Když krvácím, znamená to miluju tě 5.

autor: Angel + Mitternacht

Tom mě obejme. Díváme se spolu na hvězdy a nádherný stříbrný měsíc. Nemůžu uvěřit tomu, že jsme konečně spolu. Ano, jsme sice spolu, ale já ho dnes, v den, kdy jsme se konečně našli, zradil! Nenávidím se za to, je to odporný! Dívám se jen dál do Tomových očí, zírajících někam do prázdna. Dívá se na oblohu a v jeho očích se celá odráží. Stejně, jako se v nich odrážím i já. Ach Tome, já tě tak moc miluju, miluju tě!!!

„Broučku?“ zašeptá mi do vlasů.

„Ano?“ střelhbitě odpovím. Miluju, když mi říká broučku, je to fantastický!

„V tom autě… To se ti zdálo o mně?“ zeptá se. On to ví. Už od začátku to věděl. Ví o mně všechno. Je krásný, dokonalý, fantastický, už konečně můj!

„Hmmm… Jo,“ zašvitořím a líbnu ho na krk.

„Hned jsem si to myslel,“ zasměje se. Tohle je tak krásný okamžik, chtěl bych si ho uchovat navěky, až do konce…

„Jdem už?“ slyším za sebou Georga.

„Už pro nás mají přijet,“ odůvodní Gustav. Cítím se před Geem trapně. Nemyslel to zle, nemělo to špatně vyznít. Ale bohužel to tak vyznělo. Nakonec jsem tady za cukrovou panenku, kterou musí chránit jeho velký bráška.

„Hele, už jsou tady,“ ukáže Georg kamsi do dálky na přijíždějící Mercedes.

„Fajn,“ řekne pohrdavě Tom. Chce mě protlačit do auta jako prvního a pak si vlézt ke mně, jen abysme nemuseli být s Géčky. Vždycky jsem věděl, že Tom si brání, co je jeho, ale dneska to přehnal. Ale taky na druhou stranu je pravda, že mi jeho jednání zalichotilo. Tohle pro mě ještě nikdo nikdy neudělal.

Cesta do hotelu probíhala v klidu. Nikdo ani nekváknul. Georg provokoval Toma očima, ten mu ale pokaždé uhnul pohledem. Drtil mou ruku a tvářil se jako bůh pomsty. Takového jsem ho ještě nikdy neviděl. Ani jsem neměl šanci. Přece jen, chodíme spolu teprve pár hodin, tak co bych chtěl?! Pomalu vylézáme z auta a vracíme se do hotelu. V recepci už čeká jedno nepříjemné překvapení – Delia.

„Ahoj, Tome, máš dneska čas? Já bych měla,“ přiblíží se k němu na centimetr a hypnotizuje ho očima.

„Ahoj, Del, dneska… Mám ještě práci,“ řekne a vysmekne se jí.

„Co se děje?“ zeptá se recepční.

„Prostě dneska nemá čas,“ pronesu jejím směrem a následuju Toma na pokoj.

„Pojď ke mě Billí, prosím,“ šeptne Tom na chodbě a už mě tlačí do svých dveří.

„Tome, to… Co kdyby nás někdo viděl?“ zeptám se ustrašeně.

„Máš vlastně pravdu,“ odvětí Tom a zalézá do pokoje.

„Počkej,“ řeknu. Popadnu ho za ruku. „Ty půjdeš ke mně,“ zašeptám smyslně. Tom se nenechá dvakrát pobízet a nabídku přijímá. Jde tedy ke mně. Pomalu otvírám dveře pokoje a vcházíme do ložnice. Překvapivě se nic neděje. Snad čekáme, že začne ten druhý. Že bychom se styděli? Po tom, co se stalo na těch záchodech?

„Tak…“ snažím se prolomit ticho.

„Pst, lásko, nic neříkej, nemluv,“ zašeptá Tom a přiloží mi svůj hebký ukazováček na rty. Vezmu jeho ruku do dlaní, otevřu pusu a začnu Tomův prst smyslně oblizovat. Nejdřív se tváří mírně překvapeně, pak se mu to podle jeho přivřených očí začíná líbit. Je tak krásný, božský, jak já ho miluju!

