On crime

„… A tak jste odsouzen k deseti letům vězení, Bille Kaulitzi,“ rozezněl se soudcův hlas sálem. Policisté uchopili za paže Billa Kaulitze, který jen vzdáleně připomínal to, co byl. Černé dlouhé vlasy mu zakrývaly celou tvář, která byla pobledlá a po níž stékaly slzy. Leckdo by se nad tímto dvacetiletým klučinou slitoval a daroval mu milost, snad i v soudcově srdci se hemžily pocity lítosti, ale zákon mluví jasně. Srdce neoblomí mozek.

Z lavic se zvedali příbuzní, přátelé a zbytek skupiny. Zbytek je slabé slovo… Spíše… Trosky, ano. To je výstižnější. Pouhé dvě trosky zbyly.

Flashback

„Ne, Saki. Myslím… že po dnešku už toho mám dost, půjdu domů,“ řekl Bill svému bodyguardovi, jenž ho doprovázel z nákupního centra v Berlíně. Obr jen pokrčil rameny a otevřel klučinovi, jenž vypadá jako dívka, dveře jeho nové Audiny. Bill jen zamával svému příteli a odjel směrem domů. Dnes se cítil neobvykle skvěle a těšil se domů, až obejme svou lásku. Měl pro něho menší dáreček. Dnes to je přesně rok od doby, kdy svůj vztah oficiálně oznámili široké veřejnosti. Nakoupil plno sladkostí, květinu a řetízek pro svou lásku, pro Toma.

Konec flashbacku

Dva páry očí sledovaly bezmocného Billa, jak se vzdaluje a míří vstříc jeho novému osudu, vězení. Pouze ty dva páry očí zůstaly sedět v lavicích, mezitím co ostatní spolu s porotou a soudcem místnost opustili. V hlavách se jim honila smršť myšlenek. Opravdu si Bill zaslouží tak tvrdý trest? Čí to vlastně byla vina? Ztratili přítele, nebo odhalili vraha? Kdo je vlastně Bill Kaulitz?

Flashback

Bill otevíral dveře jeho auta, vyndal všecky drobnosti, co nakoupil, a zamkl auto. Pomalu, ale jistě se blížil k jejich domu, k jejich hnízdu lásky. Nikdo nemohl tušit, že následujících deset minut změní tolika lidem život…

„Tome, jsem doma!“ zakřičel Bill, když vcházel do chodby, kde odkládal bonboniéry a květiny. Nic se neozývalo, jen bylo slyšet, jak něco spadlo. Nebo někdo zakopl… Billa to nerozhodilo a dál si zouval boty. Svlékl si bundu a pomaloučku stoupal jeden schůdek za druhým ke dveřím jejich ložnice. Byly zavřené, vedle bylo hrobové ticho.

Konec flashbacku

Bill zmizel za dveřmi. Sotva klika doklapla, ozval se výkřik.

„Odpusťte mi!“ řval Bill a v jeho hlase byl cítit smutek, vztek sám na sebe, a ač dveře byly zavřené, Gustavovi a Georgovi bylo jasné, že jeho oči se topí v slzách. I oni plakali. Oni, kteří byli považováni za silné muže. Ne… Nikdo není silný. Nikdo není tak silný, jak si myslí. Existuje něco, co skolí každého…

Gustav s Georgem se zvedli z lavice a odešli… Společně vyšli ven a mířili ke hřbitovu.

Flashback

Bill lehce stiskl kliku a otevíral dveře ložnice. Na posteli seděl zdrcený Tom a plakal. Bill ztuhl a stál na místě. Pak si všiml, že jsou otevřené balkónové dveře a vedle Toma leží dívčí podprsenka. Do očí se mu nahrnuly slzy. Tom se na něho podíval, a když spatřil pláč v jeho očích, vstal a přiběhl k Billovi.

„Lásko, vysvětlím ti to!“ plakal Tom. Bill se mu nemohl podívat do očí. Utekl po schodech dolů. Nevěděl, kam má jít, co má dělat. Nemohl uvěřit tomu, co viděl.

„Nech mě být, Tome!“ řval na něho Bill. Tom ale běžel za Billem do kuchyně a marně se snažil ho ukonejšit. Tohle bylo neomluvitelné.

„Tome… Já tě miluju! A ty vošukáš… první děvku, co ti vleze do auta!“  křičel Bill a nenechal Toma cokoliv říct na svou obhajobu, ač to bylo zajisté k ničemu.

„Bille, já tě taky miluju!“ špitl jen Tom. Billa to ale rozzuřilo.

„Tys mě podvedl!“ zařval a podíval se na něho s nenávistí v očích. Tom kroutil hlavou, ale nebyl schopen slova. Přiblížil se k Billovi, ale Bill byl natolik rozzuřen, že se chopil nože, který ležel na stole, a zabodl ho Tomovi do hrudi. Tom se podíval na svou raněnou hruď, ze které okamžitě začala vytékat krev. Bill se vzpamatoval a jen tak tak zachytil bratrovo bezvládné tělo, jak padá k zemi. Plakal ještě více než předtím a modlil se, ať je to jen zlý sen, ze kterého se probudí.

„Odpusť mi to, lásko…“ zašeptal Tom a naposledy vydechl. Bill třásl s mrtvým tělem, volal o pomoc, křísil bráškovo tělo, zbytečně. Zemřel… Zabil ho!

Konec flashbacku

Došli společně k Tomovu hrobu, kde položili obrovský věnec za kapelu. Pak přiložili květinu od Billa, kterou mu chtěl dát k ročnímu oficiálnímu vztahu…

autor: Geheimnis

betaread: Helushka