autor: paget
Bill
Teď už nebylo cesty zpět, Bill to musel dohrát do konce. Radši si představil, že líbá Toma. Právě to potřeboval, teprve teď se do své role vžil. Oplácel jí její polibky, obtáčel jí ruce kolem krku a zároveň se pořád snažil být něžný. Věděl totiž, že ve finále musí být poněkud dravější scéna.
Romana nelíbala vůbec špatně, to ale asi bylo dáno tím, že její rty líbaly ty Tomovy. Měla ruce obtažené kolem jeho krku a líbala ho. On jí jednou rukou jemně hladil po zádech a druhou jí pročesával vlasy. Ještě jednou jí velice procítěně políbil jak jen toho byl schopen a poté sklouzl svými rty ke krku, jenž hýčkal, jakoby to byl Tomův. Romana si plně užívala jeho něžnost a jemnost. Bill cítil její vzrušení. Pomalinku milimetřík po milimetříku sjížděl níž a níž, až se zastavil u knoflíčků na halence. Zvedl hlavu a zalhal jí do ouška: „Chci tě.“ Začal je rozepínat a nijak při tom nespěchal.
Když byl rozepnut i poslední knoflík, Bill se na Romanu znovu tajemně a svůdně usmál a něžně zatlačil na její hrudník a položil ji na záda na gauč. Obkročmo si na ní sedl. Líbal jí na ústa, na krk, na hrudník. Zajel jí jednou rukou pod záda a rozepnul černou podprsenku. Odhodil jí na zem k halence a lehl si na ní. Teď už ani jeden z nich nemyslel na věrnost. Romana z něj během půl vteřiny stáhla tričko a velice dravě se jej ujala, teď to byla ona, kdo ležel na Billovi a chtivě líbal celé jeho tělo. Bill jí rukou zajel na zadek. Ta se vášnivě usmála a sama si sundala sukni a jala se rozepínat Billovy džíny. I tento kus šatstva skončil bezděčně pohozený na zemi a Romana právě zahodila všechny své meze, začala se po Billovi plazit a líbat ho po celém těle. Najednou však někdo otevřel dveře jejich apartmánu.
Tom:
Hip-hop party skončila a on šel domů. Ani mu nebylo divné, že s ním Bill nešel, protože hip-hop neposlouchal, a navíc dnes očividně nebyl ve své kůži. Toma ani nenapadlo hledat v tom něco víc. Na koncertě se choval ještě normálně, ten zvrat nastal až při poslední písničce. Možná to ale nic neznamenalo, Bill jen zkoušel něco nového, měl jen důvod přemýšlet nebo mu nebylo dobře. Tom nad tím jen zavrtěl hlavou, bylo to jedno.
Mezitím, co se utápěl v myšlenkách, došel až k hotelu.Vyjel vátahem nahoru, prošel chodbou až k jejich dveřím (dokonce si je ani nespletl s dveřmi od pokoje Georga a Gustava, které byly hned vedle). Odemkl, otevřel a už už se chystal odhodit bundu a odkopnout boty, když si všiml scény před sebou, která mu zcela vyrazila dech. Bill ležel nahý na gauči a na něm Romana, která měla plné ruce práce s oslintáváním ho.
Na chvilku necítil vůbec nic. Jen překvapení. Pak mu ale uvnitř vybuchla bomba s pocity. Zlost… žárlivost… podvedený… ublížený… smutek… lítost… se rozlévaly jeho srdcem. Jak se tohle mohlo stát?! Co to sakra ta odporná mrcha dělá s jeho bráškou?! Jeho žárlivé Já mělo chuť explodovat. V té změti pocitů si ani neuvědomoval, na koho to vlastně žárlí. Jeho srdce to vědělo až moc dobře. Nežárlilo však na Billa, že mu právě přebral holku, ale na Romanu. Z nějakého důvodu mu rvalo srdce vidět jeho nádherné ladné křehké tělo pod Romanou. Dostávalo ho k nepříčetnosti, že její odporné rty líbají Billovy hedvábné rubíny.
Kdyby se ho někdo zeptal, na co myslel, když si ho ti dva na gauči všimli a on jen beze slova třískl dveřmi, hluchý k Billovu volání jeho jména, dokázal by, kromě čtyř písmen, tvořících jméno Bill, popsat jen zmatenou změť pocitů.
Tom teď kašlal na to, že bylo půl desáté v noci, že všechny lampy v Římě už svítily a chodců kolem poněkud ubylo. Všichni teď byli na hlavním náměstí, kde se právě pořádal ohňostroj. Tom to zjistil na cestě domů z party. Ta troška kolemjdoucích byla Tomovi naprosto lhostejná. Bezmyšlenkovitě následoval svůj nos, než mu došlo, že stojí před Fontanou Di Trevi. Tom se sem chtěl podívat už dávno, ale jelikož se to tady vždy hemžilo turisty a aspoň desetina z nich znala jeho jméno a obličej, bylo to nemožné. Teď však byl skryt rouškou noci a i když byla fontána nasvícená, nebylo mu vidět do obličeje. Navíc byli skoro všichni na náměstí u ohňostroje, takže se dostal k fontáně, aniž by se musel prodírat davem.
