Polib mě, prosím 7.

autor: Rachel

Sluníčko už zase svítilo na plné obrátky a pochichtávalo se všem lidem, kteří před ním bezvýznamně utíkali. Ano, bezvýznamně, protože ono se dostalo úplně všude. I skrze zatažené žaluzie v obýváku u Trümperů.

„Ano, mami, Tom už to bude mít co nevidět hotové. A kdy že přijedeš? V pondělí? Aha, nevěděl jsem, že to bude tak rychle vyřízeno. Hm, jasně. Tak ahoj.“ Bill zrovna dotelefonoval s matkou a znuděně se posadil na gauč. Je zrovna pátek a Simone se vrátí v pondělí. Mají s Tomem celý víkend před sebou. Ještě zvědavě nakoukl na konec zahrady, aby se ujistil, že je opravdu vše tak, jak má být. Bill se celý těšil, zároveň byl ale pěkně nervózní. Zavřel oči a představil si sebe a Toma. Vzápětí je však znova otevřel a přicupital pod schody. Bylo už asi sedm večer, za chvíli se bude stmívat a Tom to ještě nemá. Trval na tom, že až koupelnu dodělá, přijde si pro Billa dolů a sám mu ji ukáže. Ještě narychlo přeleštil umyvadlo, zhasl a šel dolů po schodech za Billem. Když ho uviděl celého nedočkavého stát pod schody, přišel k němu a omluvně ho políbil.

„Lásko, promiň, že mi to tak trvalo. Chceš se jít podívat?“ optal se ho.

„Samozřejmě,“ odpověděl Bill, načež ho Tom chytil za ruku a opatrně ho vedl až nahoru ke koupelně. Těsně přede dveřmi ho poprosil, aby zavřel oči. Bill se smíchem uposlechl, a když za sebou ucítil teplo Tomova těla, konečně se odhodlal otevřít kukadla. Sotva ale jeho hnědá očka spatřila kousek té krásy, čelist mu poklesla a Bill překvapeně zíral na novou koupelnu. Byla změněna k nepoznání. Barva nové plovoucí podlahy krásně ladila s barvou dveří. Vana i umyvadlo byly krásně vyčištěné a na policích byly naskládané původní pěny do vody, šampony, tělová mléka a ještě mnoho ostatních nezbytností, které Bill používal ke své hygieně. Krásně bílé kachličky tomu všemu dodávaly moderní ráz. Bylo to tak krásné.

„Líbí?“ zašeptal Tom Billovi do ouška a zezadu ho objal kolem pasu. Ten jen nevěřícně civěl na svou novou koupelnu.

„Tome, to je naprosto úžasný, ty jsi génius,“ vykoktal ze sebe Bill a otočil se směrem k Tomovi. Tom ho políbil na čelíčko.

„To je přeci pro tebe, Bille. Je to překvapení,“ políbil mu tvář a zadíval se do těch dvou čokoládek.

„A já mám pro tebe taky překvapení,“ vypískl Bill nadšeně a sundával si z krku červený šátek, aby jím mohl Tomovi zavázat oči. Když Tom sledoval Billovo počínání, rozlil se mu na tváři úsměv, v duchu si říkajíc, co na něj jeho pusinka chystá. Bill kolem Toma vesele poskakoval jako pejsek, chytl ho za ruku a opatrně jej vedl po schodech dolů. Tom nemohl vůbec usoudit, kde se nachází, kolem sebe slyšel jen Billovo tajemné pochichtávání. Chvilku ho Bill nechal stát dole u schodů, potom ho ale znovu chytnul za ruce a vedl ho ven.

„Sedni si,“ nakázal mu Bill, a když se Tom pomalu posadil, položil Bill na rozprostřenou deku velký talíř. Opatrně, a hlavně velmi pomalu, začal sundávat Tomovi šátek z očí. Tom otevřel oči, ale hned je zase zavřel. Nemohl uvěřit tomu, co viděl. Až když ho Bill pevně chytil za ruku, konečně se odhodlal podívat na tu nádheru před sebou. Seděl na velké, teplé a měkké dece. Uprostřed deky byl položen talíř, na němž byla upečena pizza ve tvaru srdce. Kečupem na ní bylo napsáno: Bill+Tom=láska. V každém rohu deky byla postavena velká tlustá svíčka. Všechny krásně hořely. Tom se podíval na Billa, který seděl naproti němu.

„B-Bille, to…t-to je…“ ani nemohl doříct, jak byl z té krásy omámený.

„Nádherné?“doplnil ho Bill a nevinně se na Toma usmíval. Tom se málem rozplakal dojetím. Nevěděl, že je Bill romantik a celá ta atmosféra také romanticky působila. Rychle se k Billovi naklonil a své city vyjádřil spojením jejich rtů.

„Je to úžasné,Billí,“ šeptal a naléhavě líbal Billovi celou tvář.

