Absurd poem

autor: Blacky

Už úchylárny tvoří,

Ve své Bohnické kobce,

V bedně jí z toho haraší,

Zeptejte se bezdomovce!

On notebook jí půjčil,

Aby mohla posílat.

Daňový podvod se mu vyplatil,

Vy smíchy můžete umírat…

Tak nic, Blacky napíná…

Hele bacha, už to začíná!

Billi vykračuje si ulicí,

Břicho naplněný municí.

Že to vůbec netuší,

Je na tom to nejlepší.

K Tomíkovi sexovat,

Chce si dobře zašukat.

Nemůže si pomoci,

Od nymfomanské nemoci.

Billda nadržeností se svíjí,

V tom sámošku míjí.

Zastaví se pro dva pytlíky,

Ještě, že existují rohlíky!

Lidi jenom blbě čumí,

Jak si před sámoškou ptáka honí.

Uvolnění přichází,

Billík křičí extází.

V téhle trapné chvilince,

Vysvitne mu v hlavince.

Tomi na něj jistě čeká,

On tady rohlíky zatím šuká!

Nějak mu však nejde vyběhnout,

Kalhoty zapomněl si natáhnout!

Ve vteřince všechno spraví,

Teď už ani Zátopek ho nedohoní!

K Tomíkovi upaluje,

Radostně si prozpěvuje.

Nevídanou rychlostí,

Prst na zvonek umístí.

Zvoní fakt jakože zběsile.,

Ale Tomi… se právě sprchuje!

Bill už celý rudý vzteky,

Nešukal snad celý věky!

V domnění, že mu Tom zahýbá,

Slzy z tváře otírá.

Když ho Tomi neměl rád,

Nebude se s ním už srát.

Půjde s prvním, koho spatří,

S Tomem budou zas jen bratři.

A tak skončil twincestní románek,

Nesmutní jen Tomův banánek.

Všem nám je to proti srsti,

Ale já naštěstí nemám dosti!

Proto píšu dál a dál,

David by mi vynadal.

Po smrti v klidu nespočinu,

Dopouštím se trestného činu!

Vymejšlím si ptákovinu,

Dvojčata přejí mi rakovinu.

Spoléhám se na svou vzdělanost,

Protože slov znám docela dost.

Tak, kde jsme to skončili?

Třeba, jak si twins ve škole honili 🙂

Lhaní je mi povoleno,

Tužka, podpis, vyřízeno 🙂

Začínáme novým dílem,

Nad šampaňským,

Bo červeným vínem 😀

Já jsem velkej Kaulitz starší,

Můj brácha je Kaulitz mladší.

Nemám žádné zadání,

Vsázím na své přirozené nadání.

Pokouším se připravovat do školy,

Ano, správně, píšu domácí úkoly!

A za úkol domácí,

Napsat slohovou rýmovací práci!

Takže supr, jdu do toho,

Něco takovýho napadne jen málokoho!

Napíšu tý huse učící,

Že shoduje se s opicí.

A že smrdí jako had,

Budem se jí všichni smát!

Právě jsem objevil básnické nadšení,

Vtom ozve se prudké vzrušení.

Dráždí mě tu vlastní bratr,

A má na sobě sexy svetr…

Růžovej a s třešničkama,

Nezdržuju se tkaničkama,

Boty házim na patu,

Rozvazuju kravatu.

Ve víru vášně a potu,

Vošukal bych celou rotu!

Sakra dvojče, nezdržuj!

Spíš zadek si připravuj…

Dneska budu děsný zvíře,

Ve strašidelný, neúnosný míře!

Triko házim za postel,

Nohy roztahuju na povel.

Najednou však bum a prásk!

Plesk a křach a velký mlask!

Otevírám svoje oči,

Všechno vidim v barvě moči.

V hlavně hvězdičky a pískání,

V ruce bolestivý třískání…

Rozhlédnu se trochu víc,

Neviděl bych radši nic…

Žádnej brácha, žádnej sex,

Jen papír, tužka a starej keks.

A aby toho nebylo málo,

To s bratrem se mi jenom zdálo!

Židle na zem spadená,

Ruka moje zlomená.

Kaulitz, Kaulitz, ty seš blbec,

Mno, tak, zvoní, už je konec.

Totiž přiběhl Billí ptáčátko,

Ale jenom na krátko…

Toma ruka hodně bolí,

Tak ho Billík rychle honí.

To aby nesváděl doktora,

Musel by ho zabít zaživa!

Ale to už jsem se nechala dokonale unýst,

V zubech by mě měli vynýst 🙂

Končím s trapným vymýšlením,

Čest a slávu orchidejím.

Hrabky hrabky hrabičky,

Pes si líže kouličky.

Krabky krabky krabičky,

Lidi, piště básničky!

Heuréka, milí zlatí,

Já adié musím vám dáti.

Doktor Tomovi ruku sádruje,

Mě mozek slušně stávkuje 🙂

Vaše Blacky

PS: A aby to nebyla taková fraška, příště si pusťte cédéčko Evy a Vaška.

autor: Blacky
betaread: Janule