autor: Sajuš
Zduř! Rozhodla jsem se, že tu povídku uveřejním. Jednou se mi o tom zdálo a já to jednoduše sepsala. Je zvláštní, že v tom snu vážně hrála TAHLE písnička… ○_O Ale… snad se to bude alespoň trošku líbit… To téma je ohraný, nemám ráda slashe s holkama, ale… co nadělám! Zatím zduř… S.
Nasedne do stříbrného auta. Udýchaně se zapře dlaněmi o volant a snaží se zabránit slzám, které však nejdou zadržet. Hlasitě vzlykne. Strčí roztřesenou dlaní klíčky do zapalování a otočí se k domu, odkud právě vyběhl Tom, jeho život, který právě skončí. Otočí hlavu k přednímu sklu, šlápne na plyn a rozjede se temnou ulicí daleko. Daleko od toho všeho. Zničeně sleduje ubíhající krajinu za ním a nechává slzám volný průchod. Nechává jimi smáčet své tváře a hlasitě vzlyká.
Jeho tělo slábne s každou další slzou. Srdce má na milion tisíců střípků, které nejdou a nikdy nepůjdou slepit. Je pozdě. Pozdě všechno zachraňovat. Stačil jeden jediný pohled na něj. Na jeho výraz, když se nad ní pohyboval. Na jeho zpocené tělo a sténajícího její jméno. Měl to být jejich večer. Přejede prsty po hladkém volantu, který tiskne pevně mezi prsty. Jeho život nemá smysl a on to cítí. Stále víc a víc. Otře si jednou rukou tvář, po které mu stékají slzy a vzlykne. Tichým autem se rozeznějí první tóny skladby, již má jako vyzvánění. Nemusí se dívat na display telefonu. Ví, kdo mu volá. Poklepává dlouhými prsty po volantu a jedním okem stéle klouže k telefonu hozenému na druhé sedačce. Jediným pohybem ho shodí dolů.
„Nenávidím Tě!“ šeptá mezi vzlyky, oči stále zabodnuté do černé krajiny před sebou.
„Nenávidím Tě!“ šeptá mezi vzlyky, oči stále zabodnuté do černé krajiny před sebou.
* * *
„Tomi?“ odkopl boty stranou, bundu odložil na věšák po levé straně. Překvapeně nakrčí čelo, když se domem nerozléhá žádná muzika, hraní na kytaru či televize. Pokrčil jednoduše rameny a odložil kabelku na stůl. „Lásko,“ křikl znovu, ale stále se ozývalo zvláštní ticho. Vyběhl schody do horního patra, kde se zastavil před velkým zrcadlem mezi koupelnou a toaletou. Poupravil si vlasy. Chtěl se mu dneska líbit. Chtěl, aby si dnes užili a byli spolu. Aby se jej mohl znovu dotýkat a cítit jej na svém těle. Otočil se po zvuku, který k němu dolehl z protějšího pokoje. Přešlápl nejistě na místě. Ten zvláštní pocit se náhle rozlil celým jeho tělem. Hrdlo měl sevřené a dlaně se mu začaly potit. Pootevřel dveře a nakoukl do setmělého pokoje. Přestal dýchat. Jeho Tomi. Bolestně přivřel víčka. Čekal, že se to stane, ale že tak brzy? Začal se pohybovat rychleji, sténal její jméno, nechával do svých zad zarývat její ostré nehty, hladit se po ramenou. Pot stékal přes jeho tělo, dredy měl rozpuštěné a volně hozené na zádech.
„Panebože,“ vykřikl a rozeběhl se přes chodbu ke schodům. Rychle popadl mobil, klíčky od auta a nazul si první boty, které mu přišly pod ruku. Rozhlédl se po celém domě. Alespoň naposledy, jako by přesně věděl, co udělá. Vyběhl ven, dveře nechal otevřené. Nasedl do auta…
„Panebože,“ vykřikl a rozeběhl se přes chodbu ke schodům. Rychle popadl mobil, klíčky od auta a nazul si první boty, které mu přišly pod ruku. Rozhlédl se po celém domě. Alespoň naposledy, jako by přesně věděl, co udělá. Vyběhl ven, dveře nechal otevřené. Nasedl do auta…
* * *
Prudce zabrzdí na konci města. Zaparkuje na místě, kde parkoval vždycky Tom. Brával ho sem běžně. Strávili tu spolu tolik času. Kde to všechno začalo, taky jednou skončí. Přejel prsty po lesklém laku auta, když se opíral o kapotu a sledoval černo černé nebe nad sebou jen s několika málo hvězdami a jedním zářícím měsícem. Slzy smáčely stále jeho jemné tváře. Oči se mu zalévají novými a novými slzami. Křečovitě sevře ruku v pěst a pomalu přejde na kraj. Nádherný pohled. Všude prázdno. Nádherné ticho noci. Tak, jako když se poprvé milovali. V Tomově autě. Okna byla zamlžená jejich dechy. Milovali se na zadním sedadle. Byl to jejich nejkrásnější zážitek, tak proč o to právě teď přicházejí? Usadí se na orosenou trávu a nakloní se, aby lépe viděl dolů. Kam dopadne? Co se s ním bude dít dál? Jak se bude cítit Tom? Chce ho zničit. Chce, aby trpěl. Chce to, tak moc si přeje, aby trpěl tak jako trpí on. Chce, aby přišel o všechno, jako přišel on. Rozhodně se postaví a znovu nakoukne dolů. Usmívá se. Na jeho tváři se rozhostil spokojený úsměv. Stačí udělat jen jeden krok. Jeden jediný a bude po všem… Udělá ho. Hned. Pomalu natáhne nohu. Padá. Nevnímá nic. Žádný tlak. Všechno je najednou jako ve zpomaleném filmu. Vzpomínky mu běhají před očima jako jedna velká mlha. Všechno už bude navždycky uvnitř něj.
