autor: Michelle M.
„Jaký jsi měl den, Draco?“
Nebrečet!
„Fay se tě na něco ptá.“
Nemuset odpovědět.
„Fajn.“
Zmizet…
„Draco, jsi hrubý!“ Narcissa se zamračila.
Ocelově šedé oči blýskly zpod světlého obočí. „No a co?“
„Draco!“
„Co, matko…? Zatím jsem se to ještě nenaučil.“ Rádoby lhostejně pokrčil rameny.
„Co? Co ses nenaučil?“
„Mít ji rád.“
„Draco!“ Narcissa zděšeně pohlédla na Fay. Dracova zlá slova a to, že se choval, jako když Fay vůbec není ve stejné místnosti, ji šokovala. Nechápala, jak její vždy dokonale se chovající syn najednou může být tak netaktní vůči vlastní ženě.
„Tak dost!“ vybuchl najednou. „Copak nevidíš, jak je to všechno směšné?“
Vyhnul se pohledu na Fay. Nechtěl vidět, jak jsou její tváře popelavé. Nechtěl vidět obrovské slzy třpytící se v zelených očích.
Narcissa se zamračila. „Draco, ovládej se.“
Prudce od sebe odstrčil talíř s netknutým jídlem. Tenký porcelán zazvonil, když narazil do broušené sklenice. „Jak tady můžete jen tak sedět a tvářit se, že je všechno perfektní? Jste obě tak strašně pokrytecké.“
Narcissiny úzké rty se hněvivě stáhly k sobě. Napřímila se na své židli a odložila příbor na stranu. „Draco,“ řekla mrazivě. „Tak to by už stačilo.“
„Ne, matko,“ odsekl mladík zlostně. „To by tedy nestačilo.“
„Fay, drahoušku,“ otočila se Narcissa s přeslazeným výrazem k dívce, jejíž spodní ret se lítostivě třásl. „Omluvíš náš na okamžik?“ Dívka rozechvěle přikývla a bylo vidět, že se ze všech sil snaží zadržet přívaly slz.
Narcissa vstala od stolu a zamířila ke dveřím Luciusovy bývalé pracovny. Mezi dveřmi se tázavě obrátila na syna. „Draco?“ pronesla s tázavě zdviženým obočím.
Prudce vstal a bílý plátěný ubrousek odhodil rozmáchlým gestem na stůl. „Promiň,“ procedil mezi zuby směrem k Fay a sebejistým krokem zamířil za matkou.
Když za nimi zaklaply dveře, Narcissina klidná maska zmizela. „Zbláznil ses?“ vykřikla a s rukama založenýma v bok se obrátila k synovi. „Copak ses úplně pomátl? Jak můžeš být tak hrubý? Copak ti něco udělala? Je tak tichá…“
Draco se ušklíbl. „No právě.“
„Draco,“ pronesla Narcissa káravě. „Je to tvá žena, nemůžeš se o ní takhle vyjadřovat. Měl bys ji ctít a milovat.“
„Jako můj otec tebe?“
Narcissa se zarazila. „Jak to myslíš?“
Pokrčil rameny. „Nijak… Měl bych?“
„Jsi najednou jiný, nepoznávám tě…“
Zdvihl obočí a ušklíbl se. „Copak… najednou nejsem ten povolný chlapeček?“
„Chováš se jako idiot.“
Ušklíbl se. „Nesneseš, abych ti odporoval. Abych měl vlastní názor, abych něco chtěl, a–!“
„A co bys chtěl?“ přerušila ho uštěpačně Narcissa. „Řekni mi, co bys chtěl víc. Máš krásnou ženu, obdivuje tě. Copak nevidíš, jak tě zbožňuje?“
„Byl bych tisíckrát radši, kdyby mě zbožňovala míň. Nesnáším, jak se na mě odevzdaně dívá. Nenávidím, s jakou jemností se kolem mě pohybuje, aby mě něčím nepopudila. Je tak bezvýrazná. Kdyby mi dala nůž na krk a řekla, že buď si jí začnu všímat a nebo ať si jdu, snad bych si jí začal vážit, ale takhle? Je jak panenka z výkladu. Bez života, bez emocí… tichá a odevzdaná.“
„Ale Draco,“ Narcissa se smutně pousmála. „Vášeň není v životě to hlavní. Ve vztahu je mnohem důležitější pochopení, tolerance, přátelství… Jiskření se vždycky dřív nebo později někam vytratí a co zbude potom, když vztah nestojí na důvěře a pochopení?“
„Já nechci žít s někým jen v přátelství!“
Narcissin výraz zjemněl a postoupila k synovi o krok blíž. „Ale takový je život, Draco,“ pronesla tiše. Jak chápala jeho zklamání. Sama si moc dobře pamatovala okamžik, kdy ona sama pochopila, jaký život je ve skutečnosti.