V jedné chvíli se mi vytrhne. Pevně mě obejme a začne mě vášnivě líbat. Tak dlouho mě lákala vlhkost jeho úst, jeho nádherné měkoučké rty, přímo žadonící o líbání. Nepřestává. Cítím, jak mě tlačí na postel. Povalí mě na ní a lehne si těsně vedle mě. Přesune se na můj krk. Objíždí ho jazykem, něžně ho okusuje. Neubráním se stenům, vím, že to nejde. To je nádhera, já nemám slov… Tom zajíždí rukou pod moje tričko. Jemně laská moje bříško, jeho prsty cítím snad všude. Ve chvilce mi rozepne kalhoty. Cítím, jak mě hladí na zadečku. To je ten nejnádhernější pocit, co jsem kdy měl! V momentě v sobě ucítím Tomův prst. Téměř vykřiknu.

„Copak lásko,“ zavzdychá mi s hlavou zabořenou do mých vlasů.

„Nic, jen… Je to moc krásný,“ zasténám.

„Nebolí tě to, líbí se ti to?“ zeptá se. Dívá se mi přímo do očí. Cítím se jak v extázi.

„Ne ne, je to moc krásný, Tome, prosím pokračuj,“ zažadoním. A nemusím se Toma dlouho prosit. Pokračuje dál.

Během chvilky mě zbaví veškerého mého oblečení. Dotýká se mě na těch nejintimnějších místech. Přivádí mě to do extáze. Je to nádhera, nádhera, bože, já tomu nemůžu uvěřit… To je fantazie… Na jeho prstech ulpí moje sperma. Chtěl mě předtím vzít do pusy, nevím, proč to neudělal, ale za chvíli jsem i já uvolnil jeho nahromaděné napětí. Díval se na mě s takovou láskou! Něžně jsem ho líbal na hruď, dlaněmi se dotýkal jeho heboučkých zad a on držel, vrněl jako kotě. Stejně, jako předtím já. Ještě nikdy jsem tohle nedělal. Skutečnost, že jsem panic, znal pouze můj bráška, nikdo jiný. Géčkám jsme toho spoustu nakecali o mém fiktivním, velice divokém sexuálním životě, kdy jsem se jako můj bráška měl honit za každou sukní a nedat jí pokoj. Jenže mě zajímá už jen jedno. Můj bráška…

Otáčel mě na bříško, hned jsem věděl, jaké má úmysly.

„Ty chceš…?“ vylekaně jsem se zeptal.

„Jestli se se mnou chceš milovat ty, tak já pro tebe udělám všechno na světě, lásko,“ zašveholí a líbne mě na rameno. Zachvěju se. Nevím, jestli to chci, ale ta představa, mít ho v sobě, je naprosto vzrušující a nádherná.

„Chci tě Tomí, moc tě chci,“ zašeptám rozpačitě.

„Jo… Tak… Počkej momentík,“ řekne a pomalu se ode mě odtahuje.

„Ne, kam jdeš?“ zeptám se zoufale. Přece mě teď nechce opustit!

„Nechci, aby tě to bolelo, jen se podívám, jestli máš v koupelně něco mastnýho, pak přijdu,“ prohlásí s úsměvem. Zabořím hlavu do deky a rozesměju se při pohledu na jeho malinký zadeček. Bože, on je tak dokonalý!

Tom se po chvilce vrací. Drží v ruce krabičku čehosi… Vazelína… Nosím jí u sebe ve výjimečných případech, jsem prostě praktický člověk.

„Nic jiného tam nebylo,“ konstatuje Tom a sedne si zpátky vedle mě na postel. Nabere trošku mazlavé hmoty z kelímku, rozetře si jí po prstech a za chvíli opět cítím uvnitř sebe jeho prsty. Už to déle nevydržím, naléhavě sténám, svíjím se, už nechci dýl čekat! Pak už v sobě necítím nic. Jen… Najednou cítím Toma strašně blízko, až mi zamrazí.

