Bookmakers scrubbers 9.

autor: Ainikki

Tom

Měl jsem v plánu dopřát mu spalující a vášnivý sex, aby věděl, o co všechno přijde, vymění-li mě za nějakou Američanku, která stejně za pár let bude mít z těch hamburgerů a hranolek 20 kilo nadváhy, jenže prvotní horlivost a dravost, se kterou jsem se na něj vrhnul, pozvolna ustupovala. Začínal jsem ho líbat pomaleji a něžněji. Vychutnával jsem si každé pohlazení jeho horkého jazyka v mých ústech. Laskal jsem jeho rty a vnímal všechna jeho slastná zamručení. Konečky prstů jsem mapoval jeho tvář. Byla až dětsky jemná a neuvěřitelně příjemná na dotek. Jeho vlasy voněly slabě květinovou vůní a řasy se mu na přivřených víčkách třepotaly jako motýlí křídla. Nikdy dřív jsem takové detaily nevnímal.

Napadlo mě, že můj bratr je skutečně krásný. Tolik jiný, než kterýkoli člověk, než kterákoli holka… Okamžitě jsem silou vůle podobné myšlenky zahnal. Ještě chvíli se jimi totiž zaobírat, tak se nejspíš rozsypu, jako nějaká sentimentální baba. Přestal jsem si ho prohlížet, násilně jsem zavřel oči a veškerou svou pozornost jsem se snažil koncentrovat na to, co mělo přijít. Musel jsem ho pomilovat a to tak, aby na to pokud možno nikdy nezapomněl.

Pokračoval jsem v polibku a ruce z jeho obličeje jsem přesunul pod jeho tričko, které jsem začal zvolna vyhrnovat.
„Šimráš.“ Upozornil mě s úsměvem, ošil se, ale jinak dál držel a přijímal každý můj dotyk. Vytáhl jsem ho do sedu, obkročmo se mu posadil na klín a přetáhl mu triko přes hlavu. To samé udělal on s mým a znovu jsme se vrátili k líbání toho druhého.

Potěšilo mě, že se to nesnaží uspěchat, a plně se přizpůsobuje mému tempu. To nedělával často. Stejně, jako byl velmi dominantní osobnost v životě, tak i v sexu vyžadoval mít věci do jisté míry alespoň částečně pod kontrolou. Nyní se mi naprosto podvolil, jakoby snad vycítil, že jakákoli iniciativa z jeho strany by nebyla na místě. Poznal, že to, po čem v tuto chvíli toužím, je opečovávat ho, líbat a hladit, dopřát mu příjemně jemnou péči a on nemá dělat nic jiného, než se mi s důvěrou vydat, a užívat si to.

Automaticky jsem začal pohupovat pánví, své polibky jsem přesunul na jeho tolik citlivou a vzrušivou kůži na krku. Prsty jsem začal třít jeho bradavky a s potěšením jsem zaznamenal jeho prohlubující se trhané oddechování. Mírným tlakem jsem ho donutil znovu se položit na polštář a ruce na jeho ztvrdlých vrcholkách jsem vyměnil za svoje rty. Opatrně jsem je stiskával zuby a vzápětí je utěšoval svým teplým vlhkým jazykem. Mezitím jsem se jal rozepínat sponu u jeho kalhot a pomalu mu je stahovat dolů. V další vteřině přistály na hromádce našich triček i spolu s boxerkami.

Na dobu nezbytně nutnou jsem se od něj odtáhl a také sebe jsem zbavil tolik zbytečných kalhot a trenek. ‚Nedočkavý bráška.‘ Pomyslel jsem si, když jsem si všiml, že zatímco jsem se svlékal, zabloudila mu ruka do jeho klína.
„Jedeš.“ Odehnal jsem ji a zpátky jsem se na něj posadil. „Dočkáš se.“ Ujistil jsem ho, ale neodpustil jsem si to ještě malinko oddálit. Jeho rty totiž tak moc sváděly a já je neodkladně zatoužil znovu políbit. Nenechal mě ale se do nich nořit dlouho a začal uhýbat.
„Tomi, prosím.“ Špital. „Potřebuju to. Dotkni se ho už konečně.“ Snad i kámen by se nad ním ustrnul, natožpak já, který tedy rozhodně srdce ztvrdlé neměl. Ač nerad, zanechal jsem pronásledování jeho unikajících úst a vyhověl jsem jeho přání. Sesunul jsem se o kousek níž tak, že jsem nyní seděl na jeho stehnech, a na úvod jsem jeho mohutně naběhlé mužství pevně obemkl prsty. Palcem jsem rozetřel lesklou kapičku na špičce a promasíroval jsem celou jeho délku.