Tom si sedl na okraj této monumentální barokní stavby. Přemýšlel nad tím, čeho byl právě svědkem. Romanu už nechtěl nikdy vidět a Billa… Při pomyšlení na brášku ho zabolelo u srdce. Bylo mu jasné, že se bude muset vrátit do hotelu a zítra odjet do dalšího města v rámci turné. Prozatím se však nehodlal vracet, dokud nebude tak pozdě, aby měl jistotu, že Bill už bude spát. Stálo ho to všechny síly, aby se rozhodl, že zítra bude Billa prostě ignorovat. Ignorovat Billa… Po prvé v životě. Ne, že by se nikdy nehádali nebo tak, ale vždycky se okamžitě usmířili po zjištění, že o tu věc už ani jeden nestojí, protože je stála hádku se svým nejbližším. Jenže teď ho Bill podvedl s Tomovou přítelkyní. S jeho vlastní holkou! Billovi by odpustil cokoliv, ale tohle bude těžké… Nechápal, proč to sakra Bill udělal, z jakého důvodu?! Vždyť tomu před tím nic nenasvědčovalo. Bill bude mít co vysvětlovat, až s ním Tom bude ochoten mluvit.
Pohled mu sklouzl na mince ve vodě, lehce odrážející barvy duhy od osvětlení. Zalovil v kapse a vylovil jednou euro. Stejně, jako skoro každý před ním, kdo navštívil fontánu, i on se otočil, zavřel oči, hodil minci a spolu s ní i přání… přál si… a nebylo nic jiného, co by si přál víc, než být zase spolu s Billem šťastní. Navzájem si ležet v náručí, šeptat slůvka útěchy v těžkých chvílích a nejen tehdy. Být prostě spolu. Na velké tričko mu ukápla slza. Ani si nevzpomínal, kdy naposledy plakal.
Bill:
Sakra, tak s tímhle teda nepočítal.Věděl, že se může stát prakticky cokoliv, ne však, že se na něj Tom podívá takhle. Ty nádherné hluboké čokoládové galaxie a žal, vyděšení mísené s překvepením a zloba. Vzápětí si však Bill nebyl jistý, jestli to doopravdy viděl, Tomovi totiž okamžitě zkameněla tvář a Bill si nebyl jistý, jestli se mu to jen nezdálo. Rvalo mu jeho křehké srdíčko, když se Tom beze slova otočil na podpadku, zmizel za dveřmi a nevnímal, že na něj volá.
Bill zaklel.
„Promiň tohle byla chyba.“ Shodil ze sebe Romanu, urychleně se oblékl, skoro se netrfil do bot a vylétl za Tomem. Ten však zmizel tak rychle, že Bill ho pohledem už nenašel. Nevěděl, kam mohl jít a pochyboval, že to věděl Tom. Určitě však nešel na ohňosrtoj, jenž bylo vidět z okna apartmánu. Kolosseum bylo kousek od náměstí, tam taky nešel. Napadlo ho, že by mohl být v klubu. Kde že říkal, že to bylo? Nedaleko od haly, kde měli koncert. Bill se tím směrem rozběhl, ačkoliv se v Římě moc nevyznal a dvakrát zabloudil, než našel správnou trasu podle GPS na svém PDA. Ještě, že si tam stáhl ty mapy. Byl opravdu prozíravý, když předpokládal bloudění v Římě, ačkoliv tenkrát si myslel, že jen nenajde Fontanu Di Trevi, kam se chtěl s Tomem podívat. Klub byl však zavřený a Tom nikde. Když už prošel 6 klubů, 2 hip-hop shopy a 4 prodejny hudebnin specializované na kytary (a všechno bylo zavřené, kromě jednoho klubu, kam Bill trefil jen omylem, když si spletl odbočku, a kam by Tom stejně nikdy nešel, prototže to byl gay-klub, kam by nevkročil ani Bill) pomalinku se vzdal naděje, že ho tak v rozsáhlém velkoměstě vůbec najde.
autor: paget
betaread: Janule
mno, když sem četla první dílek, tak sem si říkala, že to bude romantika a hned v druhym dílem si mě přesvědčila v tom, že nemám pravda… hezky napsaný a těšim se jak to dopadne…=)) honem další dílek ať se zbytečně nenervuju…=))
Hezký honem dááál
Moc se ti to povedlo, jen tka dál:) douifám že bdu epokráčko
no nechtěla bych někoho hledat v Římě….
ale von ho najde xD
hezky..