autor: Rachel
Bill si rozespale rukou protřel ospalá očka a zadíval se do okna, které se lesklo od sluneční záře. V duchu se teď proklínal, že večer nezatáhl žaluzie. Podíval se na budík. Čtvrt na sedm. To je nejvyšší čas vstávat. Bill se rychle vykutal z postele a obléknul se.
„Billééé, už jsi vzhůru?“ Simone pobíhala po kuchyni a zrovna mu dochystávala snídani.
„Dobré ráno, mami,“ pozdravil ji Bill s úsměvem a posadil se ke snídani. Dnes byl ve velmi dobré náladě. Po včerejšku už se ani nebylo čemu divit. Zasněně zíral před sebe, a když mu Kazimír vyskočil na klín, málem se polil horkým čajem. Simone si k němu přisedla.
„Zlato, potřebovala bych si s tebou promluvit,“ podívala se na Billa, a když viděla, jak jej zvíře nenechá ani najíst, vzala Kazimíra a položila ho na zem. Kocourovi se jen zlostně blýsklo v očích a pohledem se Simone vyptával, proč nemůže být se svým pánem. Když se mu však nedostalo odpovědi, uraženě se naježil a se vztyčeným ocáskem odpochodoval k sobě do košíku.
„Hmm a o čem?“ vyzvídal Bill a ukousl si kousek čerstvé koblihy s marmeládou.
„Jsou to dvě věci. Ta první je, že zítra ráno odjždím na služebku, Bille. Vracím se v sobotu večer.“
„Takže tu budu sám,“ doplnil ji Bill a v hlavě se mu zrodil geniální nápad.
„Zlato, to vydržíš,“ ujišťovala ho Simone a rychle si četla právě přijatou zprávu.
„A co je ta druhá věc?“ Bill se napil mírně vychladlého čaje a dával si do kabelky svačinu.
„Já jsem si říkala, že ten kluk, co tě doučoval… měl bys mu zaplatit,“ vytáhla peněženku a začala se přehrabovat v bankovkách.
„Zaplatit?“ Bill trochu nechápavě svraštil čelo, když před něj matka položila dvacet eur.
„Ano. Věnoval ti svůj volný čas, já teda doufám, že užitečně a myslím si, že tohle je přiměřená částka. Jdeš k němu dneska?“
„Jo, tak mu to rovnou dám,“ ujišťoval ji Bill a zvedal se. Simone vstala a objala ho.
„Ty to tu zvládneš. Já to vím,“ pohladila ho po tváři a zlostným pohledem sjela telefon, který začal zvonit. Bill se musel usmát.
„Klidně to vem. Ale já už budu muset jít do školy,“ rozloučil se pusou a ještě přešel ke Kazimírovi, aby ho pohladil. Ten měl však protestně sevřené oči, ale když ucítil Billovy prstíky, jak jej škrábají za krkem, neubránil se jemnému zavrnění.
Bill se přezul a vyšel z domu. Vycházející sluníčko mu napovědělo, že dnes bude zase hezky. Bill šel po chodníku až ke škole a v hlavě si rozvíjel plán, tedy spíše překvapení, které chystal pro Toma na zítra. Probral ho až náraz do něčeho tvrdého a čísi nadávky. Billa to dokonale vytrhlo z jeho myšlenek.
Ach ne. Teď určitě dostanu.
„Kam čumíš, buzerante? Potřebuješ nakládačku, že jsi do mě vrazil?“ Bill ani nemusel otevírat oči, aby zjistil, s kým se tak nechtěně srazil.
„Promiň. Nechtěl jsem,“ pípl tichým hláskem a začal se mírně třást. Erik se jen ušklíbl. Jedním prudkým žduchnutím ho shodil na zem.
„Tak to máš zato. Příště to dopadne hůř, Trümpere,“ pískl na své kamarádíčky, kteří se rozchechtali při pohledu na Billa, který se pomalu sbíral ze země a oprašoval si kalhoty. Raději zamířil do šaten, aby stihnul začátek vyučování.
Byla to moje vina. Můžu si za to sám. Příště si musím dávat větší pozor.