„Mami?“ Jeho hněv vystřídal smutek.
„Ano?“
„Já Fay nemiluju a nikdy nebudu.“ Odhodlaně zdvihl šedavé oči a zadíval se do matčiny tváře. „V mém srdci pro ni není místo. Někdo jiný ho celé zaplnil… mám strach… mám strach, že ji začnu opravdu nenávidět. Chci být s ním, jen s ním. Kdyby nebylo jí, nikdy bych v téhle situaci nebyl.“
Poznání zasáhlo její smysly. „Ne,“ zamumlala Narcissa, „to ne.“ Její světlé oči zíraly vyděšeně na mladého muže před sebou. „Ty tedy… miluješ… někoho jiného… muže?“
Draco přikývl. „Miluju ho. Víc než cokoli jiného.“
„A oženil ses přesto s ní?“ Lucius, Draco, Severus, Fay, ona sama, neznámý milenec jejího syna. Tváře jedna přes druhou se míhaly v její zmatené mysli. Narcissa, Lucius, Snape. ´Jak se to mohlo znovu stát?´ Draco, Fay, neznámý…
„Jak jsi mohl?“ vyrazila ze sebe nenávistně. „Jak jsi jen mohl?“ zaječela hystericky.
„Ale matko!“
„Proč jsi mi nikdy neřekl, že se ti líbí muži?“
Pokrčil rameny. „Nevím. Nevěděl jsem, že se mi líbí, dokud jsem vlastně nepoznal jeho.“
„Kdo?“
„Nechceš to vědět, věř mi.“
„Kdo!“
Sklonil hlavu. „Harry.“
Nevěřícně naklonila hlavu k jedné straně, jako kdyby snad špatně slyšela. „Harry?“ zopakovala. „Jaký Harry?“
„Harry Potter.“
„Ten Harry Potter?“ Nemohla zakrýt výraz překvapení, který se rozprostřel po její tváři. „Ten Harry Potter, který porazil ty-víš-koho? Kterého tvůj otec tolik nenáviděl?“
„Neznáš ho… on je… je…“ Najednou mu chyběla vhodná slova, kterými by matce mohl vysvětlit, proč zrovna Harry.
Narcissa zničeně dosedla na židli stojící opodál. „To ne,“ vydechla. „To je prokletí.“
„Jak to myslíš?“
„Není možné, aby se všechno opakovalo. To není možné.“ Opakovala nevěřícně.
Draco k ní přistoupil. Klekl si na jedno koleno a uchopil její ruku do svých studených dlaní. „Je něco, co nevím? Co bych měl vědět?“
Hlava jí spadla mezi ramena. „Nechtěla jsem, aby ses někdy dozvěděl pravdu. Je to tolik ponižující!“
„Mluv!“
Potřásla hlavou. „Proč zrovna já? Proč Lucius a proč ty?“ V očích, které zdvihla k Dracovi, se leskly slzy.
