autor: Vanity
Pustila jsem se do další vícedílné povídky :o) Je to snad poprvé, co se mi to přihodilo, ale už vím, jaký bude mít průběh i jak dopadne. Většinu povídek vymýšlím při psaní, ale jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo :o)
Dlouhou dobu jsem si lámala hlavu s názvem. Nevěděla jsem, zda použít anglický, nebo zůstat u češtiny :o) No jak to dopadlo, vidíte sami :o)
Prvních pár dílů je psáno flash backem… jen abyste se v tom orientovali :o)
Doufám, že bude mít tahle povídka alespoň malý úspěch :o) Každý komentář potěší :o)
První díl je věnován Alexovi, protože mi moc pomáhá… :o) děkuju moc, broučííí, mám tě ráda… :o)
Vanity Blair…
***flash back***
Černovlasý ďáblík ležel svému staršímu bratrovi na hrudi a spokojeně se usmíval. Rád se k němu tulil a čichal lehce kořeněnou vůni, která byla pro Toma typická. Rád vzpomínal na to, jak se k němu přitulil poprvé. Toho mrazivě hřejícího mravenčení se do dneška nezbavil. Pokaždé, když mu byl Tom nablízku, měl pocit, že mu ti mravenci vyskočí z těla. Měl tohle mravenčení rád. Dokazovalo mu totiž, že jej stále miluje, že po něm stále touží.
Rád se prsty proplétal ve změti jeho světlých spletených vlasů. Rád obkresloval prstem tvar jeho rtů. Ale ze všeho nejraději se díval na jeho krásný milý obličej, naznačující naprostý klid a pohodu.
I teď se díval. Nedokázal se nedívat. Za měsíčního svitu vypadala Tomova tvář ještě krásněji než za denního světla. Najednou nepůsobil dojmem siláka bez citů, jeho výraz byl měkčí, zamilovaný a šťastný. Takového Toma miloval. A i když před ostatními hrál svou roli silného bratra bravurně, Bill věděl, jaký je Tom doopravdy a to jeho lásku jen prohlubovalo.
„Tomi?“ špitnul potichu, chtěl se přesvědčit, jestli bráška spí…
„Copak?“ promluvil s úsměvem Tom, aniž by otevřel oči. Byl ospalý, milování s Billem jej vždycky vyčerpalo. Bill, ačkoliv na to nevypadal, dokázal v posteli naprosté zázraky. Vždycky měl velmi bujnou fantazii, ale Tom neměl sebemenší tušení, že je až takový ďáblík. Vždycky dokázal Toma něčím překvapit. Nebylo jediné místo v bytě, kde by se spolu nemilovali.
„Jsi unavený?“ zeptal se Bill a pohladil jej po tváři.
„Trošičku…“ přiznal Tom. Věděl, že si Bill po sexu rád povídá a dneska byl tak čilý, že by byl snad i schopný propovídat celou noc…
„Budu ti něco vyprávět, aby se ti líp usínalo, ano?“
Tom jen přikývl. Dojímalo jej, jak moc byl Bill ohleduplný. Byl na něj tak hodný, že měl občas pocit, že si to ani nezaslouží. Rád poslouchal Billovy pohádky. I když se totiž na první pohled zdály naivní a až příliš dětské, odrážely se v nich Billovy představy a touhy. Bill odmalička toužil žít někde, kde by mu bylo dovoleno všechno, někde, kde by jej nikdo neodsuzoval, někde, kde by mohl vzít Toma na veřejnosti za ruku a přede všemi jej políbit, aniž by to někoho pohoršovalo. Vymýšlel si různé světy, na míle vzdálené od reality. Vyprávěl o lidech z oříšků a mandlí i o domech z čokolády.
Při jeho hlasu se Tomovi vždy krásně usínalo. Billovo vyprávění bylo proloženo spoustou sladkých polibků a dětských pusinek. Bill se rád dotýkal jeho těla a tak Tomovi za svého vyprávění kreslil po bříšku kolečka a srdíčka a občas jej sem tam líbnul.
„Dobrou noc, lásko…“ dokončil Bill své dlouhé vyprávění o jahodovém ráji s marcipánovými skřítky a mléčnými řekami. Jako vždy, líbl brášku na špičku nosu, který Tom pokaždé legračně krčil, a poté se položil těsně vedle něj a upadal do království snů a nádherných představ.
***konec flash backu***
Tom zavřel desky svého sešitu a povzdechl si. Na tuhle noc nikdy nezapomněl. Byla totiž poslední, kterou strávil se svým bráškou, se svojí láskou. Poslední noc jeho skutečného života. Od té doby jen přežíval. Snažil se, moc se snažil zachránit svůj vztah s Billem, ale marně. Bill nedokázal přijmout fakt, že jej Tom podvedl. Zvlášť proto, že to nezůstalo bez následků.
Dětský pláč přerušil tok jeho myšlenek. Vstal a došel k postýlce. Naklonil se nad malé děťátko a vzal jej do náruče.
„Filípku, neplakej… táta je tady,“ zašeptal chlapečkovi do ouška a hladil jej ve světlých vláskách.
autor: Vanity
betaread: Janule
to je nádherný!! PANEBOŽE TO JE ÚŽASNÝ!! 🙁 musíš pokračovat dál pls
nevim proč ale přišlo mi to takový dojemný….=´(( moc hezky napsaný a doufám, že to bude mít šťastnej konec, jinak mě máš na svědomí…x))
ou,vypada to dost zajimave,ale myslim ze to bude celkem smutny…ale ten flashback byl naprosto kouzelnej:)
nádhera…..doufám,že brzy přibyde další dílek….:o)
je to dojemný je to krásný takový neviný nádherný plss rychle dál už ted se těším:-)
Tedy musím říct, že tohle je opravdu nádhera. Krásný, určitě máš ohromnou fantazii, už podle jahodového ráje a marcipánových skřítků, to jsou maličkosti, které všechno dokáží rozsvětlit… Je to jemné, něžné a asi to bude i smutné, takže přesně něco pro mě. Jsem nadšená, a to se musím přiznat, že nejsem moc velký čtenář povídek, jen několik, ale ta tvoje mě zaujala , také se těším na další :))))
no to mě podržte…dítě…..Tome doufám že budeš vzorný otec!!!
Vanit tvoje povídky miluju a tato vypada více než zajímavě
začína to zaujímavo teším sa na pokračovanie
Krásný… =(… už se těšim na pokráčko =)
A jéjé, Filípek… no vypadá to, že Bill Filípka nerozdýchal 🙂
No comment. Tedy, vždyť já komentuju xDD Achjo. Ty děcka… Ale je to super, originální 🙂
Vypada to že si Tom pěkně zavařil.
Ten začiatok bol tak nádherný:( a potom také niečo:( Ale je to písané krásne, tak idem čítať ďalej. Dúfam, že sa nebudú trápiť dlho:(