„Oh, jo. Přitlač.“ Mlel tiše, ale naléhavě, můj vzrušením roztřesený bráška, a já jsem znovu přišpendlil svůj pohled na jeho chtíčem napjatou tvář. Opět mi prolétlo hlavou, že není nic dokonalejšího. Užíval jsem si vědomí, že to celé způsobuji já. Přesně jsem totiž věděl, kde se ho dotknout, kde políbit, kde přitvrdit a kde naopak zjemnit, abych mu způsoboval ta nejsilnější slastná muka a mnohonásobně tak zvýšil jeho prožitek. Tohle přece nemůže dokázat nějaká holka…

Bezděčně jsem se zachvěl, když jsem si uvědomil, že na ni zase myslím, a že mě možná připraví o tohle potěšení. Zapojil jsem tedy raději do dráždění bratrova penisu i svá ústa. Potřeboval jsem se co nejvíc zaměstnat, abych již dál nepřemýšlel nad černou budoucností, u které stejně nebylo zatím zcela jisté, že opravdu přijde.

Začal jsem ho pomalu pohlcovat, a když už to dál nešlo, vracel jsem se zpět a mocně ho při tom sál. Bill jen zalapal po dechu a slastně vzdychnul. Trochu jsem se odtáhl a párkrát přejel jazykem po lesklém vrcholku, než jsem jej znovu silně vcucl do sebe. Poté jsem se svezl z jeho stehen dolů a oddálil jsem od sebe jeho kolena, abych se mohl natěsnat mezi ně. Znovu jsem se sehnul k jeho, až bolestně naběhlému penisu, vystrčil jsem jazyk a kreslil jím mokrou stopu od malé prohlubně na vrcholu, až dolů ke kořeni, kde jsem se zastavil a věnoval tomuhle místu o něco delší pozornost. Dychtivě jsem olizoval a dráždil tu citlivou kůži a Billovy vzdechy jen neustále nabývaly na hlasitosti.

Pokračoval jsem dál. Přes jemnou a tenkou kůži na hrázi jsem se dostal k tolik touženému místu. Dráždivě jsem kolem něj kroužil jazykem a prostřídával to přívalem motýlích polibků. Bill sténal, svíjel se, zadíral nehty do prostěradla a bezděčně ještě více roztahoval nohy v očekávání toho, co přijde.

„Tome, oh, Tome. Moc prosím…“ Vyrážel ze sebe v naprosté nepříčetnosti, když jsem se jazykem konečně dotkl toho malého otvůrku, a zůstal jsem k němu přisátý v naprosté nečinnosti. Začal se vrtět ve snaze vyprovokovat mě k dalšímu horkému uspokojování.

Nemusel mě vybízet dlouho. Pomalu jsem jazykem pronikal do jeho těla. Líně jsem se uvnitř pohyboval a možná naposledy jsem si vychutnával to výsadní postavení, že zrovinka já můžu bráchovi poskytnout tak neuvěřitelnou rozkoš, díky které již snad ani nesténal. Spíše vydával neidentifikovatelné hlasité skřeky a občas bezmocně lapal po dechu. Bylo mi jasné, že déle už to protahovat nemohu. Potřeboval to dokončit rychle a tvrdě. Ostatně já taky. Málem jsem mezi tou přemírou pozornosti věnované jeho tělu, zapomněl na své tvrdé mužství, které množstvím nahromaděné krve začínalo téměř bolet.

Automaticky jsem si zajel rukou do svého klína a párkrát zapohyboval. Mezitím si jeden můj prstík začal klestit cestičku do Billových útrob. Hned na to se k němu přidal druhý a třetí. Když jsem měl pocit, že je bráška dostatečně připravený na můj vpád, vyklouzl jsem prsty ven a vyměnil je za něco mnohem většího, ale jednoznačně příjemnějšího. Jedním jistým přírazem jsem do něho pronikl a ihned jsem začal přirážet. Nejdříve opatrně. Líné tempo ale nešlo udržet dlouho, už jen díky tomu, že Bill se svým zadečkem naproti mně začal netrpělivě pohybovat a z úst se mu draly další tiché, ale naléhavé prosby.