Podívá se na telefon, který se mu rozezní vedle ruky. Rychle přijme hovor a odloží unaveně kávu na stůl.
„Prosím?“ zašeptá rozklepaným hlasem.
„Tom Kaulitz?“ zeptá se starší muž na druhém konci telefonu. Přikývne, neuvědomuje si, že jej nikdo nevidí.
„A-ano?“ odpoví spíše otázkou a postaví se.
„Váš bratr… je mrtvý! Přijeďte prosím, aby jste indetifikovali tělo.“ Jako by se mu rozpadl svět. Jako kdyby foukl do domečku karet. Telefon dopadl hlučně na podlahu. Jeho oči vyhasly stejně jako srdce. Popadl klíčky od auta, vyběhl z domu, dveře nechává otevřené. Už se nemusí otáčet jako jeho láska, už tam na něj nikdo nečeká. Prudce šlápne na plyn a rozjede se na konec města.
„Prosím?“ zašeptá rozklepaným hlasem.
„Tom Kaulitz?“ zeptá se starší muž na druhém konci telefonu. Přikývne, neuvědomuje si, že jej nikdo nevidí.
„A-ano?“ odpoví spíše otázkou a postaví se.
„Váš bratr… je mrtvý! Přijeďte prosím, aby jste indetifikovali tělo.“ Jako by se mu rozpadl svět. Jako kdyby foukl do domečku karet. Telefon dopadl hlučně na podlahu. Jeho oči vyhasly stejně jako srdce. Popadl klíčky od auta, vyběhl z domu, dveře nechává otevřené. Už se nemusí otáčet jako jeho láska, už tam na něj nikdo nečeká. Prudce šlápne na plyn a rozjede se na konec města.
Kde všechno začalo, tam všechno skončí. Dvojnásobně.
autor: Sajuš
betaread: Janule
tak tohle se mi zsát, probudím se ubrečená:'( takový smutný:'( Tom je ale strašný pako, jít s holkou!!!! Bill je mnohem krásější a lepší:)
Já už to četla hodně dávno, v den, kdy to tohle pako sepsalo a … Ona se taky probudila ubrečená =(
Já to komentovat víc nebudu, už jsem to řekla kdysi přímo jí a … Ne, furt cítím to samé, jako když jsem to četla poprvé ='(
Každopádně, napsané je to krásně ='(
je to moc krásně napsané!!!!! perfektní!!
Tohle.. hned když jsem si přečetla první slova, poznala jsem ji. Dvojnásobně… pamatuju si jak mi to slovo pořád leželo v hlavě…
He… tuhle povídku jsem četla těsně předtím, než jsem jela do Londýna a jelikož jsem věděla že dva dny cesty je moc, ofotila jsem si ji na mobil a po cestě jsem si ju pořád a pořád četla dokola… hlavně teda v noci, když moje spolucestující, co mi mimochodem zebrala deku i polšář spala, aby neviděla jak fňučím x)
Tuhle povídku miluju a upřímně, asi tři hodiny jsem se ji potom všude možně snažila na pc najít, ale to se mi nepovedlo…
Nechceš napsat tvůj blogí, bys mi pomohla… 🙂
A ještě jednou: povídka je opravdu úžasná! 🙂 Nádherná, smutná a krásně napsaná…
I kdyby mě nekdo nutil popsat pocit, jaký mám když to čtu, nedokázala bych to. Vždycky mě mrazí v zádech, naskočí mi husí kůže… brrr…
Je to naprosto dokonale úžasný, Sáji.
ňufííí… děkuju za komenty… Ox) *yeah* Probudila jsem se ubrečená, ale… jsem za tu povídku ráda… každopádně můj blog je http://www.bubli-fuk.blog.cz, ale nvm jestli tam ta povídka je… ale myslím že jo… =D Každopádně jí máš tady…;)
Sajuš, úžasně napsaný!
nádherně napsany
Krááásnyyy:(…a smutnyy
krásný….x(( ale hrozně smutný…x((
tak tohle je krásný!Úplně by mě to rozbrečelo kdybych neměla dneska zas tolik dobrou náladu…
Tohle se mi zdát tak už se nikdy nechci probudit a umřít raději ve spánku s nima..:)
Krásný 😉
:'( aa KráSný tY Wo :''''(
mě se při tom jak sem to četla tak se mi hrnuli slzy do očí a kelpou se mi i ruce s toho
wow.. smutny ale moc moc pěkny x)
Krásny padali slzičky ale nechápu když někoho milují tak proč je tomu druhému nevěrný.
Znam tu pisen i videoklip, Tatu mam rada. Je super ze tu najdu i povidky s nazvem mych oblibenych pisni.