„Tak pojď jíst,lásko,“ vyzval ho Bill a nabral si kousek pizzy na vidličku. Chvíli jedli, až potom Bill svým hlasem prolomil cvrkání cvrčků a napíchl si na vidličku část pizzy s Tomovým jménem.

„Já tě sním,“ zašklebil se uličnicky na Toma a kousek si strčil do pusy. Tom udělal to samé s Billovým jménem. Potom už společně leželi v náručí toho druhého a dojídali poslední drobky. Tom Billa líbnul do vlásků.

„Bylo to úžasné.“ Bill se však mírně překvapeně zadíval Tomovi do očí.

„Bylo? Ale tahle noc ještě nekončí, Tomi,“ zašveholil a než se Tom nadál, ucítil Billovo něžné skousávání na svém krku. Billovy bílé zoubky drtily Tomovu kůži, až se zase zpátky vrátily na jeho rty. Tom je mírně pootevřel, aby se mohl Billův nenechavý jazýček dostat co nejdále a naléhavě si k sobě Billa tisknul. Ten se mu nevědomky svou hebkou ručkou usídlil až velmi blízko Tomova citlivého místečka. Tom se musel hodně přemáhat, aby nevykřikl. Proto jen něco zabručel, a když se od něj Bill odtrhl, zadíval se mu do jeho oříškových očí. Už tam neviděl ten strach a tu nejistotu, která se u Billa objevovala při každém jejich mazlení. Teď v těch jiskerných očích viděl touhu. Pohladil Billa po tváři a čekal, co se bude dít. Udělá všechno, co bude jeho miláček chtít. Oba se dívali do očí toho druhého, až se ozval Billův tichý šepot.

„Tome, miluj se se mnou,“ zašeptal rozhodně a přisunul se blíž k Tomovi. Ten jen zíral, neschopen jediného slůvka.

„Billi, já nevím, opravdu to chceš?“

„Ano, Tomi. Chci to. Chci tebe. Chci, aby sis mě vzal.“ Bill ho na důkaz dlouze políbil a lehce se na něj začal pokládat. Tom poznal, že Bill dělá to, po čem touží. Proto ho nechal, aby se něžně mazlil s jeho rty. Tom Billovi něžně masíroval boky a nechal ho, aby se na něj posadil.

„Lásko…“ vykřikl omámeně, když mu Bill začal svým jazýčkem sát kůži na bříšku. Kalhoty už mu byly dosti těsné a chudák Tom se marně snažil dostat k Billovým rtíkům, které před ním se smíchem utíkaly. Překulil ho pod sebe, zatímco už zahájil spolupráci s Billovým jazýčkem. Světlo ze svíček osvětlovalo jejich tváře a oni dva se k sobě naléhavě tiskli. Tom opatrně vsunul své ruce Billovi pod tričko.

„Já tě nechci k ničemu nutit, Bille. Jen chci být s tebou,“ podíval se mu do očí, to už si ale Bill tričko přetáhl přes hlavu a začal vyhrnovat i to Tomovo. Tom se na Billa co nejjemněji pokládal a vzájemně se zbavovali oblečení toho druhého. Bill se mírně odtrhl od Tomových rtů a podíval se mu do očí. Věděl, ba i cítil, že Tomovi může plně důvěřovat.

„Tomi, víš, já mám takový divný pocit někde u bříška.“ Tom pozvedl obočí. Asi věděl, o čem Bill mluví a co cítí. Otázkou však bylo, jestli je to opravdu ono. Propletl si s ním prsty na levé ruce a polohlasně zašeptal: „Je to strašně zvláštní pocit. Jako by ti tam lítalo milion motýlků. Třepotají o sebe svými křidélky. To je ten pocit?“ zeptal se otázkou a pohladil Billa po dlani.

„Ano, a když mě líbáš nebo se mazlíme, tak je to ještě silnější. Jak to víš?“ vykulil Bill svá mandlová očka.

„Vím to, protože teď něco stejného prožívám, Bille. Je to láska,“ pronesl zamilovaně a políbil Billovi packu.

„Tomi, já myslel, že je to nemoc,“ zachichotal se Bill pobaveně a jemně přiložil Tomovu ruku na své horké bříško. Tom sklouzl pohledem na svou dlaň, vzápětí však málem omdlel, když se podíval níž. Bill byl totiž vzrušený. Tom se zhluboka nadechl. I jemu už byly boxerky dosti těsné a při pohledu na Billa přidávaly na objemu.

„Miláčku, ty jsi vzrušený,“ vykoktal Tom pořád ještě v šoku, který už ale postupně opadával. Bill okamžitě zrudl studem.

„To-Tome, promiň, moc se omlouvám,“ omluvně ze sebe soukal, když ale ucítil Tomův prst na svých rtech, raději zavřel pusu a upíral své oči na Toma, který slastí přivíral oči.