„Ježiši, rychleji. Dělej. Už se se mnou nemazli. Ach, To… Tome. Slyšíš!? Víc! Pořádně… rychle… a tvr… tvrdě… Oh, ano to je ono. Skvělej kluk. Ještě… ještě… Přidej… Je to… je to… děláš to per…perfektně. Už… už… bože, už budu.“

Vykřikl naposledy a jeho horké sperma skropilo naše břicha. Při pohledu na tu explozi se můj vrchol dostavil hned za ním. Zmoženě jsem z něj vyklouzl, útěšně jsem polaskal jeho rty, hladil jsem ho konejšivě po potem zborcené tváři a čekal, až se trochu vydýchá a vzpamatuje.

I já se cítil malátný a vyčerpaný, navíc ještě melancholicky smutný. Už zase se dostavovaly ty divné stavy a emoce, se kterými jsem nevěděl, co si počít. S odeznívajícím orgasmem mi to najednou připadalo, že to nebyl asi tak úplně nejlepší nápad. Přestal jsem s ocicmáváním jeho obličeje a hrabal jsem se z postele. Natáhl jsem na sebe boxerky, posbíral jsem zbytek svého oblečení a chtěl jsem od něj utéct jak malej kluk. Bill, aniž by zaznamenal, že je zřejmě něco špatně, mi bezelstně vyseknul poklonu.

„Bylo to úžasný. Seš…“

„Já vím… pamatuj, že nikdo tu tvoji prdel nevojede tak dobře jako já!“ Trochu hrubě jsem mu skočil doprostřed věty, plácl ho po zadku, nechal za sebou jeho nechápavý pohled a vymázl z jeho pokoje. Jen ve spodním prádle a kupkou oblečení v náručí, jsem pár plavnými skoky překonal hotelovou chodbu a rozrazil svoje dveře. Urychleně jsem je zase zabouchl a svezl se po nich na zem. Schoval jsem hlavu do dlaní a snažil jsem se soustředit na pravidelné oddechování.

Připadal jsem si jako nějaká hysterka. Tohle nemělo cenu. Bylo mi špatně ze sebe samotného. Musel jsem urychleně něco podniknout, jinak jsem měl pocit, že se zblázním. Vždyť se ale pořád ještě nic nestalo. A i kdyby se stalo. Znamenalo by to přece jen to, že Bill konečně našel to, na co už tak dlouho čekal. Bude šťastný. A mně přece nikdy na ničem nezáleželo víc, než na jeho štěstí a spokojenosti. Nemělo význam se tu vztekat a litovat. Věci jen začínají nabírat přirozeného směru. Takhle to má být a to, že mu ho xkrát sebelépe vykouřím, že ho bezpočtukrát bezkonkurenčně udělám, že ho mnohonásobně přivedu až na hranici té největší spalující rozkoše, na tom vůbec nic nezmění.

Povedlo se mi trochu uklidnit a sesbíral jsem svoje tělo z podlahy. Došoural jsem se do koupelny a ve sprše jsem na sebe pustil horký proud vody. Netušil jsem proč, ale musel jsem ze sebe dostat jeho vůni. Po dvaceti minutách jsem se téměř rozmočený vyvalil ven, zabalil jsem se do osušky a vysíleně a apaticky jsem padnul na postel. Nepřítomně jsem zíral do stropu a přemýšlel jsem, co podniknu. Na to jít spát, bylo ještě brzy. Navíc nebylo pochyb o tom, že bych rozhodně teď nezabral, ani kdybych se snažil sebevíc. Řešení na sebe nenechalo dlouho čekat. Kdosi mi klepl na dveře a vzápětí se mezi futry objevila Geova hlava.

„Nazdar. Co se tu válíš jen v ručníku? Nechceš mi doufám říct, že se chystáš chrnět?“

„Potřebuješ něco?“ Nemínil jsem reagovat na jeho přihlouplé dotazy.

„No, docela bych si skočil na jedno. Gustavovi se nechce. Nezašel by si?“ Na chvilku jsem nad tím zauvažoval. A vlastně nakonec proč ne? Hotelový bar nevypadal vůbec špatně a mně najednou připadalo, že trocha alkoholu, je přesně to, co bych potřeboval.

Rozhodně jsem ale neměl v úmyslu se zpít do němoty. Umanul jsem si něco dočista jiného. Když se může rozptylovat v přítomnosti krásné slečny reportérky Bill, tak jsem neviděl jediný dobrý důvod, proč bych si podobná potěšení měl odpírat já. Naházel jsem na sebe nějaké oblečení a za pár minutek jsme se už usazovali na barových židličkách. Rozhlédl jsem se po lokále a nepochyboval jsem o tom, že příležitost k menšímu flirtíku se v podobném prostřední naskytne zcela určitě…

autor: Ainikki

betaread: Janule