Navzdory tomu, že měl Bill dnes o jednu hodinu víc, než obvykle, utekla mu škola docela rychle. Po včerejším líbání s Tomem mu bylo nádherně a o to víc se těšil na dnešek. Nevnímal ani Erikovy protivné urážky a další posměšky spolužáků. Učitelka z matematiky z něj byla přímo nadšená.
„No výborně, pane Trümpere, výborně,“ chválila ho, když Bill přímo ukázkově vypočítal příklad u tabule. „Tak vidíte, že to jde. A za to, že jste se snažil, Vám připíšu plus,“ obdařila Billa milým úsměvem a sledovala, jak chlapec šťastně poskočil a šel si sednout do lavice. Jakmile se posadil, zadíval se na příklad ještě jednou.
Vždyť ten jsem včera počítal s Tomem. Jsem vážně šikulka.
V duchu se chválil a po zbytek hodiny se neubránil myšlenkám na Tomovy sladké rty, chutnající po jahodách. Hned po škole se rozhodl, že půjde za Tomem. Dnes to bude poslední matematická hodina, kterou spolu budou mít. Chvilku stál před jeho dveřmi a přemýšlel, jestli má zazvonit, nebo jít rovnou dovnitř. Opatrně zkusil kliku u dveří. Dveře byly opravdu otevřené. Vešel tedy dovnitř a vyzul se.
„Tome,“ šeptnul hlasitěji, protože v domě bylo až neuvěřitelné ticho. Tiše jako myška tedy nakračoval do obýváku. Pohled mu padl na osůbku, která ležela na gauči a spokojeně podřimovala. Billovi se zatajil dech. Pomalu si kleknul k Tomově spící tváři.
Je tak sladký, když spí. Nejraději bych ho tu zulíbal.
Jemně přejel prstíkem po Tomově tváři.
„Tomi,“ zašeptal a něžně jej líbnul na rty. Netrvalo dlouho a ucítil, jak čísi ruce spočinuly na jeho pasu. Pomalu se od něj odtrhl.
„Ahoj, ty spáči,“ brnknul mu po nosíku a čekal, co Tom udělá. Ten se vyšvihnul do sedu.
„Promiň. Nechal jsem odemčeno, protože jsem věděl, že přijdeš a… trochu jsem si zdříml,“ omluvně Billa políbil na rtíky. Neušlo mu, jak se Bill pořád usmívá.
„Čemu se culíš?“ optal se automaticky a hladil jej po zádech.
„Když jsi spal, byl jsi děsně sladký,“ uchichtl se Bill a vzápětí už si vychutnával známou příchuť Tomových rtů. Chvíli jen tak seděli a líbali se, až si Bill vzpomněl, co mu dnes ráno mamka dala. Odpojil se od Toma a vytáhl z peněženky bankovku.
„Tome, to mi dala mamka. Je to pro tebe za to doučování.“
Tom si však peníze nevzal. Sevřel dlaň, ve které je Bill držel a políbil jej na ouško.
„Já je nechci. Dělal jsem to rád. Vždyť to bylo pro tebe,“ špital mu do něj a nasával vůni Billových vlásků. Bill dostal nápad.
„A co kdybysme šli na zmrzku?“ navrhnul Tomovi, a když jeho miláček kývl, vypískl radostí a vrhnul se mu kolem krku.
autor: Rachel
betaread: Janule
dětičky nechcete někdo to nový dvd caught on camera? úplně nový pošlu to rovnou tak jak mi to poslali z bontonlandu! za 450,-(včetně poštovnýho) vám to pošlu !! je to ta standartní verze! prosím prosím nechci ho dvakrát:-( napiště mi kdyžtak na mail ma.benova@seznam.cz
Ooo,roztomilé… 🙂 A já si tipuju,že je ve městě potká Erik a bude Billovi ještě víc nadávat do buzerantů… 🙁
na zmrzlinku děťátka….no jooo….
potká je Erik, kterej mu začne nadávat a Tomi se ho zastane…x)) no jio lítám moc v oblacích…. x)) moc hezky napsaný, těšim se na další dílek….x))
to je tak sladký a roztomilý:))
klidně aj na dva kopečky xD
super povídka.-)