„Můžu?“ zeptá se ostýchavě. Otočím se a spatřím výraz v jeho tváři. Je tak dokonalý, vypadá tak stydlivě… Je krásný… A můj…

„Musíš,“ řeknu s úsměvem. Kdyby to neudělal, já snad zešílím. Už mi neodpovídá. Za chvilku jen cítím, jak na mě naléhá. Je to nádherný pocit… Najednou ho ucítím v sobě, jak se pomalu pohybuje. Vnímám jen horko jeho těla, jeho pohyby, jeho sténání. Stejně jako to moje. Přirážím na něj, cítím, jak ho přivádím k šílenství. Jeho horké bříško se posouvá po mých rozpálených zádech, způsobuje mi neuvěřitelnou rozkoš. Oba sténáme tak nahlas, že bychom tím klidně mohli vzbudit celý hotel! 🙂

Když Tomovy pohyby ustanou a vzrušení z orgasmu opadne, svalí se vedle mě na postel. „Děkuju ti, lásko,“ zašeptám mu do ouška a jemně skousnu ušní lalůček. „Já děkuju tobě broučku,“ řekne do ticha, které se rozléhá mým pokojem. Položím si hlavu na jeho hruď, nechám jeho jemné štíhlé prstíky, aby mi projížděly mé námahou propocené vlasy. Po čele mi stékají krůpějky potu, stejně jako mému milenci. Usneme v objetí. Je to ta nejkrásnější noc v mém životě.

Když se ráno probudím, Tom nikde. Chce se mi brečet… Jak mi mohl zdrhnout?! Vtrhnu do koupelny, kde mě ale čeká překvapení. Tom sedí na okraji velké rohové vany. V ruce drží zakrvácenou žiletku a obvaz, který jsem při včerejším sprchování hodil na zem a zapomněl to vyhodit. Sakra!

„Co je to?“ zeptá se s údivem v očích. Probodává mě pohledem. Myslím, že už mu nebudu moct lhát. Dál nemůžu, Tome… „Proč to děláš?“ zvedne ke mně tázavě pohled. Sakra!

„To bys nepochopil, nech mě být,“ jdu k němu a žiletku mu vyškubnu.

„Proč si ubližuješ?“ zeptá se.

„Nemusí tě to zajímat, nech mě na pokoji, vypadni, hned!“ rozeřvu se na něj. Po včerejší noci… jsem myslel, že bude následovat něco příjemnějšího. Zvedl se a beze slova odešel. Chtěl jsem ho zadržet. Jenže jsem seděl na zemi a zmítal se pláčem. Cítil jsem se jako opuštěné štěně. Sice mám, co jsem chtěl, mám Toma, ale zachoval jsem se k němu jako idiot. A ještě mám tu odvahu ho podvádět!

Držím v ruce tu žiletku. Hypnotizuju ten kousíček kovu, který mi přináší úlevu. Myslel jsem, že mi to jednou dvakrát stačilo, ale asi ne. Zaseknu žiletku do kůže a cítím ostrou bolest. Krev se začne valit z mého zápěstí, stéká po předloktí dolů. Po mém vytetovaném nápisu Freiheit 89. Svoboda? Svoboda ne. Jsem v zajetí svých myšlenek, v tvém zajetí, Tome, v zajetí vášně, kterou ve mně vyvoláváš. A já tě klidně pošlu pryč. Kdybych se ti svěřil, možná by mi bylo líp, jenže není. Měl jsem ti to říct nebo ne? Je možná lepší, když si to nechám pro sebe. Nechci, aby sis dával za vinu, že si kvůli tobě ubližuju. Jen to prosím tě nikomu neříkej!