„Tak mluv, mami!“
Ztěžka polkla, než šeptem pronesla: „Tvůj otec…“ na pár vteřin se odmlčela. „I on miloval… celý svůj život… ale nebyla jsem to já.“
„A kdo tedy? Znám ho?“
Narcissa zničeně přikývla. „Znáš.“
„Kdo?“
„Snape,“ zašeptala téměř neslyšně. „Severus Snape.“
*
„No pane jo,“ zamumlal Bill. „To jsou ale zvraty.“
Tom rozespale zdvihl hlavu. „Děje se něco?“
Bill se na něj usmál. „Nic Tomi, klidně spi.“ Jeho ruka opět sklouzla na Tomova záda a jemně pokračovala v hlazení. Dychtivě se přilepil očima k monitoru a pustil se znovu do čtení.
*
Dracova brada spadla o pěkný kus dolů. „Cože?“ vykulil nevěřícně oči. „Můj otec… a Snape? Můj učitel Severus Snape?“ opakoval pořád dokola.
Narcissa seděla na židli jak hromádka neštěstí. „Ano,“ přikývla a zhluboka si povzdechla.
„A jak… ty… vědělas to? Jak dlouho?“
Pokrčila rameny. „Myslím, že jsem to tušila snad odjakživa.“
„Jak jsi s ním mohla žít?“
Smutně se pousmála. „Tak jako je Fay připravená žít s tebou. Vždycky jsem Luciuse milovala. Od první chvíle kdy jsem ho poznala.“
„Myslíš, že to Fay tuší?“
„Já nevím, Draco.“ Zavrtěla hlavou.
Pevně stiskl její křehkou ruku. „Mami,“ zašeptal, „co mám dělat?“
Něžně ho pohladila po hlavě. „Ach Draco, proč jen jsi nic neřekl?“
„Potřeboval jsem čas. Uložil jsem si pokání… trest. Ale já už nechci trpět. Chci být s ním. Prosím, pomoz mi!“
*
„Hmmmm,“ zamumlal Tom a přetočil se na záda. Na krku ho hřál Billův horký dech. „Copak se děje?“
„Nic,“ zašeptal Bill. „Nic se neděje, jen chci být u tebe.“ Mazlivě se otřel tváří o hranu Tomovy brady a těsně se k němu přitiskl. Tom ho objal a rukou zajel do hebkých tmavých vlasů. Na jeho tváři se ospale rozprostřel spokojený úsměv.
„Spi,“ zamumlal a přitiskl rty na jeho čelo.
„Nechci spát.“
Bill zajel rukou pod lem Tomových kalhot a špičkami nehtů přešel po vystouplém boku. Tom se zachvěl. Billovy doteky byly neuvěřitelné. I ten sebenepatrnější dokázal v jeho těle vyvolat mrazivé chvění. Pousmál se. „A co tedy chceš?“
„Sundej si kalhoty a uvidíš.“
„Ale já spím,“ pronesl škádlivě.
„Nevadí,“ potřásl hlavou Bill. „Mně stačí, když si sundáš kalhoty a zbytek nech na mně.“
„Co–?“
Tom se ještě chtěl zeptat, co má Bill v plánu, ale když si na něj sedl nahý a nedočkavě se zavrtěl, byly všechny otázky zbytečné. Přimhouřenýma očima sledoval, jak Bill sám sebe začíná připravovat. Dlouhý prst zmizel ve štíhlém těle a Tom jen hlasitě polknul. S očima přilepenýma k místu, kde se Billův prostředníček pohyboval tam a zpět, dýchal hlasitě. Hruď se mu zdvihala a těžce klesala. Věděl, jaké to je být uvězněný uvnitř Billova těla. Ten omamný pocit nikdy nezapomene.
„Už?“ zeptal se touhou zastřeným hlasem.
Bill tlumeně zasténal. „Už brzy…“
„Chci tě…“
„Máš mě. Jen ty, Tomi, jen ty!“ šeptal, zatímco do něj Tom pronikal. Zavřel oči a zaklonil hlavu.
