovaným bratrem? O tom můžeme jen spekulovat.
Tak on má tetování. Nikdy si ho nechtěl nechat udělat a teď, když se se mnou rozejde, tak má najednou tetování na levém předloktí, a ještě k tomu tím samým písmem jaké je to moje. Možná mi tím chtěl něco vzkázat. Třeba mě pořád miluje a tímhle mi chce dokázat, že všechno, co jsme spolu prožili, vždycky myslel naprosto vážně. A aby byla jenom náhoda, že si nechal vytetovat Navždy spolu, tomu bych neuvěřil ani kdybych byl blázen. Chci ho zpátky. Musím ho mít u sebe. Miluju ho a teď vím, že ani on mě nepřestal milovat a takhle to přece skončit nemůže.

O měsíc později

„Navždy spolu, lásko?“
„Navždy, Bille.“

autor: Cathy
betaread: Janule