autor: Rachel
Tom se těsně přede dveřmi zastavil a zalovil rukou v kapse. Chvíli držel v ruce malou stříbrnou krabičku. Nebyla těžká. Tom ji položil k talířku a zhluboka se nadechl. Znal Billův styl, ale i tak ho uvnitř svírala nejistota, jestli koupil správnou velikost. Rozechvěle si otřel kapičky potu z čela a konečně otevřel. Bill seděl na posteli opřený a se zájmem si prohlížel své nehty, ze kterých se pomalu začal ztrácet černý lak. V hlavě si sumíroval, kolik černého laku mu v tubičce od jeho posledního zkrášlování asi zůstalo. Když však uslyšel známý zvuk dveří, vzhlédl ke svému bráškovi a usmál se.
„To voní,“ zaculil se a mlsně se oblízl, jakmile mu Tom tác položil na klín. Neunikla mu však jakási malá krabička. Tázavě se na Toma podíval.
„Tome, to… to je pro mě?“ vykoktal překvapeně, a když se Tom posadil vedle něj a vložil mu krabičku do dlaně, byl čím dál tím víc překvapenější. Tom se na něj díval pohledem, ze kterého nešlo nic vyčíst. Možná jen jedno. Láska. Tolik lásky, kterou Tom dával jen tomu jedinému člověku. Billovi.
„Ano,“ pronesl tajemně a se zatajeným dechem sledoval, jak Bill krabičku otevírá a jeho vykulený kukuč. Bill omámeně civěl na tu malou věcičku, která byla sice malá, ale vyjadřovala ty nejkrásnější dvě slova, která Bill kdy uslyšel. Tom pomalu sáhnul do krabičky, vytáhl stříbrný prstýnek a vzal jeho pravou ruku do své. Jemně mu navlékl prstýnek na prst. Bill se ještě jednou pořádně podíval. Na prstýnku byla vyryta písmena, která dávala dohromady dvě slova. Miluji tě. Bill ještě pořád s němým úžasem ve tváři hleděl na prstýnek. Byl opravdu pěkný a velmi jemný. Tom jej chytnul za ručku.
„Bille, já ti tímto chtěl říct, že si tě moc vážím. Už od začátku našeho vztahu. A chci ti říct, že ty to určitě zvládneš,“ řekl přesvědčivě a kývnul směrem k Billově sádře.
„A taky ti chci říct, že tě nikdy neopustím. Zažil jsem s tebou spoustu nádherných chvilek, ta nejkrásnější byla o Štědrém večeru. A já doufám, že s tebou ještě spoustu tak krásných chvilek zažiju. Miluji tě,“ dokončil Tom a s úsměvem sledoval, jak se Billovi do očí hrnou slzičky štěstí a radosti. Bill si připadal jako ve snu. Bylo to takové vyznání lásky, které by od Toma nikdy nečekal. Zalapal po dechu.
„Já-já, Tome, já nevím… co ti mám na to říct. To bylo od tebe nádherný a… a taky dojemný,“ špitnul a setřel si dvě slzičky, které se koulely po jeho tváři. Následně však přejel dlaní po Tomově líci a nahnul se k jeho rtům. Začali se neuvěřitelně vášnivě líbat, a kdyby se Tom od Billa na moment neodtrhnul a tác s polévkou neodložil na stolek, kdoví, jak by to dopadlo. Tom Billovi podvědomě zakláněl hlavu a ochutnal každé zákoutí jeho úst. Když už byl s dechem u konce, odsunul se od něj a hladil ho po tváři. Věděl, že ještě chvíli a neudržel by se.
„Měl bys sníst tu polévku, nebo ti vystydne,“ připomněl svému dvojčátku s úsměvem. Bill se pohodlně opřel o polštář, ale ruce si schoval pod peřinu.
„A neříkal jsi náhodou, že si mě budeš rozmazlovat?“ prohlásil a nadzvednul pravé obočí. Tom neodolal a políbil jej. Nikdy nikoho nechtěl poslouchat, vždycky měl svou hlavu, ovšem Bill si jej neuvěřitelně rychlým způsobem dokázal omotat kolem prstu. Vzal talíř s polévkou a krmil Billa po lžičkách. Za chvíli zel talířek prázdnotou.
„Byla výborná,“ pochvaloval si Bill, a jakmile Tom odložil prázdný talířek, přitisknul se k němu. „Tome, že tu se mnou zůstaneš. Prosím.“
„Zůstanu, ale musíš mi slíbit, že se alespoň na pár hodin prospíš,“ brnknul mu po nosíku, a když viděl, jak Bill ochotně zakýval střapatou hlavinkou, lehnul si na kraj postele a stulil si Billa na hrudník. Bill chvíli ležel, potom se však nadzvedl a podíval se na Toma, který mu nenápadně cuchal vlásky.
„Slyším, jak ti tluče srdíčko,“ špitnul a znova se na Tomovi uvelebil. Skoro už usínal, když uslyšel tiché: „Tluče jen pro tebe.“
Bill už dávno spal, když jej Tom opatrně překulil na zbytek postele a šel si lehnout k sobě do pokoje. Asi by to už dlouho nevydržel, když cítil Billův zadeček na svém citlivém místě. Lehl si na postel jen tak v oblečení a zavřel oči pod návalem spánku.
Zatímco Tom spal, ve vedlejším pokoji se právě procital ze snů jeho bráška. Chvíli polehával, ale to ho za chvíli omrzelo. Už odmalička nevydržel klidně sedět nebo ležet na jednom místě delší dobu. A teď by měl neustále ležet na téhle matraci a ani sebou nehnout? To rozhodně ne!!! Bill ze sebe strhnul peřinu a zkusil se pomalu posadit. Nešlo mu to špatně, až na tu nepředstavitelnou bolest v noze. Ale rozhodl se, že to kvůli Tomovi vydrží. Musí. Chtěl mu udělat radost, oplatit mu jeho vyznání lásky a tím mu dokázat, že si ho taky váží. Nechtěl před ním vypadat jako nějaký rozmazlený ufňukanec, když se Tom tak snaží. Opatrně vstal a dokulhal ke dveřím. Pořád se musel něčeho přidržovat, aby nespadl. Vyklouznul na chodbu a shlédl dolů do obýváku, kde bylo prázdno. S vypětím všech posledních sil dokulhal ke dveřím Tomova pokoje, otevřel je a vešel dovnitř. Poslední krok. Zavřel za sebou a zůstal stát u dveří. Dál už prostě nemohl. Ta krátká vzdálenost od jeho pokoje k tomu Tomovu ho úplně vyčerpala. Chvíli pozoroval spícího Toma. Jestlipak i on vypadá takhle ve spánku?
„Tomi,“ špitnul hlasitě, až se dredatý klučina probral a zprudka se posadil na posteli. Když před sebou uviděl stojícího Billa s nohou v sádře, vytřeštil na něj oči.
„Bille, co tady děláš? A jak jsi sem přišel? Potřebuješ něco?“ z Toma sršely otázky jedna za druhou. Vstal a přešel ke klidně stojícímu Billovi. Bill mu položil prst na ústa, čímž ukončil další várku otázek.
„Ano, Tome, potřebuju. Potřebuji ti říct, že… že tě taky moc miluji a děkuji ti za všechno, co pro mě děláš. A také jsem ti chtěl slíbit, že… že se uzdravím a udělám pro to cokoli. Miluji tě a nikoho jiného nechci,“ špitnul a na to spojil své rty s Tomovými. Byly to ty nejkrásnější zaláskované polibky, jaké mohli tomu druhému dát. Čišela z nich láska, něha, vášeň a jemnost. Všechno to, co utvořilo ten krásný čistý vztah mezi dvěma bratry-dvojčaty. Byla to celá věčnost, co se líbali a vzájemně si vyměňovali láskyplná oslovení. Tom se od Billa odtáhnul.