Stačí mi to. Ulevilo se mi. Ruku si zaškrtím, vyčistím si ránu. Není hluboká, ale docela silně krvácí. Vlezu si pod sprchu. Tak moc toužím po tom, abys tu byl se mnou, Tome. Tak moc tě tu chci mít. A ztrácím tě hned ten první den, kdy jsme spolu. Moc toužím po tom, aby ses mě dotýkal. Byl tady se mnou. Vnímal mou lásku skrz mé dlaně, moje tělo, moje polibky. Ale nejsi tady…

Vylezu ze sprchy. Jizva mě pálí víc než předtím. Je to asi znamení, že bych měl jít za tebou a omluvit se ti. Vysvětlit ti to. Postavím se před zrcadlo, oholím se. Poté se jen jemně nalíčím, udělám si něco s vlasy a pádím na snídani. Moc se na tebe těším, ale taky se bojím toho, že mě pošleš někam, což je taky hodně pravděpodobné. Jen nechci vidět Géčka, jestli udělají zase scénu, Tom se opravdu neudrží. Vždycky mě bránil, ale včera to přehnal. Neměl Gea mlátit. Sice se už dříve prali, ale bylo to kvůli kravinám. Ne kvůli mně. Je toho na mě nějak moc.

Sejdu dolů do hotelové restaurace. Moje oči se hned setkají s těmi Tomovými. Jsou nádherné. Hned se mi vybaví předchozí noc. Bože, to byla fantazie! To nebyl jen sex, to byla smršť! To bylo to nejkrásnější první milování, co jsem si vůbec mohl přát. Tom mě propaluje pohledem. Všímám si, že sedí u jiného stolu než Géčka. Když už si to cupitám k Tomíkovu stolu, cestu mi zkříží Juliette. Tady ne, tady sakra ne!

„Ahoj, broučku,“ pozdraví mě, obejme a přímo se na mě zavěsí.

„Ahoj beruško,“ šeptnu.

„Jak ses vyspinkal?“ zašvitoří.

„Do… Dobře,“ zakoktám.

„Nepovídej, já taky… To je tím, že jsem myslela na tebe. Mám takový nápad… Co kdybys přišel dneska v noci ke mně do pokoje, až tě prozvoním,“ usměje se na mě.

„Dobře, uvidím, co se dá dělat,“ usměju se.

„Fajn,“ odvětí, „budu čekat.“ Pustí mě a pomalu se vzdaluje. Nevím, jestli jsem udělal dobře. Chci být s ní i s Tomem. Podvádím je oba. Mám jí rád, ale jeho miluju. Ona je fantastická, on je dokonalý. Oba dva mají svoje kouzlo. Chci oba dva. Ona ve mně probouzí něco, co jsem ještě nepoznal. Není to jako láska k Tomovi, je to chtíč. Čistý chtíč. Doposud jsem byl hodný chlapeček, ale brzy začnu zlobit.

A to hodně, když vidím, že si na volné místo k Tomovi sedá Delia. Jak se jen opovažuje! Rázným krokem si to cupkám k Tomovu stolu. Stoupnu si nad ní.

„Vypadni,“ zavelím.

„Jé, ahoj, Bille… Já jsem…“ představuje se. Ona mě snad vůbec neslyšela?!

„Vypadni!“ zaječím na ní.

„Uklidni se,“ okřikne mě Tom. „Ona tu může sedět,“ dodá.

„Jo, a kde budu sedět já? Tohle je moje místo, Tome, vždycky s tebou!“ zaječím hystericky. Tohle je poslední kapka. „Čemu z toho vypadni jsi nerozuměla?!“ vybuchnu.

„Dobře, já už jdu… Tak ahoj, Tome,“ rozloučí se s ním se slzami v očích.

„Tome…“ šeptnu. Uvědomuju si, že jsem mu udělal scénu. Je mi to upřímně líto… „Tome… Mrzí mě to,“ zašeptám. Nasadím svůj nejzklamanější pohled.

„Jdi ho hajzlu, tohle sis mohl ušetřit,“ řekne Tom a beze slova se mi ztratí z očí. Asi nemá cenu za ním běžet. Géčka i celé osazenstvo restaurace na mě zírá jako na blbečka. Kašlu na to. Vydám se směrem k výtahům a o pár minut později už stojím před Juliným pokojem.

autor: Angel + Mitternacht
betaread: Janule