„Miluju tě,“ splynulo z pootevřených rtů.
autor: Michelle M.
konečně něco napíšeš po takový době a je konec kapitoly.to sis země snad vystřelila.to nemyslíš vážně.až se mi dostaneš do ruky tak tě rozčtvrtim,rozkrájima nevim co ještě!!!
To sis u mě vážně pohnojila!!
Tak nejdřív k adyPrinces: tvůj komentář mě nejdřív překvapil a pak pěkně naštval… jestli to mělo bejt vtipný, tak nebylo… tenhle druh humoru se mi zdá dost trapnej… propříště si ho odpusť, buď tak hodná, mám chuť jít a tvůj komentář smazat… fakt mě naštval. Kdyby v něm byl jedinej smajlík, kterej by naznačoval, že je to sranda, tak si řeknu, že nejsi tak arogantní, ale takhle to zní opravdu hnusně. A jestli to neměl bejt humor, tak tě lituju… takhle to může napsat jen vypatlanej blb. Všimni si, že jsem nepoužila jedinej smajlík, myslím to totiž vážně. Příště to fakt udělám.
:o) Michelle, doufám, že tě to nade mnou moc nerozhodilo, to bych nerada, nešlo nereagovat, snad nejsem moc vztahovačná, ale já prostě musela…
No a teď už k povídce… je to opět excelentní díl, na kterej jsem se moc těšila. 🙂 Draco se konečně rozhoupal, zjistil, že bez Harryho to prostě nejde, a že jediná cesta je se k němu vrátit… mám radost, i když to udělal malinko hnusně vůči Fay… tak teď ještě aby to pochopila a nechala ho jít, stejně od něj nikdy žádnou lásku nedostane. Netuším, jak je to v Bradavicích s rozvodama, jestli to tam jde nebo nejde, ale když vlastně ještě nedošlo k "naplnění" manželství (jako že ještě díky Tomovu ukecávání Michelle vlastně nebyl sex :D), tak by to mohlo jít dobře, ne? No… uvidíme jak jsi to vymyslela, aby se ti dva k sobě mohli vrátit… ono už tak to budou mít těžký, budou to asi muset stejně tajit…
No a naši malí skotačiví králíčci v Lotische, ti si to svoje užívají opravdu náramně 😀 konec mě zase dostal, jako vždycky 😀 Hezky to Tom zařídil pro Billího, aby měl happyend, tak zaslouží odměnu. 🙂 Jako vždy skvělé… těším se na další díl. Pa J. :o)
😀 😀 😀 Jejda, rozlobená Janulka, tak tenhle jev vidím prvně. :o) Každopádně s ní musím souhlasit. Ta komentátorka moc taktu nepobrala – řeknu-li to hodně mírně…
No a jinak. Zase se tu u toho culím, jak měsíček na hnoji. Draco to vyklopil, juchů, juchů. Teď jen, aby se Narcisa moc necukala a skutečně ho v tom podpořila, i když vypadá to, že matce přeci jen nakonec bude milejší to, aby byl synáček šťastný, než aby dbala na nějaký tradice a košér vztahy. No uvidíme.
