autor: Angel
Bill
Když se ráno vzbudím, Jul leží v mé náruči. Hladí mě na hrudi, spokojeně se usmívá ze spaní. Tak krásný den jako včerejšek jsem snad ještě nezažil. Včera jsem se po dlouhé době zasmál. Posadím se na postel a pozoruju spící Jul. Je krásná, roztomilá, dokonalá. Začínám se tady cítit jako doma. Popravdě, k Tomovi se mi zpátky moc nechce.
Když se ráno vzbudím, Jul leží v mé náruči. Hladí mě na hrudi, spokojeně se usmívá ze spaní. Tak krásný den jako včerejšek jsem snad ještě nezažil. Včera jsem se po dlouhé době zasmál. Posadím se na postel a pozoruju spící Jul. Je krásná, roztomilá, dokonalá. Začínám se tady cítit jako doma. Popravdě, k Tomovi se mi zpátky moc nechce.
Nakouknu do skříně. Je tu nějaké oblečení, které si u Jul nechávám v případě, že bych u ní přespával. Obléknu se. Když se vidím v zrcadle, jsem až neobyčejně svěží. To ona mě mění. S Tomem je to jen stereotyp, nic víc. Pomalu si to cupkám do kuchyně. Udělám si čaj, samozřejmě nachystám snídani i mojí lásce. Chtěl bych jí to donést do postele. Ale tak nějak… Nemá tu podnos… Budu muset počkat, až vstane.
Potichu si zapnu CD, které jsme poslouchali včera. Místo ploužáků uslyším song Reden. Tuhle písničku jsem vždycky miloval. Byla Tomova oblíbená. Chtělo by to něco zakousnout. Všimnul jsem si nádherně vyhlížející bagety, když jsem se včera pokoušel Jul prolézt ledničku. Byla tam pořád, bingo!
Chci se narovnat, ale náhle ucítím silné plesknutí po zadku.
„Jaaaaaaaaaau,“ zaječím jak holka. Tohle si tedy mohla Jul ušetřit.
„Copak tady hledáme? Hamání?“ rozesměje se.
„Nenávidím tě, Juliette,“ zasměju se.
„Já zase tebe, Wilhelme!“ zaculí se. Je sladká, když takhle vtipkuje. Stojím k ní zády. Rukama mi jezdí pod tričkem. Je to nádherný pocit! Jejím rukám se nikdy nic nevyrovná! Snad jen ty Tomovy… Běž už někam s Tomem, máš tady přece jí!
„Ten čajík… Je pro mě?“ zeptá se laškovně.
„Jo… Je tvůj,“ usměju se a líbnu jí na čelo. Přitiskne se ke mně ještě blíž. Sundá ze mě svoje ruce. Kráčí pomalu ke stolu, kde už je připravená její snídaně. Posadí se k šálku čaje. Ten hrneček s fotopotiskem nás dvou dostala, když se přestěhovala do Německa. „Máš to dost sladký?“ zeptám se prakticky. Takhle jsem se vždycky ptal Toma.
„To je přece jedno, tady jsi nejsladší ty,“ usměje se.
„Nene, ty,“ dodám dětinským hlasem. Tvářím se uraženě a dělám extra důležitého.
„Přece by ses na mě nezlobil, Billi,“ zašeptá v mé bezprostřední blízkosti a líbne mě do vlasů. „Půjdu se osprchovat, Billí, počkej tu na mě. A ne, že mě budeš šmírovat,“ zasměje se a pomalu mizí v koupelně. Celkem cudně mě vybízí. No… Myslím, že dostane, co chce. A to mě, ostatně jako vždycky. Dokáže mě vyprovokovat malými věcmi. Opravdu stačí jen málo, abych z ní začal šílet. Slyším proud vody. Potichu se vydám směrem ke koupelně.
