Keep your hands off my boy 9.

autor: Anett483

Tom se na Billa vrhl jak uragán a vyrval mu DVDčko z ruky. Začal koktat…
„Víš… víš, to vůbec není moje… On si to tady zapomněl jeden můj kámoš…“ Tomovy tváře začaly „lehce“ rudnout. Bill se stále usmíval jako bůh a střídavě se díval Tomovi do očí a na DVDčko, které měl Tom v ruce.
„Hm… Myslím, že vím, kterýho kámoše myslíš…“ zasmál se Bill trochu víc nahlas a pohledem sjel z Tomových očí až k jeho rozkroku. Tom se díval všude možně, jen ne na Billa. Cítil se strašně trapně.
„Ne. Myslím to vážně, není to moje,“ začal se znovu obhajovat. Bill nahodil vážný pohled a souhlasně kýval hlavou.
„Však já ti to věřím…“ ušklíbl se a Tom poznal, že lhát asi nemá cenu.
„Dobře, je to moje.“ Tom sklopil hlavu a měl chuť se propadnout do země.
„Aspoň, že to přiznáš…“ Usmál se Bill a dál sledoval film, z něhož už nejmíň půlku neviděl, díky Tomovi. Tom si jen tiše sednul vedle něj. Přemýšlel, jestli Bill dál o tom DVDčku bude mluvit nebo ne, doufal, že ne. I když mu bylo divné, že se Bill každou chvíli podíval na něj, místo, aby sledoval děj filmu, a přihlouple se usmíval, zatímco ve filmu někoho vraždili.

Film skončil a bylo jasné, že ani jeden z nich nevěděl, o čem ve filmu šlo.
„Tak…“ prolomil trapné ticho Bill. „Na co se podíváme teď?“ Tom se díval na Billa, mezitím, co nenápadně schovával DVDčko pod polštář.
„Kam si ho dal?“ rozhlížel se kolem sebe Bill.
„Jako co?“
„Nedělej ze sebe idiota… to péčko přece…“ řekl Bill s klidem a prohrabával peřiny. Tom otevřel pusu…
„A co s ním jako chceš dělat?“ Bill na chvíli nechal přehrabování v peřinách a díval se na Toma pohledem, který jasně značil otázku: Si tak blbej, nebo to jen děláš?!
„Co asi?! Budu si ho přehrávat na prstě…“ zaťukal si na čelo a dál se přehraboval v peřinách. Tom DVDčko zatím vytáhl z pod polštáře a strčil si ho pod své dlouhé triko a plánoval s ním odkráčet a někam ho schovat. Když si ale stoupnul, zakopl o hromádku Billova oblečení a „ustlal“ si na zemi.
„Tady je, mrška!“ vypískl Billa chňápl po DVDčku. Tom vypadal, že se ze země už dneska nezvedne. Vzdal všechny snahy vzít Billovi DVDčko a jen unaveně vydechl. Na chvíli měl pocit, že na světě existuje někdo víc úchylnější než on. To mu docházelo při pohledu na Billa, který už pečlivě sledoval obrázky na obalu a divně se u toho nakrucoval.
„Můžu to pustit?“ otočil se na Toma, který si jen podepřel rukou hlavu a stále ležel na zemi, jen pokrčil rameny. Bylo mu všechno jedno. Bill je neodbytnej a kdyby mu to zakázal, stejně by to udělal, jen by pak byl víc naštvanej. Bill s radostí a nedočkavostí v obličeji pustil DVDčko a rychle se schoval pod peřinu, jakoby měl v plánu něco nekalého… Tom se nedíval na obrazovku, ale sledoval Billův obličej. V tlumeném světle a bez líčidel vypadal jemně a krásně. Přejížděl pohledem od jeho jemných a lesklých vlasů k zářícím očím. Na delší chvíli se zastavil u jeho rtů. Vzpomněl si na chvíli, kdy se těch neodolatelných rtů dotýkal. Od jeho rtů spadl jeho pohled na štíhlý bílý krček, který si doslova žádal o péči Tomových rtů. Zbytek těla však Tom neviděl… Vrátil se tedy k jeho obličeji… V Billově tváři se po chvíli objevil nechápavý výraz. Tom to neřešil, neřešil ani to, co běželo na DVDčku, jen se zasněně díval na Billa… Lepší než nějaký péčko…

„Co to sakra je?!“ Tom se probral z tranzu a konečně se podíval na obrazovku. Místo hustého péčka, které si mimochodem ještě nedávno pouštěl, byli na obrazovce vidět dva malí a roztomilí kluci s hračkami v rukách. Chvilku se prali o hračku, chvilku se honili a nebo se jen roztomile smáli. „Sakra!“ zaklel Tom a už vytahoval DVDčko a schoval ho do jednoho z volných obalů.

„Co to bylo?“ zeptal se zvědavě Bill.
„Nic…“ odsekl Tom a došlo mu, že nejspíš zaměnil obaly DVDček a místo péčka si Bill pustil rodinné video.
„Kdo to byl?“ Bill se nenechal odbýt.
„Nevím…“ řekl Tom a zalehl do postele. Vždycky mu stačilo, když viděl třeba jen kousíček z toho videa a chtělo se mu brečet při představě, že někde na světě je jeho dvojče, které vlastně vůbec nezná. Připadal si bezmocný. Nepamatoval si ho tam moc, rozdělili je už jako malé. Znal ho jen z fotek a jednoho rodinného videa, které ukradl své matce ze skříně. Připadal si tak bezmocný, chtěl svoje dvojče poznat, vidět ho, obejmout… Tom zíral do stropu, dokud neucítil, že se těsně vedle něj lehce zhoupla postel a jeho obličej ovál Billův dech,
„Jasně… Ještě mi řekni, že si to u tebe zase zapomněl nějakej kamarád…“ řekl ironicky Bill a sledoval Toma. Tom k němu líně otočil hlavu a zkoumal jeho obličej.
„To sem byl já a moje dvojče…“ Bill se na něj překvapeně podíval a trochu zvednul hlavu, aby na Toma lépe viděl.
„Ty máš dvojče? A kde je?“ Bill se rozhlédl, jakoby chtěl naznačit, že ho tady marně hledá.
„Já… já nevím…“ koktal Tom a pohrával si s cípem peřiny…
„Jak nevíš?“
„Prostě nevím… Někdy ti to třeba řeknu. Chce se mi hrozně spát, promiň. Dobrou noc…“ Tom se otočil k Billovi zády a zatlačoval malé slzičky, které se snažily dostat z pod jeho víček na jemné tváře…
„Dobře, tak dobrou…“ Bill se na nic neptal a zalezl si drze pod peřinu k Tomovi. Tom mlčel, nevadilo mu to, od Billa ne…

autor: Anett483
betaread: Janule

9 thoughts on “Keep your hands off my boy 9.

  1. samanthatwc: no kdyby prodávali to s těma malejma prckama co si hrajou na zahradě jmenovali by se Bill a Tom..tak bych si ho koupila….xDDD ale jinka teda….Tomíno je čunče..xDDD

  2. to péčko bych chtěla vidět…xDxDxDxD mno jinak Tomiho je mi líto….x(( kdyby jen věděl, jak je svýmu dvojčátku blízko…x)) moc hezký.. sem zvědavá na další dílek…x))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics