Jak ti můžu pomoci 3.

autor: Backy

„Tak mákni! Nechceš snad přijít pozdě ne?“ mrkl na něj Tom. Bill vyvalil oči.
„Co-co-co?“ vypadlo z něj a Tom se malinko pousmál.
„Můžem?“ zeptali se kluci a Billa odvedli do auta. Ano, říkám odvedli… za ruku…

Školní den byl jako každý jiný… snad vám ho tu vypisovat nemusím.
Navečer se opět kluci sešli u nich doma a to si již Billa nikdo nevšímal. Černovlasému chlapci to docela i vyhovovalo. Žádná buzerace… spíš jen malá ignorace. Tak to má být. Kluci se naskládali do obýváku a Bill poslušně odťapkal k sobě do pokoje. Rozvalil se na svou malou postel a vydechl. Ach, Tomi… ať už se to zase obrátí. Najednou se u něj objevil nějaký stín.
„Cos myslel tím „zase obrátí“?“ Vyvalil na něj oči Tom a přisedl k němu na postel. Bill měl před sebou výmluvu svého života…
„Eeeh…“ zrudnul Bill a schoval si hlavu pod polštář. Tom ho pohladil na tváři a ušklíbl se.
„Nehraj si na blbečka! Víc už to ani nepůjde!“ řekl ironicky Tom a Bill po něm vražedně hodil polštář.
„No néééé, ono se to chce prát!“ křiknul a začal Billa lochtat. Zase se na sebe usmáli. Billovi prošlo hlavou, že by z toho mohlo zase být spokojený bratrský, možná nadbratrský život. Kluci dole zaslechli jejich veselé dovádění.
„Hej, Tome přiveď k nám taky tu naší druhou polovičku!“ Křikl Dan a začal se smát. Tom přikývl a začal se hrabat ve skříni.
„Smím vědět, koho myslel tou druhou polovičkou (holky)?“ nakoukl zvědavě Bill k Tomovi do skříně. Tom vytáhl cosi černo-bílého a hodil to po Billovi.
„Na! To si vem a ještě se nějak přišperkuj. Pak přijď k nám, ať se tu zbytečně nenudíš!“ řekl a mrkl na svého bratra, zkoumajíc matčinu sukni. Bill nestihl nic namítnout a oblékl se. Trošku se přičmárnul a vzal si tílko.
Podíval se na sebe do zrcadla. Málem mu čelist spadla až na zem a zdržel by se ještě déle hledáním své dolní čelisti někde na koberci. Rukou si pomohl zavřít pusu a upravil si sukni. Párkrát na sebe mrknul a bosým chodidlem vyšel ven. Docela se bál. Stoupl na první schůdek a dostal malou závrať. To zvládneš, Bille, jen to chce malej oddych… našeptával si a položil nohu na další schod. Už teď si dokázal živě představit výrazy obličeje všech, co tam jsou. Již slyšel ten rachot, co tam kluci provádějí. Bill sestoupil doprostřed schodů. Všechno ztichlo. Kluci zůstali stát s otevřenou pusou dokořán a sledovali Billa, jak štíhlýma nohama, lehounce našlapuje na schody… krůček po krůčku. Billa to potěšilo a řekl si, že bude provokovat dál. Sešel dolů a postavil se. Určitě znáte ten starý trik balení s kapesníkem. Bill upustil lesk na rty, co držel v pravé ruce.
„Jejda!“ křikl a i v té plandavé minisukničce se předklonil pozadím ke klukům. Bylo vidět, že s klukama to udělalo víc než dost. Bill se posadil na gauč a ruce položil na pravé koleno. Kluci se mezitím otočili a šli slintat jemu pod nohy.

„No bráško…“ vykulil se Tom jako první a klekl před něj. Bill se vyděsil.
„Zatancujeme si?“ zeptal se Tom romanticky. Nejspíš byl již pod vlivem velmi silného alkoholu a pod okouzlením svého bratra. Bill už už chtěl kývnout.
„Vypadni, Kaulitz! Teď s ním budu tancovat já!“ křikl Dan a vytáhl Billa na parket. Pustil romantickou hudbu a uchopil ho za boky. Bill ho znechuceně chytl okolo ramen a pokoušel se být co nedále od něj. Smutně se koukal za Tomem. Ostatní kluci na tento Danův čin reagovali velmi negativně. Bohužel se nezmohli ani na slovo.
Ke konci tance Dan držel Billa za zadeček. Pomalu ho vedl ke gauči. Bill si mezitím všiml jakých si zvláštních pytlíků na stolku vedle. Napadlo ho hned to první… Kokain?
Nestihl nad tím dlouho přemýšlet, jelikož již ho Dan svalil na gauč.
„Dane… nebylo toho až moc?“ křikl Bill a pokoušel se ho od sebe odtrhnout.
„Ještě si trošku šuknem, co myslíš?“ zeptal se Dan a šahal mu pod sukýnku. Celým barákem se proháněla Billova slova, která jasně říkala…
„Ne!!!“ vysmekl se mu a běžel za Tomem, který zatím kouřil cosi, co se vůbec nepodobalo normálním cigaretám.
„Tome? Neříkej, že to je to, co si myslím, že to je!“ zalekl se a vyrazil mu to z ruky.
„Bille, co tě to popadlo?!“ zařval a všiml si naštvaného Dana, přicházejícího k nim. Bill si toho všiml také. Schoval se za Toma a chytl ho kolem pasu.
„Ne! Jdi pryč!“ křičel a přitiskl se k bratrovi. Tomovi to začínalo být zvláštní.
„Dane?! Ty jsi chtěl znásilnit mého bratra?!“ zařval a šel blíž k němu.
„Ne, Tome… to bych si nikdy nedovolil…“ odpověděl Dan a oddychl si, když viděl, že se Tom otáčí. Avšak neočekával, že se Tom otočí zase nazpět. Jen co viděl vyděšeného Billa, klepajícího se strachy… Uchopil Dana za triko a povalil ho na zem.
„Ihned tě vylučuji z party. Ihned odsud zmiz!“ zařval a ukázal na dveře. Dan jen kývl a s oddechem utekl. Odešel jen tak tak… měl štěstí, že odešel bez zranění. Kluci se zalekli Tomova počínání.
„Heleď, Tomí… my musíme letět,“ řekl Mark a zmizeli ve dveřích.

Tom se přiklonil k Billovi, který momentálně ležel na zemi a pohladil ho po tváři.
„Tome… proč to děláš?“ plácl jen tak do prázdna Bill. Tom na tuto otázku reagoval asi stejně jako vy. Aneb výrazem: Co? Kde? Kdy? Jak? Proč? S kým?
„Co máš na mysli?“ zeptal se Tom. Bill znechuceně ukázal na prazvláštní balíček na stole. Tom se zalekl.
„Jo tohle myslíš… to nic není!“ řekl trapně a vše šel uklidit. Bill se zatím schoulil do klubíčka a pozorně jej sledoval. Doufám, že v tom nejde taky… řekl si a zalily se mu oči slzami.
„Billí? Pojď si lehnout,“ řekl Tom a podal mu ruku. Bill jí s radostí přijal. Spolu odcházeli si lehnout. Tom si Billa vedl po boku, aby mu nikam neutekl. Odešli do matčiny ložnice. Tom udělal Billovi místo vedle sebe v posteli. Bill si lehl a přitiskl se k němu.
„Tome… jak to bude pokračovat?“ Zeptal se Bill a zavřel oči.

autor: Backy
betaread: Janule