Dveře jsou pootevřené, její župan se válí na zemi vedle sprchy. Dívám se na ní skrz zamlžené závěsy. Jak smyslně se dotýká svého těla, je to k neuvěření. Jako kdyby věděla, že tady budu a budu jí pozorovat. Za tu dobu, co se známe, o ní vím snad všechno. Znám každý záhyb její kůže, vím kdy a kde se jí dotýkat, aby se mi vzápětí svíjela slastí v náruči. Je dokonalá, úchvatná…
Zřejmě už ví o mojí přítomnosti. Poodhrne závěs. Dívá se na mě svým nejsvůdnějším pohledem. Jsem z ní úplně na větvi. Nemůžu jí odolat. Když mi pokyne, abych šel za ní, neváhám. Sundám si oblečení a vlezu si k ní.
„Můžu ti namydlit zádíčka, beruško?“ zašeptám. Stojím těsně za ní, objímám její boky, chvěje se. Je nádherně vyplašená.
„Myško… Samozřejmě,“ odpoví. Do ruky mi vloží mycí houbu s pořádnou dávkou pěny. Cítím se neuvěřitelně uvolněně, vzrušeně… Jako ostatně pokaždé, když jsem s ní. Jemně sjíždím houbou po jejích zádech. Prohýbá se, tiše vydechuje. Možná by i chtěla víc.
Dobře, proč ne. Hladím její boky, dotýkám se jejích prsou. Krásně se svíjí v mé náruči, sténá mi do ouška. Je dokonalá. Otočí se ke mně. Moc jí chci… I po té noci. Moc po ní toužím, nikdy mi nestačí jen jedna noc. Pokaždé musím znovu. V jejích očích vidím chtíč. Odráží se to vzájemně v našich očích. Opřu ji o kachličky a nadzvednu jí nožku. Dívám se na ní, na její reakci. Jako by mi říkala „tak už pojď“. Taky že jo. Pomalu do ní pronikám. Pohybuju se líně, ale to má ona radši. Radši, než rychlé uvolnění. Milujem se tiše, pomaličku. Jako by se svět zastavil. Když oba vyvrcholíme, ještě se jeden druhému díváme do očí. Rty spojíme ve vášnivém polibku.
Tom
Ráno jsem volal do studia, ateliéru, všude. Bill nikde. Hrozně se o něj bojím. Už vidím, jak někde leží ve škarpě. Že ho zmlátili anarchisti. Že ho něco přejelo. Že ho někde znásilnili a nechali jen tak ležet. Bože, já to fakt vidím, je to skoro jako živý! Ne, volat policii ještě ne! Ještě to není ani den! Je dospělej, ví co dělá! I když se někdy chová jako malé dítě, tak prostě ví, co dělá!
Začínám přemýšlet i nad další variantou. Co když je mi nevěrný? Ale sakra s kým? Nenapadá mě nic… Snad jen ta holka z Francie… Ale s tou už myslím není v kontaktu. Hodně se mu líbila, ale už je to pryč. Snad… Musím myslet pozitivně. Bylo by to tak lepší, než když by se mu něco stalo. Nechci, aby mě podváděl, ale… Nějak jsem nad ním ztratil pevnou ruku. Spíš jsem byl já ten vůdčí typ. Pak jsem začínal mít pocit, že mnou Bill manipuluje. Nevím, jak to dělá, ale myslím si, že on chce, abych si o něm myslel, že je nevinný, že hodně pracuje a dělá to pro nás. Bůh ví, kde je.
Kdyby mi zahýbal, pochopil bych ho. Vždy jsem si myslel, že náš vztah není jen o sexu. Ale když nám to nějak přestalo jít, tak jsme na sebe ani snad nepromluvili. Ani si neodvažuju pomyslet, co dělá mimo studio. Naivně jsem si myslel, že pracuje. Georg má pravdu. Bill mě určitě podvádí! Určitě! Ráno přijde svěží, odpočatý. Kdyby celou noc pracoval, byl by utahaný jako kotě. Dřív tomu tak i bývalo, ale změnil se. Z toho roztomilého klučíka se stal arogantní cynik, který všem ukazuje, jak jsou ostatní oproti němu malincí. Je jiný. Po rozpadu Tokio Hotel se hodně změnil.
Nevím, jestli dospěl, ale rozhodně se chová jako kariérista. Vždy ho zajímala hudba jako jeho radost. Teď mu jde o peníze. Je jako já. Tedy, skoro jako já. Nejsem schopný si vydělávat jinak než hraním. A bývalého kytaristu Tokio Hotel nikdo nechce. Jeho jako zpěváka ano. Zpěváci to měli vždy lepší. Dokázali se uživit. Mohli zpívat samostatně. Samostatný kytarista je všem pro smích, a já to chápu. Miluju Billa, nepochybuju, že i on mě. Ale poslední dobou je jako kus ledu. Když se se mnou miluje, odejde do koupelny. Je tam tak dlouho, dokud neusnu, pak se třeba vytratí.
Rád bych věděl, kam chodí. Co s kým dělá. I kdyby to třeba měla být nevěra, věděl bych kde je. Třeba bych to mohl zkusit taky. Dřív jsem byl hodně na holky. Skutečnost, že jsem gay, ale popřít nešla. Bill je bisexuální. Nemá s tím problém. Byl stydlivý. A já ten suverén. Pak se karta obrátila. Najednou jsem mu byl jedno. Začal po mně šlapat. Nechci o něj přijít. Chci bojovat. Chci Tokio Hotel, chci, abysme byli spolu!
Už to nevydržím. Mám obrovský strach a pochybnosti. Vytočím Billovo číslo, jako snad už po sté. Snad to tentokrát vezme.
Bill
Ležím s Jul na gauči. Po té sprše si musíme dát oraz. Byla to jen rychlá akce. Dneska s ní chci jít ven, ne sedět jako truhlík nalepený u TV. Sexu jsem si už taky užil dost… Je toho moc… Najednou mi zvoní telefon. Dřív jsem ho zvonit neslyšel. Docupkám do ložnice. Na displeji se na mě skví Tomův dokonalý úsměv a samozřejmě jeho jméno. Vzhledem k tomu, že tam od něj mám už snad dvacet zameškaných hovorů, myslím, že bych to měl zvednout. Vycukanej je určitě dost. I když… Já to neudělal schválně.
Ležím s Jul na gauči. Po té sprše si musíme dát oraz. Byla to jen rychlá akce. Dneska s ní chci jít ven, ne sedět jako truhlík nalepený u TV. Sexu jsem si už taky užil dost… Je toho moc… Najednou mi zvoní telefon. Dřív jsem ho zvonit neslyšel. Docupkám do ložnice. Na displeji se na mě skví Tomův dokonalý úsměv a samozřejmě jeho jméno. Vzhledem k tomu, že tam od něj mám už snad dvacet zameškaných hovorů, myslím, že bych to měl zvednout. Vycukanej je určitě dost. I když… Já to neudělal schválně.
„Ano?“ zašeptám nesměle do telefonu. Bojím se Tomovy reakce. Určitě mi to nedaruje. Možná je to naivka, ale rozhodně ne úplný blbec.
„Bille… Jsi okay?“ zeptá se.
„Ano… Je mi… Fajn,“ odvětím.
„Bille… Ty jsi ve studiu? Pracuješ?“ ptá se dál. Není to blbec. Určitě už volal všude, kde bych mohl být.
„Ne… Jsem u… Kámošky,“ odpovím přerývaně. Musí slyšet to váhání v mém hlase.
„Fajn…,“ řekne a zaklapne to. Chtěl bych mu vysvětlit, že jsem fakt jen u kámošky, aby měl klid. Ale vím, že něco určitě tuší.
Doplížím se zpátky k Jul. Dneska nikam nejdem. Chci být tady. Bleskově jsem změnil názor. Ona se mě na nic neptá, jen mě hladí po vlasech. Nezmůžu se na slovo.
„To byl Tom?“ zeptá se. Ví to. Ale tak… Jen tak pro ujištění.
„Jo,“ vzlyknu.
„Ale přece bys neplakal, co se stalo?“ zeptá se znovu.
„Ale… To si musím vyřídit s ním, nezlob se,“ prohlásím a odcupitám do kuchyně. Sesunu se po lednici dolů. Tohle se mi snad jen zdá… Asi jsem se prozradil.
Tom
U kámošky. Fajn. Až se vrátí, bude mi o ní vyprávět. Taky jsem měl kdysi kámošky. Ale na sex. Nevím, jestli to myslel tak, jak to vyznělo, nebo jestli je to opravdu jen nějaká známá, u které se prostě chtěl vybrečet. Ale proč by mi jinak nebral telefon? Poslední dobou je tajemný jak hrad v Karpatech. Miluju ho, ale tohle je na mě prostě moc.
U kámošky. Fajn. Až se vrátí, bude mi o ní vyprávět. Taky jsem měl kdysi kámošky. Ale na sex. Nevím, jestli to myslel tak, jak to vyznělo, nebo jestli je to opravdu jen nějaká známá, u které se prostě chtěl vybrečet. Ale proč by mi jinak nebral telefon? Poslední dobou je tajemný jak hrad v Karpatech. Miluju ho, ale tohle je na mě prostě moc.
Georg měl pravdu, ostatně jako vždycky. Vzdaluješ se mi, Bille, cítím to. Ach Bille… Zapnu si starou desku Tokio Hotel. Miluju naše staré desky. Na plné pecky si pustím Reden, mojí oblíbenou skladbu. Schoulím se do klubíčka a naslouchám té staré melodii. Tohle všechno může být. Opět jednou.
Možná prožíváš zrovna nějaké Reden, Bille. Přišel sis promluvit s nějakou dívkou a skončili jste v posteli. Nebo ti prostě jen nestačím. Sakra, co dělám špatně, co?! Do očí se mi hrne proud slz. Tohle jsem ti dělal pořád, zahýbal jsem ti. Je tohle pomsta, nebo mi tím opravdu říkáš, že ti nestačím?! Těžko říct… Asi si budu muset jít zapálit. A psychicky se připravit na tvůj případný návrat.
autor: Angel
betaread: Janule
Chudák Tom :'(….
OMG kwáášnýý. kámoška mě furt prudila na ajsku a ted se se mnou asi nebaví.. bože si myslí, že to budu mít přečtený za dvě minuty? omg.. jí praštim 😀 honem dááááááááál 🙂
chudáček Tomi:'( ten Bill je takovej zlej:( kecá mu a je mu jedno, že Tomiho to bolí:'(
ale krásně napsaný
Bill je ale hnusnej……by si už měl konečně vybrat…..chudák Tomísek…xD
chudák tom:'-( at založi nějakej Japan Hotel bez Billa:-/ a jeste k tomuu by mu mohl bejt Tom taky nevernej, ale možná radši s holkou aby Géčka neštvali nn?
muj nazor, piš rychle dal, je to užasnýýýýýýýýýýýýýý:p
teda možna bych omezila ten sex:D je ho tam moc, ale je bezva napsanej:) ak že ti erotický scénny nejdou:-/
dobře, sex omezíme xD
jinak… hrozně moc děkuju za komenty… jste zlatý ♥ ♥
mnu thaQ yaQo thodle me dytzQy dosthane! nemam slov twe xD
chceš mě zabít? !..jo, tímhle mě chceš zabít..!!!!..omg..rychle dál nebo se zblázním…
pomalu začínám Toma litovat…xD jinak je to fakt krásně napsaný…ale to už se asi opakuju…xD nevadí, chváli není nikdy dost…xD
On tu má opravdu nevděčnou roli takový manželky,která se mile stará o svou lásku a přitom je jí jenom krutě využívaná…..Však ono se to obrátí….. Jinak ♥