Každopádně Billík, to je taky dobrý číslo… :o) Klidně bych si tu jejich nemravnou chvilku vydržela číst o malinko déle, ale i tak to bylo hodně rajcovní a já nepochybuju o tom, že si to moje chlípná představivost domyslí. :o)
Woooow… Tohle je prostě luxusní povídka… Smekám, skoro jako pokaždé…Vážně krása… 🙂
Btw… Ten první komentář mi vyrazil dech, sama z vlastní zkušenosti vím, jak je někdy těžké něco napsat. Když nad tím tak uvažuju, měla bych pokračovat se Hříchy, ale nejsou nápady, takže zatím to vidím bledě…
Janule…Úplně chápu tvoje rozhořčení vůči adyPrinces… Protože to cítím stejně. Mě se naštěstí ještě nestalo, že by mi někdo vynadal, že píšu pomalu… Ale myslím, že bych byla hodně zklamaná, protože člověk se snaží napsat něco opravdu kvalitního jako Michelle píše a čeho se dočká? Snad ty kladné a obdivné komentáře, které se tu určitě ještě objeví vykompenzují zklamání z toho prvního… :o)
Michelle… Piš dál, tak jak ti to vyhovuje, rozhodně se nenech nikým stresovat. :o)
Vanity…
na tenhle dílek sem se moc těšila a opět si mě nezklamala…=)) úžasný…těšim se jak to bude pokračovat…=))
Jééééé!!Úplně jsem nevěřila vlastním očím:)..Kouknu a tam Příběh na druhou!:)….Krásný, úžasný ostatně jako všechno, co napíšeš!:)…. Nemůžu se dočkat dalších dílů..doufám, že to bude pořád takhle " růžový", alespoň pro Billa s Tomem:)….
Já jim tak fandím… Oběma stranám! Jsem strašně ráda, že si Draco konečně uvědomil… Svou lásku, a že to Cisa chápe. Doufám, že mu pomůže, nechce přece, aby se minulost opakovala v takovém měřítku…
A co se týče Billa s Tomem… Hm… Ti si teď nějak užívaj, co? 😀
Ale co mě nejvíc zajímá, přijde na to Mcihelle, nebo ne? Musím to vědět! 😀
tak promiňte namyslela sem to špatně.
Uh, ta doba od posledního dílu mi přišla přímo nekonečná, ale jsi jeden z lidí, u kterých vím, že se vypatí čekat 🙂
Pořád jsem se modlila, aby si to Draco rozmyslel a nechtěl sám sebe trestat po celý život. To by nešlo, vždyť by se buď utrápil, nebo by se tak zatvrdil, že by jednoho dne dopadl jako jeho otec, ne-li hůř. A teď se to najednou stalo, obrat o 180°. Ani jesm to tak rychle nečekala :)) Ale jsem ráda, že to tak je, i když pro Fay to musí být strašné. Ona vlastně za nic nemůže a je to hrozně křehká bytost, je mi jí líto…
No a ti dva… co k tomu říct? Vždycky stačí pár řádků a taju. Oni jsou neuvěřitelní. Tak mazliví a roztomilí, přitom ale nemají nic společného s přeslazeností a infantilností. Jak jenom ty to děláš? :))
Tyjo, doufám, že bude brzo další díl, já se zase namlsala… a jak všichni víme, s jídlem rote chuť 😀 :))
Krátké, ale i přes to okouzlující. :))
moc kráásnéé.Snad se s harrym zase dá do hromady.
mě se to strašně líbí… i když.. Fay mám rada… jak to s ní bude? :'( tu holčinu jsem si fakt zamilovala…
Ovšem konec… sex xD to už tady dlouho nebylo… užasné!
Taky bych společně s Billem řekla, že jsou to teda zvraty:) Nečekala jsem, že Draco otočí o stoosmdesát stupňů, no vlastně, jestli to má v režii povídková Michelle přesvědčená Tomem, tak se nějaký ten posun v Dracových postojích dal očekávat. A co Fay? Ta mi připadá jako nevinná oběť Dracova pokání. Ale musím přiznat, že Dracovi rozumím, podobně povolné, křehké a poddajné osoby ve mně vyvolávají ty nejhorší pudy :))))
A dvojčátka… oni dva spolu v téhle povídce… to je moje potěšeníčko… to si můžu číst znovu a znovu 🙂
oooch krááása:).. Billík má radost xDXD
chalóóóóóó chtělo by to dalšíí díleeek…..je tu osoba která umírá touhou po Příběhu na druhou od Michelle M 🙁
Jájinka: neumírej!!! To nechci, kdo by to pak četl a psal mi komentáře? 😀 Konečně se mi podařilo dodělat další díl a už jsem ho i poslala Janulce, tak se brzy dočkáš 🙂