Twilight 51.

autor: Disturbed Angel & Clarrkys

Disturbed Angel ‎(21:18):

Bill: Nene… ne… Tome… prosím tě nebreč nebo si tu ruku ukroutím… násilím… tohle mě ničí…

Kajik ‎(21:19):

Tom: A-ale… Bille… já… já to takhle nechtěl… vždyť… podívej !!! (ukážu na tvoji ručku…)

Disturbed Angel ‎(21:21):

Bill: Ehm… chtěl bych ti připomenout, že neumřu…

Kajik ‎(21:22):

Tom: Vždyť já vím… (sklopím hlavu…) Bože… (sednu si na postel…) Běž… běž za Marcusem…

Disturbed Angel ‎(21:22):

Bill: Půjdeš se mnou… (chytnu tě za ruku…)

Kajik ‎(21:24):

Tom: P-proč? (postavím se… posmrknu…)

Disturbed Angel ‎(21:24):

Bill: Myslíš, že tě tu nechám…? Jacob se může objevit kdykoliv…

Kajik ‎(21:25):

Tom: (utřu si slzičky a pousměju se…) Mů-můžu… tě nějak… obejmout… opatrně… ?

Disturbed Angel ‎(21:26):

Bill: Jistě… nemůžeš mi ublížit…

Kajik ‎(21:28):

Tom: (ještě posmrknu a opatrně tě obejmu…)

Disturbed Angel ‎(21:33):

Bill: (pevně tě k sobě přitisknu…)… Půjdeme… (pousměju se…)

Kajik ‎(21:34):

Tom: Do-dobře… (líbnu tě na krček…)

Disturbed Angel ‎(22:34):

Bill: (jdeme… ven… a pomalu k nám domů…) …možná, že ne vždycky se všechno zdá být jak to vypadá… pro tvoje bezpečí mi příště věř, ano…?

Kajik ‎(22:36):

Tom: A-ano… promiň mi to… (provinile sklopím hlavičku…)

Disturbed Angel ‎(22:37):

Bill: Nic… (pousměju se…)

Kajik ‎(22:37):

Tom: (smutně koukám do země…)

Disturbed Angel ‎(22:38):

Bill: Netrap se tím… bude to v pořádku… (dojdeme k nám domů…)

Kajik ‎(22:39):

Tom: (pořád taková skleslá nálada…)

Disturbed Angel ‎(22:47):

Alice: (přiběhnu k vám…)… Co… se stalo…? Co se stalo…? Jak to, že máš ruku…?
Bill: (začnu se smát…)… Ty jsi viděla, že přijdu o ruku…? Děkuju ti, sestřičko…

Kajik ‎(22:48):

Tom (smutně po vás pokukuju…)

Disturbed Angel ‎(22:49):

Alice: Pojď, Tome, bude krocení divé zvěře… (chytnu tě kolem ramen…)

Kajik ‎(22:50):

Tom: (nechápavě těkám očkama…)

Disturbed Angel ‎(22:55):

Bill: (jdu za Markusem… do kuchyně, kde se zavřeme… začne mi to „ošetřovat“…upe u toho zakříčím)
Alice: (uchichtnu se…)

Kajik ‎(22:56):

Tom: (upe bolestný výraz i za tebe…)

Disturbed Angel ‎(22:57):

Alice: Neboj… bude to… ok

Kajik ‎(22:58):

Tom: A-ale… za to můžu já… Bill… neměl mě odstrčit… byla to moje vina, měl mě za to zabít!! (zoufale upe…)

Disturbed Angel ‎(13:28):

Alice: Ale to vůbec ne. Hele, Bill celý jsou… živ… no upíří život nepoznal nikoho jako jsi ty. Nejsem s nimi od doby, co se Bill stal upírem, ale dost dlouho dobu na to, abych věděla…že s tebou je vážně štastný. I kdyby přišel o ruku nebo o nohu… mu to za to stálo, protože zachránil tebe. Ale neboj…Markus je skvělý lékař a nejen lidský… (mrknu na tebe…)… nejětší chybu děláš v tom, že říkáš takové věci…

Kajik ‎(13:30):

Tom: A… a proč ale Bill odjel?

Disturbed Angel ‎(13:31):

Alice: Popravdě to sama nechápu, ale… možná chtěl přesvědčit sám sebe, že je to tak nejlepší. Nepovedlo se mu to… sebe neobelhal a ani city k tobě.

Kajik ‎(13:32):

Tom: (pousměju se…) Ale já… zklamal jsem… (zase smutně…)

Disturbed Angel ‎(13:33):

Alice: Čím…?

Kajik ‎(13:33):

Tom: Byl jsem… s někým jiným… (stydlivě pozoruju zem…)

Disturbed Angel ‎(13:35):

Alice: Musíš vědět, jestli tě to mrzí nebo ne. Nezáleží na tom, jestli ti to Bill odpustí nebo ne, ale především ty musíš vědět, jestli toho lituješ. (položím ti dlaň na „srdce“…)… poslouchej srdce…

autor: Disturbed Angel & Clarrkys

betaread: Janule