„Bille, já ti to asi ještě neřekl. Vypadáš jako dikobraz,“ poznamenal Tom s úsměvem a pohladil Billa po tváři. Bill jej objal kolem pasu.
„A ještě k tomu zamilovaný,“ přitakal s úsměvem a věnoval Tomovi jeden z tisíce dalších sladkých polibků.
Nevím, je-li láska štěstí. V každém případě však je to nejpůvabnější štěstí, jež nás vůbec může potkat.
KONEC
Ahoj twc-zlatíčka,
tak to vidíte – devatenáctý díl je dílem posledním, tak jsem tedy rozhodla. Chtěla bych vám moc a moc poděkovat za vaši podporu, komentáře, které jsem si pravidelně četla a které mě někdy dojímaly až k slzám, co způsobí jeden blbej díl. Děkuju vám moc všem, jste prostě nejlepší – díky za to. Psaní této povídky jsem si opravdu užila a musím se přiznat, že při psaní začátku šestnáctého dílu málem praskl twincest, takže jsem měla zaděláno na velkej průser, ale Rachelka je šikovná a pěkně z toho vybruslila… xD
Nebojte se, já nekončím. Slibuju novou povídku, která bude možná ještě lepší, takže všichni fanoušci mých povídek – těšte se, máte na co:))
Ještě jednou díky za vše i Januli. Mějte se a papapa. Vaše Rachel:))
autor: Rachel
betaread: Janule
oh, to bylo.. dokonalé, kouzelné, prostě.. já opět nenacházím slova, která by vyjádřila, jak moc jsem z této povídky nadšená! 🙂
ach … dokonalost!! opravdu .. nemám ani slov ..
vždycky sem śe tak nehorázně těšila na další díl! 😀 .. opravdu … je krásný to číst …
miluju tu povídku ^^
už se těším na další ff 🙂 <333
Tahle povídka, jje snad ta najúžasnější, co jsem kdy v životě četla! Těžko se hledají slová..nádherná a dokonálá? Myslím, že to nestačí. Rachel, jsi prostě..máš talent!;-)
nádherná povídka:)
aaach ^^
naprsto DOKONALÝÝÝ *inlove*
miluju tvý povídku a tuhle asi ze všech nejvíc ♥
byla úžasná a ten závěr krásnej prostě :))
těším se na další tvý ff x)
je mi sice líto, že už to končí ale všechno jednou skončí…x)) moc krásný…x)) je to takový procítěný…x))v tvých povídkách je hodně něhy a lásky..x)) píšeš vážně dobře..x)) těšim se na další tvoje povídky, protože ty předtím byli bestovní…x))
byla to dokonalá povídka, nádherně roztomilá… už se těším na další 🙂
tahle ffka prostě má něco v sobě…a to něco mě k ní hrozně přitahuje….je to úžasná ff!!!!! prostě něco nádherného!
Bylo to prostě něco nádhernýho. Máš strašně hezkej styl psaní, dobře se to četlo…jen škoda že už je konec, ale nevadí určitě přijdou i další povídky který budou stejně dobrý možná i lepší. Já jsem hlavně ráda, že to dopadlo dobře a nemělo to žádný tragický konec;-)
Raachelkoo nee!!to e smutny ze konci x(( mno nea bylo to zase jednou uzasny x**
Díky ještě moc všem.
Weegeth: Tak si rozečti tu novou ode mně..xD
tvoje povídky sou ty nej
pošli mi adresu na tvůj blog jestli nějakej máš???!!!!díki moc
nádhera.. dokonalost sama…
bolo to neuveritelné… ešte nikdy som nečítala takú nádherne jemnú poviedku plný lásky… bola to velmi príjemná zmena, po všetkých tých divokých sexoch, čo som doteraz čítala…
s velkou radosťou ju zaradím medzi svoje najoblúbenejšie a určite sa k nej budem rada vracať…
Očarujúca nežná krásna poviedka. ♥♥♥ ďakujem za ňu.
Krásně napsaná povídka.
Krásna poviedka. Celá taká sladučká, romantická a nežná.. proste úžasná 🙂