Vesnický prázdniny 6.

autor: Ivetka

—Bill—

Cesta domů byla už po tmě, ostatně jak jsem celý den předpokládal. Vlastně, když nad tím teď tak přemýšlím, nechápu se. Kde se ve mně vzal ten odvážný kluk? Ostatně, ono vykouřit ho někomu pod stolem v přeplněné restauraci není zas tak normální. Zdá se mi to ale dost bláznivé jako památka na další naše setkání. Jestli tohle někdy budu vyprávět svým dětem, tak jedině na smrtelné posteli, tam by mi už bylo jedno, jestli mě zabijí nebo ne.

Ani ne po 15ti minutách, co jsme se Tomem rozloučili (mimochodem byl tak ochotný, že mě doprovodil zase až na nádraží přímo k vlaku, kde se se mnou rozloučil dlouhým polibkem, tím nechci naznačovat, že se mezi námi něco rýsuje, i když, kdyby mi něco nabídl nebo naznačil, asi bych se nebránil) mi v kapse zavibruje mobil, zřejmě SMSka, telefonát by mě alarmoval déle.

,,Byla přijatá nová zpráva od: Tommy“ Tyhle úvodní kecy vážně miluju. Ale což o to, Tom mi píše. Hned to otevřu a přečtu si celou SMS zprávu nejmíň 3x.

,,Ahoj Billy. Moc Ti děkuju za dnešní den. Neuvěřitelně jsem si to užil. Chtěl jsem Ti nejdřív zavolat, ale potom… asi by bylo blbý, kdybych Tě zase otravoval. Jen jsem… jsi vážně blázínek, to v tý restauraci… bylo něco tak nepopsatelně úžasnýho. Chtěl jsem Ti za to vlastně i poděkovat. Ne, že by mi šlo jenom o tohle, ale… moc děkuju. A nádherně líbáš, což je taky plus. Už teď se mi stýská. Jsi dokonalejší než předtím… posílám pusu… Tom“

Olíznu si rty, na tvářích cítím, jak teplám a tím pádem i červenám. Zhluboka se nadechnu a pustím se do odepisování… ,,Taky mi to přišlo bláznivý, ale naprosto dokonalý… nejsladší na tom bylo, jak jsi mi to utřel z tý pusy. Taky jsem si dnešek moc užil. Těším se, až se zase příště uvidíme. Taky se mi stýská… pusinku… Bill“ Když to odešlu, v podvědomí se mi začne ozývat, jestli třeba nedělám chybu, tak dlouho jsem ho bral jako kamaráda a najednou pro mě začne znamenat něco víc?

Tuto myšlenku ale rychle vyženu z hlavy. Je moje věc, co dělám a co ne, nebo se snad mýlím? Nikdo mi nebude říkat, co a jak. Jsem už dost starý na to, abych se sám rozhodoval…

,,Musím se přiznat, že kdyby to nebylo moje, tak bych ti to z tý pusy klidně i slíbal, ale nedokážu si představit, že bych já olizoval vlastní… nebudeme to rozebírat, nebo se mi probudí a… nedopadne to dobře. Budou mě tu mít za úchyla. Na ajsko se dostanu ještě dneska, tak když přijdeš, budu jenom rád“ přečtu si v pořadí druhou SMS zprávu, co mi přišla od Toma… Odepíšu mu něco ve smyslu, že ho chápu a že dneska na ICQ asi přijdu, že to když tak rozebereme tam.

— večer na ICQ —

Tom: Tak už koukám, že jsi tady… Ahoj 🙂
Bill: No… jo, dělal jsem skoro nemožný, abych se sem ještě dostal 😉
Tom: Jsem byl asi hodnej, co…?
Bill: No moc ne, jak ses nejdřív bránil. Věděl jsem, že s tím přestaneš…
Tom: Promiň, Bille, ale celou dobu se ti bránit nešlo, a kdybych se bránil, byl bych idiot. Bylo to to nejdokonalejší, co jsem zažil
Bill: Nepřeháněj 😉 Ale taky se mi to líbilo. Jsem zvědavej, jak se k sobě budeme chovat, až budeme na prázdninách u dědy.
Tom: Začal jsem už přemýšlet, jak ti to oplatím a napadlo mě jediný místo. A to právě u dědy! xDD Takže bych se být tebou začal pomalu připravovat.
Bill: Jenom jestli nepovídáš. Ale upřímně, asi bych to taky neudělal, kdybys mě pořád neprovokoval, že jsem srab apod.
Tom: Chceš mi snad říct, že nakonec na tom mám větší zásluhu já, jo?
Bill: Dalo by se to tak říct. Tím jsem nechtěl naznačit něco, že jsem to dělal z donucení, ba naopak. Z mého hlediska to bylo víc než dokonalý. Jenom si nechci představovat výraz číšníka, kdyby mě pod tím stolem našel. Asi bych se musel vymluvit na to, že jim vaření trvá moc dlouho, a že jsem měl zkrátka hlad k nevydržení…:D
Tom: :D:D:D Blázne!
Bill: Do tebe? To ještě nevim!! xD
Tom: Hele, to je vážný téma! Neříkám, že ses mi nikdy nelíbil, byl jsi hezkej i předtím, ale teď ti to sluší mnohem víc! 🙂
Bill: No vida. Povídej, jsem zvědavej, co všechno z tebe ještě vypadne…

autor: Ivetka
betaread: Janule