„Medvídku, za to se přeci nemusíš omlouvat. Líbí se ti to a tohle,“ položil dlaň na Billův vzrušený klín, až Bill hlasitě zavzdychal, „je důkazem.“

„Tome, prosím,“ zaprosil Bill a pomalu začínal stahovat svému srdíčku boxerky. Tom po minutce udělal to samé, protože nebyl schopen déle udržet své vzrušení na uzdě. Naposled se k Billovi nahnul.

„Billí, sluníčko moje, opravdu jsi si jistý?“ ujišťoval se.

„Ano, jsem. Chci tě, Tome. Chci, abys mě pomiloval, chci tě cítit. Nemusíš se bát. Jsem připravený,“ odpověděl mu Bill a lehnul si tak, aby se mohl oddávat jen tomu nádhernému pocitu. Už chtěl konečně zažít to krásné milování, o kterém vždycky snil: večer v jejich zahradě, při svíčkách, za poslechu cvrkavých housliček cvrčků a s osobou, kterou miluje více, než svůj život. A tak to Bill taky cítil. Byl si více než jistý, že Tom je jeho láskou na celý život. A Tom to cítil zrovna tak jako Bill. Lehkými polibky mu začal značkovat celé tělo, které upadalo do postupně tmavnoucího letního šera. Zahrada byla obehnána plotem ze dřevěných desek, tudíž to, co se v ní dělo, věděli jen oni dva. Bill hlasitě vzdychal, a když pomalu rozevřel své útlé nožky co nejdál od sebe, Tom už naprosto přesně věděl, co má dělat. Lehce se na něj položil a co nejjemněji do něj vnikl. Bill ucítil mírný tlak a malou bolest, tu ale přebíjelo vzrušení. Tom do něj co nejpomaleji pronikal a hladil ho dlaněmi po bocích. Bill vzal jednu Tomovu ruku do své a přiložil ji na své vzrušení.

„Tome, prosím, já už to déle nevydržím,“ zašeptal naléhavě a přirazil směrem k Tomovi. Pro Toma to už bylo jasné znamení. Jemně vzal Billovo vzrušení do ruky a začal s ní pohybovat nahoru a dolů, přičemž stále rychleji a intenzivněji přirážel. Steny obou se nesly zahradou, ponořenou do tmy. „Tomi, miláčku, rychleji!! Víc, prosím. Ještě!!!“ dostával ze sebe mezi vzdycháním Bill a taky začal rychleji pohybovat pánví.

„Lásko moje, už… už asi…“ Tom cítil, že jeho vrchol se blíží. Samým vzrušením prudce zakláněl hlavu, více přirážel a vzrušeně Billa dráždil. „Aaaaaaaaaaaah, Tome, já už, už, už asi…“ Bill nedořekl, protože v tu chvíli oba vyvrcholili. Tom ucítil lepkavou tekutinu na své dlani, kterou si oblízl, políbil ještě pořád prudce oddechujícího Billa a s hlasitým výdechem se mu položil na hrudník. Cítil, jak ho Bill hladí po dredech a šeptá mu do nich slůvka lásky. A Tom už taky nic jiného nechtěl slyšet. Pomalu z Billa vyšel a znova se mu opatrně stulil na, teď už klidný, hrudník. Po jeho vyvrcholení nebylo ani památky, protože vše nechal v Billově těle. Tohle ještě nikdy nezažil. Žádná holka, kterých měl snad tucet, s ním nedokázala udělat to, co teď Bill.

„Billí,“ zašeptal, stále ještě ležíc, a když se mu nedostalo odpovědi, pozvedl hlavu. Bill spinkal jako malé miminko, s palečkem v pusince a s mírně chvějícími se víčky. Tom se sám pro sebe usmál, opatrně z něj slezl a sfoukl všechny dohořívající svíčky. Přehodil přes oba další teplou deku, která byla ve velkém koši opodál. Sladce políbil Billa na čelo a s tichým vyznáním: „Miluji tě,“ se i on ponořil do světa krásných snů o něm a o Billovi.

autor: Rachel

betaread: Janule

9 thoughts on “Polib mě, prosím 7.

  1. Je tam pár věcí, které bych asi vynechala, ale ony k tobě asi patří 🙂 Ta atmosféra byla krásně romatická a jemná… příjemné v těhle pošmourných uspěchaných dnech.

  2. Já bych tedy rozhodně vynechala Billa spícího s palečkem v puse, tedy pusince, ale jak píše i Janik…  povídka jak dělaná pro podzimní dny 🙂

  3. No, musím tak trošku souhlasit s holkama, že místy je to trošku přemrštěné – ale to už by asi nebylo ono 😉 Jinak se ti to moc povedlo,Rachel, koneckonců jako vždy 🙂

  4. Tak krásnučké a milučké. Trošku presladené, ale tá neha v tom je tak krásna, že si to nádherne užívam.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics